1 As 93/2011 — Nejvyšší správní soud

29 Af 67/2020- 74 - text  9 29 Af 67/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Faisala Husseiniho a Mgr. Petra Pospíšila ve věci žalobce: DXC Technology Czech Republic s.r.o., IČO: 05211131 sídlem Pikrtova 1737/1a, 140 00 Praha zastoupený advokátem Mgr. Jiřím Slavíčkem sídlem Na Pankráci 449/11, 140 00 Praha proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem třída Kpt. Jaroše 1926/7, 604 55 Brno za účasti: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti sídlem Vyšehradská 427/16, Praha o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 24. 8. 2020, sp. zn. ÚOHS-R0118/2020/VZ, č. j. ÚOHS-26224/2020/322/HSc, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Krajský soud v Brně se v tomto rozsudku zabývá otázkou, zda osoba zúčastněná na řízení v pozici zadavatele formulovala zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci pro níže specifikovanou veřejnou zakázku v rozporu se zásadou zákazu diskriminace, popř. se dopustila jiných pochybení, která měla vliv na možnost účasti v zadávacím řízení. Jinými slovy jde o to, zda předmětné zadávací podmínky byly nastaveny tak, že vyloučily účast těch zájemců, kteří by se za jiných okolností zadávacího řízení mohli účastnit, čímž vyloučily soutěž o danou veřejnou zakázku a vytvořily bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Zároveň s tím souvisí otázka, zda tento postup zadavatele žalovaný řádně přezkoumal. 2. V posuzované věci osoba zúčastněná na řízení, jakožto zadavatel, vedla zadávací řízení jako řízení se soutěžním dialogem dle § 68 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) na veřejnou zakázku „Vývoj a implementace eISIR a společných částí“ v řízení se soutěžním dialogem, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 1. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 2. 2020 pod ev. č. Z2020-004646, ve znění oprav uveřejněných dne 6. 2. 2020 a dne 14. 2. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 2. 2020 pod ev. č. 2020/S 025-056870, ve znění opravy uveřejněné dne 14. 2. 2020 pod ev. č. 2020/S 032-075877 (dále jen „zadávací řízení“). 3. V rámci zadávacích podmínek stanovil zadavatel požadavek na referenci účasti členů realizačního týmu na pozicích hlavní architekt, databázový specialista, specialista UI/UIX v příslušné roli na jiném projektu v podobě, jak jej zadavatel coby „projekt obdobné velikosti a zaměření“ definoval. Žalobce považoval takto stanovené kvalifikační předpoklady za diskriminační a nepřiměřené. Proto v tomto směru žalobce podal nejdříve námitky k zadavateli dle § 241 a násl. ZZVV a poté, co s nimi neuspěl, podal k žalovanému návrh na přezkoumání úkonů zadavatele dle § 249 ZZVZ. 4. Ve zmíněném návrhu k žalovanému žalobce rozporoval i nezákonnost požadavku zadavatele na složení realizačního týmu (techniky, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky). Zejména však žalobce poukázal rovněž na to, že zadavatel poskytl část zadávací dokumentace (konkrétně schéma předpokládané aplikační architektury projektu) v částečně nečitelné formě a toto schéma pak měli dodavatelé k dispozici ve zcela čitelné formě až 13 dní před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast. 5. Žalovaný o žalobcově návrhu rozhodl rozhodnutím z 29. 5. 2020, sp. zn. ÚOHS-S0140/2020/VZ, č. j. ÚOHS-15900/2020/522/JKr (dále „prvostupňové rozhodnutí“). V tomto rozhodnutí uvedl žalovaný celkem tři výroky. Prvním zastavil řízení dle § 257 písm. h) ZZVZ, a to v části, v níž žalobce brojil proti nezákonnosti požadavku zadavatele na složení realizačního týmu; k zastavení řízení v této části žalovaný uvedl, že příslušnou námitku žalobce nevznesl v rámci námitek proti zadávacím podmínkám. Výrokem druhým a třetím žalovaný ve zbytku návrh zamítl dle § 265 písm. a) ZZVZ, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Šlo tedy o zamítnutí návrhu v částech, v nichž žalobce brojil proti kvalifikačním předpokladům (bod 3 tohoto rozsudku) a proti tomu, že zadavatel poskytl část zadávací dokumentace v částečně nečitelné formě, aniž by prodloužil lhůtu pro podání žádosti o účast (bod 4 tohoto rozsudku). 6. