6 As 171/2014 — Nejvyšší správní soud

31 Ad 5/2018- 161 - text 13 31 Ad 5/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, PhD. a JUDr. Václava Štencla, MA ve věci žalobkyně: Mgr. H. S., nar. dne X trvale bytem P. 497/2, B. zastoupená advokátem JUDr. Martinem Machačem sídlem náměstí Svobody 702/9, 602 00 Brno proti žalovanému: Ředitel Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje sídlem Kounicova 687/24, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 5. 2018, č. j. JMK-2113/2018, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Rozhodnutím žalovaného ze dne 10. 5. 2018, č. JMK-2113/2018 (dále jen „napadené rozhodnutí“), bylo v řízení ve věcech služebního poměru podle § 190 odst. 8 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí náměstka ředitele Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje pro SKPV (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ve věcech služebního poměru ze dne 23. 1. 2018, č. JMK-318/2018 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byl podle § 122 odst. 1 zákona o služebním poměru ke dni 1. 2. 2018 snížen osobní příplatek žalobkyně z částky 3 500 Kč na částku 2 500 Kč. II. Obsah žaloby 2. Žalobkyně se domáhá zrušení správních rozhodnutí obou stupňů a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Namítá, že správními orgány bylo rozhodnuto pouze na základě nesměrodatných statistických údajů, bez bližšího zkoumání náročnosti jednotlivých služebních úkolů žalobkyně a posuzování kvality jejího výkonu služby. 3. Došlo k faktické sankci žalobkyně za její mateřství, v průběhu kterého pozbylo platnosti její oprávnění k samostatné znalecké činnosti. Tato objektivní právní skutečnost nezávislá na vůli žalobkyně nemůže být považována za pokles výkonu služby z jejího kvalitativního aspektu. Neexistuje důvod, pro který by mělo být konstatováno, že výkon služby žalobkyně není prováděn v mimořádné kvalitě, tento aspekt nebyl správním orgánem podrobně zkoumán. Některé aspekty označené za klíčové ve Standardu služební náplně jsou nelogické a jejich požadování po osobě s aktuálním služebním zařazením jako má žalobkyně je neopodstatněné. K odkazům správního orgánu na Standard výkonu služby žalobkyně uvádí, že jí není jasné, jak může být u pozice odborného pracovníka připravujícího se na složení kvalifikační zkoušky pod dohledem experta vyžadován aspekt odpovědnosti (v prvostupňovém rozhodnutí ještě zmiňovaný aspekt schopnosti komunikace žalobkyně, ačkoliv na dané pozici není oprávněna obhajovat znalecké závěry před soudními orgány). Odvolací orgán se nevypořádal s vadou řízení, když žalobkyni klade k tíži nemožnost obhajoby znaleckých posudků před orgány soudu či absenci odpovědnosti za výsledky její práce. Složky odpovědnosti žalobkyně jsou součástí popisu služebních činností – nebylo prokázáno ani zjišťováno, že by je žalobkyně neplnila v souladu s jejich obsahem. 4. Žalobkyně dále uvádí, že na pracovišti není jiný pracovník, jehož úvazek by byl natolik specifický, jako úvazek žalobkyně. Při srovnávání žalobkyně se třemi odbornými pracovníky nebyl zkoumán jejich reálný služební výkon, bylo poukazováno pouze na počet vypracovaných spisů. Statistika z informačního systému OKTE je nesměrodatná; žalobkyni, která má zkrácený úvazek, není možné porovnávat se samostatnými znalci ani s odbornými pracovníky, vzhledem k jejich plným služebním úvazkům či například absenci rodičovských povinností. Správními orgány nebyla náležitě věnována pozornost zjištění, že některé spisy, které byly z většiny zpracovány žalobkyní, byly uvedeny v informačním systému OKTE na jméno MVDr. B. Statistika v informačním systému OKTE není směrodatná zvláště u časově náročných kvalifikovaných prací, statistika nemůže reálnou náročnost zohlednit. Nedostatečná objektivita systému měla být nahrazena konkrétním zjišťováním okolností. Konstatování žalovaného o průměrných až podprůměrných výsledcích žalobkyně vychází pouze z údajně správných závěrů provedeného hodnocení, se kterými se ztotožňuje, aniž by se skutečnou správností takového hodnocení zabýval. Nebyl tedy dostatečně zjištěn skutkový stav. V porovnání s ostatními kolegy je u žalobkyně specifické i to, že absolvovala dvě dvoutýdenní stáže, v důsledku kterých byla její pracovní doba přerušena. Správními orgány nebyla dostatečně věnována pozornost zkoumání náročnosti konkrétní zadané práce žalobkyně s ohledem na časovou a odbornou stránku. Žalovaný evidentně opomenul výpověď svědkyně B. ze dne 16. 