1 As 46/2006 — Nejvyšší správní soud

29 A 27/2010- 94 - text 12 pokračování 29 A 27/2010 29 A 27/2010-94 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Evy Lukotkové a Mgr. Petra Pospíšila v právní věci žalobce: Ing. J. Ď., proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín, za účasti: 1) Ing. Z. O., 2) Ing. E. N., o žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne 26. 1. 2010, č.j. KUZL 81679/2009, sp. zn. KUSP 76929/2009 ÚP-No, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žalobce n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci: Rozhodnutím Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 26. 1. 2010, č.j. KUZL 81679/2009, sp. zn. KUSP 76929/2009 ÚP-No bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Uherský Brod, odboru stavebního úřadu a územního plánování (dále jen „správní orgán I. stupně“ nebo „stavební úřad“) ze dne 9. 10. 2009, č.j. OSUUP/2722/07/Mah a rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo potvrzeno. Rozhodnutím Městského úřadu Uherský Brod, odborem stavebního úřadu a územního plánování ze dne 9. 10. 2009, č.j. OSUUP/2722/07/Mah bylo nařízeno vlastníkovi stavby Ing. J. Ď. odstranění stavby. Stavba obsahuje: dozdívky svislého nosného a štítového zdiva (zeď od ulice cca 0,30 m, zeď ve dvoře cca 1 m, štítové zdi od úrovně podlahy půdy), dřevěný krov sedlového tvaru, zakrytý keramickou krytinou. II. Shrnutí základních argumentů uvedených v žalobě: Žalobou ze dne 26. 3. 2010 doručenou Krajskému soudu v Brně dne 30. 3. 2010 domáhal se žalobce zrušení rozhodnutí žalovaného. V žalobních bodech namítl, že oba správní orgány postupovaly v rozporu se stavebním zákonem a správním řádem, jestliže v rámci předběžné otázky nevyřešily spornou existenci okna ve štítové zdi rodinného domu č. p. 1837, když žalobce v průběhu celého řízení namítal existenci okna v rozporu s právními předpisy a navrhoval řízení o jeho odstranění. Správní orgány rovněž nezkoumaly tvrzení žalobce, že dohoda mezi vlastníky sousedních nemovitostí, případně jejich původních vlastníků, obsahovala variantu přestavby, přístavby rodinného domu žalobce s tím, že vlastník sousedního domu umožní tuto stavbu včetně odstranění okna ve štítové zdi. Správní orgány dále nezkoumaly, zda vlastník rodinného domu č. p. 1837 provedl v souladu s příslušnými právními předpisy rekonstrukci domu, která spočívala v rekonstrukci celého objektu včetně druhého nadzemního podlaží, v rámci které došlo k výstavbě balkonů z 2. nadzemního podlaží a již zmiňovaného okna ve štítové zdi tohoto domu. Žalobce dále poukázal na to, že pouhým uplynutím času nemůže být nepovolená stavba (rekonstrukce 2. nadzemního podlaží včetně štítového okna), zlegalizována a zůstává nepovolenou tak dlouho, pokud nebyla stavebním úřadem dodatečně povolena nebo dokud nebyla odstraněna. Namítl rovněž, že provedl v rámci řízení všechny úkony možné k rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, vinou nesoučinnosti vlastníků domu č. p. 1837 však nemohl předložit variantu, která by obsahovala vyřešení věci i provedení rekonstrukce 2. nadzemního podlaží dané nemovitosti s tím, že sporné štítové okno bude zazděno. Namítl i tu skutečnost, že stavební úřad neobjasnil objektivní skutečnost účelnosti odstranění stavby. Rozhodnutí obou správních orgánů je v rozporu s dobrými mravy, a to i s ohledem na délku projednávání věci, nebylo přihlédnuto k povaze a rozsahu hospodářské ztráty, která by odstraněním stavby vznikla (v rodinném domě č. p. 1028 bydlí manželský pár spolu s dvěma nezletilými dětmi, dále starší osoba, která s nimi sdílí společnou domácnost a o niž se starají), k míře omezení vlastníka sousední nemovitosti (č. p. 1837), která je nepatrná, když dané okno používá pouze k větrání místnosti. Uznal, že stavbou žalobce došlo k téměř úplnému zakrytí okna ve štítové zdi. V podání doplňujícím žalobu doručeném Krajskému soudu v Brně dne 3. 5. 2010 zdůraznil žalobce, že sporem je černá stavba okna ve štítové zdi sousedního domu. Ohledně veřejného zájmu uvedl, že se jedná o střechu na soukromém pozemku v jeho vlastnictví, kde veřejnost nemá přístup, stavební povolení ohledně ní již jednou bylo vydané, nabylo právní moci a bylo zastaveno z důvodu existence černé stavby okna ve štítové zdi. Situace se zmíněným oknem je řešitelná drobnými úpravami interiéru tohoto domu. Způsob řešení si navrhli majitelé domu sami, žalobce zajistil projektanta a financoval projekt. Není tedy nutné střechu odstranit. III. Vyjádření žalovaného: V písemném vyjádření ze dne 7. 