6 As 10/2013 — Nejvyšší správní soud

31 A 24/2014- 39 - text 8 pokračování 31A 24/2014 31A 24/2014 - 39 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců JUDr. Lukáše Hloucha, Ph.D. a Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. v právní věci žalobce Z. K., zastoupeného JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem, se sídlem Bubeníčkova 502/42, Brno, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, se sídlem Žerotínovo nám. 3/5, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 2. 2014, č. j. JMK 2812/2014, sp. zn. S-JMK 2812/2014 OUPSŘ, t a k t o : I. Rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne 4. 2. 2014, č. j. JMK 2812/2014, sp. zn. S-JMK 2812/2014 OUPSŘ a usnesení Městského úřadu Kuřím, stavebního a vodoprávního odboru, ze dne 9. 12. 2013, č. j. MK/19584/13/OSVO, sp. zn. S-MK/4560/13/OSVO/Ma, s e z r u š u j í a věc s e v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 15.342 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Radka Ondruše, advokáta, se sídlem Bubeníčkova 502/42, Brno. O d ů v o d n ě n í : I. Předmět řízení [1] Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně dne 11. 4. 2014 domáhal vydání rozsudku, kterým by bylo zrušeno rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne 4. 2. 2014, č. j. JMK 2812/2014, sp. zn. S-JMK 2812/2014 OUPSŘ (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce (proti) a potvrzeno usnesení Městského úřadu Kuřim, stavebního a vodoprávního odboru, ze dne 9. 12. 2013, č. j. MK/19584/13/OSVO, sp. zn. S-MK/4560/13/OSVO/Ma (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jehož zrušení se žalobce také domáhá. Žalobce dále požaduje uhrazení náhrady nákladů řízení. [2] Prvostupňovým rozhodnutím bylo rozhodnuto, že žalobce není podle ustanovení § 28 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění rozhodném pro projednávanou věc, účastníkem správního řízení vedeného ve věci žádosti pana S. R., bytem N. 471, K., o vydání dodatečného povolení „přestavby bývalé kotelny Kuřim č. p. 1208“ na pozemku parc. č. 4297 v k. ú. Kuřim, včetně zpevněných ploch na pozemku parc. č. 550/1 v k. ú. Kuřim (dále jen „stavba“), a to z důvodu, že žalobce nesplňuje podmínky účastenství v řízení podle § 109 písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánovaní a stavebním řádu, ve znění rozhodném pro projednávanou věc (dále jen „stavební zákon“). Tento závěr byl napadeným rozhodnutím potvrzen. II. Obsah žaloby [3] Žalobce odůvodnil žalobu tím, že napadené rozhodnutí žalovaného je nezákonné, neboť žalobce je mezujícím sousedem a vlastníkem bytové jednotky sousedící s předmětnou stavbou a postupem správních úřadů obou stupňů byl zkrácen ve svém právu na spravedlivý proces, když mu bylo odmítnuto účastenství ve správním řízení a to i přesto, že stejné účastenství správní úřad přiznal vlastníkovi jiného bytu. Výklad konkrétních zákonných ustanovení jak stavebního zákona, tak i správního řádu správním úřadem v rámci vlastního správního uvážení zásadně překračuje meze správního uvážení daného jak zákonem (přičemž na konkrétní ustanovení zákonů odkazuje), tak platnou judikaturou soudu (na níž také v žalobě konkrétně odkazuje), jakož je i v rozporu se zásadami hmotně a procesně právní logiky. Žalobci bylo protiprávně znemožněno účastnit se správního řízení, zejména pak vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí a v případě závazných stanovisek využít možnosti přezkumu k mimořádným opravným prostředkům, popř. k samostatné správní žalobě. V daném případě je nutné zdůraznit, že v daném případě se jedná o nepovolenou stavbu, zahájenou stavebníkem bez stavebního povolení, a je zde podle žalobce jasná snaha správních orgánů za každou cenu nepovolenou stavbu zlegalizovat a to i proti zájmům majitelů bytů v sousedním domě, jímž se pohoda bydlení v každém případě zhorší. Žalobce má za to, že jsou jeho práva předmětnou dodatečně povolovanou stavbou přímo dotčena a to zejména v otázce jeho pohody bydlení, přičemž umístěním provozovny hostinské činnosti přinese mj. zvýšenou zátěž na dopravní obslužnost v místě stavby. V žalobě dále rozvádí další konkrétní důvody nezákonnosti napadeného rozhodnutí a to s bohatými odkazy na judikaturu správních soudů i Ústavního soudu a domáhá se zrušení napadeného i prvostupňového rozhodnutí. III. Vyjádření žalovaného a replika žalobce [4] Žalovaný ve svém vyjádření, doručeném soudu dne 6. 