7 As 278/2020 — Nejvyšší správní soud

30 Af 48/2021- 63 - text 9 30 Af 48/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Karla Černína, Ph.D. ve věci žalobce: Zlínský kraj sídlem tř. Tomáše Bati 21, 760 01Zlín proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem třída Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno o žalobě proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 10. 5. 2021 č. j. ÚOHS-13125/2021/163/MBr, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Podstatou projednávané věci je posouzení, zda žalobce vypsáním dvou samostatných zadávacích řízení porušil pravidlo pro zadávání veřejných zakázek vyplývající z § 2 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek („ZZVZ“), tím, že podlimitní veřejnou zakázku rozdělil takovým způsobem, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limit stanovený v § 27 písm. a) ZZVZ. 2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodnutím ze dne 26. 2. 2021, sp. zn. ÚOHS-S0043/2021/VZ, č. j. ÚOHS-07299/2021/500/AIv konstatoval, že se žalobce dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ, jelikož podlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je plnění vyplývající z - 1) „Aktualizace plánu investičního rozvoje (generel) Kroměřížské nemocnice a.s.“, na jejíž předmět plnění uzavřel 27. 3. 2020 žalobce jako jediný akcionář této nemocnice se společností atelier-r, s.r.o., smlouvu o dílo č. D/1814/2020/INV (dále jen jako „VZ generel KrNe“), a 2) „Aktualizace plánu investičního rozvoje (generel) Vsetínské nemocnice a.s.“, na jejíž předmět plnění uzavřel 19. 8. 2020 žalobce jako jediný akcionář této nemocnice se společností atelier-r, s.r.o., smlouvu o dílo č. D/3792/2020/INV (dále jen jako „VZ generel VsNe“) – rozdělil takovým způsobem, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limit stanovený v § 27 písm. a) ZZVZ. V rozporu s § 2 odst. 3 ZZVZ přitom žalobce nezadal plnění vyplývající z uvedených smluv v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení dle § 3 ZZVZ, čímž mohl ovlivnit výběr dodavatele, a uzavřel na předmět plnění veřejné zakázky shora uvedené smlouvy o dílo. Za tento přestupek byla žalobci prvostupňovým rozhodnutí uložena pokuta ve výši 60 000 Kč. 3. Rozhodnutím předsedy žalovaného z 10. 5. 2021 č. j. ÚOHS-13125/2021/163/MBr, sp. zn. ÚOHS-R0055/2021/VZ, byl rozklad žalobce zamítnut a prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. II. Obsah žaloby 4. Žalobce navrhl zrušit prvostupňové i napadené rozhodnutí. Je přesvědčen, že postup při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu „Aktualizace plánu investičního rozvoje (generel) Kroměřížské nemocnice a.s.“ a „Aktualizace plánu investičního rozvoje (generel) Vsetínské nemocnice a.s.“ byl souladný se zákonem. Plnění obou smluv o dílo netvoří jednotu veřejné zakázky. Chybí kumulativní naplnění prvků souvislostí, které jsou pro závěr o jednotě veřejné zakázky nezbytné. Souvislost mezi zadávanými předměty smluv o dílo v rovině věcné, místní, časové a funkční nebyla kumulativně dána. 5. Závěr žalovaného o časové souvislosti obou plnění je založen na prokazatelné vědomosti žalobce o tom, že k datu 27. 1. 2020 bude žalobce ke Kroměřížské nemocnici i Vsetínské nemocnici pořizovat nový generel nebo aktualizovat generel stávající. Žalobce však k 27. 1. 2020 nedisponoval dostatkem analytických podkladů pro rozhodnutí o tom, zda bude či nebude zadávat aktualizaci generelu Vsetínské nemocnice. Varianta o budoucím zadání aktualizace generelu Vsetínské nemocnice byla připuštěna jen jako možná, nikoli jako jistá, definitivní. Vědomost, že bude potřeba zadávat obě plnění, musí dosáhnout určitého stupně intenzity. Pouhé povědomí zadavatele o tom, že někdy v blíže neurčené budoucnosti bude potřeba určité obdobné plnění realizovat, přičemž konkrétní dobu plnění (případně to, zda vůbec k jeho realizaci fakticky dojde) nelze s jistotou určit, pro naplnění podmínky časové souvislosti nestačí. 6. Neexistuje ani místní souvislost mezi oběma plněními. Nelze vycházet jen z místa plnění uvedeného ve smlouvách. Klíčovým prvkem v otázce posouzení místní souvislosti musí být vazba plnění k místním podmínkám a reáliím, které ovlivňují způsob provádění díla a jeho konečnou podobu. Ta je v posuzovaném případě dána samostatně ke každému z areálů nemocnice. 