6 Ads 41/2008 — Nejvyšší správní soud

30 Af 30/2021- 109 - text 6 30 Af 30/2021 USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a JUDr. Ing. Venduly Sochorové ve věci žalobce: S&T CZ s.r.o. sídlem Na Strži 1702/65, Praha 4 proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem tř. Kpt. Jaroše 7, Brno za účasti: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 5. 2021, čj. ÚOHS13622/2021/162/DJa takto: I. Návrh žalobce na uložení předběžného opatření se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit soudní poplatek za návrh na uložení předběžného opatření ve výši 1 000 Kč. III. Osobě zúčastněné na řízení se ukládá pořádková pokuta ve výši 30 000 Kč. Tuto částku je osoba zúčastněná povinna zaplatit na účet Krajského soudu v Brně do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále též „osoba zúčastněná na řízení“ nebo „ministerstvo“) bylo zadavatelem veřejné zakázky „Podpora a rozvoj systému IPPD rezortu MPSV“ v otevřeném řízení (oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 8. 2020 pod ev. č. Z2020-028488, ve znění oprav uveřejněných dne 14. 9. 2020, 18. 9. 2020 a 24. 9. 2020 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 8. 2020 pod ev. č. 2020/S 158-385984, ve znění oprav uveřejněných dne 14. 9. 2020, 18. 9. 2020 a 25. 9. 2020). Žalobce, který dosud fungoval jako klíčový poddodavatel plnění, jež bylo předmětem veřejné zakázky, podal v procesu jejího zadání námitky. Ministerstvu vytýkal zejména to, že nastavilo kvalifikační kritéria pro uchazeče přehnaně přísně a tím žalobci znemožnilo se soutěže o danou veřejnou zakázku zúčastnit. V návaznosti na to pak žalobce podal návrh Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „žalovaný“ nebo „Úřad“), aby přezkoumal úkony zadavatele. Ten však jeho návrh rozhodnutím ze dne 23. 2. 2021 zamítl. Rozklad žalobce proti uvedenému rozhodnutí zamítl pak předseda Úřadu rozhodnutím ze dne 12. 5. 2021 označeným v záhlaví (dále též „napadené rozhodnutí“ nebo „rozkladové rozhodnutí“). Žalobce se u Krajského soudu v Brně (dále též „krajský soud“) domáhá jeho zrušení. 2. Žalobu podal žalobce již 7 dnů po doručení napadeného rozhodnutí, tj. dne 19. 5. 2021, a požádal v ní soud, aby vydal předběžné opatření, jímž by ministerstvu zakázal uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem. Zdůraznil, že smlouva na veřejnou zakázku může být uzavřena každým dnem, proto zákonná lhůta 30 dnů pro rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření nemusí být v dané věci dostatečná. Soud proto vyzval dne 24. 5. 2021 Úřad i ministerstvo, aby se ve lhůtě 3 dnů k návrhu na uložení předběžného opatření vyjádřili. 3. Úřad soudu dne 27. 5. 2021 sdělil, že s uložením předběžného opatření nesouhlasí z principiálních důvodů, neboť žalobce netvrdí žádné výjimečné okolnosti, které by odůvodňovaly využití tohoto mimořádného institutu. Žalovaný se také kriticky vyslovil ke stávající praxi krajského soudu, který podle něj nařizuje předběžná opatření v oblasti přezkumu veřejných zakázek šablonovitě a paušálně bez ohledu na konkrétní skutkové okolnosti každého případu, přičemž vždy upřednostňuje zájem žalobce nad zájmem zadavatele veřejné zakázky, kterému je tak na mnoho měsíců až let znemožněno dokončit zadávací řízení a uspokojit své potřeby. Tím dává navrhovatelům do ruky velmi levný nástroj (s ohledem na výši soudního poplatku), jak blokovat zadávací řízení. Z krátké lhůty k vyjádření, kterou krajský soud v tomto případě stanovil, dovozuje žalovaný obavu, že stejným způsobem hodlá soud postupovat i v nynější kauze. 4. Ministerstvo se na výzvu soudu dne 27. 5. 2021 přihlásilo do řízení jako osoba zúčastněná. V témže přípisu stručně informovalo soud, že o den dříve, tedy 26. 5. 2021, „došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, a tedy pro nařízení předběžného opatření již není právní důvod“. 5. Krajský soud shledal, že návrhu na uložení předběžného opatření nelze vyhovět. 6. Podle § 38 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) platí, že „bylli podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, může usnesením soud na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost i třetí osobě, lzeli to po ní spravedlivě žádat.“ Zákon tudíž výslovně připouští, aby soud uložil předběžným opatřením povinnosti nikoliv jen navrhovateli nebo odpůrci, ale dokonce i třetí osobě, která vůbec není účastníkem vedeného řízení (srov. k tomu usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 9. 