6. 2014, navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Odkázal přitom na obsah spisové dokumentace, jakož i napadené rozhodnutí, přičemž konstatuje, že většina žalobních námitek je stejná jako námitky odvolací. Zároveň žalovaný uvedl, že žalobce je sice spoluvlastníkem pozemku, na němž je postaven bytový dům, nicméně v tomto domě žádnou jednotku nevlastní, ani není spoluvlastníkem žádné z nich. Uvedený pozemek nemůže být v žádném případě přímo dotčen, protože je ohraničen vnějšími stěnami obytné budovy, takže k zásahu do tohoto pozemku realizací povolené stavby nemůže v žádném případě dojít. Žalobce má sice vlastnické právo k jednotce v domě č. p. 1206, která však nesousedí se stavbou, a tato jednotka je umístěna ve třetím nadzemním podlaží, tedy nad úrovní střechy povolené nástavby a ve vzdálenosti cca 17 m od ní. Nástavbou kotelny mohou být dotčeny pouze byty v domě č. p. 1207 v těsném sousedství stavby a to z hlediska zastínění, přičemž majitelé dotčených bytových jednotek byli účastníky správního řízení. Ve správním řízení byl předložen znalecký posudek znalce z oboru zdravotnictví, hygieny, z něhož vyplývá, že stavba nemá žádný vliv na dotčené bytové jednotky z hlediska proslunění, a tedy nemůže mít vliv ani na jednotku žalobce. Žalovaný navrhuje, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. [5] Žalobce, ve své replice, doručené soudu dne 8. 7. 2014, soudu sdělil a zopakoval, proč a čím je dotčeno jeho právo na zachování pohody bydlení, přičemž uvádí konkrétní skutečnosti, kterými bude jeho právo dotčeno (systém dopravní obslužnosti, požárně-bezpečností předpisy, vyústění odvětrávání nad střechou budovy apod.). Trvá na podané žalobě a domáhá se zrušení napadeného i prvostupňového rozhodnutí. [6] Vzájemná podání účastníci obdrželi a jejich obsah je jim znám. IV. Posouzení věci krajským soudem [7] Žaloba byla podána v zákonné dvouměsíční lhůtě dle ustanovení § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) osobou k tomu oprávněnou dle ustanovení § 65 odst. 1 s.ř.s. a jde o žalobu přípustnou ve smyslu ustanovení § 65, § 68 a § 70 s.ř.s. [8] Krajský soud v Brně na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2, věta první, s.ř.s.), jakož i řízení předcházející jeho vydání. Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). Dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a na základě ustanovení § 76 odst. 1 písm. a) a c) ve spojení s ustanovením § 78 odst. 3 s.ř.s. zrušil napadené i prvostupňové rozhodnutí a to bez nařízení jednání. [9] Podstata věci je založena toliko na zodpovězení otázky, zda měl být žalobce účastníkem správního řízení či nikoliv. [10] Podle ustanovení § 27 odst. 2 správního řádu jsou účastníky též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech. [11] Podle ustanovení § 27 odst. 3 správního řádu jsou účastníky rovněž osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon. Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, mají postavení účastníků podle odstavce 2, ledaže jim má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají; v tom případě mají postavení účastníků podle odstavce 1. [12] Podle ustanovení § 28 odst. 1 správního řádu za účastníka bude v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak. O tom, zda osoba je či není účastníkem, vydá správní orgán usnesení, jež se oznamuje pouze tomu, o jehož účasti v řízení bylo rozhodováno, a ostatní účastníci se o něm vyrozumí. Postup podle předchozí věty nebrání dalšímu projednávání a rozhodnutí věci. [13] Podle ustanovení § 109 písm. e) stavebního zákona je účastníkem stavebního řízení mimo jiné vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno. [14] Z výše uvedeného podle právního názoru zdejšího soudu vyplývá, že prvním předpokladem pro naplnění definice účastníka stavebního řízení (tzv. souseda) je tudíž existence vlastnického práva k sousedním nemovitostem. Tento požadavek žalobce splňuje, jelikož je podílovým spoluvlastníkem (363/10000) pozemku parc. č. 4296 v k. ú. Kuřim, přímo sousedícím s pozemkem, na kterém je stavba povolována (tzn. je do