8 Tz 45/2024 – Nejvyšší soud

ECLI: ECLI:CZ:NS:2024:8.TZ.45.2024.1
Datum: 2024-10-16
Z rozhodnutí: Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 16. 10. 2024 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Šámalové a soudců JUDr. Věry Kůrkové a JUDr. Jana Engelmanna stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti České republiky v neprospěch obviněného M. T., proti pravomocnému usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 7. 2023, sp. zn. 7 To 215/2023, a rozhodl takto:…
8 Tz 45/2024-77 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 16. 10. 2024 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Šámalové a soudců JUDr. Věry Kůrkové a JUDr. Jana Engelmanna stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti České republiky v neprospěch obviněného M. T., proti pravomocnému usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 7. 2023, sp. zn. 7 To 215/2023, a rozhodl takto: Podle § 268 odst. 1 písm. a) tr. ř. se stížnost pro porušení zákona zamítá. Odůvodnění: I. 1. Stížnost pro porušení zákona podaná ministrem spravedlnosti v neprospěch obviněného pod sp. zn. MSP-515/2023-ODKA-SPZ/7 směřuje proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 7. 2023, sp. zn. 7 To 215/2023, jímž byla podle § 188 odst. 1 písm. e) tr. ř. věc obviněného M. T. vrácena státnímu zástupci k došetření. 2. Ministr spravedlnosti uvedenou stížnost pro porušení zákona podal proto, že dospěl k závěru, že usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 20. 7. 2023, sp. zn. 7 To 215/2023, byl ve prospěch obviněného M. T. porušen zákon v § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení mu předcházejícím usnesením Městského soudu v Brně ze dne 29. 5. 2023, sp. zn. 4 T 87/2023, v § 102 odst. 1, odst. 2, § 158 odst. 9, § 158a, § 160 odst. 4 a § 188 odst. 1 písm. e) tr. ř. Ve věci obviněného bylo zahájeno trestní stíhání pro zločin pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1 tr. zákoníku a pro přečin svádění k pohlavnímu styku podle § 202 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a dne 19. 5. 2023 byla podána obžaloba pro uvedené trestné činy na skutkovém základě, podle něhož zkráceně měl v bodě 1) v měsíci srpnu 2021 sahat rukou na stehna a břicho AAAAA (pseudonym), nar. XY, a nakonec s ní uskutečnit soulož, s níž nakonec souhlasila, v bodě 2) dne 12. 9. 2021 nezletilou BBBBB (pseudonym), nar. XY, přemlouval k pohlavnímu styku s ním, ptal se jí, za kolik by mu provedla orální sex, a když odmítla, nabízel ji peníze, poté si vysvlékla kalhoty a přelezla ze sedadla spolujezdce na místo, kde došlo k souloži, a v bodě 3) dne 18. 3. 2022 s nezletilou CCCCC (pseudonym), nar. XY, kterou přemlouval k pohlavnímu styku, s nímž nesouhlasila, rozepl si poklopec po dotazu, jestli nechce vzít jeho penis do ruky, což odmítla, si ho sám rukou stimuloval, u toho ji osahával a líbal na obnažených prsou až došlo k jeho ejakulaci na prsa nezletilé, přičemž u všech nezletilých znal jejich věk a věděl, že jim není patnáct let. V obžalobě státní zástupkyně navrhla přečíst podle § 211 odst. 1 tr. ř. výpovědi těchto nezletilých popsané ve vysvětleních podle § 158 odst. 6 tr. ř. učiněných v době od června do listopadu 2022, když nezletilé znovu později vyslechnuty nebyly, a podle § 213 odst. 1 tr. ř. konstatovat podstatný obsah trestního spisu. 3. Městský soud v Brně předmětnou obžalobu nepřijal a usnesením ze dne 29. 5. 2023, sp. zn. 4 T 87/2023, podle § 188 odst. 1 písm. e) tr. ř. věc obviněného M. T. vrátil státnímu zástupci k došetření. Podle obsahu odůvodnění tak postupoval proto, že výslechy nezletilých AAAAA, BBBBB a CCCCC nebyly provedeny v souladu s trestním řádem a zákonem č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), ve znění pozdějších předpisů, protože když na přední straně protokolů o výsleších nezletilých je uvedeno, že předmětem výslechu jsou okolnosti, jejichž oživování v paměti by vzhledem k jejich věku mohlo nepříznivě ovlivnit jejich duševní a mravní vývoj, měl policejní orgán povinnost provést výslechy podle § 159 odst. 9 a § 158a tr. ř. za účasti soudce, aby mohly být procesně použitelné podle § 211 odst. 2 písm. b) tr. ř. Výslechy nezletilých poškozených AAAAA, BBBBB a CCCCC tak, jak je provedl policejní orgán, by bylo možné procesně použít pouze podle § 211 odst. 6 tr. ř. Přečtení uvedených vysvětlení podle § 211 odst. 1 tr. ř. bylo neproveditelné, protože jde o stěžejní důkazy. Vadným shledal zachycení výpovědi nezletilé AAAAA pouze ve formě přepisu protokolu o výslechu (č. l. 31 a 33). Proto uložil jmenované nezletilé i další nezletilé svědky v přípravném řízení opět vyslechnout, a to za dodržení podmínek stanovených v § 102 tr. ř. a § 20 odst. 3 zákona č. 45/2013 Sb., aby tyto osoby nebylo nutné vyslýchat před soudem znovu. Stížnost podanou proti tomuto usnesení státní zástupkyní, v níž vysvětlila důvody, pro které s uvedenými závěry soudu prvního stupně nesouhlasí, Krajský soud v Brně usnesením ze dne 20. 