2 As 34/2006 — Nejvyšší správní soud

29 A 22/2012- 63 - text  pokračování 26 29 A 22/2012 29 A 22/2012-63 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Kateřiny Mrázové, Ph.D., v právní věci žalobce Kaufland Česká republika v.o.s., se sídlem v Praze 4, Pod Višňovkou 25, proti žalované České obchodní inspekci, ústřednímu inspektorátu, se sídlem v Praze 2, Štěpánská 15, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 12. 2011, č.j. ČOI 132229/11/O100/3200/08/11/Pe, Št, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci o obsah správních rozhodnutí [1] V záhlaví označeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Inspektorátu České obchodní inspekce Jihomoravského a Zlínského (dále též „inspektorát“) ze dne18.5.2009, č.j. ČOI 9442/2009/3000/SŘ/N, sp. zn. 473/32/08. Tímto rozhodnutím inspektorát uložil žalobci úhrnný trest – pokutu ve výši 95.000 Kč podle § 24 odst. 9 písm. c) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění platném pro projednávanou věc (dále jen „ZOS“), za naplnění skutkových podstat správních deliktů podle § 24 odst. 7 písm. a), c), d), g), h) - ve spojení s porušením § 12 odst. 1, dále písm. h) - ve spojení s porušením § 12 odst. 2 písm. a), a dále písm. m) - ve spojení s porušením povinnosti § 15 odst. 2 ZOS. Podle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“), byla žalobci také uložena povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši 1.000 Kč. [2] Naplnění skutkové podstaty správního deliktu dle § 24 odst. 7 písm. a) ZOS pro porušení právní povinnosti v § 3 písm. c) cit. zák. bylo zjištěno dne 10.9.2008 v provozovně v Kroměříži a dne 17.9.2008 ve Valašském Meziříčí, přitom v každé provozovně šlo o jeden výrobek, kdy žalobce nesprávně účtoval v kontrolním nákupu zakoupený výrobek, a v první provozovně vznikl rozdíl -11 Kč v neprospěch spotřebitele a v druhé provozovně -50 Kč v neprospěch spotřebitele. [3] Naplnění skutkové podstaty správního deliktu dle § 24 odst. 7 písm. c) ZOS pro porušení právní povinnosti v § 9 odst. 1 cit. zák. bylo zjištěno dne 10.9.2008 v provozovně v Uherském Brodu u 1 ks hrnková květina, kdy žalobce řádně neseznámil spotřebitele před uzavřením kupní smlouvy ani po ní se způsobem údržby (ošetřování) výrobku, který byl zakoupen v kontrolním nákupu. [4] Naplnění skutkové podstaty správního deliktu dle § 24 odst. 7 písm. d) ZOS pro porušení právní povinnosti v § 10 odst. 1 písm. a) cit. zák. bylo zjištěno dne 4.9.2008 v provozovně Zlín – Vršava, kdy u 6 druhů výrobků v počtu 33 ks žalobce nezajistil jejich označení výrobcem nebo dovozcem, popř. dodavatelem. [5] Naplnění skutkové podstaty správního deliktu dle § 24 odst. 7 písm. g) ZOS pro porušení právní povinnosti v § 11 odst. 1 cit. zák. bylo zjištěno dne 11.9.2008 v provozovně v Uherském Hradišti, kdy nezajistil, u dvou druhů výrobků v počtu 14 ks, aby byly informace poskytnuty v českém jazyce, nikoliv cizím jazyce (německy). [6] Naplnění skutkové podstaty správního deliktu dle § 24 odst. 7 písm. h) ZOS pro porušení právní povinnosti dle § 12 odst. 1 cit. zák. bylo zjištěno dne 4.9.2008 v provozovně Zlín – Vršava, kdy žalobce neinformoval spotřebitele v souladu s cenovými předpisy o ceně 8 druhů výrobků. Stejné porušení právní povinnosti bylo zjištěno dne 10.9.2008 v provozovně v Kroměříži u 4 druhů výrobků a téhož dne i v provozovně v Uherském Brodu u 16 druhů prodávaných výrobků. Stejné porušení právní povinnosti bylo dále zjištěno dne 11.9.2008 v provozovně v Uherském Hradišti u 4 druhů prodávaných výrobků, dne 17.9.2008 v provozovně ve Valašském Meziříčí u 5 druhů prodávaných výrobků a konečně dne 1.10.2008 v provozovně ve Vsetíně u 11 druhů prodávaných výrobků. [7] Naplnění skutkové podstaty správního deliktu dle § 24 odst. 7 písm. h) ZOS pro porušení právní povinnosti v § 12 odst. 2 písm. a) bylo zjištěno v provozovně Zlín dne 14.9.2008 u 1 druhu výrobku v počtu 26 ks, kdy deklarovaná cena na cenovce (5,90 Kč) budila zdání, že je nižší, než jaká je ve skutečnosti (registrační pokladnou ověřena přes čárový kód cena 10,90 Kč). Totéž bylo zjištěno dne 10.9.2008 v provozovně v Kroměříži u 3 druhů výrobků v počtu 18 ks (6 ks tlakového hrnce – na cenovce 1 199 Kč – účtováno 1.399 Kč, 4 ks sady misek – na cenovce 400 Kč – účtováno 499 Kč, hrnek – na cenovce 89,90 Kč – účtováno 99 Kč), dále dne 17.9.2008 v provozovně ve Valašském