6 As 263/2014 — Nejvyšší správní soud

29 A 96/2016- 31 - text  10 29 A 96/2016 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Faisala Husseiniho a Mgr. Petra Pospíšila ve věci žalobce: L. C. zastoupený advokátem Mgr. Jaroslavem Topolem sídlem Na Zlatnici 301/2, 147 00 Praha 4 proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina sídlem Žižkova 57, 587 33 Jihlava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 4. 2016, č. j. KUJI 32945/2016, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Výše označeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Jihlavy, odboru dopravy (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 22. 2. 2016, č. j. MMJ/OD/23342/2015-19 JID: 30333/2016/MMJ, kterým správní orgán prvního stupně podle ust. § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) zamítl námitky žalobce proti záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče jako nedůvodné a potvrdil provedený záznam 12 bodů ke dni 15. 10. 2015. 2. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že zápis bodů provede správní orgán dle přílohy č. 1 zákona o silničním provozu, která nepřipouští žádné správní uvážení. Správnímu orgánu nepřísluší v rámci rozhodování o námitkách přezkoumávat pravomocná rozhodnutí zaslaná mu k zapsání bodů za spáchané dopravní přestupky od kontrolních orgánů. Námitky k uvedeným zjištěním je nutno řešit v rámci jednotlivých přestupkových řízení s příslušným správním orgánem. Žalovaný má za to, že správní orgán prvního stupně v řízení postupoval v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) a rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010-76, publikovaným pod č. 2145/2010 Sb. NSS, dle něhož v případě, kdy odvolatel tvrdí, že přestupek nespáchal, případně jinak napadá záznam bodů, je na místě, aby si správní orgán vyžádal příslušný pokutový blok, z něhož lze zjistit, zda odvolatel svým podpisem stvrdil souhlas s blokovým řízením i s uloženou pokutou, tedy zda blokové řízení proběhlo. Z pokutových bloků žalovaný dovodil, že žalobce se dopustil přestupkových jednání, stejných jako jsou uvedena v zaslaných oznámeních o uložení pokuty v blokovém řízení, a za které byly žalobci zaznamenány body do bodového hodnocení řidiče. Správní orgán prvního stupně se tedy řádně zabýval celkovým skutkovým stavem věci a zajistil si veškeré podklady pro vydání napadeného rozhodnutí. Žalovaný nedospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo je nesprávné. Napadené rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, bylo vedeno v souladu s právními předpisy a žalovaný neshledal důvod k jeho zrušení. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 3. Ve včas podané žalobě žalobce navrhl, aby soud rozhodnutí žalovaného i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zrušil a věc vrátil správnímu orgánu k dalšímu řízení. 4. Předně žalobce namítal, že v době rozhodování správních orgánů neexistoval způsobilý podklad pro záznam bodů za přestupek ze dne 6. 11. 2014, ačkoli předmětem řízení o námitkách je právě zkoumání, zda existují způsobilé podklady pro zpochybněné záznamy bodů. Žalobce nerozporuje, že existuje rozhodnutí ze dne 10. 9. 2015, kterým bylo rozhodnuto o přestupku ze dne 6. 11. 2014, ani to, že toto rozhodnutí nabylo právní moci. Namítal však, že proti předmětnému rozhodnutí podal žalobu a současně podal žádost o odklad výkonu rozhodnutí, které bylo usnesením ze dne 11. 1. 2016 vyhověno. Rozhodnutí správního orgánu prvního stupně o námitkách přitom bylo vydáno až dne 22. 2. 2016, tedy více než měsíc po vydání usnesení, kterým bylo vyhověno žádosti žalobce o odklad výkonu rozhodnutí. Žalobce připouští, že v okamžiku nabytí právní moci předmětného rozhodnutí bylo po právu, pokud byl žalobci zaznamenán příslušný počet bodů v registru řidičů, pokud však následně byl výkon tohoto rozhodnutí odložen, měl správní orgán odklad výkonu rozhodnutí zohlednit v tom, že by provedl opravu záznamu o dosaženém počtu bodů. Žalobce má za to, že správní orgán měl body za přestupek ze dne 6. 11. 2014 na základě námitek vymazat, neboť v době rozhodování zde nebyl způsobilý podklad, protože výkon rozhodnutí o přestupku byl odložen. 