3 Ads 21/2004 — Nejvyšší správní soud

30 A 107/2018- 100 - text 15 30 A 107/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudkyň JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Ing. Veroniky Baroňové ve věci žalobce: Zemědělské družstvo Dub nad Moravou sídlem Tovačovská 190, Dub nad Moravou zastoupen advokátem JUDr. Tomášem Vymazalem sídlem Wellnerova 1322/3C, Olomouc proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 65/17, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 5. 2018, č. j. 22680/2018-MZE-17221, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 3. 5. 2018, č. j. 22680/2018-MZE-17221, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku v 15 342 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. Tomáše Vymazala, sídlem Wellnerova 1322/3C, Olomouc. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský rozhodnutím ze dne 31. 1. 2017, č. j. UKZUZ 007074/2017, uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 79g odst. 1 písm. g) ve spojení s § 49 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, v návaznosti na čl. 55 a 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. 10. 2009, o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS. Přestupku se dopustil tím, že v roce 2015 a 2016 opakovaně aplikoval na půdních blocích nacházejících se v ochranném pásmu vodního zdroje II. stupně podzemních vod (dále jen „OPVZ“) přípravky na ochranu rostlin v rozporu s rozhodnutími o jejich povolení, které měly omezení z hlediska použití v OPVZ, a to na celkové výměře 2 929,29 ha. Za spáchaný přestupek uložil správní orgán I. stupně žalobci pokutu ve výši 300 000 Kč a povinnost uhradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč. 2. K odvolání žalobce žalovaný rozhodnutím ze dne 1. 6. 2017, č. j. 32699/2017-MZE-17221, zrušil rozhodnutí správního orgánu I. stupně a věc mu vrátil k novému projednání. Shledal nedostatky ve výrokové části prvostupňového rozhodnutí a neúplnost spisového materiálu. 3. Následně správní orgán I. stupně rozhodnutím ze dne 30. 11. 2017, č. j. UKZUZ 099733/2017, upravil výrok svého rozhodnutí tak, že jednotlivé dílčí útoky vymezil v přílohách č. 1 a 2 rozhodnutí, snížil celkovou výměru ošetřené plochy na 2 727,42 ha a uložil žalobci pokutu ve výši 250 000 Kč. 4. Ke druhému odvolání žalobce žalovaný napadeným rozhodnutím změnil rozhodnutí správního orgánu I. stupně tak, že v uvozovací části výroku rozhodnutí slova „ve znění pozdějších předpisů“ nahradil slovy „ve znění účinném do 30. 11. 2017“; v první větě výrokové části rozhodnutí za uvozovací větou před slova „účastníku řízení“ vložil slova „podle § 79g odst. 2 zákona“; v prvním odstavci výrokové části rozhodnutí na druhém řádku slova „podle § 79g odst. 2 zákona“ nahradil slovy „podle § 79g odst. 1 písm. g) zákona“. Ve zbytku rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. II. Obsah žaloby 5. Žalobce namítal, že žalovaný nevypořádal všechny námitky vznesené v průběhu správního řízení, neboť pouze odkázal na své přechozí rozhodnutí ve věci. Napadené rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné a nesrozumitelné. 6. Žalovaný rovněž nezohlednil novelu zákona o rostlinolékařské péči a neaplikoval zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), přestože tento zákon je pro žalobce příznivější. 7. Dále žalobce namítal, že byla porušena zásada dvojího přičítání tím, že podle správních orgánů měly být přípravky na ochranu rostlin aplikovány opakovaně na celkové výměře 2 727,49 ha. Uváděná výměra však není skutečná velikost obhospodařovaných pozemků, na kterých byly látky aplikovány. Jedná se o součet výměr obhospodařovaných pozemků za oba roky, který je násoben počtem aplikací na předmětných půdních blocích. 8. Žalobce se neztotožňuje se závěry žalovaného, že půdní bloky, na kterých byly přípravky na ochranu rostlin aplikovány, spadaly do ochranného pásma vodního zdroje. Má za to, že pásma hygienické ochrany vymezená v roce 1983 nelze považovat za ochranná pásma vodního zdroje ve smyslu § 30 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Pásma hygienické ochrany byla zrušena novelou zákona č. 14/1998 Sb., a nestala se z nich na základě této novely ochranná pásma vodního zdroje. 