7 As 306/2020 — Nejvyšší správní soud

63 A 5/2021- 85 - text  23 63 A 5/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Mariana Kokeše, Ph.D., a JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., ve věci navrhovatelů: a) INAPA s. r. o., IČO: 25518755 sídlem Průmyslová 223, 674 01 Třebíč b) Obalový servis s. r. o., IČO: 29317665 sídlem Průmyslová 223, 674 01 Třebíč c) P. N. bytem X všichni zastoupeni advokátem JUDr. Michalem Lorencem sídlem Žerotínova 1132/34, 130 00 Praha 3 proti odpůrci: Město Třebíč sídlem Karlovo nám. 104/55, 674 01 Třebíč zastoupeného advokátem Mgr. Ing. Jánem Bahýl‘em sídlem Kotlářská 912/29, 602 00 Brno o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – Územního plánu Třebíč ze dne 10. 9. 2020, č. 22/4/ZM/2020, a to v částech týkajících se záměru nazvaného „přeložka I/23“, včetně koridorů pro něj takto: I. Návrh na zrušení části opatření obecné povahy – Územního plánu Třebíč ze dne 10. 9. 2020, č. 22/4/ZM/2020, a to v částech týkajících se záměru nazvaného „přeložka I/23“, včetně koridorů pro něj, se zamítá. II. Navrhovatelé nemají právo na náhradu nákladů řízení. III. Odpůrci se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Navrhovatelé se podaným návrhem domáhají zrušení opatření obecné povahy – Územní plán Třebíč vydaný usnesením zastupitelstva města Třebíč ze dne 10. 9. 2020, č. 22/4/ZM/2020, účinného ode dne 1. 10. 2020 (dále též „napadený územní plán“), a to v částech týkajících se záměru nazvaného „přeložka I/23“, včetně koridoru, který byl pro účely jeho realizace vymezen. 2. Svoji legitimaci k podání návrhu na zrušení části opatření obecné povahy navrhovatelé dovozují z vlastnictví pozemků a na nich umístěných staveb, které jsou tímto záměrem a souvisejícím vymezením koridoru přímo dotčeny [navrhovatel a) k pozemku parc. č. st. XA, navrhovatel b) k pozemkům parc. č. st. XB, XC, XD a XE a navrhovatel c) k pozemkům parc. č. st. XF, st. XG, st. XH, st. XCH a XI, vše v k. ú. X]. Navrhovatelé jsou tedy toho názoru, že vydáním napadeného opatření obecné povahy v dané podobě došlo k nepřiměřenému zásahu do jejich vlastnických práv a práva na podnikání podle čl. 11 a čl. 26 Listiny základních lidských práv a svobod. 3. Napadený územní plán byl vydán usnesením zastupitelstva města Třebíč ze dne 10. 9. 2020, č. 22/4/ZM/2020, a účinnosti nabyl dne 1. 10. 2020. Dané opatření obecné povahy je tvořeno textovou a grafickou částí. Textová část je dále rozdělena na výrokovou část a odůvodnění. V rámci výrokové části územního plánu je obsah tvořen celkem patnácti částmi, mezi které patří rovněž navrhovateli napadané části 4.5. a 7.1. V první z uvedených částí jsou vymezeny koridory veřejné infrastruktury. Konkrétně se jedná o koridory dopravní infrastruktury silniční (DS), které jsou určeny k realizaci tras a souvisejících staveb dopravní infrastruktury. Využití daných koridorů je zejména umístění staveb a zařízení silniční dopravy, jako jsou silnice I., II., a III. třídy, včetně navazujících místních a účelových komunikací. Kromě toho je jako přípustné využití daných koridorů uvedeno mimo jiné umístění staveb a zařízení doplňujících hlavní využití, jako jsou např. mosty, veřejná prostranství a zeleň, protihluková opatření, technická infrastruktura apod. 4. Současně jsou ve výrokové části 4.5. napadeného územního plánu stanoveny podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, které jsou překryvnými koridory dopravní infrastruktury dotčeny. Jedná se o požadavek na respektování využití koridorů pro realizaci tras a souvisejících staveb dopravní infrastruktury, včetně nepřipouštění staveb, opatření, zařízení a činností, které by znemožnily, ztížily nebo ekonomicky znevýhodnily umístění a realizaci staveb dopravní infrastruktury, a to ve vazbě na hlavní a přípustné využití dotčených ploch s rozdílným způsobem využití. V rámci vymezení jednotlivých koridorů veřejné infrastruktury je pak uveden rovněž navrhovateli argumentovaný DS koridor č. 1, nacházející se v k.ú. Ptáčov, Řípov a Třebíč, jehož využitím je realizace záměru spočívajícího v přeložce silnice I/23. Daný koridor je vymezen ve výrokové části 7.1. opatření obecné povahy jako veřejně prospěšná stavba s možností vyvlastnění dotčených pozemků. 