7. 2023, sp. zn. 7 To 215/2023, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl. 4. Ministr spravedlnosti rovněž poukázal na to, že po vrácení věci státnímu zástupci měly být nezletilé poškozené AAAAA , BBBBB a CCCCC policejním orgánem vyslechnuty znova za účasti obhájce při respektu k pravidlům stanoveným pro výslech osob mladších osmnácti let v § 102 tr. ř. Po podání nové obžaloby protokoly o výsleších zmíněných poškozených provedené po vrácení věci byly v hlavním líčení přečteny podle § 102 odst. 2 tr. ř., z čehož je zřejmé, že městský soud shledal tyto výslechy zákonnými. Obviněný byl rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 22. 4. 2024, sp. zn. 4 T 87/2023, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 20. 6. 2024, sp. zn. 7 To 166/2024, uznán vinným trestnými činy podle obžaloby a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání třicet měsíců ve věznici s ostrahou. 5. V obsahu stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti poukázal na zákonné znění ustanovení § 102 odst. 1, 2, § 148 odst. 1 písm. c), § 158 odst. 9, § 158a, § 164 odst. 4, § 158a, § 160 odst. 4 a § 188 odst. 1 písm. e) tr. ř. a rovněž na § 20 odst. 1, 2, 3, 4, 5 zákona č. 45/2013 Sb., v nichž shledal porušení zákona ve prospěch obviněného. 6. Za důvod podané stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti označil i to, že rozhodnutí Nejvyššího soudu bude mít judikaturní význam, protože oproti městskému soudu míní, že protokoly o výsleších a o podaných vysvětleních, potažmo celý obsah spisu opodstatňoval postavení obviněného před soud, kdežto požadavky soudů uvedené ve vrácení věci k došetření byly v rozporu s § 102 odst. 2 věta první tr. ř. a se zásadou, že v dalším řízení má být dítě vyslýcháno jen v nutných případech. Za žádných okolností totiž není možné vyloučit, že v navazujícím hlavním líčení bude po provedení městským soudem požadovaných výslechů z přípravného řízení nezbytné vyslechnout nezletilé opět, a tedy již potřetí, a to například k nově zjištěným skutečnostem po eventuálním výslechu obviněného. Soudy vycházely z chybné interpretace ustanovení § 102 odst. 1, 2, § 158 odst. 9, § 158a a § 160 odst. 4 tr. ř., neboť podle názoru ministra byly výslechy nezletilých provedeny v souladu se zákonem, jelikož byly ve fázi před zahájením trestního stíhání vyslechnuty jako osoby mladší osmnácti let v souladu s podmínkami § 102 odst. 1, 2 tr. ř., byť v protokolech o výsleších toto ustanovení není uvedeno, a v souladu s podmínkami určenými v § 158 odst. 9 tr. ř., tedy za přibrání orgánu sociálně-právní ochrany dětí. S použitím žádného interpretačního pravidla nelze vyložit § 102 a § 158 odst. 9 tr. ř. tak, že výslech osoby mladší osmnácti let musí být vždy v přípravném řízení před zahájením trestního stíhání obviněného proveden za účasti soudce, když § 158 odst. 9 věta první a § 158a tr. ř. se týkají výhradně neodkladných a neopakovatelných úkonů, o něž se v dané věci ve smyslu zákonné definice podle § 160 odst. 4 tr. ř. evidentně nejednalo. 7. Jako doklad správnosti předkládaných úvah ministr spravedlnosti ke stížnosti pro porušení zákona připojil rozhodnutí Městského soudu v Brně vydaná v jiných trestních věcech (sp. zn. 88 T 27/2024 a sp. zn. 2 T 34/2024), z nichž podle něj vyplývá, že městský soud v obdobných věcech postupuje stejně, avšak stížnostní soud (též připojenými usneseními sp. zn. 4 To 73/2024 a sp. zn. 4 To 68/2024) citovaná rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a uložil mu, aby o věci znovu jednal a rozhodl. 8. Podle ministra spravedlnosti nelze dostát požadavkům uvedeným v § 102 odst. 2 větě druhé tr. ř., resp. v § 211 odst. 2 písm. b) tr. ř. tím, že výslech dětí nemající charakter neodkladného nebo neopakovatelného úkonu podle § 160 odst. 4 tr. ř. bude v řízení před zahájením trestního stíhání proveden za účasti soudce, jak ostatně uzavřel Nejvyšší soud v usneseních ze dne 13. 6. 2018, sp. zn. 7 Tdo 708/2018, či ze dne 26. 1. 2022, sp. zn. 7 Tdo 44/2022. Ve vztahu k nim však zároveň poukázal na nejednotnost rozhodovací praxe Nejvyššího soudu s důrazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2022, sp. zn. 8 Tdo 381/2022, jímž dovolání obviněného při srovnatelných podmínkách a okolnostech případu odmítl jako zjevně neopodstatněné, protože přehrání obrazového a zvukového záznamu o výpovědi nezletilé dívky provedené před zahájením trestního stíhání obviněného v souladu s § 102 odst. 1 tr. ř. považoval za správný postup. 9. Ministr spravedlnosti upozornil na možné problematické důsledky přijetí zobecněných závěrů učiněných Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 26. 1. 2022, s

Citovaná ustanovení

§ 102 (141/1961 Sb.)§ 12 (141/1961 Sb.)§ 148 (141/1961 Sb.)§ 158 (141/1961 Sb.)§ 158a (141/1961 Sb.)§ 160 (141/1961 Sb.)§ 164 (141/1961 Sb.)§ 188 (141/1961 Sb.)§ 211 (141/1961 Sb.)§ 213 (141/1961 Sb.)§ 256 (141/1961 Sb.)§ 266 (141/1961 Sb.)