Meziříčí u dvou druhů výroků v počtu 17 ks (12 ks videokabel – na cenovce 80 Kč – účtováno 99,90 Kč, 5 ks obracečka – na cenovce 42,90 Kč – účtováno 49,90 Kč), a dále dne 1.10.2008 v provozovně ve Vsetíně u 6 druhů výrobků v počtu 57 ks (16 ks nálepka CZ – na cenovce 79,90 Kč – účtováno 99,90 Kč, 4 ks Scholl vložky do bot – na cenovce 189 Kč – účtováno 215 Kč), 4 ks Scholl vložky do bot jiný druh – na cenovce 119 Kč – účtováno 159 Kč, 8 ks Scholl vložky do bot Insoles - na cenovce 159 Kč – účtováno 169 Kč, 6 ks Scholl vložky do bot Party Feel na cenovce 119 Kč – účtováno 169 Kč, 19 ks Scholl pilník na cenovce 159 Kč – účtováno 169 Kč). [8] Naplnění skutkové podstaty správního deliktu dle § 24 odst. 7 písm. m) ZOS pro porušení právní povinnosti v § 15 odst. 2 cit. zák. bylo zjištěno dne 10.9.2008 v provozovně v Kroměříži, kdy pracovnice provozovny vydala na žádost spotřebitele záruční list (pokladní doklad) na zakoupený výrobek (1 ks sendvičovač), který neobsahoval dobu platnosti záruky 3 roky, která byla na výrobku stanovena. [9] O kontrolních zjištěních již správní soudy rozhodovaly, neboť žalovaný již ve věci vydal rozhodnutí dne 31.8.2009, č.j. ČOI 13649/2009/0100/3200/2009/Pe/Št, kterým odvolání žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí inspektorátu zamítl. Žalobcem následně podanou žalobu rovněž zamítl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 20.4.2010, č.j. 11 Ca 316/2009-36, které však bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem dne 31.1.2011, č.j. 4 As 33/2010-103, a s ohledem na vyslovený závazný právní názor zrušil rozhodnutí žalovaného následně i Městský soud v Praze dne 6.9.2011, č.j. 11 A 51/2011-128, protože došlo k porušení zásady zákazu dvojího přičítání (žalovaný chybně podřadil hledisku povahy protiprávního jednání, které je důležité při úvaze o výši pokuty, samotnou skutkovou podstatu správního deliktu, protože při úvahách o výši pokuty hodnotil i to, že byl porušen zákon, a že správní delikt byl vůbec spáchán). Ohrožení oprávněného zájmu spotřebitele je totiž předpokladem pro vyvození sankční odpovědnosti a netýká se úvah o výši uložené pokuty. Vzhledem k tomu, že byly porušeny základní principy správního trestání, zrušil Městský soud v Praze rozhodnutí žalovaného a věc mu vrátil k dalšímu řízení, aby se znovu zabýval odvoláním žalobce, vypořádal se s námitkami žalobce ohledně nepřiměřené výše uložené pokuty v novém rozhodnutí, přičemž měl vycházet ze závěrů Nejvyššího správního soudu v odůvodnění zrušujícího rozsudku, totiž, že ostatní úvahy o dalších žalobních námitkách pokládal za správné. Žalobce nezpochybňoval, že se uvedených správních deliktů dopustil, ale námitky směřoval jen do výše uložené pokuty, na základě těchto závěrů Městského soudu se žalovaný znovu zabýval odvolacími námitkami žalobce. [10] Žalovaný následně znovu potvrdil prvostupňové rozhodnutí inspektorátu, stejně jako důvody pro uložení předmětné výše pokuty, v některých případech důvody inspektorátu ještě doplnil. Žalovaný zdůraznil, že shledal, že skutkový stav popsaný v prvostupňovém správním rozhodnutí byl řádně zjištěn, objektivně popsán, není v rozporu se správním spisem, byla učiněna všechna potřebná skutková zjištění a nedošlo k pochybení ani při právním hodnocení předmětné věci. Žalobce se dopustil správních deliktů uvedených ve výroku rozhodnutí, delikty mu byly bezpečně prokázány a ostatně žalobce ani netvrdil, že se jich nedopustil. [11] Žalovaný částečně přisvědčil odvolací námitce žalobce v tom, že inspektorát nepřesvědčivě až rozporně formuloval úvahu týkající se počtu druhů nevyhovujících výrobků ve vztahu k množství druhů kontrolovaných výrobků, popř. k množství kontrolovaných prodejen, a také vzniklé škody, kdy podle žalobce nemohlo být škodou to, že došlo k nesprávnému cenovému označení výrobku. Žalovaný žalobci přisvědčil a uvedené formulace napravil. Přitom uvedl, že se nelze zaměřit pouze na hodnocení počtu výrobků, u nichž byla zjištěna nesprávně účtovaná cena, ale je třeba vzít v úvahu i výši cenového rozdílu, a to nejen v nominální hodnotě, ale rovněž v poměru ke sjednané ceně. Žalovaný zcela odmítl přístup žalobce, aby hodnotil negativní zjištění pouze u dvou druhů výrobků v poměru s počtem kontrolovaných výrobků nebo uváděl, že tento poměr je zanedbatelný, a tudíž, že šlo o méně závažné porušení. Takový postup správního org