9. Správní orgány nezjistily skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti. V řízení nebylo prokázáno, že všechny půdní bloky spadají do OPVZ. Správní orgán I. stupně měl na základě správního spisu dospět k závěru, že do pásma hygienické ochrany nemohou spadat půdní bloky č. 8202, 8203/3, 8203/4. Podle přílohy rozhodnutí jsou tyto půdní bloky ochranným pásmem zasaženy minimálně, a to na hranicích půdního bloku, přičemž dle rozhodnutí o stanovení ochranného pásma vedou hranice pásma po hranicích půdních bloků. Mapy, které jsou přílohou rozhodnutí o stanovení pásma hygienické ochrany, nejsou dostatečně podrobné a správnost jejich překreslení do Veřejného registru půdy (dále také jen „databáze LPIS“), ze kterého správní orgán I. stupně vycházel, není ověřena. Žalovaný uznal, že u půdních bloků č. 8202, 8203/3, 8203/4 existují pochybnosti ohledně míry jejich překryvu s ochranným pásmem vodního zdroje, ovšem nepřizpůsobil tomu výrok napadeného rozhodnutí. Výrok napadeného rozhodnutí je proto v rozporu s odůvodněním. 10. Správní orgány rovněž chybně vyměřily plochu překryvu ochranného pásma vodního zdroje u půdních bloků č. 6605/1, 6505 a 6502. Vycházely z databáze LPIS, ovšem ta není závazná, ani přesná. 11. Závěrem žalobce namítal, že uloženou pokutu ve výši 250 000 Kč nelze považovat za přiměřenou. Správní orgány měly zohlednit, že aplikace přípravků na ochranu rostlin se neprojevila na kvalitě a jakosti vod, jakož i skutečnost, že žalobce se přestupku dopustil poprvé. Správní orgány rovněž nedostatečně zohlednily majetkovou situaci žalobce. 12. Navrhl proto, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 13. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že databáze LPIS, ze které vycházel, není zcela přesná. Správní orgány vždy porovnávají údaje v databázi s údaji uvedenými v rozhodnutí o vymezení ochranných pásem vodních zdrojů. Protiprávní činnost žalobce byla takového rozsahu, že ani případné drobné nesrovnalosti vymezení dotčeného území nemohou mít vliv na výrok o vině žalobce a na výši uložené pokuty. 14. Odkazy žalovaného na předchozí rozhodnutí nezpůsobují nepřezkoumatelnost. Žalovaný reagoval na všechny odvolací námitky a neshledal důvod odchýlit se od svého předchozího názoru. 15. Při stanovení výše pokuty správní orgány přihlédly ke všem relevantním skutečnostem. Vzhledem k rozsahu protiprávní činnosti žalobce je pokuta uložená v jedné čtvrtině maximální zákonné sazby přiměřená a zohledňuje majetkové poměry žalobce. 16. Navrhl proto, aby soud žalobu zamítl. IV. Replika žalobce 17. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného setrval na svých žalobních námitkách. Doplnil, že může být uznán vinným z přestupku pouze v rozsahu, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Žalobce přípravky na ochranu rostlin uvedené v rozhodnutí správního orgánu I. stupně aplikoval, nikoliv však na území ochranného pásma vodního zdroje. Správní orgány při ukládání trestů nezohlednily žádné polehčující okolnosti. Navrhl proto moderaci uložené pokuty. V. Posouzení věci soudem 18. Soud přezkoumal rozhodnutí žalovaného v mezích uplatněných žalobních bodů. Ověřil přitom, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (ex offo), a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí žalovaného. 19. O žalobě soud rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“). 20. Dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 21. Ze správního spisu vyplývá následující skutkový stav. Žalobce je právnickou osobou podnikající v oboru zemědělství. Při kontrole (č. PRK 160538, č. j. UKZUZ 056345/2016) provedené správním orgánem I. stupně ve dnech 18. 5. až 8. 6. 2016 bylo z databáze LPIS zjištěno, že žalobce hospodaří na půdních blocích, které se nacházejí v ochranném pásmu vodního zdroje II. stupně podzemních vod – „Vodní zdroj pro Olšany, Dubany a Hrdibořice“. Z předložené záznamní povinnosti používaných přípravků na ochranu rostlin za období 1. 1. 2015 až 17. 5. 2016 bylo zjištěno, že žalobce aplikoval opakovaně na půdních blocích nacházejících se v OPVZ přípravky na ochranu rostlin, které jsou z použití na těchto půdních blocích vyloučeny. 22. Soud se nejprve zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí [bod V. A) rozsudku]. Poté hodnotil námitku, že ve věci měl být aplikován zákon o přestupcích [bod V. B) rozsudku] a námitku právní kontinuity pásma hygienické ochrany [bod V. C) rozsudku]. Závěrem posuzoval námitku nedostatečně zjiště