9 As 71/2008 — Nejvyšší správní soud

22 A 97/2014- 35 - text  pokračování 4 22 A 97/2014 22 A 97/2014-35 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou ve věci žalobce: R. K., bytem T. 384/1, T., zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, 601 82 Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 7. 2014, č. j. JMK 10362/2014, sp. zn. S-JMK 10362/2014/OD/Ib, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žalobce n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Napadeným rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Hustopeče ze dne 29. 11. 2013, č. j. MUH/46775/13/405 (dále též „správní orgán I. stupně“) a citované rozhodnutí bylo potvrzeno. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 29. 11. 2013, č. j. MUH/46775/13/405 byl žalobce uznán vinen, že dne 29. 8. 2013 v 15:53 hod. na dálnici D-2 v úseku km 27 ve směru jízdy na Brno jako řidič osobního motorového vozidla tovární značky BMW 535d, registrační značky: 7B6 4202 překročil nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou zákonem mimo obec o 30 km/hod. a více – okamžitá rychlost ve výši 178 km/hod. naměřená silničním rychloměrem PolCam PC2006 výrobní číslo 1247PL/2008; při zvážení možné odchylky měřícího zařízení ve výši ±3 % tolerance byla mu naměřena jako nejnižší skutečná rychlost jízdy 172 km/hod., přičemž na dálnici pro motorová vozidla je stanovena nejvyšší rychlost 130 km/hod. Svým jednáním porušil ust. § 18 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o provozu na pozemních komunikacích“), když při řízení vozidla překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 20 km/hod. a více, nebo mimo obec o 30 km/hod. a více, čímž se dopustil přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 citovaného zákona. Dle ust. § 125c odst. 4 písm. e) citovaného zákona mu byla uložena pokuta ve výši 3.000 Kč a dle ust. § 125 odst. 5 citovaného zákona zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 1 měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Žalobou ze dne 18. 9. 2014 brojil žalobce proti nesprávně zjištěnému skutkovému stavu, kdy měření nebylo provedeno v souladu s návodem k obsluze, přičemž vozidlo na začátku měření mělo být menší než na konci měření, což pak má být v rozporu s návodem k obsluze měřícího zařízení, konkrétně článku 29 odst. 2 Pokynu ředitele ředitelství služby dopravní policie. Dále namítl neplatnost kalibrace měřícího zařízení, neboť ověření měřidla PolCam Českým metrologickým institutem v Brně proběhlo dne 9. 10. 2012. Předmětné měření však proběhlo v letním období, tedy dne 29. 8. 2013, je tedy nesporné, že vozidlo bylo tzv. přezuto na zimní a následně opět na letní pneumatiky, výměna kol tak mohla mít faktický vliv na průběh měření. Navrhl proto zrušit rozhodnutí správních orgánů obou stupňů a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný v písemném vyjádření ze dne 12. 11. 2014 neuznal opodstatněnost žalobních námitek. K více týkající se nesprávného zjištění skutkového stavu věci citoval rozsudek NSS ze dne 8. 2. 2012, č. j. 3 As 29/2011-51, o něž opřel žalobce svoji argumentaci, nicméně není přiléhavý na projednávanou věc, neboť nutnost výslechu zasahujících policistů nenastala, neboť žalobce nezpochybnil výsledek měření (viz oznámení o přestupku ze dne 29. 8. 2013), k danému přestupku se nevyjádřil, nečinný byl v průběhu celého správního řízení. Nenavrhl provedení žádného důkazu, ani nevznesl během řízení před správními orgány jakékoli námitky. Správní orgány tak neměly důvod zpochybnit správnost provedeného měření, je zjevné, že měření bylo provedeno v souladu s návodem k obsluze, nebyla provedena manipulace s nastavením zoom při měření rychlosti motorového vozidla. Názor žalovaného o nadbytečnosti, eventuálně výslechu svědků – zasahujících policistů, což však ani žalobce nenavrhl, opřel o rozsudek NSS ze dne 29. 5. 