8 Tz 39/2013 — Nejvyšší soud

8 Tz 39/2013 citace  Název judikátu:Zkouška spolehlivosti Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:25. 9. 2013 Spisová značka:8 Tz 39/2013 ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:8.TZ.39.2013.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Důkaz Řízení o odvolání Trestní řízení Zneužití pravomoci úřední osoby Dotčené předpisy:§ 254 odst. 1 tr. ř. § 256 tr. ř. § 264 odst. 1 tr. ř. § 89 odst. 2 tr. ř. § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoník Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:29. 11. 2013 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tz 39/2013-17 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 25. září 2013 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Šámalové a soudců JUDr. Drahomíra Drápala a JUDr. Věry Kůrkové stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného prap. P. S., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 10. 2011, sp. zn. 8 To 373/2011, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. 2 T 54/2011, a rozhodl t a k t o : I. Podle § 268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 10. 2011, sp. zn. 8 To 373/2011, a v řízení, jež tomuto usnesení předcházelo, b y l v neprospěch obviněného P. S. p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 254 odst. 1 tr. ř. a § 256 tr. ř., § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. II. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se z r u š u j í usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 10. 2011, sp. zn. 8 To 373/2011, a rozsudek Okresního soudu v Domažlicích ze dne 3. 8. 2011 sp. zn. 2 T 54/2011. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. III. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. se věc vrací státnímu zástupci k došetření. O d ů v o d n ě n í : Stížnost pro porušení zákona podaná ministrem spravedlnosti podle § 266 odst. 1, 2 tr. ř. ve prospěch obviněného P. S. směřuje proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 10. 2011, sp. zn. 8 To 373/2011, kterým bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto odvolání obviněného P. S. podané proti rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne 3. 8. 2011, sp. zn. 2 T 54/2011, jímž byl obviněný uznán vinným přečinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, kterého se dopustil tím, že v P. dne 12. 12. 2010 okolo 16.50 hodin, na Obvodním oddělení Policie České republiky P., v rámci své pracovní činnosti při výkonu dozorčí služby převzal od oznamovatele, jímž byl pracovník Inspekce Policie České republiky, 13. oddělení Praha, vystupující pod krycími doklady, v rámci prováděné zkoušky spolehlivosti pod názvem „S.“ oznámený nález igelitové tašky, která obsahovala černou peněženku s finanční hotovostí ve výši 305,- Kč, černou šálu s červenými květy, propisovací tužku, papírové kapesníky Lilien, krabičku se dvěma cigaretami zn. Red & White, zapalovač a klíč s přívěskem, na kterém byl nápis Svijanov, všechny věci v celkové hodnotě 84,- Kč, s tím, že tento nález nikde nezaevidoval a neučinil žádná opatření stanovená mu Metodickou příručkou ředitele služby pořádkové policie Policejního prezídia České republiky č. 3/2008 ze dne 22. 12. 2008, a igelitovou tašku s obsahem si ponechal. Obviněný byl odsouzen podle § 329 odst. 1 tr. zákoníku za užití § 73 odst. 1, 2 tr. zákoníku k trestu zákazu činnosti spočívajícím v zákazu výkonu povolání příslušníka Policie České republiky na dobu pěti let. Ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona podané ve prospěch obviněného shledal, že byl porušen zákon v neprospěch obviněného uvedeným rozhodnutím odvolacího soudu v ustanoveních § 254 odst. 1, § 256 tr. ř. a rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne 3. 8. 2011, sp. zn. 2 T 54/2011, v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. ve vztahu k § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, ve znění před novelou zák. č. 330/2011 Sb. V obsahu tohoto mimořádného opravného prostředku ministr spravedlnosti nejprve poukázal na vadný postup odvolacího soudu, který ve věci již rozhodoval podruhé a i přes své výhrady v prvním ze svých rozhodnutí nedostál všem požadavkům na řádné objasnění věci. Ministr spravedlnosti připomenul první ve věci vydaný rozsudek Okresního soudu v Domažlicích ze dne 9. 5. 