— Nejvyšší správní soud

55 Af 18/2022- 38 - text  6 55 Af 18/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Jana Jiráska a Petra Pospíšila v právní věci žalobkyně: L. J. bytem X zastoupená advokátem Mgr. Vladimírem Smělým sídlem Cejl 494/25, 602 00 Brno proti žalovanému: Městský úřad Tišnov sídlem náměstí Míru 111, 666 19 Tišnov o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 7. 2022, č. j. MUTI 13623/2022, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalovaný vydal dne 23. 8. 2021 exekuční příkaz č. j. MUTI 34623/2021, kterým nařídil daňovou exekuci přikázáním pohledávky z účtu žalobkyně. Exekuční příkaz byl vydán za účelem vymožení · nedoplatku vzniklého na základě platebních výměrů, jimiž správce daně vyměřil žalobkyni nedoplatky na místním poplatku za komunální odpad v celkové výši 3 500 Kč: - za rok 2014 platebním výměrem č. j. MUTI 7093/2017 ze dne 20. 3. 2017, - za rok 2015 platebním výměrem č. j. MUTI 23967/2017 ze dne 27. 9. 2017, - za rok 2016 platebním výměrem č. j. MUTI 20945/2018 ze dne 4. 7. 2018, - za rok 2017 platebním výměrem č. j. MUTI 20946/2018 ze dne 4. 7. 2018; · exekučních nákladů ve výši 500 Kč. 2. Žalobkyně podala proti předmětnému exekučnímu příkazu námitky podle § 159 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Součástí podaných námitek byl návrh na nařízení přezkumného řízení podle § 121 daňového řádu a návrh na vyslovení nicotnosti z důvodu, že platební výměry trpí vadami, které je činí zjevně právně neuskutečnitelnými, podle § 105 daňového řádu. V návaznosti na to postoupil žalovaný podnět žalobkyně k prohlášení nicotnosti, společně se spisovým materiálem, nadřízenému správci daně – Krajskému úřadu Jihomoravského kraje. Ten vyrozuměním ze dne 21. 3. 2022, č. j. MUTI JMK 38910/2022, neshledal důvod pro prohlášení nicotnosti, protože platební výměry netrpí vadami podle § 105 odst. 2 daňového řádu. 3. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 4. 7. 2022 následně žalovaný námitku zamítl. II. Obsah žaloby 4. Žalobkyně ve včas podané žalobě uvedla, že napadené rozhodnutí považuje za nezákonné, protože se žalovaný nevypořádal s odvolací argumentací. Napadené rozhodnutí je opřeno o konstatování právních norem a jejich aplikaci, avšak absentuje zhodnocení klíčové námitky, tedy že platební výměry byly vydány po době platnosti místních vyhlášek. Má za to, že platební výměry vznikly v rozporu s hmotným právem. V rozhodnutí chybí vyhodnocení skutečnosti, do kdy platily místní vyhlášky, a srovnání těchto vyhlášek s daty vydání předmětných platebních výměrů. 5. Žalovaný je přitom povinen se v daňovém řízení námitkami daňového subjektu zabývat a v případě zjištění nedostatku je povinen tento nedostatek napravit. Tím, že se nevypořádal s námitkou žalobkyně, zatížil své rozhodnutí vadou. Správce daně je v souladu s § 102 odst. 3 daňového řádu povinen uvést důvody, jak se vypořádal s návrhy a námitkami, a taktéž je povinen hodnotit podle § 8 odst. 1 daňového řádu všechny důkazy jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti. 6. Na základě výše uvedeného proto žalobkyně navrhla, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě odkázal na napadené rozhodnutí. 8. Předmětné platební výměry byly podrobně posouzeny ze strany Krajského úřadu Jihomoravského kraje, a to z hlediska případné nicotnosti či nutnosti jejich přezkumu. Krajský úřad přitom dospěl k závěru, že platební výměry nebyly vydány v rozporu s právními předpisy a netrpí takovými závažnými vadami, pro něž je nelze považovat za rozhodnutí. Taktéž neshledal důvod ani pro nařízení přezkumného řízení. 9. Žalovaný tak má za to, že jak platební výměry, tak následně vydaný exekuční příkaz jsou v souladu s právními předpisy. Odůvodnění rozhodnutí o námitkách je z velké části opřeno o zjištění a závěry učiněné Krajským úřadem, avšak v tomto neshledává vadu napadeného rozhodnutí. Při posouzení námitky postupoval správně a v souladu se zákonem, a to včetně rozsahu a obsahu odůvodnění napadeného rozhodnutí. 10. Závěrem navrhl, aby soud žalobu zamítl. IV. Posouzení věci 11. Žaloba není důvodná. 12. Napadeným rozhodnutím v nyní projednávané věci je rozhodnutí žalovaného o zamítnutí námitek, které je rozhodnutím ve smyslu § 65 a násl. s. ř. s. přezkoumatelným ve správním soudnictví. Exekuční příkaz a platební výměry, jakožto úkony předcházející napadenému rozhodnutí o zamítnutí námitek, přezkoumal soud v rozsahu nezbytném pro posouzení nynější věci. 13. Podle § 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích (ve znění do 31. 