7. 2010 uvedl žalovaný k podané žalobě následující: Z důvodu prošetření existence okna ve štítové zdi rodinného domu č. p. 1837 byl dne 16. 6. 2006 na stavbě sousedního rodinného domu vykonán státní stavební dohled. V pořízeném protokolu je uvedeno, že úpravy uvnitř domu č. p. 1837 byly realizovány v roce 1972, okno v kuchyni bylo provedeno asi po roce 1951. Jako důkazní materiál předložili spoluvlastníci rodinného domu č. p. 1837 půdorys přízemí rodinného domu a pohled uliční se schvalovací doložkou Městského národního výboru Uherský Brod ze dne 3. 2. 1972, technický popis rekonstrukce tohoto rodinného domu a „Potvrzení o dokončení stavby rodinného domku“ vydané MVN Uherský Brod dne 20. 2. 1975. Po seznámení žalobce s obsahem protokolu, předložil jmenovaný dne 18. 9. 2006 čestné prohlášení paní S. o neexistenci okna ve štítové zdi do roku 1970 a sdělení pana K. M., že ve stěně sousedního domu okno v roce 1961 nebylo. Následně poté vlastníci domu č. p. 1837 doložili písemné vyjádření L. G., S. K., F. J. a L. J. o existenci předmětného okna ještě před rekonstrukcí rodinného domu v roce 1972. Byť správní orgány jsou povinny se zabývat všemi podklady a důkazy předloženými v řízení, není v jejich kompetenci stanovit, které z předložených tvrzeních je pravdivé, a které pravdivé není, případně ke kterému tvrzení se přiklonit. V rámci správního uvážení přihlédl žalovaný k tomu, že ve spisovém materiálu a ze svědeckých výpovědí nebylo zjištěno, že by někdo proti existenci okna v minulosti brojil. I když se v případě okna v sousední štítové zdi nejedná o neoprávněnou stavbu, vlastníci domu č. p. 1028 nijak proti zřízení tohoto okna nezakročili a s instalací okna souhlasili a brání se teprve nyní, po uplynutí více než 30 let, když existence tohoto okna je překážkou pro dodatečné povolení jejich nepovolené stavby, kterou zasáhli do práv vlastníků sousední nemovitosti. K části žaloby, že správní orgány nezkoumaly tvrzení žalobce, a že dohoda mezi vlastníky sousedních nemovitostí, případně jejich původních vlastníků, obsahovala variantu přestavbu, přístavby rodinného domu žalobce s tím, že vlastník sousedního domu umožní tuto stavbu včetně odstranění okna ve štítové zdi, uvedl žalovaný, že toto tvrzení žalobce nebylo přezkoumáváno, neboť stavebnímu úřadu nebyla předložena žádná dohoda, která měla být podle žalobce mezi vlastníky sousedních nemovitostí uzavřena. Šlo vždy o tvrzení ze strany žalobce bez potvrzení spoluvlastníků sousedního rodinného domu č. p. 1837. K další části žaloby, že správní orgány nezkoumaly, zda vlastník sousedního rodinného domu č. p. 1837 provedl rekonstrukci domu v souladu s příslušnými právními předpisy, která spočívala v rekonstrukci celého objektu včetně 2. nadzemního podlaží, v rámci které došlo k výstavbě balkónu z 2. nadzemního podlaží a k již zmiňovanému oknu ve štítové zdi tohoto domu, žalovaný uvedl, že uvedená stavba nebyla předmětem řízení o odstranění změny stavby „nástavba rodinného domu č. p. 1028, ulice ……………….“ K námitce žalobce, že v rámci řízení provedl všechny úkony možné k rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, vinou nesoučinnosti vlastníků domu č. p. 1837 však nemohl předložit variantu, která by obsahovala vyřešení věci i provedením rekonstrukce 2. nadzemního podlaží dané nemovitosti s tím, že sporné štítové okno bude zazděno, neboť vlastník sousedního domu na žalobcovu výzvu nereagoval, uvedl, že žalobce byl stavebním úřadem vyzván k předložení projektové dokumentace, ve které bude vyřešena situace se sporným oknem v boční zdi sousedního domu č. p. 1837, které stavebník svou nepovolenou stavbou překryl. Stavebník předložil dva návrhy řešení s tím, že je věcí stavebního úřadu, aby předložené varianty posoudil a sdělil, zda tyto vyhovují či nevyhovují veřejnému zájmu. K tomuto žalovaný uvedl, že stavební úřad je vázán pouze návrhem žadatele a nemůže rozhodovat o vhodnosti různých řešení. Navrhnout a zpracovat řešení může pouze osoba oprávněná (projektant). Předložené varianty nelze doložit k žádosti o dodatečné povolení stavby a není zřejmé, kterou variantu má stavební úřad projednávat. Je věcí stavebníka, aby sám rozhodl a předložil pouze jedno řešení, které bude v souladu s platnými předpisy. Dne 17.