7. Neobstojí ani závěr žalovaného o existenci funkční souvislosti zadávaných plnění. Je nutné rozlišovat rozvoj na úrovni stavebně-technické a na úrovni zdravotnické/medicínské/personální, které lze strategii přiznat. Územní rozvoj ohraničeného areálu každé z nemocnic je jediným úmyslem a cílem vyhotovení generelu či jeho aktualizace. Územní stavebně-technický rozvoj konkrétního areálu nemocnice má pramálo společného se zajištěním komplexního koordinovaného chodu zdravotnictví v rovině zdravotnické/medicínské/personální. Žalovaný tyto roviny směšuje. Mezi areály obou nemocnic neexistují vazby v hmotném pojetí, mezi budovami, jejich stavebně-technickým stavem a rozvojem. Funkční celek lze dovodit u plnění, které až spolu poskytují zamýšlený hospodářský a funkční užitek. Generel je součástí fáze projektové přípravy a předstupněm projekčních prací. V rámci strategie rozvoje se týká konkrétní nemocnice. Mezi samostatnými nemocnicemi funkční souvislosti neexistují, proto neexistují ani mezi generely. III. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, přičemž odkázal na obsah prvostupňového a napadeného rozhodnutí. Doplnil, že teze žalobce ohledně prokazatelného vědomí a dosažení určitého stupně intenzity vědomí může být obecně správná, ale v souzené věci je nepřilehává. Intenzita vědomosti byla u žalobce značná, neboť byl informován o tom, že ve Vsetínské nemocnici nejsou plány investičního rozvoje (investiční akce) dobré a aktuální. Na základě těchto informací věděl, že bude nucen situaci řešit, i když třeba ještě neznal přesný rozsah budoucího plnění. Je možné, že žalobce nevěděl, zda bude pro Vsetínskou nemocnici pořizovat nový generel či aktualizovat stávající, ale musel vědět, že bude potřeba minimálně aktualizovat plán investičního rozvoje. I pokud by žalobce nebyl dne 27. 1. 2020 definitivně rozhodnut, jak a kdy bude neaktuálnost plánu investičního rozvoje ve Vsetínské nemocnici řešit, s ohledem na okolnosti a své osobní poměry to vědět měl a mohl. Zadavatelé musí být schopni plánovat, a to zejména v situaci, kdy mají k dispozici relevantní podklady. S ohledem na zjištěné skutečnosti žalobce měl a mohl předvídat, že pro Vsetínskou nemocnici bude muset aktualizovat plán investičního rozvoje. IV. Posouzení věci soudem 9. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání v souladu s § 51 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního („s. ř. s.“). 10. Žaloba není důvodná. 11. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky se stanoví podle součtu předpokládaných hodnot všech jejích částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána v jednom nebo více zadávacích řízeních. Podle § 18 odst. 2 ZZVZ součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle § 18 odst. 1 ZZVZ musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v § 18 odst. 3 ZZVZ musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky. 12. Podstatnou otázkou souzené věci je určit, zda bylo třeba na plnění poskytnutá na základě dvou smluv o dílo (z 27. 3. 2020 a 19. 8. 2020, kterých se týkala VZ generel KrNe a VZ generel VsNe), nahlížet jako na plnění poskytnutá v rámci samostatných veřejných zakázek (z tohoto názoru vycházel žalobce), či zda se jednalo o části jedné (téže) veřejné zakázky, jelikož tato dvě plnění tvořila jeden funkční celek (tj. spojený věcnou a místní souvislostí) a byla zadávána v časové souvislosti (z tohoto názoru vycházel žalovaný). Pokud by se jednalo o jednu jedinou veřejnou zakázku zadávanou ve dvou částech, převyšovala by předpokládaná hodnota veřejné zakázky (celkem 3 797 600 Kč bez DPH v součtu za obě zakázky) limit 2 000 000 Kč pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu vyplývající z § 27 písm. a) ZZVZ. Žalobce ale pojal obě veřejné zakázky jako samostatné, takže u každé z nich vycházel z předpokládané hodnoty nižší než 2 000 000 Kč, a podřadil je pod zakázku malého rozsahu, v důsledku čehož aplikoval § 31 ZZVZ, dle kterého „Zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6.“. 13. Výkladem § 18 odst. 2 ZZVZ se Krajský soud v Brně zabýval již např. v rozsudku z 19. 8. 2020 č. j. 62 Af 63/2019-88. Uvedl, že „to, zda plnění tvoří jeden funkční celek či nikoli, lze určit zejména podle věcné (a zpravidla též místní) souvislosti předmětu plnění, jež je dána jeho obsahovou náplní. Není tedy žádného důvodu, aby se ve vzta