7 Aps 3/2008 — Nejvyšší správní soud

30 A 91/2022- 54 - text 8 30 A 91/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Karla Černína, Ph.D. ve věci žalobce: T. B. proti žalovanému: Městský úřad Boskovice sídlem Masarykovo náměstí 4/2, Boskovice o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného spočívající v nevydání rozhodnutí o žádostech žalobce o přiznání náhrady cestovních nákladů doručených žalovanému dne 22. 9. 2021 a 7. 10. 2021, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Předmětem sporu je, zda o žádostech žalobce o přiznání náhrady cestovních nákladů vzniklých při cestě na jednání orgánu sociálně-právní ochrany dětí („OSPOD“) při Městskému úřadu v Boskovicích, resp. komise pro sociálně-právní ochranu dětí („Komise“), mělo být rozhodováno ve formě rozhodnutí. 2. Žalobce se dne 15. 9. 2021 zúčastnil jednání OSPOD a dne 29. 9. 2021 jednání komise pro sociálně-právní ochranu dětí, na která byl pozván jako rodič. Po jednáních požádal žalovaného žádostmi doručenými dne 22. 9. 2021 a 7. 10. 2021 o proplacení účelně vynaložených cestovních nákladů ve výši 2 × 184,66 Kč, tj. celkem 369,32 Kč. Žádosti doložil kopiemi daňových dokladů na nákup pohonných hmot a kopií osvědčení o registraci vozidla. 3. Žalovaný žalobci přípisy ze dne 23. 9. 2021, č. j. SMBO 19614/2021, a 11. 10. 2021, č. j. SMBO 20778/2021, sdělil, že jednání Komise se týkalo jeho dětí, tzn. že na něm vystupoval v pozici rodiče. Náhrada mzdy přitom podle žalovaného náleží pouze osobám uvedeným v § 38 odst. 5 písm. c) až g) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí („ZSPOD“), nikoliv rodičům, kteří jsou zmíněni v § 38 odst. 5 písm. b) tohoto zákona. Podle žalovaného rodiče nárok na náhradu ušlého výdělku ani jízdních výdajů nárok nemají, neboť jsou povinni s orgánem sociálně-právní ochrany dětí spolupracovat a dostavovat se k jednání podle § 53 odst. 2 ZSPOD. 4. Dne 8. 2. 2022 uplatnil žalobce u Krajského úřadu Jihomoravského kraje opatření proti nečinnosti žalovaného a požadoval, aby mu byly náklady proplaceny, případně aby o nich bylo žalovaným rozhodnuto. Usneseními ze dne 7. 3. 2022, č. j. JMK 37155/2022 a č. j. 36881/2022, krajský úřad žádostem o uplatnění opatření proti nečinnosti nevyhověl. Odkázal na svoji dřívější písemnost ze dne 4. 11. 2021 a měl za to, že na jednání Komise jednali zástupci městského úřadu jako oprávněné úřední osoby, ale využili nástroje sociální práce, které jsou upraveny ZSPOD. Městský úřad, potažmo OSPOD, tak podle krajského úřadu nejednal v rámci správního řízení ani podle části IV. zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, proto nebylo možné uplatnit požadavek na náhradu cestovních výdajů podle § 79 správního řádu. II. Obsah žaloby 5. Dne 24. 10. 2022 podal žalobce u soudu žalobu na ochranu proti nečinnosti. 6. Je přesvědčen, že dnem podáním žádostí byla zahájena správní řízení ve smyslu § 44 správního řádu. Jediným úkonem, který žalovaný v daných řízeních učinil, byly přípisy, jimiž žalovaný žalobci sdělil, že nemá nárok na náhradu cestovních nákladů. Z jejich textu je patrné, že žalovaný nemá v úmyslu vydat ve věci rozhodnutí. Bezvýsledné vyčerpání prostředků ochrany dokládá žádostmi o uplatnění opatření k nečinnosti, která podal k nadřízenému správnímu orgánu. Vyřízení žádosti o přiznání majetkového nároku formou rozhodnutí považuje za notorietu (§ 66 správního řádu). 7. Podle odborné literatury nelze vyjádření žalovaného považovat za adekvátní řešení situace. Vyjádření mohou být odborným podkladem pro rozhodnutí, ovšem nemohou ho nahradit. Proces, který žalovaný započal pod sp. zn. SMBO 19614/2021, resp. 20778/2021 nebyl řádně dokončen. Pro potvrzení svého názoru přiložil rozhodnutí Městského úřadu Česká Třebová o náhradě hotových výdajů ze dne 5. 5. 2014. Z něj je patrné, že správní orgány o obdobných žádostech běžně rozhodují formou rozhodnutí. Totéž plyne podle žalobce z judikatury Nejvyššího správního soudu. 8. Žalobce požaduje, aby soud uložil žalovanému povinnost rozhodnout o žádostech žalobce o přiznání náhrady cestovních nákladů doručených žalovanému dne 22. 9. 2021 a 7. 10. 