2011, sp. zn. 2 T 54/2011, jímž byl obviněný odsouzen za stejný přečin založený na shodném skutkovém základě, jenž byl z podnětu odvolání obviněného usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 6. 2011 pod sp. zn. 8 To 235/2011 v celém rozsahu zrušen a věc byla podle § 259 odst. 1 tr. ř. vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. V této souvislosti zdůraznil, že důvodem bylo mimo jiné to, že odvolací soud dospěl k závěru, že nebylo postupováno důsledně ve smyslu § 107 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění platném do 31. 12. 2011 (dále jen „zák. č. 273/2008 Sb.“) Ustanovení v § 103 až 107 (část druhá) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, byla zrušena zákonem č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2012, který zkoušku spolehlivosti nyní upravuje v § 41 cit. zák. , upravujícího průběh zkoušky spolehlivosti především proto, že soud prvního stupně neměl k dispozici důkaz, který by prokazoval, že taška, která byla předmětem této zkoušky, skutečně obsahovala i třísetkorunovou finanční hotovost, ani to, jak s ní bylo nakládáno od chvíle, kdy se v ní ocitly věci, jež si obviněný údajně následně ponechal. Podle odvolacího soudu nepřímé důkazy netvořily ucelený a zároveň nepřerušený logický řetězec, proto vytyčil směry dalšího postupu soudu prvního stupně. Ministr spravedlnosti rovněž připomenul, že na základě tohoto usnesení odvolacího soudu soud prvního stupně vyslechl svědka plk. Ing. J. H., vedoucího Inspekce, a po provedení listinných důkazů dne 3. 8. 2011 vynesl nyní stížností napadený rozsudek, který byl rovněž opřen mimo jiné i o úřední záznamy o převzetí fiktivního nálezu a fotodokumentace na č. l. 27 až 28 a obrazový a zvukový záznam o provedení zkoušky spolehlivosti podle § 107 odst. 4 zák. č. 273/2008 Sb. S ohledem na toto řízení předcházející vydání nyní přezkoumávaného usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 10. 2011, sp. zn. 8 To 373/2011, ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona považoval za nesprávné, že odvolací soud odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. zamítl. V rekapitulaci obsahu tohoto zamítavého rozhodnutí ministr spravedlnosti zdůraznil, že odvolací soud se ztotožnil se závěry, které soud prvního stupně vyvodil z provedených důkazů, a obhajobu obviněného shledal nedůvodnou, ač současně ve vztahu k průběhu zkoušky spolehlivosti odvolací soud zmínil, že soud prvního stupně ani tentokrát neobjasnil všechny důležité aspekty v souvislosti s postupem Inspekce, která provedla zkoušku spolehlivosti vedoucí ke skutku popsanému v napadeném rozsudku. Protože ani výslech svědka plk. Ing. J. H. nové skutečnosti nepřinesl a neměl žádnou vypovídací hodnotu, měl odvolací soud za to, že bývalo bylo namístě vyslechnout přímo testujícího policistu, případně i další osoby, které nakládaly s předmětnými věcmi. Rovněž připustil, že odkaz na zájem na utajení identity těchto osob, uvedený ve zprávě státního zástupce na č. 1. 165 spisu, nemohl vedle požadavku na spravedlivý proces obstát. Odvolací soud však i přes tyto výhrady a poznatky o nedostatečně objasněném skutkovém stavu zároveň dospěl k závěru, že shora naznačené okolnosti není nezbytně nutno dále objasňovat, neboť soud prvního stupně i přes uvedené výhrady správně dovodil vinu obviněného, a navíc obviněný na rozdíl od dřívějšího odvolání nebrojil proti závěrům soudu prvního stupně o tom, co všechno fiktivně nalezená taška obsahovala. Z uvedených důvodů ministr spravedlnosti vyslovil, že v projednávané věci se ani přes výslovný pokyn odvolacího soudu nepodařilo řádně všechny rozhodné skutečnosti objasnit, a to zejména ohledně okolnosti převzetí fiktivního nálezu obviněným, která vychází z obrazového a zvukového záznamu pořízeného podle § 107 odst. 4 zák. č. 273/2008 Sb., a skutková zjištění proto nemají v provedených důkazech náležitý podklad, neboť byla učiněna v rozporu s ustanovením § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného. Vedle těchto pochybení v postupu odvolacího soudu ministr spravedlnosti ke zkoušce spolehlivosti zmínil, že je oprávněním inspektora postupovat podle § 107 odst. 1 zák. č. 273/2008 Sb. za splnění dalších podmínek ve smyslu § 107 odst. 2 až 6 zák. č. 273/2008 Sb., a dovodil, že úřední záznam i obrazový a zvukový záznam vyhotovený podle § 107 odst. 4 zák.