7 As 21/2011 — Nejvyšší správní soud

31 A 48/2021- 154 - text 17 31 A 48/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, PhD. a JUDr. Václava Štencla, MA ve věci žalobce: "HORTUS MORAVIAE z. s.", IČO 22672672 sídlem Na Dílech 156/3, Vážany, 767 01 Kroměříž zastoupen advokátem JUDr. Michalem Bernardem, Ph.D. sídlem Klokotská 103, 390 01 Tábor proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje sídlem třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín za účasti osoby zúčastněné na řízení: SZP Těšnovice a. s., IČO 46982451 sídlem Těšnovice 153, 767 01 Kroměříž o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 2. 2021, č. j. KUZL 8666/2021, sp. zn. KUSP 67016/2018 ÚP-IS, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Městský úřad Kroměříž, stavební úřad (dále jen „stavební úřad“) rozhodnutím ze dne 11. 6. 2018, č. j. 02/328/082896/4315/122/2016/Bach (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), rozhodl o umístění stavby „Haly pro výkrm prasat, farma Těšnovice“ Kroměříž, Těšnovice, na pozemcích parc. č. st. 200/1, st. 201/1, st. 202/1, st. 203/3, st. 205/4, st. 206/5, st. 207/2, st. 208/2, st. 212/1, st. 212/2, st. 213/1, st. 213/2, 215/1, 215/2, 215/6, 215/9, 215/10, 215/11, 215/12, 215/13, 215/14, 215/15, 215/20, 215/21, 215/22, 215/23, 215/26, 215/27, 215/28, 215/29, 215/39, 215/44, 215/50, 215/51, 215/52, 215/53, 215/54, 215/55, 215/56, 215/57, 215/58, 215/59, 215/60, 215/61, 215/64, 215/65, 215/83, 215/84, 215/85, 215/86, 215/87, 215/88, 215/89, 215/90, 215/91, 215/92, 215/93, 215/99, 215/101, 215/102, 215/103, 215/104, 215/105, 215/106, 215/107, 215/108, 215/109, 215/112, 215/113, 215/114, 215/115, 215/116, 215/117, 215/118, 215/119, 215/120, 215/121, 215/123, 215/124, 215/125, 215/139, 215/140, 494 a 495 v k. ú. Těšnovice. Stavba má zahrnovat stavební objekty SO-01 Hala pro výkrm č. 1, SO-02 Hala pro výkrm č. 2, SO-03 Hala pro výkrm č. 3, SO-04 Přeložka vodovodu, přípojky vodovodu, SO-05 Přeložka kejdové kanalizace, přípojky kejdové kanalizace, SO-06 Dešťová kanalizace, akumulační nádrž, SO-07 Rozvody NN – úprava, náhradní zdroj, SO-08 Zpevněné plochy – úprava, SO-09 Sadové úpravy a SO-10 Plynovod – úpravy, přeložka. 2. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání, na základě něhož žalovaný (po zrušení původního rozhodnutí o odvolání soudem – viz dále) rozhodnutím ze dne 5. 2. 2021, č. j. KUZL 8666/2021, sp. zn. KUSP 67016/2018 ÚP-IS (dále jen „napadené rozhodnutí“) podle § 89 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále jen „správní řád“) částečně změnil prvostupňové rozhodnutí tak, že do jeho výroku II. vložil nové podmínky č. 9, 10 a 11 související se zásahem stavby do krajinného rázu. Soud již na tomto místě poznamenává, že pro správní řízení byla rozhodná procesní úprava obsažená ve správním řádu účinná před novelizací provedenou zákonem č. 225/2017 Sb., s ohledem na přechodná ustanovení obsažená v jeho čl. XLII bodu 1 a čl. II bod 10. Správní řízení totiž bylo zahájeno před účinností této novelizace. Proto soud bude také pro zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění rozhodném pro projednávanou věc používat označení „stavební zákon ve znění účinném do 31. 12. 2017“, pro pozdější úpravu pak pouze „stavební zákon“. II. Obsah žaloby 3. Žalobce se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Namítá, že realizací záměru může dojít ke snížení kvality životního prostředí v okolí. Záměr je svým umístěním, rozsahem a významem ojedinělý a znamená dvojnásobný nárůst stávající kapacity chovu. Již dnes je zařízení předmětem mnoha stížností na zápach. Ze znaleckého posudku Ing. A. vyplývá, že provozovna může být zdrojem obtěžujícího zápachu. Znalecký posudek negativně hodnotí opatření ke snížení zápachu a prokazuje existenci zápachu a odpadních plynů, kterými jsou zasaženi obyvatelé obce. Podle žalobce dále nemělo být postupováno podle vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb., neboť žádost byla podána dříve. Vypořádání námitky, že stavební úřad nevycházel z dokumentace k posuzování vlivů na životní prostředí (proces posuzování vlivů na životní prostředí bude dále označován též jako „proces EIA“, výsledné stanovisko Krajského úřadu Zlínského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 20. 4. 