2021 do 30 dnů od právní moci rozsudku. Dále požaduje náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě poukázal na argumentaci Krajského úřadu Jihomoravského kraje, podle něhož těžiště činností orgánu sociálně-právní ochrany dětí spočívá v ZSPOD. OSPOD jen ve výjimečných případech rozhoduje podle správního řádu v případech, kdy ZSPOD stanoví, že se rozhoduje podle tohoto zákona. Žalobce nerozlišuje, že správní řád se nevztahuje na veškerá jednání probíhající na obecních úřadech. Rozhodnutí Městského úřadu Česká Třebová, které žalobce připojil k podané žalobě, se týká rozhodování o náhradě hotových výdajů svědka v řízení o přestupku, tj. typově zcela jiného řízení. 10. Neobstojí ani argument, že pokud žalobce podal žádost k obecnímu úřadu, musí o jeho žádosti být rozhodnuto ve formě rozhodnutí. Zákon stanoví, která řízení lze zahájit na základě žádosti. Žádostí musí být uplatňován legitimní nárok. V předmětné situaci k užití správního řádu nedochází, neboť ZSDPO na něj neodkazuje a pravidla pro přiznání náhrady jízdních výdajů upravuje sám. OSPOD tedy neměl povinnost vydat na základě žádosti žalobce rozhodnutí podle správního řádu. 11. Navrhl proto, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. IV. Posouzení věci soudem 12. Žaloba byla podána včas, neboť byla podána do jednoho roku ode dne, kdy by marně uplynula lhůta stanovená zákonem pro vydání rozhodnutí (§ 80 odst. 1 s. ř. s.). Splněna byla i podmínka bezvýsledného vyčerpání prostředků ochrany proti nečinnosti (§ 79 s. ř. s.), neboť žádosti žalobce o uplatnění opatření proti nečinnosti z 8. 2. 2022 nevedly k vydání rozhodnutí ve věci. Přestože žalobce za žalovaného označil město Boskovice, domáhá-li se po žalovaném vydání rozhodnutí, je zřejmé, že žalovaným je správní orgán, tj. příslušný městský úřad. Soud proto označení žalovaného upravil v intencích § 79 odst. 2 s. ř. s. 13. Podmínky řízení tak byly splněny, proto soud přistoupil k věcnému posouzení žaloby. 14. O žalobě soud rozhodl bez nařízení jednání za splnění podmínek § 51 odst. 1 s. ř. s. 15. Žaloba není důvodná. 16. Z § 79 odst. 1 s. ř. s. plyne, že ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. 17. Nečinnostní žaloba je prostředkem ochrany pouze tehdy, pokud je požadovaný akt, ohledně jehož vydání má být správní orgán nečinný, rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 nebo osvědčením. Proti neaktivitě správního orgánu, která spočívá v něčem jiném, než je nevydávání rozhodnutí nebo osvědčení, naopak poskytuje ochranu zásahová žaloba (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2010, č. j. 7 Aps 3/2008-98, bod 20). 18. Stěžejní otázkou projednávané věci je tak posouzení, zda OSPOD měl o nároku žalobce na náhradu jízdních výdajů rozhodnout ve formě správního rozhodnutí či nikoliv. Pro zodpovězení dané otázky je stěžejní určit, zda žalovaný vůči žalobci (resp. vůči jeho nezletilým dětem) činil kroky v rámci správního řízení nebo v rámci jiných procesních postupů podle správního řádu. Rozhodování o nároku účastníků na náhradu nákladů řízení je totiž podle § 79 správního řádu možné jen v běžícím správním řízení. 19. Podle § 79 správního řádu náklady řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně správního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné a odměna za zastupování (odstavec 1). Rozhodnutí ve věci nákladů řízení může být ve výrokové části jiného rozhodnutí nebo může být vydáno samostatně; lze je vydat i v průběhu řízení. Rozhodnutí se oznamuje pouze osobám, jichž se týká (odstavec 2). Nestanoví-li zákon jinak, nese správní orgán nebo dotčený orgán (§ 136) a účastník své náklady (odstavec 3). 20. V nynější věci OSPOD činil vůči žalobci kroky (předvolal jej na jednání OSPOD a Komise) v návaznosti na skutečnost, že nezletilé děti žalobce prohlásil za ohrožené podle § 6 ZSPOD a zařadil je do evidence podle § 54 písm. a) ZSPOD. 21. Podle § 6 ZSPOD se „sociálně-právní ochrana se zaměřuje zejména na děti, a) jejichž rodiče 1. zemřeli, 2. neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti, nebo 3. nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské odpovědnosti; b) které byly svěřeny do výchovy jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy; c) které vedou zah