1 Ao 1/2009 — Nejvyšší správní soud

65 A 8/2021- 77 - text pokračování 27 65 A 8/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců JUDr. Lukáše Hloucha, Ph.D. a Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. v právní věci navrhovatele: P., sídlem X proti odpůrci: Jihomoravský kraj, sídlem Žerotínovo nám. 449/3, 602 00 Brno zastoupenému: JUDr. Petrem Fialou, advokátem sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno o návrhu na zrušení opatření obecné povahy Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, vydaného zastupitelstvem Jihomoravského kraje dne 17. 9. 2020 usnesením č. 2835/20/Z33, účinného ode dne 31. 10. 2020, a to v částech vymezujících koridory: 1) silničního koridoru „DS51 - II/416 Telnice - Křenovice, přeložka", a to od jihovýchodního okraje zastavěného území města Újezd u Brna po jeho zaústění do koridoru DS55, dále 2) silničního koridoru „DS55 - II/380 Telnice, obchvat“, v celé vymezené trase, a dále 3) elektroenergetického koridoru označeného jako „TEE27 - (Otrokovice -) hranice kraje - Sokolnice, zdvojení vedení 400 kV“, a to v části od místa křížení s koridorem TEE25 v jihovýchodní části k. ú. Újezd u Brna až po sokolnickou rozvodnu, takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Odpůrci se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Navrhovatel podal dne 20. 10. 2021 ke zdejšímu soudu návrh, kterým se domáhá zrušení opatření obecné povahy – Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále také jen „A1 ZÚR JMK“ či „napadené opatření obecné povahy“), vydaného zastupitelstvem Jihomoravského kraje dne 17. 9. 2020 usnesením č. 2835/20/Z33, které nabylo účinnosti dne 31. 10. 2020, a to ve shora uvedených částech. II. Obsah návrhu 2. Návrh má následující strukturu: navrhovatel nejprve v preambuli představil východiska svých úvah a kritiky předmětných částí A1 ZÚR JMK, poté představil čtyři návrhové body, které následně (nikoliv v celém rozsahu, nýbrž výběrově) rozvedl v odůvodnění návrhu. Součástí návrhu je i obrazová dokumentace, kde navrhovatel ukazuje vedení předmětných koridorů a zároveň tzv. oponentní variantu, tedy návrh svých tras, které považuje za vhodnější, efektivnější a méně zasahující vůči veřejným zájmům působícím v území, jež jsou předmětnými záměry dotčeny. Tyto výpočty ani obrazovou část návrhu krajský soud na tomto místě podrobně rekapitulovat nebude. Sám navrhovatel na několika místech svého návrhu uvádí, že jeho vlastní výpočty týkající se porovnání variant předmětných koridorů slouží jako příklad demonstrující pravdivost jeho tvrzení, že řešení přijaté odpůrcem není ani optimální, ani nejméně invazivní vůči chráněným veřejným zájmům a hodnotám v území. 3. Navrhovatel v preambuli svého návrhu představil obecná východiska pro kritiku označených koridorů (resp. částí A1 ZÚR JMK). Podle jeho přesvědčení jsou obce Sokolnice, Telnice a Žatčany a město Újezd u Brna (dále také „dotčené obce“) historicky civilizačně významně propojeny. Jedná se o civilizační vazby ve více rovinách, které vytvářejí kumulativní synergii v zájmovém území. Vydaná podoba AI ZÚR svými dopravními a energetickými koridory vazby sídel zájmového území zpřetrhává, a tím vytváří předpoklady k fatálnímu zhoršení kvality života zdejších obyvatel. Plocha území, které přímo zprostředkovává vazby mezi dotčenými obcemi a jejíž funkce je napadenými koridory zásadně narušena, je dále v textu označována za „dotčené území“. 4. Navrhovatel si je vědom toho, že řešení přijaté v A1 ZÚR JMK zhoršuje označené vazby mezi uvedenými sídly, a proto již v procesu pořizování podal připomínku. Jelikož této připomínce nebylo vyhověno, rozhodl se navrhovatel pro podání tohoto návrhu na zrušení předmětných částí A1 ZÚR JMK. Je si přitom vědom nezbytnosti dosažení cílů, které návrh řešení A1 ZÚR JMK sleduje - vytvoření předpokladů pro přenos a distribuci elektrické energie a převedení tranzitní silniční dopravy mimo zastavěná území sídel. Tvrdí však, že dosažení těchto cílů je možné řešit způsobem, který nejenže bude efektivnější, ale zejména bude mít potenciál neutěšenou současnou situaci v dotčeném území významně zlepšit, a nikoliv zhoršit. 