4 Ads 51/2016 — Nejvyšší správní soud

34 Ad 5/2018- 33 - text  11 34 Ad 5/2018 Č. j. 34 Ad 5/2018-33 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Mrázovou, Ph.D. v právní věci žalobce: V. G. bytem X. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 2. 2018, č. j. X., takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění I. Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení shora specifikovaného rozhodnutí žalované, jímž žalovaná zamítla odvolání žalobce a potvrdila prvostupňové rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Zlín ze dne 30. 11. 2017, č. j. X., sp. zn. X. (dále též „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím OSSZ Zlín bylo rozhodnuto, že se na základě § 27 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 187/2006 Sb.“), žalobci při jeho dočasné pracovní neschopnosti v trvání od 29. 6. 2016, nepřiznává ode dne 14. 9. 2017 výplata nemocenského po uplynutí podpůrčí doby dnem 13. 9. 2017. 3. Žalobce podal žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby dne 21. 11. 2017. Dne 22. 11. 2017 byl posouzen zdravotní stav žalobce lékařkou lékařské posudkové služby OSSZ Kroměříž. Ze záznamu o jednání o posouzení zdravotního stavu žalobce bylo zjištěno, že u žalobce nejde o pojištěnce, u něhož ve smyslu § 27 a § 66 odst. 1 zákon ač. 187/2006 Sb., lze očekávat, že v krátké době po uplynutí podpůrčí doby nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti. Zdravotní stav žalobce odůvodňoval předpoklad opětovného nabytí pracovní schopnosti nejpozději dnem uplynutí podpůrčí doby (13. 9. 2017). Na základě tohoto posouzení prvostupňový správní orgán nevyhověl žádosti žalobce a rozhodl o nepřiznání výplaty nemocenského po uplynutí podpůrčí doby dnem 13. 9. 2017 ode dne 14. 9. 2017. 4. Na základě žalobcem podaného odvolání požádala ČSSZ, pracoviště Brno, o opětovné posouzení zdravotního stavu žalobce, a to lékaře oddělení lékařské posudkové služby ČSSZ, pracoviště Brno. Zdravotní stav žalobce byl dne 18. 1. 2018 opětovně posouzen. Posudkový lékař dospěl ke shodnému závěru jako lékařka OSSZ Kroměříž. Konstatován byl dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav vzhledem k tomu, že u žalobce jde již o chronický stav, žalobce byl uznán invalidním v I. stupni invalidity s datem vzniku již od 11. 9. 2017. Byla zde tedy dána návaznost na výplatu nemocenského a současně již nebyl zjištěn medicínský důvod k delšímu prodloužení nemocenských dávek, než do 14. 9. 2017. Dle § 145 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., se řízení o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrčí doby zahajuje na základě písemné žádosti pojištěnce, kterou je třeba podat nejpozději do 3 měsíců ode dne, kterým podpůrčí doba uplynula. Tato podmínka ze strany žalobce byla splněna, když uvedenou žádost podal dne 21. 11. 2017 a OSSZ Zlín o ní rozhodla rozhodnutím ze dne 30. 11. 2017. V souladu s právními předpisy byl také opětovně posouzen zdravotní stav žalobce posudkovými lékaři. Vedle toho bylo zjištěno, že žalobci byla přiznána invalidita I. stupně již ke dni 11. 9. 2017 (dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů). Po posouzení věci žalovaný dospěl k závěru, že nemocenské po uplynutí podpůrčí doby je dávkou, na kterou nevzniká nárok přímo ze zákona, pročež námitky vznesené žalobcem odmítl a jeho odvolání zamítl jako nedůvodné. II. Shrnutí žalobní argumentace 5. Žalobce v podané žalobě nejprve uvedl, že ke dni 30. 6. 2016 ukončil pracovní poměr (výpověď podaná zaměstnancem), avšak dne 28. 6. 2016 se mu stal úraz – zlomenina kotníku, po němž následovala operace a dlouhé léčení. Dočasná pracovní neschopnost u žalobce začala dnem 29. 6. 2016. Na jaře 2017 žalobce prodělal několik vyšetření a v červnu 2017 byl upozorněn OSSZ Kroměříž, že mu bude končit podpůrčí doba dne 13. 7. 2017. Další vyšetření žalobce čekala až v srpnu a září 2017 (magnetická rezonance a EMG), tedy po uplynutí podpůrčí doby. Proto žalobce podal dne 12. 6. 2017 žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby. Nato byl kontaktován OSSZ Kroměříž, která mu doporučila navštívit praktickou lékařku a přinést veškeré podklady. Veškeré doklady žalobce následně řádně doložil sekretářce posudkové lékařky (MUDr. L. J.). Teprve dne 8. 8. 2017 žalobce obdržel rozhodnutí o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrčí doby (prodlouženo od 14. 7. 2017 do 13. 9. 