2015 čj. 4 As 149/2015  78, č. 3323/2016 Sb. NSS, a ze dne 16. 6. 2016 čj. 10 Afs 128/2016  43). 7. Účelem vydání předběžného opatření je v obecné rovině „potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, aby účel soudního řízení před krajským soudem či Nejvyšším správním soudem (tímto účelem je zamezení správní nezákonnosti, došloli k ní, resp. konstatování, že k ní nedošlo) nebyl nevratnými následky stavu věcí, vytvořeného rozhodnutím, zásahem či nečinností správního orgánu, jež jsou vlastním předmětem řízení před soudem ... zmařen“ (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 5. 2006, čj. Na 112/2006  37, č. 910/2006 Sb. NSS). Z toho je zřejmé, že soud musí vždy zvažovat, zda je vydání předběžného opatření nezbytné pro dosažení účelu soudního řízení (usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 6. 2012 čj. 17 Ad 10/2010  137 či usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. 4. 2014 č. j. 48 A 12/2014  62). Pokud jde o újmu, ta může hrozit nejen některému z účastníků řízení před soudem, ale i veřejnému zájmu, který v řízení hájí správní orgán, např. zájmu na řádném a efektivním výkonu rozhodnutí vydaného z moci úřední. Ochrana poskytovaná předběžným opatřením v řízení podle soudního řádu správního by nicméně měla mít vždy subsidiární (podpůrnou) povahu. Jestliže se navrhovateli již ochrany dostalo nebo jestliže je její poskytnutí úkolem jiného orgánu veřejné moci, měl by soud návrh na vydání předběžného opatření zamítnout (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 2. 2017, čj. 6 As 6/2017 - 75). 8. K posuzování skutečností obsažených v návrhu na vydání předběžného opatření se Nejvyšší správní soud vyslovil ve výše citovaném usnesení čj. Na 112/200637: „Rozhodování o vydání předběžného opatření je rozhodováním pod intenzívním časovým tlakem, neboť ochrana práv formou předběžného opatření má smyslu pouze tehdy, je-li poskytnuta relativně rychle, zpravidla v horizontu dní či maximálně několika málo týdnů. S ohledem na to nebude zpravidla možno skutečnosti, které soud vezme za rozhodné pro posouzení věci, postavit najisto, nýbrž bude nutno v řadě ohledů vycházet pouze ze skutečností účastníky osvědčených (učiněných pravděpodobnými) či jen tvrzených, nebudou-li v rozporu s dalšími informacemi o věci, které soud bude mít k dispozici.“ 9. V nynější věci byly výše popsané formální podmínky pro vydání předběžného opatření splněny. Žalobce jeho vydání navrhl a žádal, aby soud uložil Ministerstvu práce a sociálních věcí zákaz uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem o veřejnou zakázku (šlo by tedy slovy zákona o povinnost zdržet se takového jednání). Ministerstvo sice v době podání návrhu nebylo účastníkem řízení, to však není uložení předběžného opatření na překážku a navíc se následně do řízení přihlásilo jako osoba zúčastněná. Žalobce také v návrhu tvrdil vznik újmy, která má spočívat v tom, že pokud by ministerstvo uzavřelo smlouvu s vybraným uchazečem, nebude moci žalobce ani v případě úspěchu v soudním sporu podat nabídku a veřejnou zakázku získat. Rozhodnutí soudu by v takovém případě bylo pouhou deklarací bez možnosti přijaté spravedlivé řešení také skutečně realizovat. Žalobce vyčíslil, že jeho újma by v takovém případě spočívala ve vynaložených nákladech na rozpracování nabídky, kterou žalobce již nedokončil poté, co zadavatel nevyhověl jeho námitkám a kvalifikační kritéria ponechal v platnosti (264 000 Kč bez DPH), dále by šlo o kauci za návrh podaný Úřadu (100 000 Kč), náklady na přezkumné řízení před Úřadem, zejména poradenské služby (332 425 Kč bez DPH) a konečně o potenciální zisk z veřejné zakázky (odhadovaný na 15 500 000 Kč). 10. K posouzení toho, zda tyto skutečnosti materiálně odůvodňují uložení předběžného opatření a zda je žalobce řádně osvědčil, se krajský soud již nedostal, neboť osoba zúčastněná na řízení mu ve svém vyjádření sdělila, že smlouvu na splnění veřejné zakázky s vybraným uchazečem mezitím uzavřela. Z tohoto důvodu musel soud rozhodnout tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení, neboť žalobcem požadované předběžné opatření již osobě zúčastněné na řízení vzhledem k těmto okolnostem uložit nelze. 11. Pokud jde o výrok II. tohoto usnesení, návrh na nařízení předběžného opatření ve správním soudnictví je dle položky 20 Sazebníku soudních poplatků zpoplatněn čá