6 Ads 62/2010 — Nejvyšší správní soud

41 A 33/2019- 67 - text 13 41 A 33/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Martinem Kopou ve věci žalobce: J. B., nar. ……. bytem ……… zastoupen obecným zmocněncem J. B., nar. dne …. bytem ……… proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí se sídlem Na Poříčním právu 1, 128 00 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 10. 2016, č. j. MPSV-2016/204589-421-1, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věci ze dne 14. 10. 2016, č. j. MPSV-2016/204589-421-1, a rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajská pobočka pro hl. m. Prahu ze dne 16. 8. 2016, č. e. ABF-2071/2010-05/02, č. j. ABF-4666/2016-05/02, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč do 30 (třiceti) dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce J. B., bytem …….. Odůvodnění: I. Podstata věci 1. Úřad práce vyřadil žalobce z evidence uchazečů o zaměstnání. Nesplnil ve stanoveném termínu nové podmínky jeho individuálního akčního plánu. Žalobce namítal, že je nesplnil z vážného důvodu. Pobíral totiž jen dávky pomoci v hmotné nouzi. A neměl finanční prostředky na oslovování zaměstnavatelů či cestování za nimi. Podle Úřadu práce se však do této situace dostal svou vinou. Měl si dostatek finančních prostředků našetřit. Tvrzení žalobce podle něj nepředstavovala důvod hodný zvláštního zřetele, pro který nesplnil své povinnosti. Žalovaný se s tímto pohledem ztotožnil. Krajský soud musel posoudit, zda tyto závěry byly s ohledem na skutkové okolnosti věci spravedlivé. A zda žalobce vážný důvod pro nesplnění svých povinnosti měl. II. Rozhodnutí žalovaného a související skutkové okolnosti věci 2. Žalobce požádal dne 3. 3. 2010 o zprostředkování zaměstnání. Úřad práce ČR – krajská pobočka pro hl. m. Prahu („úřad práce“) ho zařadil do evidence uchazečů o zaměstnání. Od srpna 2010 měl individuální akční plán („IAP“) ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce ve smyslu § 33 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti („zákon o zaměstnanosti“). Žalobce měl podle IAP povinnost vyhledávat volná místa v inzertní nabídce (na internetu, v novinách, v infoboxu) a kontaktovat zaměstnavatele. Při každé návštěvě úřadu práce měl předložit tři potvrzení od zaměstnavatelů, které si sám hledá. 3. Dne 15. 6. 2016 se konalo průběžné vyhodnocení IAP. Úřad práce přistoupil k jeho aktualizaci („aktualizace IAP“). Aktualizace IAP se konkrétně týkala povinnosti žalobce dostavit se na dvě specifikovaná výběrová řízení v Praze. Kromě toho měl žalobce nově na každé schůzce doložit minimálně pět kontaktů zaměstnavatelů, které si sám vyhledal v inzertní nabídce (na internetu, v novinách, v infoboxu, na nástěnkách kontaktního pracoviště). Aktualizace IAP obsahovala i detailní kritéria, jak má toto doložení kontaktů formálně vypadat. Žalobce ho měl předložit na čistém papíru formátu A4 a s podpisem na něm uvést název oslovených firem, pozici, datum aktivity, jakým způsobem aktivita proběhla (e-mail, osobně, telefonicky atd.), jméno kontaktní osoby, telefonní číslo nebo e-mail, a adresu, kde se pohovor o zaměstnání uskutečnil, včetně výsledku aktivity. Současně aktualizace IAP obsahovala poučení, že pokud žalobce bez vážného důvodu nesplní své povinnosti, pak jej úřad práce vyřadí z evidence uchazečů o zaměstnání. Žalobce aktualizaci IAP podepsal. 4. Na další schůzce na úřadu práce dne 11. 7. 2016 žalobce aktivity stanovené v aktualizaci IAP nedoložil. Podle údajů v kontaktním listu se předtím nedostavil na jedno ze stanovených výběrových řízení z důvodu nedostatku peněz. Na schůzku nyní přijel díky kamarádovi, který měl cestu z Jihlavy do Prahy. Tento kamarád ho měl vézt i zpět, proto se žalobce nemohl dostavit na druhé výběrové řízení. Úřad práce upozornil žalobce na možnost zahájení řízení o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Podle podkladů ve spise toto řízení zahájil dne 19. 7. 2016. 5. Žalobce dne 27. 7. 2016 využil možnosti vyjádřit se k podkladům. Namítl, že dostává dávky pomoci v hmotné nouzi. Předchozí žádosti o poskytnutí financí na aktivity, které má plnit podle aktualizace IAP, neuspěly. Žalobce uváděl, že je osobou bez trvalého přístřeší. Na adrese trvalého bydliště se několik let nemohl zdržovat. Na nájem neměl dost peněz. Přístřeší od té doby získává v prostorách, které nesplňují podmínky trvalého bydlení. Ale může si je dovolit. Poskytované dávky pak nezahrnují cestovní náklady, které by mu kvůli plnění povinností podle aktualizace IAP vznikly. Po žalobci nelze spravedlivě žádat, aby na úkor své stravy plnil úkoly při kontaktování potenciálních zaměstnavatelů. Žalobce poskytoval úřadu práce maximální možnou součinnost. 