4. 2018; hodnocení výpovědi žalobkyní nelze považovat za účelové. Argument žalovaného, že si žádný pracovník na metody hodnocení dosud nestěžoval, je absurdní a není způsobilý k vypořádání námitek žalobkyně; dosud nemuselo dojít k takovému neobjektivnímu posouzení výkonnosti. Žalovaný se nevypořádal dostatečně s žalobkyní napadeným postupem před zahájením řízení – žalovaný má za prokázané, že Ing. N. hovořil před podáním podnětu s MVDr. B., žalovaný však pravděpodobně nebyl srozuměn s konkrétními okolnostmi údajného rozhovoru, k čemuž žalobkyně odkazuje na protokol o výslechu MVDr. B. ze dne 19. 12. 2017. 5. V rámci námitek směřujících proti prvostupňovému rozhodnutí žalobkyně upozorňuje na nesrovnatelnost její činnosti s činností kolegyně P. Neexistenci dřívějších záznamů, které by zdůvodňovaly přiznání osobního příplatku s odkazem na konkrétní skutečnosti, nelze přičítat k tíži žalobkyně a rozhodnout o snížení jejího osobního příplatku bez možnosti komparace původního stavu se stavem současným. Prvostupňovým rozhodnutím nebyl zohledněn zkrácený úvazek žalobkyně – výkon žalobkyně byl porovnáván s úvazky stoprocentními, ačkoliv žalobkyně na pracovišti tráví kratší dobu. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný ve svém vyjádření odkazuje na napadené rozhodnutí a navrhuje, aby soud žalobu zamítl. Služební funkcionáři uvedli, že kromě statistických údajů k výslednosti vycházeli i ze služebního hodnocení a jeho závěrů a z písemných vyjádření a výpovědí svědků k druhu plněných úkolů. Absence výkonu znaleckých činností není aspektem kvality, ale kvantity. Je nesporné, že žalobkyně oproti době, kdy jí byl naposledy přiznán osobní příplatek, žádnou z činností znalce nevykonávala. Informační systém OKTE zohledňuje počet zpracovaných spisů a jejich druh, vystihující druhovou složitost/náročnost, žalovaný jej považuje v kontextu vyjádření žalobkyně a svědků k jeho obsahu za dostatečný. V případě žalobkyně byl změněn stav nejen v rozsahu druhu plněných úkolů, ale i v rozsahu plněných úkolů. Nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by prokazovala mimořádnou kvalitu výkonu služby žalobkyně. Na žalobkyni jsou kladeny z hlediska odpovědnosti nižší nároky než na jiné příslušníky zařazené na stejném služebním místě, kteří vykonávají znaleckou činnost. Absence odpovědnosti za vypracování a obhajobu znaleckých posudků pak byla skutečně zohledněna. Zkrácený úvazek byl žalovaným zohledněn a doplněn oproti prvostupňovému rozhodnutí, rodičovské povinnosti jsou nerozhodné. I zohlednění doby stáže nemělo na výsledky žalobkyně ve službě v porovnání s dalšími srovnatelnými příslušníky vliv – závěr o dosahování podprůměrné výslednosti nebyl dotčen. Při komparaci výkonu služby žalobkyně a Mgr. P. byl zohledněn rozdíl v úvazku a stáži, služební hodnocení nemá na zjištěnou výslednost (kvantitativní stránku) vliv. Žalobkyně opomíjí další dva odborné pracovníky, kteří její výkonnost dlouhodobě násobně převyšují, a přesto jsou v rámci osobního příplatku (i po snížení osobního ohodnocení žalobkyně) ohodnocení hůře. K tvrzení o tom, že v době přiznání osobního příplatku žalobkyně byl osobní příplatek přidělován plošně, byly zajištěny listinné důkazy, se kterými se žalobkyně mohla seznámit. Po žalobkyni zařazené na daném služebním místě může být znalecká činnost požadována. Žalobkyní tvrzené služební zařazení „pracovník připravující se na odbornou zkoušku v oblasti kriminalistických znaleckých činností“ neexistuje. Rozlišování mezi příslušníky podle oprávnění k samostatnému výkonu expertizní činnosti (potažmo odlišení toliko v nenárokové proměnlivé složce služebního příjmu) je logické a spravedlivé. 7. Žalovaný dále uvádí, že žalobkyně nespecifikuje, v čem je její služební hodnocení nesprávné a jaký to má vliv na napadené rozhodnutí. Pokud žalobkyně se služebním hodnocením nesouhlasila, měla možnost jej napadnout námitkami, to však neučinila. Tvrzená vada řízení se svým popisem nijak k řízení nevztahuje. Není jasné, jak by absence zkoumání okolností rozhovoru mezi MVDr. B. a Ing. N. mohla ovlivnit zákonnost rozhodnutí. Poznámka o tom, že žádný z pracovníků si na systém vykazování výslednosti nestěžoval, nebyla argumentem, kterým by byly vypořádávány námitky žalobkyně. Potencionální zkresle