2016, č. j. KUZL 19425/2015, pak jako „stanovisko EIA“), je obecné a nepodložené. Prvostupňový orgán z dokumentace nevycházel. Stanovisko EIA je nezákonné. Žalobce poukázal v námitkách na řadu nezákonností procesu EIA, kterými se stavební úřad odmítl zabývat. Žalovaný přiznal nezákonný postup stavebního úřadu, avšak pokusil se ho zhojit. Odvolací orgán však může zhojit pouze drobné vady. Ke stanovisku EIA bylo vydáno potvrzující závazné stanovisko, které se však k námitkám nevyjadřuje, stejně jako napadené rozhodnutí, které je proto nepřezkoumatelné. Je vyloučené, aby realizací záměru došlo ke snížení imisní zátěže, neboť dochází k výraznému navýšení kapacity. Neaktuálnost hydrogeologického posudku nelze vyřešit doplněním o vyjádření hydrogeologa, jenž konstatuje neměnnost podmínek v území. Tvrzení, že nedojde ke kumulativním a synergickým vlivům s jinými záměry a že není třeba zpracovávat jednotlivé varianty záměru, je zkratkovité a neodůvodněné. Uskladňování kejdy ve vacích není časově zakotveno. Jde o opatření nekontrolovatelné a nepřezkoumatelné. 4. Žalobce dále namítá nesplnění šestiměsíční skladovací kapacity jímek na kejdu. Tato námitka byla uznána a na základě toho byla přepracována projektová dokumentace tak, že požadovaná kapacita dosáhla šest měsíců při provozu zařízení na 92 %, což je dle žadatele maximální využití stáje. Na základě zásady předběžné opatrnosti musí být posouzení zdroje činěno ve vztahu k projektované kapacitě, jak požadují i předpisy na úseku ochrany ovzduší, k čemuž žalobce odkazuje na související judikaturu a literaturu. Vytíženost stájí je pouze hra s čísly. Dále nebude využit potenciál svedených dešťových vod. Žalovaný odkazuje na integrované povolení, které nepravdivě označuje za pravomocné. Napadené rozhodnutí je v této části nepřezkoumatelné. Chybějící odůvodnění stanoviska vodoprávního úřadu nelze nahradit odkazem na kontext jiných rozhodnutí. Navíc i potvrzení závazného stanoviska musí být činěno formou závazného stanoviska. Pokles hladin podzemních vod v průběhu posledních let správní orgány neprověřovaly. V průběhu řízení před správními orgány nebylo vyřešeno, kolik bude odsáváno vzduchu na pračku vzduchu, jak vypadá pračka vzduchu, jak je veliká, čím bude regulováno pH apod. Bilance je podle žalobce nepřehledná a nesrozumitelná. 5. Podle žalobce je závazné stanovisko k zásahu do krajinného rázu nedostatečné. Nelze řešit zásah do krajinného rázu třemi halami živým plotem a výsadbou dílčích dřevin. Argument, že zásah bude srovnatelný s původními halami, je nepravdivý. Stromy nebudou vysazeny ze všech stran a i přes ně stavba výrazně zasáhne do vzhledu celé lokality. Dle § 8 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o posuzování vlivů“) je nezbytné, aby bylo vydáno závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Povolení kácení dřevin vydává stavební úřad a toto povolení je součástí výrokové části rozhodnutí v územním řízení. Obě závazná stanoviska dotčených orgánů na úseku ochrany krajinného rázu, tj. přírody a krajiny, považuje žalobce za nezákonná a nesprávná. 6. Žalobce dále namítá, že se žalovaný odmítl vypořádat s tvrzením o zásahu do pohody bydlení (napadené rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné), ačkoliv se jedná o zásah do životního prostředí (zvýšením zápachu a hluku). Zlepšení situace není možné, neboť kapacita nových hal bude výrazně vyšší. Nelze vycházet ze stavu v letech 2016 a 2017, ke zhoršení pohody bydlení zcela jistě dojde. Závazné stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví i potvrzující sdělení Ministerstva zdravotnictví pracuje s nesprávným předpokladem, že ke zvýšení dopravní zátěže nedojde. Napadené rozhodnutí pouze odkazuje na stanovisko dotčeného orgánu, a je proto nepřezkoumatelné. Závazné stanovisko orgánu ochrany ovzduší je neodůvodněné. Tvrzení, že závazným stanoviskem se plně vyhovuje žadateli, a tedy není třeba je odůvodňovat, je v rozporu s judikaturou a není splněna ani podmínka, že správní orgán všem účastníkům v plném rozsahu vyhoví. Napadené rozhodnutí pouze odkazuje na stanovisko dotčeného orgánu, a je proto nepřezkoumatelné. Žalobce dále namítá, že rozptylová studie nevhodně hodnotí zápach na základě koncentrace amoniaku, který má naopak maskující charakter. Jeho vymytím bude ve vzduchu zůstávat směs merkaptanů, sirných látek