8 Tz 5/2020 — Nejvyšší soud

8 Tz 5/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:17. 6. 2020 Spisová značka:8 Tz 5/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:8.TZ.5.2020.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání Přestupek Zásada subsidiarity trestní represe Dotčené předpisy:§ 268 odst. 2 tr. ř. § 269 odst. 2 tr. ř. § 270 odst. 1 tr. ř. § 12 odst. 2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:16. 9. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tz 5/2020-208 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 17. 6. 2020 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Bláhy a soudkyň JUDr. Věry Kůrkové a JUDr. Milady Šámalové stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného T. B., nar. XY v XY, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 2. 2018, č. j. 6 To 35/2018-95, a proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 30. 11. 2017, č. j. 81 T 33/2017-81, a rozhodl t a k t o : Podle § 268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 2. 2018, č. j. 6 To 35/2018-95, byl porušen zákon v ustanovení § 256 tr. ř., a jemu předcházejícím rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 30. 11. 2017, č. j. 81 T 33/2017-81, byl porušen zákon v ustanovení § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, a to v neprospěch obviněného. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 2. 2018, č. j. 6 To 35/2018-95, a jemu předcházející rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 30. 11. 2017, č. j. 81 T 33/2017-81, zrušují. Současně se zrušují všechna další rozhodnutí na tato rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : 1. Ministryně spravedlnosti (dále též „stěžovatelka“) podala u Nejvyššího soudu podle § 266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného T. B. (dále převážně jen „obviněný“) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 2. 2018, č. j. 6 To 35/2018-95, a jemu předcházejícímu rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 30. 11. 2017, č. j. 81 T 33/2017-81. 2. V odůvodnění podané stížnosti pro porušení zákona stěžovatelka mimo jiné uvedla, že Okresní soud ve Frýdku-Místku rozsudkem ze dne 30. 11. 2017, č. j. 81 T 33/2017-81, uznal obviněného T. B. vinným proviněním (správně mělo být „přečinem“) maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jehož se dopustil tím, že „ačkoli si byl vědom skutečnosti, že exekučním příkazem soudního exekutora Exekutorského úřadu ve Frýdku – Místku ze dne 14.02.2014, č. j. 142 EX 03422/13-074, který si převzal dne 20. 2. 2014, mu bylo podle § 71a odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o exekučním řádu, pozastaveno jeho řidičské oprávnění, a že podle § 71a odst. 3 věty druhé zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, po dobu pozastavení řidičského oprávnění nesmí řídit motorová vozidla, přesto dne 28. 1. 2017 v době kolem 15.00 hodin v obci XY, okres Frýdek – Místek, po silnici III. třídy č. 4774, řídil osobní motorové vozidlo tovární značky BMW X5, RZ XY“, za což mu uložil podle § 196 odst. 3 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku souhrnný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku a čtyř měsíců, jehož výkon podle § 84 a § 85 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání tří let a šesti měsíců s dohledem ve smyslu § 49 a § 50 tr. zákoníku. Podle § 85 odst. 2 a § 48 odst. 4 písm. i) tr. zákoníku mu uložil povinnost, aby v průběhu zkušební doby podle svých sil hradil dlužné výživné a řádně hradil běžné výživné. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu dvaceti měsíců. Současně podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušil výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 3. 4. 2017, sp. zn. 32 T 68/2017, který nabyl právní moci dne 29. 4. 2017, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo, zrušením pozbyla podkladu. 3. Krajský soud v Ostravě projednal odvolání obviněného v jeho nepřítomnosti ve veřejném zasedání dne 21. 2. 