5 Afs 151/2004 — Nejvyšší správní soud

30 Af 76/2018- 36 - text 7 30 Af 76/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudkyň JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Ing. Veroniky Baroňové ve věci žalobkyně: TŘI PYRAMIDY s. r. o. sídlem Palackého 5001/1, Jihlava zastoupena advokátkou JUDr. Alenou Prchalovou, Ph.D. sídlem Husova 1288/25, Jihlava proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 5. 2018, č. j. 25083/18/5100-41451-711439 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Včas podanou žalobou se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 5. 2018, č. j. 25083/18/5100-41451-711439, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti předchozímu prvostupňovému správnímu rozhodnutí Finančního úřadu pro Kraj Vysočina ze dne 25. 10. 2017, č. j. 1616662/17/2900-31471-700148, kterým bylo rozhodnuto o zamítnutí žádosti žalobkyně o navrácení lhůty v předešlý stav. Platebními výměry ze dne 1. 8. 2017 bylo žalobkyni vyměřeno penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně. Žalobkyně po uplynutí lhůty pro podání odvolání proti nim podala žádost o navrácení lhůty v předešlý stav pro podání odvolání proti těmto platebním výměrům. Odvolání žalobkyně proti platebním výměrům bylo zamítnuto a odvolací řízení bylo zastaveno. Rozhodnutím ze dne 25. 10. 2017, č. j. 1616662/17/2900-31471-700148 správce daně prvého stupně zamítl žádost žalobkyně o navrácení lhůty v předešlý stav a žalovaný její odvolání proti tomuto prvostupňovému správnímu rozhodnutí žalobou napadeným rozhodnutím zamítl a prvostupňové správní rozhodnutí potvrdil. II. Obsah žaloby 2. Zástupkyně žalobkyně požádala dne 11. 7. 2017 správce daně o pozdější provedení veškerých dalších úkonů vůči žalovanému, a to z důvodů dovolených, přičemž očekávala, že jejímu požadavku bude vyhověno. Správce daně však odeslal platební výměry na penále do datové schránky, přičemž tyto byly z důvodu nepřítomnosti zástupkyně žalobkyně doručeny fikcí uplynutím desátého dne. Vzhledem k následné nemoci nebylo možno řádně zpracovat a odeslat odvolání proti těmto platebním výměrům. Žalobkyně namítala, že došlo k porušení zásady rovnosti subjektů, neboť na jedné straně stojí fyzická osoba se svými povinnostmi a potřebami a na druhé státní orgán disponující tisíci odborně připravených zaměstnanců, kteří se mohou vzájemně zastupovat. Správce daně si následně vyžádal od zástupkyně žalobkyně doložení její pracovní neschopnosti, přesto však došlo k zamítnutí žádosti o navrácení lhůty v předešlý stav, čímž došlo k postupu rozpornému se zásadou transparentnosti a předvídatelnosti rozhodnutí. Žalobkyně dále namítala, že žalobou napadená rozhodnutí jsou nepřezkoumatelná pro nedostatek odůvodnění, přičemž nedošlo k řádnému odůvodnění ve smyslu v právní úpravě uvedeného neurčitého pojmu „závažné důvody“. Žalobkyně dále namítala, že v případě odvodu za porušení rozpočtové kázně žalovaný nevyhověl žádné žádosti žalobkyně o jakoukoliv úlevu, přičemž na základě toho žalobkyně nesouhlasí se závěry správce daně, že zástupkyně žalobkyně měla dostatek času pro odvolání. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 3. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný odkázal na odůvodnění žalobou napadeného odvolacího rozhodnutí a na obsah správního spisu. Žalovaný zdůraznil, že zástupkyně žalobkyně měla dostatečný prostor pro podání odvolání minimálně v tzv. blanketní podobě. Dále žalovaný uvedl, že ust. § 6 zákona č. 280/2009 Sb. daňového řádu (dále jen „daňový řád“) stanoví pouze, že z hlediska procesního zacházení jsou si osoby zúčastněné na správě daní rovny; nejedná se však o rovnost mezi orgány veřejné správy jako správcem daně a daňovým subjektem. Žalovaný dále doplnil, že napadené rozhodnutí je dostatečně odůvodněno, včetně výkladu neurčitého právního pojmu „závažné důvody“ ve smyslu ust. § 37 odst. 2 daňového řádu. Rozhodnuto o zamítnutí žádosti žalobkyně bylo z toho důvodu, že tato neprokázala důvodné skutečnosti pro navrácení lhůty v předešlý stav ve smyslu posledně citovaného ustanovení daňového řádu. Platební výměry na penále se dostaly do dispozice zástupkyně žalobkyně dne 14. 8. 2017, její pracovní neschopnost započala dne 18. 8. 2017 a byla ukončena dne 4. 9. 2017, přičemž odvolací lhůta skončila dnem 11. 9. 2017. Zástupkyni žalobkyně nic nebránilo tomu podat alespoň blanketní odvolání, které mohlo být následně doplněno o podrobné odůvodnění. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby pro její nedůvodnost. IV. Doplňující procesní podání žalobkyně 4. Ve sdělení žalobkyně ze dne 22. 2. 2019 k vyjádření žalovaného tato uvedla, že trvá na žalobou uplatněných námitkách, vyjádření žalovaného pouze odráží současný stav fungování finanční správy, kdy jediným právem je vybrání daní. Zásada legality a legitimity státní moci či zásada, že státní správa je službou veřejnosti pro tyto orgány neplatí. Žalobkyně dále uvedla, že jí byla na základě nepodložených obvinění zastavena činnost vydanými zajišťovacími příkazy a její podnikání bylo zcela zlikvidováno. Za této situace nebyly správní orgány schopny zohlednit ani tak bagatelní situaci spočívající v nemoci právní zástupkyně žalobkyně při znalosti, že se v důsledku zavedení elektronického doručování podstatně zkomplikovalo postavení adresáta. Žalovaný si vyžádal po žalobkyni doložení pracovní neschopnosti její zástupkyně, přesto žádost o navrácení lhůty zamítl. Vzhledem ke shora všem uvedeným okolnostem má již žalobkyně přesvědčení o podjatosti daňových orgánů. V. Posouzení věci krajským soudem 5. Soud přezkoumal rozhodnutí žalovaného v mezích uplatněných žalobních bodů. Jedná se o žalobu věcně projednatelnou (viz obdobně rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 11. 2015, č. j. 5 Af 41/2012 – 49). Soud ověřil, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (ex offo), a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí žalovaného. O žalobě soud rozhodl bez nařízení jednání, za splnění podmínek ve smyslu ust. § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“). Dospěl přitom k závěru, že žaloba není důvodná. 6. V projednávané věci je mezi účastníky řízení sporné, zda byly splněny podmínky pro zamítnutí žádosti žalobkyně o navrácení lhůty v předešlý stav. Z obsahu správního spisu vyplývají pro věc rozhodné následující skutečnosti. Žalobkyni bylo dvěma platebními výměry ze dne 1. 8. 2017, vydanými Finančním úřadem pro Kraj Vysočina pod č. j. 1359908/17/2900-31471-706369 (platební výměr č. 138/2017) a č. j. 1359914/17/2900-31471-706369 (platební výměr č. 139/2017) vyměřeno penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně. Žalobkyně proti těmto platebním výměrům podala odvolání datované dne 12. 9. 2017 a zároveň podala žádost o navrácení lhůty v předešlý stav ve vztahu k tomuto odvolání, a to listinou rovněž datovanou dne 12. 9. 2017. Uvedená podání žalobkyně byla doručena prvostupňovému správci daně dne 13. 9. 2017. Správce daně prvého stupně vydal dne 27. 10. 2017 pod č. j. 1617298/17/2900-31471-700148 rozhodnutí, kterým odvolání žalobkyně proti citovaným platebním výměrům zamítl a zastavil odvolací řízení pro opožděné podání odvolání proti nim. Ze stanoviska správce daně prvého stupně k odvolání žalobkyně proti zamítnutí žádosti o navrácení lhůty v předešlý stav vyplývá, že žalobkyně podala proti shora citovanému rozhodnutí správce daně prvého stupně ze dne 27. 10. 2017, č. j. 1617298/17/2900-31471-700148 odvolání. Ve správním spise se dále nachází podání zástupkyně žalobkyně ze dne 16. 1. 2018, v němž mj. uvedla, že odvolání proti rozhodnutí o navrácení lhůty v předešlý stav nelze chápat jako námitku podjatosti. Dále je ve správním spise založena lékařská zpráva dokládající, že u zástupkyně žalobkyně trval v období od 18. 8. do 4. 9. 2017 stav odpovídající pracovní neschopnosti. 7. K jednotlivým uplatněným žalobním námitkám uvádí soud následující. 8. Mezi účastníky řízení není sporná skutečnost, že zástupkyně žalobkyně před vydáním předmětných platebních výměrů informovala správce daně o plánované dovolené. 9. Podle ust. § 37 odst. 1 daňového řádu platí, že osoba zúčastněná na správě daní je oprávněna požádat správce daně o navrácení lhůty v předešlý stav. 10. Podle ust. § 37 odst. 2 tohoto zákona platí, že správce daně povolí ze závažného důvodu navrácení lhůty stanovené daňovým zákonem nebo správcem daně v předešlý stav, pokud před podáním žádosti lhůta již uplynula, a nově stanoví den jejího uplynutí. 11. Podle ust. § 37 odst. 3 daňového řádu platí, že žádost o navrácení lhůty v předešlý stav musí být podána do 15 dnů ode dne, kdy pominul důvod zmeškání lhůty. 12. Dále mezi účastníky řízení není sporu o tom, že předmětné platební výměry ze dne 1. 8. 2017 byly zástupkyni žalobkyně doručeny dne 11. 8. 2017 za použití fikce doručení