4 As 55/2007 — Nejvyšší správní soud

73 A 12/2018- 69 - text 11 73 A 12/2018 Č. j. 73 A 12/2018-69 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Sedlákem, Ph.D. ve věci žalobce: Ing. J. L., narozen dne ……. bytem ……………………… zastoupen advokátem JUDr. Mgr. Markem Orságem sídlem Národní třída 300/24, 695 01 Hodonín proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor dopravy sídlem Žerotínovo nám. 449/3, 601 82 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 1. 2018, č. j. JMK 11585/2018, sp. zn. S-JMK 1574/2018/OD/Ša takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně dne 5. 3. 2018 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 1. 2018, č. j. JMK 11585/2018, sp. zn. S-JMK 1574/2018/OD/Ša (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Hodonín, odbor dopravních a správních agend (dále též „správní orgán prvního stupně“) ze dne 11. 12. 2017, č. j. 160338-15/2016/Či, sp. zn. MUHO 11429/2016/ODaP-P/Či (dále též „rozhodnutí správního orgánu prvního stupně“). 2. Správní orgán prvního stupně shledal žalobce vinným tím, že dne 19. 8. 2016, v 16.13 hod., u obce Hodonín, na silnici č. I/55, u společnosti AutoVase, jako řidič vozidla ………, reg. značky …….., překročil nejvyšší dovolenou rychlost pro jízdu mimo obec, kdy mu rychloměrem LTI 20/20 TruCAM, v. č. TC 003685, byla naměřena rychlost jízdy mimo obec 116 km/h, která byla po odečtu možné odchylky rychloměru ± 4 km/h upravena na 112 km/h. Při nejvyšší dovolené rychlosti jízdy mimo obec stanovené na 90 km/h tedy žalobce překročil nejvyšší dovolenou rychlost nejméně o 22 km/h. Svým jednáním tak porušil § 18 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon o silničním provozu“) a spáchal z nedbalosti přestupek proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích ve smyslu § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu. Žalobci byla podle § 125c odst. 5 písm. g) zákona o silničním provozu uložena pokuta ve výši 1 750 Kč a dále podle § 79 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále jen „zákon o přestupcích“), povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. II. Obsah žaloby 3. Žalobce v žalobě nejprve namítal zánik odpovědnosti za předmětný přestupek, kterého se měl dopustit dne 19. 8. 2016. V původním rozhodnutí ze dne 12. 12. 2016, č. j. 160338-12/2016/Či, sp. zn. MUHO 11429/2016/ODaP-P/Či (dále též „původní rozhodnutí správního orgánu prvního stupně“), které vydal správní orgán prvního stupně, ani v následném rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, o kterém bylo rozhodováno napadeným rozhodnutím, nebylo totiž uvedeno slovní spojení „vypraveno dne:“ s příslušným datem. Na doručence je pak pouze uvedeno: „výzva a připraveno k vyzvednutí 12. 12. 2017, převzal …..“, přičemž opět chybí uvedeno „vypraveno dne:“. V tomto shledával žalobce rozpor s § 71 odst. 2 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řad“). Postupem v pochybnostech ve prospěch žalobce je tak nutné považovat za první možné datum vydání původního rozhodnutí den 12. 12. 2016, a naopak u rozhodnutí správního orgánu prvního stupně den 15. 12. 2017. Tím mělo dle žalobcova názoru dojít k přerušení běhů lhůty pro projednání přestupku na déle než jeden rok, což mělo způsobit nezákonnost rozhodnutí ve věci samé. 4. Dále dle názoru žalobce žalovaný, resp. správní orgán prvního stupně, nesprávně aplikoval § 2 odst. 2 písm. b) zákona o přestupcích, tj. ustanovení pojednávající o krajní nouzi. Žalobce byl přesvědčen, že zranění paní M. B. a potřeba pomoci snížilo společenskou škodlivost jeho jednání. Ač tuto skutečnost na místě policistům provádějícím silniční kontrolu nesdělil, jelikož předpokládal z jejich strany průtahy a jiné neprofesionální chování, učinil vše tak, aby jeho spolujezdkyně, paní I. B., mohla z místa spáchání přestupku odjet a poskytnout tak zraněné pomoc. Nadto žalobce uvedl, že v době měření byla na pozemní komunikaci téměř nulová hustota provozu, tudíž nelze hovořit o tom, že jeho jednáním byla ohrožena bezpečnost ostatních účastníků provozu. 