1 Ao 1/2009 — Nejvyšší správní soud

65 A 4/2021- 75 - text pokračování 28 65 A 4/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců JUDr. Lukáše Hloucha, Ph.D. a JUDr. Václava Štencela, MA, ve věci navrhovatelů: a) M. D. bytem X b) K. P. sídlem X c) B. + M. B. IČ: X sídlem X d) J. K. bytem X zastoupených Mgr. Vítězslavem Dohnalem, advokátem sídlem Klokotská 103, Tábor proti odpůrci: M. T. sídlem X zastoupeného Mgr. Ing. Jánem Bahýl‘em, advokátem sídlem Kotlářská 912/29, Brno za účasti: Ř. s. a d. sídlem X o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – Územního plánu Třebíč vydaného usnesením zastupitelstva města Třebíč ze dne 10. 9. 2020, č. 22/4/ZM/2020, takto: I. Návrh na zrušení části opatření obecné povahy – Územního plánu Třebíč vydaného usnesením zastupitelstva města Třebíč ze dne 10. 9. 2020, č. 22/4/ZM/2020, s e z a m í t á. II. Navrhovatelé nemají právo na náhradu nákladů řízení. III. Odpůrci se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Navrhovatelé se návrhem doručeným Krajskému soudu v Brně (dále též „krajský soud“ nebo „zdejší soud“) dne 5. 5. 2021 domáhali zrušení opatření obecné povahy – Územní plán Třebíč vydaný usnesením zastupitelstva města Třebíč ze dne 10. 9. 2020, č. 22/4/ZM/2020, účinného ode dne 1. 10. 2020 (dále též „územní plán“ nebo „opatření obecné povahy“), a to v částech týkajících se záměru nazvaného „přeložka I/23“, včetně koridoru, který byl pro účely jeho realizace vymezen. 2. Svoji legitimaci k podání návrhu na zrušení částí opatření obecné povahy navrhovatelé dovozují z vlastnictví či spoluvlastnictví pozemků a na nich umístěných staveb, které jsou tímto záměrem a souvisejícím vymezením koridoru přímo dotčeny [navrhovatel a) – pozemky p. č. st. X a X; navrhovatel b) – pozemky p. č. X, X, X, st. X, st. X a st. X; navrhovatel c) – pozemky p. č. X a st. X; navrhovatel d) – pozemky p. č. st. X a X, v k. ú. X, a st. X, X a X, v k. ú. X]. Navrhovatelé jsou tedy toho názoru, že vydáním napadeného opatření obecné povahy v dané podobě došlo k nepřiměřenému zásahu do jejich vlastnických práv a práva na podnikání podle čl. 11 a čl. 26 Listiny základních práv a svobod. II. Napadené opatření obecné povahy 3. Napadený územní plán byl vydán usnesením zastupitelstva města Třebíč ze dne 10. 9. 2020, č. 22/4/ZM/2020, a účinnosti nabyl dne 1. 10. 2020. Dané opatření obecné povahy je tvořeno textovou a grafickou částí. Textová část je dále rozdělena na výrokovou část a odůvodnění. 4. V rámci výrokové části územního plánu je obsah tvořen celkem patnácti částmi, mezi které patří rovněž navrhovateli napadané části 4.5. a 7.1. V první z uvedených částí jsou vymezeny koridory veřejné infrastruktury. Konkrétně se jedná o koridory dopravní infrastruktury silniční (DS), které jsou určeny k realizaci tras a souvisejících staveb dopravní infrastruktury. Využití daných koridorů je zejména umístění staveb a zařízení silniční dopravy, jako jsou silnice I., II., a III. třídy, včetně navazujících místních a účelových komunikací. Kromě toho je jako přípustné využití daných koridorů uvedeno mimo jiné umístění staveb a zařízení doplňujících hlavní využití, jako jsou např. mosty, veřejná prostranství a zeleň, protihluková opatření, technická infrastruktura apod. 5. Současně jsou ve výrokové části 4.5. napadeného územního plánu stanoveny podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, které jsou překryvnými koridory dopravní infrastruktury dotčeny. Jedná se o požadavek na respektování využití koridorů pro realizaci tras a souvisejících staveb dopravní infrastruktury, včetně nepřipouštění staveb, opatření, zařízení a činností, které by znemožnily, ztížily nebo ekonomicky znevýhodnily umístění a realizaci staveb dopravní infrastruktury, a to ve vazbě na hlavní a přípustné využití dotčených ploch s rozdílným způsobem využití. V rámci vymezení jednotlivých koridorů veřejné infrastruktury je pak uveden rovněž navrhovateli argumentovaný DS koridor č. 1, nacházející se v k.ú. X, X a X, jehož využitím je realizace záměru spočívajícího v přeložce silnice I/23. Daný koridor je vymezen ve výrokové části 7.1. opatření obecné povahy jako veřejně prospěšná stavba s možností vyvlastnění dotčených pozemků. 