22 Ad 9/2025 – Krajský soud v Brně

22 Ad 9/2025- 70 - text 6 22 Ad 9/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Petrem Sedlákem ve věci žalobce: J. J., nar. X bytem X zastoupen JUDr. Kateřinou Hájkovou, LL.M., advokátkou, sídlem Dřevařská 855/12, 602 00 Brno proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 3. 2025, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí České správy sociální zabezpečení ze dne 6. 3. 2024, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 15 210 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Kateřiny Hájkové, LL.M. advokátky. III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně se žalobce domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí žalované, kterým žalovaná rozhodla o námitkách žalobce tak, že námitky zamítla a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 21. 10. 2024, č. j. X. Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek dle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. II. Podání účastníků 2. Dle názoru žalobce je posouzení zdravotního stavu z důvodu podání námitek neúplné, nesprávné a nepřesvědčivé, jelikož se náležitě nevypořádalo se všemi rozhodujícími skutečnostmi. Nad rámec toho spatřuje žalobce rozpor s ustanoveními § 2 a § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. Napadené rozhodnutí je kromě těchto vad stiženo i dalšími nedostatky, rozhodnými pro správné posouzení věci. Namítl, že trpí nesnesitelnými bolestmi kyčelního kloubu a účinek analgetik je pouze krátkodobý, dále uvedl, že se pohybuje s výraznými obtížemi za pomoci dvou francouzských holí, pohyb je velice limitován kvůli bolestem kyčelního kloubu (koxartróza) a kvůli artróze kolenních kloubů (gonartróza). Zdůraznil, že ani v rámci námitkového řízení nedošlo k vyšetření posudkovým lékařem. 3. Nesouhlasil se zařazením svého postižení pod položku 1b kapitoly XIII., oddílu A přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a s nezohledněním závažnosti ostatních zdravotních postižení ve smyslu § 2 odst. 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. Posudek podle jeho názoru nesprávně a nepřezkoumatelně vyhodnocuje procentní míru poklesu pracovní schopnosti bez zřetele k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. Žalobce klidovou bolestí trpí již min. od září 2024, tedy před vyhotovením posudku o invaliditě ze dne 17. 2. 2025. Má za to, že jeho postižení by mělo být hodnoceno ve smyslu kapitoly XIII., oddílu A, položky 1b, resp. 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Ze závěrů posudku ani z napadeného rozhodnutí nelze zjistit, jakým způsobem se takto závažné zdravotní postižení (které je fakticky nezvratné a má nepříznivou prognózu) mělo projevit na celkové míře poklesu pracovní schopnosti méně než 5 %, ve smyslu § 2 odst. 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. Posudek i napadené rozhodnutí nejsou úplné ve skutkových zjištěních, jelikož chybí skutková zjištění o následujících zdravotních postiženích - velká tříselná kýla (shodou okolností zmíněna v lékařské zprávě ze stejného dne, kdy byl údajně vyhotoven posudek, tj. 17. 2. 2025) a psychiatrické diagnózy. Brojil i proti neosvědčenému důvodnému předpokladu budoucího zlepšení zdravotního stavu žalobce po plánovaných operacích. 4. Žalobce navrhl, aby byl do řízení jako důkaz opatřen a proveden Posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí dle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. 5. Žalovaná ve svém vyjádření, ve kterém nejprve obsáhle shrnula předcházející řízení, navrhla zamítnutí žaloby. S ohledem na námitky žalobce navrhla vypracování posudku Posudkovou komisí MPSV ČR. III. Posouzení věci krajským soudem 6. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a je přípustná. Žaloba je důvodná. 7. Z obsahu správního spisu vyplývá, že dne 8. 10. 2024 byl posouzen lékařem pověřeným vypracováním posudku pro IPZS Břeclav s výsledkem, že není invalidní dle § 39 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb. Míra poklesu pracovní schopnosti stanovena byla podle kap. XIII., odd. A, pol. lb přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. na 25%. V řízení o námitkách byl dne 17. 2. 2025 jeho zdravotní stav posouzen na ČSSZ Hradec Králové - odd. námitkové a odvolací agendy LPS s výsledkem, že žalobce není invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena podle kap. XIII., odd. A, pol. lb přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. na 25%. 8. Krajský soud nechal vypracovat posudek PK MPSV (posudek ze dne 21. 11. 2024), který byl proveden u jednání soudu jako důkaz. PK MPSV zasedala ve složení předsedy komise, lékaře z oboru ortopedie a tajemníka. Dne 21. 8. 2025 proběhlo jednání komise, účastník a jeho zástupce nebyli jednání přítomni a nebyli s výsledkem seznámeni. 9. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle § 39 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění platí, že při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %. 10. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, medicínskou (důchod podmíněný dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem), a rozhodnutí soudu tak závisí především na odborném lékařském posouzení. Správní soud si proto nemůže učinit úsudek o této otázce sám a dle shora citované úpravy za tímto účelem pověří k posouzení zdravotního stavu žalobce (pokud žalobní námitky tímto směrem míří) posudkovou komisi MPSV. Posudek této posudkové komise, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí především (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 5. 2013, č. j. 6 Ads 12/2013–22). 11. V případě invalidity musí být z posudku vždy zřejmé, že zdravotní stav posuzované osoby byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotní dokumentace i s přihlédnutím ke všem jí tvrzeným obtížím, dále v něm musí být uvedeno, zda zjištěný zdravotní stav lze podřadit pojmu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, a pokud ano, v jakém rozsahu v důsledku zdravotního postižení poklesla schopnost pracovní činnosti posuzovaného. Procentuální míru poklesu schopnosti pracovní činnosti podle charakteru zdravotního postižení pak komise hodnotí podle přílohy k právnímu předpisu, přičemž zdravotní postižení musí být zařazeno s ohledem na druh a intenzitu postižení pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku této přílohy, a současně musí být objasněno, proč v rámci zde stanoveného rozpětí komise určila míru poklesu pracovní schopnosti v dané výši. Dále musí být zvážen i rozsah a závažnost dalšího nebo dalších zdravotních postižení pro možné zvýšení (nebo snížení) základního bodového ohodnocení a případně provedena i rámcová pracovní rekomandace (srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2013, č. j. 3 Ads 91/2012–19). 12. Při určení míry poklesu pracovní schopnosti nemá žalovaná žádný prostor pro správní uvážení. Jedná se o otázku posouzení zdravotního stavu (které závisí na využití odborných lékařských znalostí) dle kritérií zákona o důchodovém pojištění a vyhlášky o posuzování invalidity. V tomto ohledu je daná otázka předmětem plného soudního přezkumu za využití odborného podkladu v podobě posudku PK MPSV. Ostatně, pokud by tomu bylo jinak, meze přezkumu správního uvážení jsou mnohem užší – soud by správní uvážení nemohl nahradit vlastní úvahou a mohl by zkoumat pouze to, zda správní orgán při jeho aplikaci nevybočil z mezí stanovených ústavními principy, zejména zákazu libovůle, ochrany rovnosti a zákazu diskriminace a zachovávání lidské důstojnosti. 13. Žalovaná obecně nemá možnost jakkoliv hodnotit vhodnost právní úpravy a způsobu posuzování poklesu pracovní schopnosti dle vyhlášky o posuzování invalidity. Teoreticky není vyloučeno, aby krajský soud z určitých důvodů k některému ustanovení vy