2017). Žalobce následně kontaktoval posudkovou lékařku MUDr. J. s dotazem na další postup, neboť zásadní vyšetření jej čekala až 11. 9. 2017 v Brně, přitom nemocenskou měl prodlouženou pouze do 13. 9. 2017. Posudková lékařka žalobci sdělila, že jakmile bude mít výsledky z vyšetření, má je bezodkladně lékařce přinést. Na vyšetření dne 11. 9. 2017 však žalobce žádné výsledky neobdržel. Jeho zdravotní stav byl probírán na konsiliu dne 15. 9. 2017. O těchto okolnostech žalobce opět uvědomil posudkovou lékařku MUDr. J., která mu k tomu opět sdělila, že jakmile bude mít výsledky, má je obratem přinést. I přes opakované urgence žalobci došly výsledky z vyšetření poštou až v 2. Polovině září 2017. Po mnoha telefonických pokusech se žalobci opět podařilo spojit s posudkovou lékařkou MUDr. J., která mu však k uvedené situaci sdělila, že potřebuje celé posouzení i se zprávou z Brna od neuroložky MUDr. Ž., která žalobce na vyšetření odesílala. Praktickou lékařkou MUDr. K. byl žalobce uklidněn, že v této situaci mu běží nadále neschopenka a má se pouze dostavit pro potvrzení. Žalobce však nebyl žádnou lékařkou upozorněn na to, že má podat další žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby. 6. Žalobce se měl k neuroložce dostavit až dne 5. 10. 2017. Při této návštěvě neuroložka zhodnotila veškerá vyšetření a objednala žalobce k vyšetření u primáře rehabilitačního oddělení kroměřížské nemocnice dne 25. 10. 2017. Dne 9. 10. 2017 se žalobce dostavil k posudkové lékařce MUDr. J., která mu po prostudování zdravotní dokumentace doporučila vzhledem k diagnóze, zažádat o invalidní důchod, což žalobce také učinil. Praktickou lékařkou MUDr. K. byl žalobce následně opět ujištěn, že mu neschopenka běží dál, a že si nemá na konci měsíce zapomenout přijít pro lístek na peníze. Dne 25. 10. 2017 žalobce absolvoval vyšetření u primáře MUDr. V. M. a od 30. 10. 2017 začal rehabilitovat v kroměřížské nemocnici až do konce listopadu 2017. 7. Na základě žádosti o přiznání invalidního důchodu byl žalobce dne 8. 11. 2017 pozván k vyšetření jeho zdravotního stavu v rámci prováděné zjišťovací lékařské prohlídky. Tento den byl žalobci sdělen posudek o invaliditě a byla mu přiznána invalidita I. stupně s datem vzniku invalidity 11. 9. 2017. MUDr. J. žalobci vysvětlila, co obnáší invalidita I. stupně, když soustavnou výdělečnou činnost je schopen vykonávat v podstatně menším rozsahu a intenzitě. K dotazu na nové zaměstnání, když předchozí již žalobce nemůže být schopen vykonávat, žalobce uvedl, že je stále na neschopence. MUDr. J. k tomu uvedla, že tato měla být již dávno ukončena. Žalobce byl tímto sdělením pobouřen, neboť se u této lékařky opakovaně domáhal informací k dalšímu postupu, když žalobci měla podpůrčí doba skončit dne 13. 9. 2017. Rovněž praktická lékařka žalobce nevěděla, proč by měla žalobci ukončovat neschopenku dříve, pročež mu ji ukončila ke dni 12. 11. 2017 a žalobce nadále navštěvoval rehabilitace. Posléze žalobce začal zjišťovat, kdo mu zaplatí neschopenku v období od 14. 9. 2017 do 12. 11. 2017. 8. V následujících dnech se žalobce vydal situaci řešit opět za posudkovou lékařkou MUDr. J. Lékařka žalobci nehodlala věnovat příliš mnoho času, maximálně několik minut. Společně se svou sekretářkou nejprve nechápala, oč se žalobci jedná, vždyť mu byl přiznán invalidní důchod, tak, co by měl ještě chtít. Po dotazu žalobce na to, kdo mu proplatí 2 měsíce neschopnosti, kdy seděl doma a dodržoval vycházky, mu lékařka odpověděla, že by měl být dost chytrý na to, aby věděl, že měl jít pracovat. Žalobce k tomu připomněl svůj postup, kdy se opakovaně posudkové lékařky i praktické lékařky ptal na další postup, avšak nedostal nikdy obdobnou odpověď. Posudková lékařka poté urychleně rozhovor ukončila a vyzvala žalobce, nechť si požádá o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby s tím, že ona ji stejně zamítne. 9. Žalobce podal žádost o výplatu nemocenské po uplynutí podpůrčí doby od 14. 9. 2017 do 12. 11. 2017. Teprve nyní je žalobci zřejmé, že tuto žádost měl podat již cca měsíc před ukončením podpůrčí doby (dne 13. 9. 2017). Když však žalobci došlo první schválení prodloužení podpůrčí doby teprve dne 8. 8. 2017, tak jej skutečně nenapadlo, že hned druhý den by měl podávat další žádost o další prodloužení. Nicméně podle § 145 zákona č. 187/2006 Sb. lze podat žádost nejpozději do 3 měsíců ode dne, kterým podpůrčí d