12. 2019) zavede obec poplatky obecně závaznou vyhláškou, ve které upraví podrobnosti jejich vybírání, zejména stanoví konkrétní sazbu poplatku, vznik a zánik poplatkové povinnosti, lhůty pro plnění ohlašovací povinnosti, splatnost, úlevy a případné osvobození od poplatků. 14. Poplatníkem místního poplatku za komunální odpad byla v předmětných poplatkových obdobích, (2014 – 2017) podle § 10b písm. a) zákona o místních poplatcích mimo jiné fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt. 15. Podle § 10b odst. 5 zákona o místních poplatcích (ve znění účinném do 31. 12. 2019) tvořily sazbu poplatku: a) částka až 250 Kč za osobu uvedenou v odstavci 1 a kalendářní rok a b) částka stanovená na základě skutečných nákladů obce předchozího kalendářního roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu až 750 Kč za osobu uvedenou v odstavci 1 a kalendářní rok; obec v obecně závazné vyhlášce stanoví rozúčtování nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu na osobu. 16. Podle § 11 odst. 1 zákona o místních poplatcích (ve znění účinném do 31. 12. 2019) nebudou-li poplatky zaplaceny poplatníkem včas nebo ve správné výši, vyměří mu obecní úřad poplatek platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem. 17. Ve vztahu ke kalendářnímu roku 2014 vydalo zastupitelstvo města Tišnova (na zasedání konaném dne 18. 11. 2013) obecně závaznou vyhlášku č. 2/2013, účinnou od 1. 1. 2014, kterou stanovilo povinnost poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění a využívání a odstraňování komunálních odpadů na území města Tišnova. Sazba poplatku činila částku 500 Kč. 18. Ve vztahu ke kalendářnímu roku 2015 vydalo zastupitelstvo města Tišnova (na zasedání konaném dne 15. 12. 2014) obecně závaznou vyhlášku č. 6/2014, účinnou od 1. 1. 2015, kterou stanovilo povinnost poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění a využívání a odstraňování komunálních odpadů na území města Tišnova. Sazba poplatku činila částku 500 Kč. 19. Ve vztahu ke kalendářnímu roku 2016 vydalo zastupitelstvo města Tišnova (na zasedání konaném dne 7. 12. 2015) obecně závaznou vyhlášku č. 3/2015, účinnou od 1. 1. 2016, kterou stanovilo povinnost poplatku za provoz systému shromažďování sběru, přepravy, třídění a využívání a odstraňování komunálních odpadů na území města Tišnova. Sazba poplatku činila částku 500 Kč. 20. Ve vztahu ke kalendářnímu roku 2017 vydalo zastupitelstvo města Tišnova (na zasedání konaném dne 12. 12. 2016) obecně závaznou vyhlášku č. 2/2016, účinnou od 1. 1. 2017, kterou stanovilo povinnost poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění a využívání a odstraňování komunálních odpadů na území města Tišnova. Sazba poplatku činila částku 500 Kč. 21. Všechny výše uvedené obecně závazné vyhlášky přitom byly řádně vyvěšeny po dobu 15 dnů na úřední desce Městského úřadu Tišnov. Jednotlivé obecně závazné vyhlášky byly zrušeny vždy ke dni nabytí účinnosti nově vydané obecně závazné vyhlášky pro aktuální kalendářní rok. 22. Ze správního spisu vyplývá, že žalobkyně měla trvalý pobyt na území města Tišnova nepřetržitě od 21. 12. 2010, tedy i v předmětných poplatkových obdobích, za které byly vydány platební výměry z důvodu existujícího nedoplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění a využívání a odstraňování komunálních odpadů. Splatnost poplatku byla obecně závaznými vyhláškami stanovena do 30. 4. jednotlivého kalendářního roku. Žalobkyně však poplatek za svoz odpadů za roky 2014, 2015, 2016 a 2017 neuhradila. Vzhledem ke skutečnosti, že ve lhůtě splatnosti nesplnila svoji povinnost stanovenou na základě výše uvedených obecně závazných vyhlášek, přistoupil žalovaný k vydání platebních výměrů (konkretizovaných v bodě 1 tohoto rozhodnutí). Soud nemá o existenci zákonného podkladu pro vybrání předmětného poplatku za svoz odpadů pochyb. Byla naplněna jak podmínka trvalého pobytu, tak existence obecně závazné vyhlášky účinné v daných poplatkových obdobích, jíž jako podmínku zakotvuje zákon o místních poplatcích. 23. Podle § 11 odst. 3 zákona o místních poplatcích může obecní úřad včas nezaplacené nebo neodvedené poplatky nebo část těchto poplatků zvýšit až na trojnásobek; toto zvýšení je příslušenstvím poplatku. Žalovaný tak v souladu s tímto ust