5. Součástí odůvodnění územního plánu je rovněž rozhodnutí o námitkách, a to včetně těch, které byly ze strany navrhovatelů uplatněny. Na jednotlivé námitky odpůrce reagoval mimo jiné tím, že příslušný záměr nadmístního významu je v souladu s platnou a svoji povahou nadřazenou územně plánovací dokumentací, přičemž odpovídá potřebám města, neboť odklání místní a tranzitní dopravu, což povede ke snížení emisní a hlukové zátěže. Jedná se o dlouhodobý záměr, který byl pouze zpřesněn na základě nově dostupných podkladů. V současné době poté není vedení jiné trasy přeložky silnice I/23 prověřováno ani sledováno. Příslušný koridor byl v souladu se ZÚR zpřesněn na šířku 100 metrů, což odpovídá ochrannému pásmu silnic I. třídy. K zúžení došlo pouze v prostoru ulic Koželužská a Spojovací, což reflektuje místní podmínky a bylo odsouhlaseno Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. Přesné vedení koridoru bude prověřeno až projektovou dokumentací v rámci územního řízení. Účelem takto zpřesněného koridoru je ponechat dostatečný prostor pro případné drobné stavební odchylky, a to bez nutnosti změny územního plánu. Posunutí koridoru do navrhovaných oblastí by vedlo k nadměrnému zásahu do hodnot v území, a to z pohledu ochrany přírody a krajiny. K tomu odpůrce doplnil, že zásahu do vlastnických a dalších práv soukromých osob se nelze při přijetí daného druhu opatření obecné povahy nikdy zcela vyhnout. V této souvislosti odpůrce odkázal na dotčenou právní úpravu, která ho zavazuje prosazovat veřejné zájmy, které mají ve vztahu k územnímu plánování dlouhodobý charakter. II. Obsah návrhu 6. Ve svém návrhu na zrušení opatření obecné povahy navrhovatelé považují za problematický záměr spočívající v přeložce silnice I/23 (dále též „záměr“) tak, jak je v dotčených částech územního plánu vymezen, a to z následujících důvodů. 7. Předně (návrhový bod A) navrhovatelé spatřují nezákonnost opatření obecné povahy v tom, že odpůrce při vymezení daného záměru nevypořádal řádně námitky navrhovatelů. Navrhovatelé podali proti napadenému územnímu plánu řadu námitek, některé z nich však nebyly vypořádány dostatečně a některé odpůrcem dokonce nebyly vypořádány vůbec. Jako příklad uvádí navrhovatelé námitku ohrožení pracovních míst, která navrhovatelé vytváří při svém podnikání, způsobené ohrožením dopravní obsluhy provozoven navrhovatelů, přivedení hluku a dalších negativních vlivů umístěním koridoru dopravní infrastruktury přes části města, sloužící dnes k bydlení. Těmito okolnostmi se však odpůrce v odůvodnění opatření obecné povahy dostatečně nezabýval. Navrhovatelé taktéž nesouhlasí s tím, že by bylo možné považovat za vypořádání jejich námitek odkaz na konkrétní části znění odůvodnění územního plánu. 8. Dále navrhovatelé uvádí, že hlavní důvod, ve kterém spatřují zásah do jejich práv, je vymezení koridoru jako součásti veřejně prospěšné stavby, což znamená, že v budoucnu se bude moct vést řízení o vyvlastnění pozemků nacházejících se v něm. Dle navrhovatelů jedna z navrhovaných verzí stavební dokumentace předpokládá s demolicí staveb ve vlastnictví navrhovatele c) a se záborem rozsáhlých pozemků, bez kterých nelze provozovny navrhovatelů obsluhovat. Navrhovatelé taktéž považují za diskriminační nemožnost zúžit koridor tak, aby nezasahoval do jejich práv, když v jiné části města to možné bylo. Koridor dopravní infrastruktury měl být podle navrhovatelů veden tak, aby nezasahoval do jejich pozemků, ale do pozemku samotného odpůrce. Výše uvedené považují navrhovatelé za nepřiměřený zásah do jejich vlastnického práva a práva podnikat. 9. Dle navrhovatelů napadený územní plán zasahuje do podnikání celé řady podnikatelských subjektů v jihovýchodní části města, k čemuž se však odpůrce v odůvodnění napadeného územního plánu ani ve vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území ani v posouzení vlivů na životní prostředí, což považují navrhovatelé za rozporné s cíli územního plánování. Dle navrhovatelů měl odpůrce povinnost takový zásah identifikovat, popsat a stanovit jeho intenzitu, což se však nestalo. 10. Co se pak týče posouzení vlivů opatření obecné povahy na životní prostředí, nedošlo ze strany odpůrce k porovnání tzv. nulové a aktivní varianty (návrhový bod B), přestože se jedná o zákonem stanovený požadavek. 11. Kromě toho navrhovatelé namítají (návrhový bod C), že výše uvedený záměr je v rozporu se ZÚR, a to v části, která se týká vymezení záměru jako stavby, u které mohou být práva k pozemkům a stavbám vyvlastněna. V tomto ohledu navrhovatelů odkázali na konkrétní části dotčených částí opatření obecné povahy, přičemž zdůraznili, že odpůrce vymezil jako veřejně prospěšnou stavbu v napadeném územním plánu i koridor pro přeložku I/23 včetně souvisejících staveb. ZÚR však s takovým