5. Nezákonnost označených částí A1 ZÚR JMK spatřuje navrhovatel v tom, že zvolená řešení zaostávají ve srovnání s jinou konkrétní variantou, která nejenže efektivně řeší sledované cíle, ale je také pro dotčené území prospěšná (tzv. „oponentní varianta"). Navrhovatel přitom uznává, že správní soud nemá za úkol navrhovat nebo upřednostňovat nějaká konkrétní urbanistická řešení. Oponentní varianta představuje důkaz, že řešení A1 ZÚR JMK mohlo být vůči dotčenému území výrazně šetrnější, že tedy zásah do území není učiněn jen v nezbytně nutné míře. 6. Dále navrhovatel blíže osvětlil, v jakých aspektech spočívají civilizační vazby mezi obcemi v zájmovém území. Jde především o vazby sociální - mezi obyvateli jednotlivých dotčených obcí existují velmi časté vztahy rodinné, přátelské, zájmové, společenské, kulturní apod. Jinak řečeno - v zájmovém území se obyvatelé jednotlivých obcí vzájemně znají, potkávají se a sdílí společenské aktivity. Dalším důležitým aspektem vazeb v zájmovém území je sdílení infrastruktury. Jedná se jak o vybavenost veřejnou (školy, hřiště, nádraží), tak i komerční (obchody a služby). 7. Rozhodujícím předpokladem k tomu, aby tento mimořádný rozsah sdílení mohl fungovat, je vzájemné komunikační propojení dotčených obcí sítí klidných silnic, kterou tvoří – silnice č. 11/416 v úseku mezi újezdem a Žatčany a dále silnice III. třídy č. 4176, 4182, 4184 a 4185. Tato síť silnic je doplněna řadou účelových komunikací (polních cest, cyklistických a pěších tras). 8. Závadnost napadených koridorů spatřuje navrhovatel v tom, že svým negativním vlivem zbytečné a ve značném rozsahu zasahují do řady veřejných zájmů v území hájených zvláštními zákony. Napadené koridory tedy ve svém důsledku směřují k likvidaci dosavadní symbiotické koexistence dotčených obcí. Současně je vydaná podoba A1 ZÚR JMK definitivním zmařením šance na revitalizaci krajiny významně narušené lidskou činností, a to zejména v dotčeném území. 9. Navrhovatel tvrdí, že v případě dopravních koridorů DS51 a DS55 se jedná o primární reálné fyzické bariéry eliminující užitnou lokální prostupnost krajiny (historicky, civilizačně a sociálně významnou), která je bezdůvodně obětována prostupnosti pro tranzitní silniční dopravu (a to navíc pouze ve spádu na Brno). Všechny silnice a stejně tak veškeré účelové komunikace v dotčeném území propojující dotčené obce jsou přetnuty navrženými trasami koridorů DS51 a DS55, což navrhovatel demonstruje obrazovou přílohou (viz obr. 01). Pokud existuje řešení, které současně zajistí bezkolizní a efektivní prostupnost krajiny pro tranzitní silniční dopravu a pro dopravu lokálně užitnou, pak nemůže vydaná podoba A1 ZÚR JMK obstát. 10. V případě koridoru energetického vedení TEE27 se jedná o problematiku mírně odlišnou a také složitější, a to v tom, že: 1) dotčené území je již v současnosti zamořeno desítkami chaoticky (ne)uspořádaných tras distribuční a přepravní soustavy elektrické energie (viz obr. 08); 2) vedení VN, WN nebo ZVN (dále jen: „VN") nepředstavuje přímou fyzickou komunikační bariéru; 3) A1 ZÚR JMK vymezením koridoru TEE27 sice nevnáší do území novou zátěž, ale stávající zásadní závady území konzervuje a současně tak eliminuje možnosti budoucího zlepšení stavu krajiny; 4) stávající neuspořádaná energetická infrastruktura je závažným problémem v území zejména kvůli sekundárním vlivům - a) rozsáhlá ochranná pásma nadzemních vedení vysokého napětí znemožňují využít dotčené území pro obnovu krajiny (např. výsadbu souvislých porostů vyšších dřevin); - b) deprimující vzhled, nelidské měřítko (viz obr. 09) a neionizující záření - to jsou hlavní vlastnosti nadzemních vedení vysokého napětí, které jsou důvodem, proč dotčené území nelze využít pro účely každodenní rekreace. 11. Dále navrhovatel vysvětlil cíle svého návrhu. V zásadě mu jde o to, aby se prostřednictvím zrušení napadených částí A1 ZÚR JMK vytvořil prostor pro zdravý rozum a navrhlo se takové řešení, které naplní své cíle a současně bude pro zájmové území přínosem, a nikoliv pohromou. 12. Samotné návrhové body jsou reprezentovány jednotlivými skupinami námitek, které krajský soud shrne následujícím způsobem. V prvním návrhovém bodě navrhovatel označil řadu míst, v nichž označené koridory představují rozpor s cíli územního plánování. Ve všech těchto námitkách navrhovatel připomíná zásadu citlivosti provádění zásahů v území, efektivnosti, ale také udržitelného rozvoje zájmového území. 13. Konkrétně je navržené řešení zcela jednostranné, neboť opomíjí řadu veřejných zájmů (ochrana přírody a krajiny, památková ochrana, ochrana vod, ochrana veřejného zdraví apod.) i zájmů sociálních, rezidenčních nebo dalších kulturně-historických hodnot v území, které mají zásadní vliv na kvalitu života v zájmovém úz