5. Naposledy se žalobce vyjádřil k provedeným, resp. neprovedeným důkazům. Namítal nesprávný postup správních orgánů při provádění důkazů – fotografie a videozáznamu z použitého rychloměru. Vytýkal, že se správní orgán prvního stupně nezabýval návrhem žalobce na provedení výslechu paní M. B. ani Opatřením obecné povahy Českého metrologického institutu číslo 0111-OOP-C05-09, č. j. 0313/005/09/Pos, kterým se stanovují metrologické a technické požadavky na stanovená měřidla. Z tohoto přitom mělo vyplývat, že použitý rychloměr neodpovídal stanoveným požadavkům, z čehož žalobce dovozoval, že tak bylo porušeno jeho právo na zajištění a provedení všech důkazů zákonným způsobem. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný v rámci svého vyjádření ze dne 25. 5. 2018, které zdejšímu soudu došlo dne 28. 5. 2018, navrhl zamítnutí žaloby pro její nedůvodnost. Uvedl, že skutečně obě rozhodnutí správního orgánu prvního stupně nejsou označena daty jejich vydání. Toto administrativní je však možné napravit pomocí výpisů z elektronické podatelny správního orgánu prvního stupně z informačního systému GORDIC, žalovaným označovanými jako výstupy ze spisového uzlu, ze kterých jasně data vydání vyplývají. Z těchto navrhnutých důkazů je možné seznat, že k zániku odpovědnosti za řešený přestupek nedošlo. 7. K námitce nesprávné aplikace ustanovení zákona o přestupcích upravujícího krajní nouzi žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, jelikož tato v podstatě kopíruje námitku odvolací. 8. Na závěr nepovažoval nesprávnou formulaci provedení důkazu za něco, co způsobuje jejich nezákonnost. Z rozhodnutí správního orgánu prvního stupně vyplývá zjištění skutkového stavu bezdůvodných pochybností, a tedy dalšího dokazování nebylo třeba. Vznesení návrhu na provedení výslechu paní M. B. ze strany žalobce označil žalovaný za značně neurčité, jelikož žalobce ani neuvedl, jaká skutečnost by tímto měla být prokázána. Doplnil, že pokud snad měl žalobce v úmyslu prokazovat skutečnost, že paní M. B. volala své dceři, paní I. B., o pomoc, správní orgány tuto skutečnost při hodnocení krajní nouze zohlednily a nebylo tak nutné ji dále prokazovat. IV. Replika 9. Dne 27. 6. 2018 byla soudu doručena replika žalobce k vyjádření žalovaného. V této uvedl, že z výpisů z elektronické podatelny správního orgánu prvního stupně není zřejmé, kterých konkrétních zásilek (a tedy i písemností) se tyto týkají. Opět zde není vyznačeno „vypraveno dne:“. To dle názoru žalobce není možné nahrazovat či doplňovat nekonkrétními výstupy z informačního systému, a to teprve v řízení před soudem o přezkumu napadeného rozhodnutí. Tuto svou argumentaci podpořil odkazem na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2009, č. j. 4 As 55/2007-84, publ. pod. č. NSS 1879/2009 Sb. a rozsudek stejného soudu ze dne 16. 4. 2010, č. j. 7 As 11/2010-134. V. Ústní jednání 10. Ve věci proběhlo dne 15. 4. 2019 jednání před Krajským soudem v Brně, za účasti žalobce, jeho právního zástupce a žalovaného. V rámci tohoto soud přistoupil k provedení listinných důkazů, a to výpisů z elektronické podatelny správního orgánu prvního stupně (informační systém GORDIC), nacházejících se na č. l. 24 a 25 soudního spisu a uživatelského manuálu k rychloměru TruCAM, který byl v projednávané věci použit, a jeho dodatku č. 1 (č. l. 45 – 66 soudního spisu). Účastníci řízení během jednání setrvali na svých stanoviscích a návrzích obsažených v jejich písemných podáních. VI. Posouzení věci krajským soudem 11. Krajský soud v Brně na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.), jakož i řízení předcházející jeho vydání, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). O žalobě soud rozhodl po nařízeném soudním jednání, a to pro provedení důkazů. 12. Ze spisu vyplynuly následující, pro rozhodnutí ve věci samé, podstatné skutečnosti. Správnímu orgánu prvního stupně byl dne 23. 8. 2016 Policií České republiky, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, Územní odbor Hodonín, Dopravní inspektorát (dále též „policejní orgán“) postoupen spisový materiál obsahující oznámení přestupku ze dne 19. 8. 2016, č. j. KRPB-195055-2/PŘ-2016-060606 a další přílohy (úřední záznam, záznam o přestupku a ověřovací list použitého rychloměru). V oznámení přestupku bylo uvedeno, že při jízdě mimo obec žalobce jako řidič vozidla značky ……, reg. značky ……., překročil pov