8 Tz 45/2024 — Nejvyšší soud

8 Tz 45/2024 citace  Právní věta:Za nepřípustnou podle § 268 odst. 1 písm. a) tr. ř. je třeba považovat stížnost pro porušení zákona, která je podána proti usnesení o vrácení věci státnímu zástupci k došetření [§ 188 odst. 1 písm. e) tr. ř.] v době, kdy již v téže věci bylo o vině a trestu meritorně rozhodnuto. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:16. 10. 2024 Spisová značka:8 Tz 45/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:8.TZ.45.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Stížnost pro porušení zákona Dotčené předpisy:§ 266 odst. 1 tr. ř. § 268 odst. 1 písm. a) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:12. 12. 2024 Publikováno ve sbírce pod číslem:18 / 2025 Anotace:Stížnost pro porušení zákona podaná ministrem spravedlnosti v neprospěch obviněného směřuje proti usnesení příslušného krajského soudu, jímž byla podle § 188 odst. 1 písm. e) tr. ř. věc obviněného vrácena státnímu zástupci k došetření. Ministr spravedlnosti dospěl k závěru, že usnesením jmenovaného krajského soudu byl ve prospěch obviněného porušen zákon v § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení mu předcházejícím usnesením příslušného městského soudu v § 102 odst. 1, odst. 2, § 158 odst. 9, § 158a, § 160 odst. 4 a § 188 odst. 1 písm. e) tr. ř. Pro posouzení přípustnosti tohoto mimořádného opravného prostředku v posuzované trestní věci je primární, že směřuje proti usnesení, jímž byla věc vrácena státnímu zástupci k došetření v době, kdy již ve věci bylo pravomocně rozhodnuto o vině a trestu obviněného, tedy nesměřuje proti ve věci vydanému konečnému rozhodnutí, ale mezitímnímu usnesení, po němž následovalo další řízení před soudem, které teprve později vyústilo v meritorní rozhodnutí, jež však tímto mimořádným opravným prostředkem napadeno není. Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí proto zabýval otázkou, zda za nepřípustnou podle § 268 odst. 1 písm. a) tr. ř. je třeba považovat stížnost pro porušení zákona, která je podána proti usnesení o vrácení věci státnímu zástupci k došetření [§ 188 odst. 1 písm. e) tr. ř.] v době, kdy již v téže věci bylo o vině a trestu meritorně rozhodnuto, na niž odpověděl kladně. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tz 45/2024-77 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 16. 10. 2024 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Šámalové a soudců JUDr. Věry Kůrkové a JUDr. Jana Engelmanna stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti České republiky v neprospěch obviněného M. T., proti pravomocnému usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 7. 2023, sp. zn. 7 To 215/2023, a rozhodl takto: Podle § 268 odst. 1 písm. a) tr. ř. se stížnost pro porušení zákona zamítá. Odůvodnění: I. 1. Stížnost pro porušení zákona podaná ministrem spravedlnosti v neprospěch obviněného pod sp. zn. MSP-515/2023-ODKA-SPZ/7 směřuje proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 7. 2023, sp. zn. 7 To 215/2023, jímž byla podle § 188 odst. 1 písm. e) tr. ř. věc obviněného M. T. vrácena státnímu zástupci k došetření. 2. Ministr spravedlnosti uvedenou stížnost pro porušení zákona podal proto, že dospěl k závěru, že usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 20. 7. 2023, sp. zn. 7 To 215/2023, byl ve prospěch obviněného M. T. porušen zákon v § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení mu předcházejícím usnesením Městského soudu v Brně ze dne 29. 5. 2023, sp. zn. 4 T 87/2023, v § 102 odst. 1, odst. 2, § 158 odst. 9, § 158a, § 160 odst. 4 a § 188 odst. 1 písm. e) tr. ř. Ve věci obviněného bylo zahájeno trestní stíhání pro zločin pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1 tr. zákoníku a pro přečin svádění k pohlavnímu styku podle § 202 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a dne 19. 5. 2023 byla podána obžaloba pro uvedené trestné činy na skutkovém základě, podle něhož zkráceně měl v bodě 1) v měsíci srpnu 2021 sahat rukou na stehna a břicho AAAAA (pseudonym), nar. XY, a nakonec s ní uskutečnit soulož, s níž nakonec souhlasila, v bodě 2) dne 12. 9. 2021 nezletilou BBBBB (pseudonym), nar. XY, přemlouval k pohlavnímu styku s ním, ptal se jí, za kolik by mu provedla orální sex, a když odmítla, nabízel ji peníze, poté si vysvlékla kalhoty a přelezla ze sedadla spolujezdce na místo, kde došlo k souloži, a v bodě 3) dne 18. 3. 