5. S poukazem na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, č. j. 6 As 114/2014-55, publikované pod č. 3339/2016 Sb. NSS, dle něhož je záznam stanoveného počtu bodů v registru řidičů „trestem“ ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a čl. 7 odst. 1 věty druhé Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, žalobce namítal, že trest v podobě záznamu bodů trvá (je vykonáván) po celou dobu, dokud je evidován v registru řidičů. V případě, že dojde k odkladu výkonu rozhodnutí, je podle žalobce na místě, aby byly z registru řidičů příslušné body vymazány, neboť jejich evidováním je fakticky vykonáván trest, ačkoli k tomu není právní podklad, jelikož rozhodnutí není vykonatelné. 6. Žalobce má za to, že existence usnesení o odkladu výkonu rozhodnutí měla být správnímu orgánu prvního stupně známa, neboť o námitkách a o žádosti o odkladu výkonu rozhodnutí rozhodoval stejný orgán. Žalobce namítal, že správní orgán prvního stupně měl i bez návrhu žalobce přihlédnout k tomu, že výkon rozhodnutí o přestupku ze dne 6. 11. 2014 byl odložen, a na základě námitek žalobce dle ust. § 125f zákona o silničním provozu vymazat zaznamenané body za předmětný přestupek. Podobnost žalobce spatřuje ve věci řešené Ústavním soudem v nálezu ze dne 30. 9. 2008, sp. zn. II. ÚS 1260/07, dostupném na http://nalus.usoud.cz. 7. Žalobce dále namítal, že protože správní orgán věděl nebo měl vědět o tom, že rozhodnutí o přestupku ze dne 6. 11. 2014 je předmětem soudního přezkumu, měl přerušit řízení o námitkách, neboť v soudním řízení je řešena tzv. předběžná otázka dle ust. § 57 správního řádu. Pokud totiž v soudním řízení vyjde najevo, že žalobce přestupek nespáchal, resp. soud rozhodnutí o přestupku zruší, ukáže se, že rozhodnutí o přestupku není způsobilým podkladem pro záznam bodů. Správní orgán vedoucí řízení o námitkách přitom není oprávněn učinit si o zákonnosti rozhodnutí účinek sám. Žalobce připouští, že je na uvážení správního orgánu, zda řízení přeruší, probíhá-li řízení o předběžné otázce, namítal však, že v případě že správní orgán řízení nepřeruší, je povinen přezkoumatelným způsobem v následném rozhodnutí zdůvodnit, proč jej správní uvážení vedlo k závěru, že řízení nepřeruší. Pokud tak neučinil, je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. 8. Konečně žalobce namítal, že správní orgán pochybil, pokud vzal za podklad svého rozhodnutí též rozhodnutí o přestupku ze dne 6. 11. 2014, aniž ho učinil součástí spisu. Tímto postupem bylo žalobci znemožněno se s tímto podkladem seznámit a vyjádřit se k němu. Žalobci není zřejmé, z jakého podkladu správní orgán učinil zjištění uvedená v napadeném rozhodnutí, pročež je rozhodnutí správního orgánu prvního stupně nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Žalobci bylo postupem správního orgánu znemožněno namítat, že rozhodnutí o přestupku ze dne 6. 11. 2014 není způsobilým podkladem záznamu stanoveného počtu bodů, když toto rozhodnutí není vykonatelné. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 9. Ve vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že případné rozhodnutí o odkladu výkonu rozhodnutí o přestupku nemá vliv na provedený záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče, jelikož záznam bodů je proveden dle ust. § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu na základě pravomocného rozhodnutí. Odklad výkonu rozhodnutí neruší právní moc rozhodnutí, pouze odkládá vykonatelnost příslušného rozhodnutí. Podle žalovaného je nutno rozlišovat vykonatelnost a jiné právní účinky rozhodnutí. Vykonatelnost představuje exekuční proveditelnost u aktů, které ukládají nějakou povinnost k plnění (peněžité či nepeněžité). Odkladem výkonu rozhodnutí se pozastavuje tato povinnost plnění, nikoliv však jiné právní účinky, mezi které patří i provedený záznam bodů v bodovém hodnocení. Žalovaný uvedl, že bodové hodnocení sleduje opakované páchání přestupků a případné dosažení 12 bodů není sankcí za konkrétní přestupek. Odklad výkonu rozhodnutí o přestupku nenaplňuje ani žádnou ze zákonných podmínek pro možný odečet bodů podle ust. § 123e zákona o silničním provozu. Žalovaný má za to, že tento záznam byl žalobci proveden v souladu se zákonem a z důvodu rozhodnutí o odkladu rozhodnutí nelze provést výmaz či přerušení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče. Současně se podle žalovaného ani nejedná o předběžnou otázku a nebyl tedy dán důvod k přerušení řízení. Pokud žalobce namítal, že rozhodnutí o přestupku ze dne 6. 11. 2014 nebylo součástí spisu, žalovaný uvedl, že rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ve věci přestupku žalobce ze dne 6. 11. 2014 j