8 As 27/2006 — Nejvyšší správní soud

62 A 111/2013- 599 - text pokračování 10 62 A 111/2013 62 A 111/2013-599 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: nejvyšší státní zástupce, se sídlem Jezuitská 4, Brno, proti žalovanému: Energetický regulační úřad, se sídlem Masarykovo náměstí 5, Jihlava, za účasti: ZONAS a. s., se sídlem Horní nám. 14/17, Olomouc, zastoupené Mgr. Luďkem Šikolou, advokátem Doucha Šikola advokáti s.r.o., se sídlem K Šachtě 347, Horky, Tábor, o žalobě proti rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne 28.12.2010, č.j. 14553-8/2010-ERU, t a k t o: I. Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne 28.12.2010, č.j. 14553-8/2010-ERU, se z r u š u j e a věc se v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoba zúčastněná na řízení n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í: Žalobce se žalobou ve veřejném zájmu domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 28.12.2010, č.j. 14553-8/2010-ERU, kterým byla osobě zúčastněné na řízení udělena licence č. 111018292 na výrobu elektřiny se vznikem oprávnění a termínem zahájení licencované činnosti ke dni právní moci tohoto rozhodnutí (29.12.2010) na dobu 25 let. I. Shrnutí podstaty věci Žalovaný ve správním řízení zahájeném na žádost o udělení licence ze dne 24.11.2010 vedeném podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění do 31.12.2010 (dále jen „energetický zákon“), udělil společnosti FVE 28, s. r. o. licenci na výrobu elektřiny ve fotovoltaické elektrárně. Na základě této licence vzniklo společnosti FVE 28, s. r. o. oprávnění k výrobě elektřiny od 29.12.2010 na dobu 25 let. Rozsah podnikání na základě licence byl vymezen celkovým instalovaným výkonem 2,067 MW, provozovna byla vymezena jako „FVE Mrlínek“, k. ú. Havřice, okres Kroměříž, kraj Zlínský p. č. 1272, 1275, 1282, 1285, 1288, 1298, 1303, 1293/35, 1293/1, 1293/36, 1293/37, 1293/39, 1293/41, 1293/42, 1293/45, 1293/46. Žalobce se nyní domáhá zrušení tohoto rozhodnutí žalobou ve veřejném zájmu, jenž je podle jeho názoru dán především okolností, že licence byla udělena bez toho, že by pro její vydání byly splněny podmínky. II. Shrnutí žaloby Podle žalobce pro udělení licence nebyly splněny podmínky stanovené energetickým zákonem a prováděcí vyhláškou k energetickému zákonu č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích (dále jen „vyhláška č. 426/2005 Sb.“). Žalobce namítá, že žalovaný nedostatečně zjistil stav věci, neboť neprovedl řádné ohledání elektrárny, ale spokojil se s předloženými listinami a elektrárnu „obhlédl jen za plotem“. Vzhledem k tomu nezjistil, že elektrárna není dokončená a že revizní zprávy nemohly prokazovat bezpečnost zařízení, neboť nezachycovaly jeho skutečný stav. Nedokončenost zařízení vyplynula z trestního řízení vedeného u zdejšího soudu ve věci sp.zn. 10 T 1/2013 (výslechy svědků – L. K., V. S., J. H. a fotodokumentace pořízená svědky). Podle žalobce z výslechu J. P. vyplynulo, že revizní zprávy ze dne 30.11.2010 byly zpracovány „od stolu“ a antedatovány. Z výslechu F. K. pak vyplynulo, že předmětné revize neprovedl a revizní zprávy ze dne 28.11.2010 nevyhotovil. Zprávy vytvořil R. J., avšak ani ten prohlídku zařízení neprovedl. I proto obsahují revizní zprávy zjevné chyby. Podle žalobce také ve spisu nejsou obsaženy podklady pro to, aby mohla být licence udělena na 25 let, jak se v daném případě stalo. Žadatel totiž doložil oprávnění užívat energetické zařízení toliko do 30.5.2011 (jak plyne z rozhodnutí Městského úřadu Bystřice pod Hostýnem o povolení předčasného užívání). Ze shora uvedených důvodů žalobce dovozuje, že licence byla udělena, aniž pro to byly splněny podmínky. Rozhodnutí o udělení licence je tedy nezákonné. Žalobce proto navrhuje zrušení rozhodnutí. Na svém procesním postoji setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. III. Shrnutí vyjádření žalovaného Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že s ohledem na systémová a personální opatření s podporou vlády a prezidenta k zajištění revize licenčních spisů, jejichž součástí je i podání žaloby nejvyššího státního zástupce (tedy i této žaloby), ponechává posouzení důvodnosti žaloby zcela na úvaze soudu. V doplnění vyjádření poukázal žalovaný na to, že s ohledem na pochybnosti o zákonnosti napadeného rozhodnutí ve