2022 s nezletilou CCCCC (pseudonym), nar. XY, kterou přemlouval k pohlavnímu styku, s nímž nesouhlasila, rozepl si poklopec po dotazu, jestli nechce vzít jeho penis do ruky, což odmítla, si ho sám rukou stimuloval, u toho ji osahával a líbal na obnažených prsou až došlo k jeho ejakulaci na prsa nezletilé, přičemž u všech nezletilých znal jejich věk a věděl, že jim není patnáct let. V obžalobě státní zástupkyně navrhla přečíst podle § 211 odst. 1 tr. ř. výpovědi těchto nezletilých popsané ve vysvětleních podle § 158 odst. 6 tr. ř. učiněných v době od června do listopadu 2022, když nezletilé znovu později vyslechnuty nebyly, a podle § 213 odst. 1 tr. ř. konstatovat podstatný obsah trestního spisu. 3. Městský soud v Brně předmětnou obžalobu nepřijal a usnesením ze dne 29. 5. 2023, sp. zn. 4 T 87/2023, podle § 188 odst. 1 písm. e) tr. ř. věc obviněného M. T. vrátil státnímu zástupci k došetření. Podle obsahu odůvodnění tak postupoval proto, že výslechy nezletilých AAAAA, BBBBB a CCCCC nebyly provedeny v souladu s trestním řádem a zákonem č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), ve znění pozdějších předpisů, protože když na přední straně protokolů o výsleších nezletilých je uvedeno, že předmětem výslechu jsou okolnosti, jejichž oživování v paměti by vzhledem k jejich věku mohlo nepříznivě ovlivnit jejich duševní a mravní vývoj, měl policejní orgán povinnost provést výslechy podle § 159 odst. 9 a § 158a tr. ř. za účasti soudce, aby mohly být procesně použitelné podle § 211 odst. 2 písm. b) tr. ř. Výslechy nezletilých poškozených AAAAA, BBBBB a CCCCC tak, jak je provedl policejní orgán, by bylo možné procesně použít pouze podle § 211 odst. 6 tr. ř. Přečtení uvedených vysvětlení podle § 211 odst. 1 tr. ř. bylo neproveditelné, protože jde o stěžejní důkazy. Vadným shledal zachycení výpovědi nezletilé AAAAA pouze ve formě přepisu protokolu o výslechu (č. l. 31 a 33). Proto uložil jmenované nezletilé i další nezletilé svědky v přípravném řízení opět vyslechnout, a to za dodržení podmínek stanovených v § 102 tr. ř. a § 20 odst. 3 zákona č. 45/2013 Sb., aby tyto osoby nebylo nutné vyslýchat před soudem znovu. Stížnost podanou proti tomuto usnesení státní zástupkyní, v níž vysvětlila důvody, pro které s uvedenými závěry soudu prvního stupně nesouhlasí, Krajský soud v Brně usnesením ze dne 20. 7. 2023, sp. zn. 7 To 215/2023, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl. 4. Ministr spravedlnosti rovněž poukázal na to, že po vrácení věci státnímu zástupci měly být nezletilé poškozené AAAAA , BBBBB a CCCCC policejním orgánem vyslechnuty znova za účasti obhájce při respektu k pravidlům stanoveným pro výslech osob mladších osmnácti let v § 102 tr. ř. Po podání nové obžaloby protokoly o výsleších zmíněných poškozených provedené po vrácení věci byly v hlavním líčení přečteny podle § 102 odst. 2 tr. ř., z čehož je zřejmé, že městský soud shledal tyto výslechy zákonnými. Obviněný byl rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 22. 4. 2024, sp. zn. 4 T 87/2023, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 20. 6. 2024, sp. zn. 7 To 166/2024, uznán vinným trestnými činy podle obžaloby a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání třicet měsíců ve věznici s ostrahou. 5. V obsahu stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti poukázal na zákonné znění ustanovení § 102 odst. 1, 2, § 148 odst. 1 písm. c), § 158 odst. 9, § 158a, § 164 odst. 4, § 158a, § 160 odst. 4 a § 188 odst. 1 písm. e) tr. ř. a rovněž na § 20 odst. 1, 2, 3, 4, 5 zákona č. 45/2013 Sb., v nichž shledal porušení zákona ve prospěch obviněného. 6. Za důvod podané stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti označil i to, že rozhodnutí Nejvyššího soudu bude mít judikaturní význam, protože oproti městskému soudu míní, že protokoly o výsleších a o podaných vysvětleních, potažmo celý obsah spisu opodstatňoval postavení obviněného před soud, kdežto požadavky soudů uvedené ve vrácení věci k došetření byly v rozporu s § 102 odst. 2 věta první tr. ř. a se zásadou, že v dalším řízení má být dítě vyslýcháno jen v nutných případech. Za žádných okolností totiž není možné vyloučit, že v navazujícím hlavním líčení bude po provedení městským soudem požadovaných výslechů z přípravného řízení nezbytné vyslechnout nezletilé opět, a tedy již potřetí, a to například k nově zjištěným skutečnostem po eventuálním výslechu obviněného. Soudy vycházely z chybné interpretac