6. Součástí odůvodnění územního plánu je rovněž rozhodnutí o námitkách, a to včetně těch, které byly ze strany navrhovatelů uplatněny. Na jednotlivé námitky odpůrce reagoval mimo jiné tím, že příslušný záměr nadmístního významu je v souladu s platnou a svoji povahou nadřazenou územně plánovací dokumentací, přičemž odpovídá potřebám města, neboť odklání místní a tranzitní dopravu, což povede ke snížení emisní a hlukové zátěže. Jedná se o dlouhodobý záměr, který byl pouze zpřesněn na základě nově dostupných podkladů. V současné době poté není vedení jiné trasy přeložky silnice I/23 prověřováno ani sledováno. Příslušný koridor byl v souladu se ZÚR zpřesněn na šířku 100 metrů, což odpovídá ochrannému pásmu silnic I. třídy. K zúžení došlo pouze v prostoru ulic Koželužská a Spojovací, což reflektuje místní podmínky a bylo odsouhlaseno Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. Přesné vedení koridoru bude prověřeno až projektovou dokumentací v rámci územního řízení. 7. Účelem takto zpřesněného koridoru je ponechat dostatečný prostor pro případné drobné stavební odchylky, a to bez nutnosti změny územního plánu. Posunutí koridoru do navrhovaných oblastí by vedlo k nadměrnému zásahu do hodnot v území, a to z pohledu ochrany přírody a krajiny. K tomu odpůrce doplnil, že zásahu do vlastnických a dalších práv soukromých osob se nelze při přijetí daného druhu opatření obecné povahy nikdy zcela vyhnout. V této souvislosti odpůrce odkázal na dotčenou právní úpravu, která ho zavazuje prosazovat veřejné zájmy, které mají ve vztahu k územnímu plánování dlouhodobý charakter. III. Obsah návrhu 8. Ve svém návrhu na zrušení opatření obecné povahy navrhovatelé považují za problematický záměr spočívající v přeložce silnice I/23 (dále též „záměr“) tak, jak je v dotčených částech územního plánu vymezen, a to z následujících důvodů. 9. Předně (návrhový bod A) navrhovatelé spatřují nezákonnost opatření obecné povahy v tom, že odpůrce při vymezení daného záměru nezohlednil související zásah do práva na podnikání většího počtu subjektů. Realizací záměru totiž bude podnikání navrhovatelů zásadním způsobem narušeno nebo zcela vyloučeno. Těmito okolnostmi se však odpůrce v odůvodnění opatření obecné povahy dostatečně nezabýval, stejně jako vyhodnocením vlivu realizace záměru na životní prostředí. Přestože navrhovatelé nezpochybňují skutečnost, že jejich nesouhlas není pro realizaci záměru zcela určující, mají právo na to, aby byl možný zásah do jejich práv řádně označen a přezkoumatelně vyhodnocen. 10. Na základě toho navrhovatelé namítali, že odpůrce nerespektoval cíle územního plánování, kterými je udržitelný rozvoj území. Důvodem je skutečnost, že nijak nezohlednil dopady realizace daného záměru do podnikání v dotčeném území, a to z hlediska zachování hospodářského a sociálního rozvoje, včetně související míry zaměstnanosti (viz § 10b, § 10i zákona o EIA). 11. Stejně tak odpůrce zcela ignoruje nejen zákonem předvídané hodnoty a podmínky v území. Provedené vyhodnocení vlivů na životní prostředí neidentifikuje negativní vliv uvedeného záměru do nemovitostí, které jsou využívány pro podnikání navrhovatelů a dalších osob, což lze považovat za vlivy na obyvatelstvo a hmotné statky. Absence řádného posouzení a srovnání možných vlivů spojených s realizací daného záměru je navíc v rozporu s příslušnou evropskou legislativou. 12. V této souvislosti navrhovatelé doplnili, že účelem územního plánu mělo být zpřesnění záměrů vymezených v Zásadách územního rozvoje Kraje Vysočina (dále též „ZÚR“). Podle názoru navrhovatelů by totiž mělo být pořízení územního plánu spojeno se získáním většího množství informací o dotčeném území, což by se mělo promítnout při posouzení šířky a trasy odpovídajícího koridoru, a to za účelem přijetí opatření vedoucích k minimalizaci zásahů do kolidujících hodnot a hmotných statků. Odpůrce však tyto požadavky kladené na územní plánování nenaplnil. K tomu navrhovatelé doplnili, že podali proti napadenému územnímu plánu připomínky a námitky [s výjimkou navrhovatele c)]. Přesto se odpůrce možným zásahem do zachování průmyslové zóny v dané oblasti dostatečně nezabýval, čímž de facto vyloučil jeho řádné posouzení. Jelikož odpůrce nezohlednil možnou minimalizaci zásahu do podnikání navrhovatelů a zachování samotné existence průmyslové zóny, je nutné považovat dotčené části opatření obecné povahy za nepřezkoumatelné. 13. Co se pak týče posouzení vlivů opatření obecné povahy na životní prostředí, nedošlo ze strany odpůrce k porovnání tzv. nulové a aktivní varianty (návrhový bod B), přestože se jedná o zákonem stanovený požadavek. V dů