2018 a usnesením z téhož dne, č. j. 6 To 35/2018-95, je podle § 256 tr. ř. zamítl. S ohledem na skutečnost, že obviněný podal odvolání do výroku o trestu, krajský soud se v odůvodnění svého rozhodnutí zabýval zejména tímto výrokem, přičemž nezjistil žádnou vadu, která by měla na tento výrok vliv. Ačkoliv obviněný výrok o vině svým odvoláním napadl, krajský soud přesto ověřil, zda skutková zjištění a právní kvalifikace jeho činu jsou správná a odůvodněná. Žádnou vadu při tom nezjistil. 4. Okresní soud ve Frýdku­-Místku navazujícím usnesením ze dne 14. 3. 2019, č. j. 81 T 33/2017-124, podle § 86 odst. 1 tr. zákoníku rozhodl, že obviněný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku a čtyř měsíců vykoná, přičemž pro účely jeho výkonu jej zařadil podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Stížnost, kterou obviněný proti tomuto usnesení podal, Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 29. 4. 2019, č. j. 6 To 146/2019-153, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl. Trest odnětí svobody obviněný nastoupil dne 14. 12. 2019 a vykonával jej až do 3. 2. 2020, kdy byl usnesením Okresního soudu v Břeclavi z téhož dne pod sp. zn. 3 Pp 93/2019 z jeho výkonu podmíněně propuštěn se stanovením zkušební doby na 3 roky. 5. Ministryně spravedlnosti poté citovala relevantní právní úpravu – konkrétně ustanovení § 256 tr. ř., § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, § 13 odst. 1 tr. zákoníku a § 125c odst. 1 písm. e) bodu 6. zákona o silničním provozu – a konstatovala, že s napadenými rozhodnutími se nemohla ztotožnit pro jejich nezákonnost. Trestní věc obviněného byla v otázce viny nesprávně právně posouzena soudem prvního stupně, čímž se odvolací soud měl ve svém rozhodnutí zabývat a tuto chybu napravit ve smyslu § 254 odst. 2 tr. ř. Poukázala přitom na rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn. 3 Tz 75/2019, z něhož citovala důvody shrnuté v jeho odůvodnění pod bodem 14 (viz další text). 6. Zejména však stěžovatelka odkázala na usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 19. 11. 2015, sp. zn. 14 To 370/2015, a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. 10. 2019, sp. zn. 11 To 310/2019, na jejichž základě byla na zasedání trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 12. 12. 2019 schválena právní věta, kterou citovala (viz rovněž další text). Poté uzavřela, že dotčené jednání obviněného mělo být posouzeno v režimu práva správního v rámci případného řízení o přestupku podle § 125c odst. 1 písm. e) bodu 6 zákona o silničním provozu, a nikoli v režimu práva trestního. Obviněný tak byl odsouzen nezákonně, když byl shledán vinným spácháním trestného činu podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť v předmětném případě bylo s ohledem na požadavek užití trestního práva jako ultima ratio nezbytné využít nástrojů mimotrestních v intencích právní úpravy přestupků. 7. V samém závěru svého podání ministryně spravedlnosti Nejvyššímu soudu navrhla, aby: I. Podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 2. 2018, č. j. 6 To 35/2018-95, byl porušen v neprospěch obviněného T. B. zákon v ustanovení § 256 tr. ř., a v řízení, které mu předcházelo, tedy rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 30. 11. 2017, č. j. 81 T 33/2017-81, byl porušen zákon v ustanovení § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, II. podle § 269 odst. 2 tr. ř. usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 2. 2018, č. j. 6 To 35/2018-95, a zároveň i rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 30. 11. 2017, sp. zn. 81 T 33/2017, v celém rozsahu zrušil, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a III. podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 8. K rozhodnutí o podané stížnosti pro porušení zákona Nejvyšší soud nařídil veřejné zasedání na 17. 6. 2020, k němuž se obviněný nedostavil. Nejvyšší soud po zjištění, že obviněnému bylo vyrozumění o jeho konání zasláno na adresu, kterou pro tyto účely v průběhu trestního řízení uvedl, avšak zásilku si nevyzvedl, aplikoval tzv. fikci doručení ve smyslu ustanovení § 64 odst. 4 tr. ř. a konal veřejné zasedání v jeho nepřítomnosti. 9. Intervenující státní zástupce Nejvy