6. Ve svém dalším vyjádření ze dne 10. 8. 2016 žalobce namítal, že za vážný důvod pro nesplnění jeho povinností ve smyslu § 5 písm. c) bod 7 zákona o zaměstnanosti lze považovat i situaci, ve které žadatel nemůže plnit IAP pro nedostatek peněz na cestování k potenciálním zaměstnavatelům. Jde o důvod hodný zvláštního zřetele, pokud jsou dávky pomoci v hmotné nouzi jediným zdrojem příjmů a příslušný referát úřadu práce je nenavýšil jednorázovou dávkou. Žalobce neměl prostředky na to, aby v období od 15. 6. 2016 do 11. 7. 2016 cestoval nejméně k sedmi potenciálním zaměstnavatelům v Praze ze svého přístřeší v katastru Vyskytná nad Jihlavou. V jednom dni by to nestihl. Žalobce proto navrhl zastavení řízení. 7. Úřad práce vyřadil žalobce z evidence uchazečů o zaměstnání svým rozhodnutím ze dne 16. 8. 2016, č. e. ABF-2071/2010-05/02, č. j. ABF-4666/2016-05/02 („rozhodnutí úřadu práce“). Zdůraznil, že žalobce podepsal aktualizaci IAP. Dne 11. 7. 2016 však nesplnil podmínky doložení soupisu alespoň pěti oslovených zaměstnavatelů. Nedoložil tedy vlastní aktivitu při hledání zaměstnání. Úřad práce dodal, že žalobce je v evidenci uchazečů o zaměstnání ze své svobodné vůle. Má z toho plynoucí práva i povinnosti. O nich ho úřad práce poučil. IAP měl vést k aktivnímu zapojení žalobce do procesu hledání zaměstnání. Povinnosti plynoucí z aktualizace IAP ovšem žalobce bez vážného důvodu nesplnil. 8. Podle úřadu práce přitom nelze přihlížet k finanční situaci žalobce. Je pouze věcí uchazeče o zaměstnání, aby si své záležitosti uspořádal způsobem, který mu umožní plnit si své povinnosti. Dokládání vlastní aktivity při hledání zaměstnání rozhodně není přehnanou zátěží pro uchazeče, který pobírá dávky pomoci v hmotné nouzi. Má možnost zajímat se o zaměstnání v místě svého skutečného pobytu. Má také možnost požádat o převedení evidence uchazečů o zaměstnání na nejbližší pobočku Úřadu práce, čímž by se snížily náklady na dojíždění. Této možnosti však žalobce nevyužil. Potenciální zaměstnavatele mohl oslovovat elektronicky. Komunikoval tak i s úřadem práce. Cestování tedy úřad práce nevyžadoval. Předtím – dne 11. 7. 2016 – ho úřad práce nicméně upozornil na nesplnění podmínek aktualizace IAP včetně možnosti zahájení správního řízení. Záležitosti týkající se dávek pomoci v hmotné nouzi nebyly v kompetenci referátu zaměstnanosti. Důvody pro nesplnění podmínek vznášené žalobcem tak nepředstavovaly důvody zvláštního zřetele hodné. Dne 11. 7. 2016 se konalo závazně stanovené jednání, naplánované na schůzce dne 15. 6. 2016 a stvrzené podpisem. 9. Žalobce se proti rozhodnutí úřadu práce odvolal. Zdůrazňoval, že aktualizace IAP byla pro něj významnou změnou. Do té doby musel dokládat přehled oslovených zaměstnavatelů jen jednou za dva měsíce. Až 4. 8. 2016 to od referenta úřadu práce pochopil. Takové zvýšení frekvence by však žádalo, aby měl neomezený přístup k internetu, anebo dostatek finančních prostředků na setkávání se zaměstnavateli. S nimi by se ovšem musel dopředu domlouvat e-mailem nebo telefonicky, na což neměl prostředky. Pracovníci úřadu práce nechtěli rozumět tomu, že žalobce nemůže splnit stanovené podmínky. Brání mu v tom neochota jiné části úřadu práce, která mu poskytuje dávky pomoci v hmotné nouzi. A nevůle poskytnout mu jednorázovou finanční pomoc. Poskytované dávky stačí pouze na nezbytné výdaje a základní potřeby. Nestačí na cestovné z místa přístřeší do místa konání výběrových řízení u potenciálních zaměstnavatelů, případně na vyhledávání práce jinými způsoby. I cestovné do Jihlavy není zanedbatelné. Bez předchozí komunikace jinými prostředky (telefon, e-mail) kontakt nemůže mít úspěch. Žalobce se navíc nemohl přeregistrovat. Musel by užívat určité prostory k trvalému bydlení a doložit to nájemní smlouvou a zápisem v občanském průkazu. To žalobce splnit nemohl. Již v minulosti mu úřad práce kvůli nesplnění těchto podmínek přeregistraci neumožnil. Žalobce tedy splnil předpoklady § 5 písm. c) bod 7 zákona o zaměstnanosti pro prominutí nesplnění povinností aktualizace IAP. 10. Žalovaný nicméně rozhodnutím ze dne 14. 10. 2016, č. j. MPSV-2016/204589-421-1, odvolání žalobce zamítl a potvrdil rozhodnutí úřadu práce („rozhodnutí žalovaného“). Žalobce podle něj nesplnil povinnosti ply