2014, č. j. 10 As 25/2014. K údajnému zvětšení měřeného motorového vozidla ke konci měření rychlosti žalovaný uvedl, že tvrzení žalobce nemá oporu v provedených důkazech. Z videozáznamu je zjevné, že vozidlo při započetí měření až k okamžiku skončení měření má na výstupu z měřícího zařízení stejnou optickou velikost. V žalobě nastíněném obrázku je vozidlo zvětšené, což ovšem nastalo až po skončení samotného měření (což mj. podporuje neuvedení času na obrázku žalobcem). Ukončení měření rychlosti se vztahuje k okamžiku dokončení měřené vzdálenosti v levém dolním rohu videozáznamu (vyhodnocení rychlosti následuje s časovou prodlevou). Do tohoto okamžiku dle návodu k obsluze nesmí být manipulováno se zoomem a taktéž měřené vozidlo nesmí být na záznamu větší než při zahájení měření (pak by bylo zjevné, že měřené vozidlo by jelo pomaleji než vozidlo, které měření provádělo). Stran žalobní námitky týkající se neplatnosti kalibrace měřícího zařízení odkázal žalovaný na rozsudek NSS ze dne 2. 5. 2013, č. j. 3 As 9/2013, s vysloveným posouzením kalibrace, kdy právě zohledňovaná odchylka měřícího zařízení 3 %, která je aplikována na výsledek měření, se ztotožnil. Důkaz ověřovacím listem potvrdil, že v době měření byl silniční rychloměr PolCam PC2006 řádně kalibrován. Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí, ani řízení jeho vydání předcházející netrpí vytýkanými vadami, navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. V návaznosti na doručení písemného vyjádření žalovaného podal žalobce dne 23. 2. 2015 repliku, v níž vyslovil nesouhlas s právními názory žalovaného. Citoval z návodu k obsluze, dle kterého „jako výstupy pro řešení a zpracování přestupku slouží videosekvence nebo tisk dvou snímků, tj. jeden z okamžiku zahájení měření a druhý z okamžiku ukončení měření. První snímek dokazuje. V případě, pokud není dokládána celá videosekvence, zahájení měření konkrétního vozidla. Druhý snímek zobrazuje veškeré naměřené hodnoty a identifikaci ukončení měření konkrétního vozidla. Měřené vozidlo musí být ve druhém snímku zobrazeno ve stejné nebo menší velikosti při nezměněném ZOOMu objektivu“. Návod k obsluze tedy explicitně zakazuje zvětšení vozidla na snímku. Žalovaný přesně vysvětlil, proč zvětšení vozidla na posledním snímku, tedy přiblížení vozidel k sobě, ovlivní výsledek měření v neprospěch obviněného. Také uvedl, že je z videozáznamu zřejmé, že má vozidlo stejnou optickou velikost. Žalobce sám provedl exaktní porovnání velikosti vkládáním úsečky a měřením její velikosti v pixelech a výsledky tohoto srovnání jsou jednoznačné. Pokud by měl žalovaný skutečně zájem zjistit skutkový stav věci, mohl toto měření reprodukovat. Z uvedeného vyplývá, že byla změřena rychlost vyšší, než jakou se vozidlo obviněného skutečně pohybovalo. Jednání u Krajského soudu v Brně proběhlo dne 3. 9. 2015. Žalobce i jeho právní zástupce se k jednání nedostavili, ač byli včas a řádně předvoláni, neúčast neomluvili, soud proto jednal v jejich nepřítomnosti. Žalovaný upřesnil písemné vyjádření k žalobě zevrubným podáním informací stran postupu dle návodu k obsluze a menu systému PolCam tzn. popis menu a informací zobrazených na monitoru s tím, že údaje uvedené v levém horním rohu zachycují aktuální datum a čas, v levém dolním rohu je zaznamenán čas zahájení měření a je viditelný na obrazovce do okamžiku jeho ukončení, tedy se jedná o dobu, po kterou bylo vozidlo měřeno. V momentu, kdy uběhne 100m od okamžiku měření, počítač následně vyhodnocuje průměrnou rychlost měřeného vozidla. To znamená, že po ujetí 100m vzdálenosti je ukončeno měření jako takové exaktně. Rychlost vozidla je zobrazena uprostřed dolní řady ve třetím sloupci, výpočet je proveden na základě měření vzdálenosti a času. Pro rychlejší orientaci obsluhy se, v okamžiku ukončení měření, uprostřed obrazovky objeví výsledek rychlosti. V pravém dolním rohu je uveden údaj o rychlosti vozidla, ve kterém je systém nainstalován, aktualizovaný každou vteřinu. Dále uvedl, že ke zvětšení vozidla na snímku nedošlo, neboť tak jak provedl měření exaktní metodou podle měřidla, jednotlivé snímky jsou totožné, vozidlo jako takové v době měření nezměnilo velikost, měření tudíž dostálo dikci návodu k obsluze a proběhlo v souladu s návodem k obsluze. Argumentace žalobce, že nebyl dodán kalibrační list, je v rozporu se spisovým materiálem, v němž tento doklad je obsažen. Potřeba výslechu policistů ve správním řízení nevyvstala, jelikož žalobce nepřednesl žádné kvalifikované pochybnosti nebo návrhy, které by byly nutné k provedení, resp. vyvrácení svědectvím zasahujících policistů. Z videozáznamu, který jako důkaz byl proveden v rámci soudního jednání, bylo zřejmé, že návod k obsluze dodržen byl a že měřené vozidlo v daném místě překročilo nejvyšší dovolenou rychlost. Setrval proto na zamítnutí ža