věci vedl obnovu řízení, avšak z procesních důvodů nestihl vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě a musel řízení o obnově zastavit. IV. Shrnutí vyjádření osoby zúčastněné na řízení Osoba zúčastněná na řízení podala k věci několik vyjádření. Předně v nich zpochybňuje existenci závažného veřejného zájmu k podání žaloby a obsáhle argumentuje ve prospěch názoru, že i tato otázka má být soudem přezkoumávána. Dále namítá, že s ohledem na postup žalovaného nebude dané řízení kontradiktorní. Upozorňuje také na nekompletnost správního spisu, v němž chybí korespondence žalobce a žalovaného ve vztahu k zapůjčování správního spisu. Žalobu pokládá za nedůvodnou. Zdůrazňuje, že žalovaný měl posuzovat stav elektrárny k době vydání napadeného rozhodnutí. Poukazuje také na to, že i kdyby bylo napadené rozhodnutí nezákonné, není namístě je rušit s ohledem na ochranu právní jistoty a nabytých práv. Uvádí, že v rozhodnou dobu nebylo možno vyhotovit revizní zprávu v souladu se všemi právními předpisy a technickými normami, neboť si podmínky v normách odporují. Osoba na řízení zúčastněná má za to, že prokázala bezpečnost elektrárny v daném případě znaleckým posudkem ze dne 14.2.2013 zpracovaným Ing. K. M. a Ing. M. T. a analýzou paralelního připojení ze dne 7.2.2013 zpracovanou Dr. Ing. J. P., CSc. a J. T. Poukazuje také na to, že žaloba neobsahuje řádně uplatněné žalobní body. Rozšíření v replice je pak opožděné a tudíž nepřípustné. Osoba na řízení zúčastněná dále obsáhle argumentuje ve vztahu k dokončenosti elektrárny k datu vydání napadeného rozhodnutí a poukazuje na to, že odsuzující rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 20.6.2014, č.j. 10 T 1/2013-3581, jehož se žalobce mj. dovolává na podporu svých tvrzení, byl rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 6.1.2015, č.j. 3 To 112/2014-3777, zrušen. Osoba zúčastněná na řízení rovněž uvedla, že licence udělená napadeným rozhodnutím zanikla v důsledku zániku FVE 28 s.r.o. a odpadl tak předmět daného řízení. Osoba zúčastněná na řízení tedy navrhuje žalobu odmítnout, event. řízení zastavit, případně žalobu zamítnout. Na svém procesním postoji setrvala po celou dobu řízení před zdejším soudem. IV. Posouzení věci Podle § 66 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), je žalobu (proti rozhodnutí správního orgánu) oprávněn podat nejvyšší státní zástupce, jestliže k jejímu podání shledá závažný veřejný zájem. Podle § 72 odst. 2 věty první s.ř.s. může žalobu podle § 66 odst. 1 až 3 s.ř.s. oprávněný žalobce podat do tří let od právní moci rozhodnutí, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, a nenabývá-li rozhodnutí právní moci, od doručení rozhodnutí poslednímu účastníku, který proti němu mohl žalobu sám podat. Žaloba byla podána dne 5.12.2013, žalobou napadené rozhodnutí o udělení licence nabylo právní moci dne 29.12.2010. Žaloba tedy byla podána včas. Pokud jde o aktivní legitimaci a (další) podmínky řízení o žalobě, ty pokládá zdejší soud rovněž za splněné. Aktivní procesní legitimace podle § 66 odst. 2 s.ř.s. nevyžaduje „prostý“ („jakýkoli“) veřejný zájem, nýbrž „závažný“ veřejný zájem. Zdůrazněním kritéria závažnosti se vyčleňují užší kategorie potenciálních případů z širšího rámce dotčeného veřejného zájmu. Jak vyplývá z důvodové zprávy k s.ř.s., „…může tu jít o případy nepříliš časté, ale veřejností citlivě vnímané, například tam, kde nezákonné rozhodnutí bylo dosaženo úplatkem a není tu již jiná právní cesta, kterou by bylo možné takové rozhodnutí odstranit…“ (důvodová zpráva k návrhu zákona ze dne 15. 4. 2002, sněmovní tisk č. 1080/0, digitální repositář www.psp.cz). Smyslem této žaloby není chránit soukromý zájem, ale ani každý veřejný zájem, nýbrž musí být dána existence kvalifikované formy veřejného zájmu, kterou je závažný veřejný zájem. Aktivní procesní legitimace proto má místo v závažných případech, kdy bude skutečně s ohledem na závažný veřejný zájem žádoucí podání této žaloby, byť to samo o sobě ještě nepředznamenává její důvodnost a výsledek řízení o ní. Judikatura správních soudů přitom dospěla k závěru, že úvaha nejvyššího státního zástupce, zda je ve věci dán závažný veřejný zájem, nepodléhá přezkumu správními soudy. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 11. 2007 ve věci sp. zn. 8 As 27/2006, publ