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce rozklad. O něm rozhodl předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „předseda Úřadu“) rozhodnutím uvedeným v záhlaví tohoto rozsudku (dále také „napadené rozhodnutí“ či „rozhodnutí předsedy Úřadu“), tak, že jej zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 7. Žalobce ve včas podané žalobě navrhl, aby soud zrušil rozhodnutí předsedy Úřadu i prvostupňové rozhodnutí, věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení, a aby žalovanému uložil nahradit žalobci náklady řízení. Podle žalobcova názoru totiž žalovaný i předseda Úřadu celou věc v důsledku nesprávně zjištěného a vyhodnoceného skutkového stavu nesprávně právně posoudili. 8. V konkrétní rovině žalobce na prvním místě namítl, že podal k žalovanému pouze jediný návrh, i když tento obsahoval několik důvodů. Proto měl žalovaný o jeho návrhu rozhodnut pouze jediným rozhodnutím s jediným výrokem, a nikoliv dělit výrok na části (výroky) I, II a III. 9. K výroku I prvostupňového rozhodnutí, stejně jako v rozkladu, žalobce namítl, že řízení bylo v tomto rozsahu zastaveno v nesamostatné části odůvodnění podaného návrhu (srov. bod 5 tohoto rozsudku). To má být v rozporu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). 10. Podle žalobce dále žalovaný nesprávně uzavřel, že žalobcovy námitky, podané dne 3. 3. 2020 v 8.58 hod., nebyly podány včas. 11. K výroku II prvostupňového rozhodnutí žalobce trvá na své návrhové námitce, že zadavatel v současné fázi zadávacího řízení (řízení se soutěžním dialogem) nemá k dispozici dostatek informací ani nemá jednoznačnou představu, co bude předmětem veřejné zakázky a jaké budou požadavky na dodavatele. Za této situace je tedy podle žalobce zjevné, že zadavatel ani nemůže přesně znát požadavky, které bude mít na složení a na jednotlivé členy dodavatelského týmu. Proto jsou zadavatelem nastavené požadavky na kvalifikaci a reference členů týmu dodavatele diskriminační, nepřiměřené a vytvářející bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Navíc se s žalobcovými námitkami předseda Úřadu v napadeném rozhodnutí nevypořádal a rozhodnutí předsedy Úřadu tak je nepřezkoumatelné. 12. Žalobce se vymezuje i proti závěrům žalovaného formulovaným ve výroku III prvostupňového rozhodnutí. V tomto směru namítá, že nemůže být nucen kontrolovat si případné nečitelné části zadávací dokumentace porovnáním s jinými částmi zadávací dokumentace a dovozovat z ostatních čitelných částí zadávací dokumentace, co mohl mít zadavatel v nečitelné části na mysli. Dále namítá, že zadavatel ani žalovaný nemohou hodnotit, jak je ten který konkrétní dokument ze zadávací dokumentace významný pro rozhodování žalobce o účasti v zadávacím řízení. Žalovaný proto pochybil, pokud ve výroku III prvostupňového rozhodnutí uzavřel, že dotčená část zadávací dokumentace není podstatná pro popis plnění veřejné zakázky, a že sám žalobce si mohl dovodit, co bylo uvedeno v nečitelných částech předmětného schématu. I zde pak žalobce doplnil, že se předseda Úřadu ve svém rozhodnutí s žalobcovými námitkami dostatečně nevypořádal. III. Vyjádření žalovaného 13. Ve vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že žalobní body se prakticky shodují s argumentací rozkladu, proto nadále trvá na závěrech učiněných jak v napadeném rozhodnutí, tak v prvostupňovém rozhodnutí a v podrobnostech na ně odkazuje. 14. Žalovaný dále nepovažuje napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné. Předseda Úřadu se v v něm totiž plně ztotožnil se závěry žalovaného. Prvostupňové rozhodnutí nebylo třeba nijak korigovat. 15. Žalovaný označuje napadené rozhodnutí za zákonné i v jeho zbývajících aspektech. Předně tak nebylo žádným pochybením rozdělit výrok prvostupňového rozhodnutí na tři části. Jde a běžnou aplikační praxi žalovaného, která je srozumitelná, přehledná a v souladu se správním řádem. Z vyjádření žalovaného tak lze vyrozumět, že v tomto rozměru věci nepovažuje za vadné ani napadené rozhodnutí, pokud to postup žalovaného a podobu prvostupňového rozhodnutí aprobovalo. 16. Námitku týkající se otázky včasnosti podaných námitek z 3. 3. 2020 shledává žalovaný nepřiléhavou a míjející se s podstatou věci. Nedůvodné jsou také námitky ohledně údajné nezákonnosti požadavků zadavatele na reference účasti na projektu obdobné velikosti a zaměření v případě členů realizačního týmu, resp. ohledně postupu zadavatele při poskytnutí části zadávací dokumentace v podobě obrázku 1 „Schéma předpokládané aplikační architektury projektu“. Ani v tomto směru žaloba nepřináší nic nového oproti rozkladu. Žalovaný tak trvá na závěrech, které k těmto otázkám uvedl předseda