7 As 90/2012 — Nejvyšší správní soud

29 A 59/2023- 139 - text 9 29 A 59/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Ľubomíra Majerčíka v právní věci žalobce F. B. proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně sídlem Moravské nám. 1/1, 602 00 Brno za účasti: Město Moravské Budějovice sídlem náměstí Míru 31, 676 02 Moravské Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 10. 2023, č. j. ZKI BR-O-39/731/2023-14 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh správního řízení 1. Krajský soud v Brně (dále jen „soud“) obdržel dne 27. 12. 2023 žalobu proti výše označenému rozhodnutí žalovaného, jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrálního pracoviště Moravské Budějovice (dále jen „katastrální úřad“), ze dne 11. 7. 2023, č. j. OR-46/2023-741, jímž nevyhověl nesouhlasu žalobce s neprovedením opravy chyby v katastrálním operátu k. ú. M. B., týkající se evidovaných výměr parcel č. XA, XB, XC a obnovení původních hranic těchto pozemků v terénu, evidence vlastnického práva k pozemkům p. č. XD, XE, XF, XG a evidovaného druhu pozemku u pozemků p. č. XE, XF a XG, neboť dle něj nejde o chybu v katastrálním operátu podle § 36 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“). II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 2. Ve včas podané žalobě žalobce navrhuje, aby krajský soud napadení rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu s obsahem správního spisu a odvoláním. Žalobce popisuje historii evidence pozemků. Důvody k podání opakovaných návrhů na opravu chyby jsou: Od roku 1987 není žalobci jako dědici potvrzeno nabytí dědictví k pozemkům, které zesnulý otec prokazatelně vlastnil; doposud nebyly obnoveny původní hranice pozemků p. č. XA, XB, XC. 3. Důkazy ve správním spisu a v odvolání dokazují, že Střediskem Geodezie Třebíč (dále jen „SG Třebíč“) byla porušena povinnost, že správní orgán může jen to, co zákon povoluje, a činit to, co přikazuje. SG Třebíč realizovalo změnu v evidenci nemovitosti u majetku rodičů bez vědomí a souhlasu rodičů žalobce. Žalobce v archivu SG Třebíč nenašel protokol (s podpisy rodičů) jako důkaz, že změna v evidenci nemovitostí byla provedena s vědomím rodičů tak, jak to vyžadovaly tehdy účinné zákony (§ 3 a § 22 zákona č. 71/1967 Sb., správní řád a § 4 zákona č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí). Napadené rozhodnutí nepřihlíží k námitkám a důkazům ve správním spise a odvolání, které dokazují, že v 60. letech rodiče zemědělské pozemky p. č. XH, XCH, XF a p. č. XG zakoupili a žalobce je stále využívá. Nebyl zjištěn dokument dokazující, že rodiče užívali pozemky jako nájemníci či neoprávněně. Obsah napadeného rozhodnutí je důkazem, že neexistuje takový písemný důkaz. Město Moravské Budějovice požaduje po žalobci zaplacení nájemného za užívaní pozemků. Důkazy dokazují nezákonný správní akt provedený SG Třebíč v roce 1987. 4. Město Moravské Budějovice podalo na žalobce žalobu o zaplacení 5 770 Kč s příslušenstvím (vedenou u Okresního soudu Třebíč pod sp. zn. 18 C 58/2022). Žalobce požaduje nápravu po právním nástupci SG Třebíč. Bylo porušeno právo zesnulých rodičů zaručené čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). III. Vyjádření žalovaného 5. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Ve věci zpochybnění hranic a výměr p. č. XA, XB a XC a vlastnictví k pozemkům p. č. XG, XF, XD, XE bylo již rozhodováno. Samostatně bylo rozhodováno v řízení pro p. č. XA, XB a XC. Nebyly naplněny podmínky pro opravu chyby podle ustanovení § 36 odst. 1 katastrálního zákona. Nelze souhlasit s tím, že zápis obnovy operátu novým mapováním byl proveden bez potřebné listiny. Z šetření KÚ je zřejmé, že pozemky byly historicky evidovány jako majetek Městské obce Moravské Budějovice. Zápis podle návrhu Města Moravské Budějovice ze dne 24. 11. 1995 byl oprávněný. Geometrické určení nemovitosti p. č. XA, XB a XC je zobrazeno v souladu s podklady. Vlastnictví k pozemkům p. č. XG, XF, XD, XE je zapsáno v souladu s listinami založenými ve sbírce listin na vlastníka Město Moravské Budějovice. Žalobcem nebyla předložena žádná právní listina, na jejímž podkladě by byl KÚ povinen evidované vlastnické právo změnit. IV. Replika žalobce 6. Nad rámec žaloby žalobce uvádí následující. Žalovaný ve vyjádření opět nepřihlédl k důkazům, které dokazují, že žalobce je oprávněným vlastníkem. Žalobce své právo vlastnit majetek opírá o čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a požaduje nápravu podle čl. 13 Úmluvy. Žalobce nelze zbavit práva užívat majetek nabytý děděním postupem správního úřadu, který provedl změnu v evidenci nemovitostí na návrh Města Moravské Budějovice v roce 1995. Byl porušen čl. 6 Úmluvy. Důkazy dokazují porušení mezinárodních úmluv o lidských právech týkajících se ochrany vlastnického práva žalobce. V. Ústní jednání 7. Při ústním jednání dne 16. 12. 2025 žalobce setrval na svých dosavadních stanoviscích k věci. Žalovaný se jednání nezúčastnil, svoji nepřítomnost omluvil. Osoba zúčastněná na řízení se jednání taktéž nezúčastnila. Soud konstatoval, že o stejném předmětu řízení již dríve rozhodoval v řízeních vedených pod sp. zn. 29 A 75/2015 a 29 A 149/2015. Nejvyšší správní soud vedl řízení o kasačních stížnostech proti těmto rozhodnutím pod sp. zn. 10 As 225/2017 a 5 As 311/2017. VI. Posouzení věci soudem 8. Krajský soud v Brně přezkoumal v mezích žalobních bodů napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i rozhodnutí katastrálního úřadu včetně řízení předcházejícího jejich vydání, a shledal, že žaloba není důvodná. 9. V nyní projednávané věci je stěžejní otázkou, zda měl katastrální úřad na návrh žalobce provést opravu chyby v katastrálním operátu. 10. Podle § 36 odst. 1 katastrálního zákona platí, že „[n]a písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu opraví katastrální úřad chybné údaje katastru, které vznikly a) zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, b) nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím právním předpisem.“ 11. Dle § 44 odst. 2 katastrální vyhlášky platí, že „[ch]ybné údaje katastru, které vznikly zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, a to geometrické a polohové určení, číslo parcely, údaj o právu, upozornění, druh pozemku, způsob ochrany nemovitosti, způsob využití nemovitosti, údaj o budově včetně údaje o její dočasnosti, údaj o jednotce, cenový údaj a údaj pro daňové účely katastrální úřad opraví na základě původního výsledku zeměměřické činnosti nebo listiny, která byla podkladem pro zápis tohoto údaje do katastru, a v případě chyby vzniklé zřejmým omylem při obnově katastrálního operátu i na základě výsledků zjišťování hranic.“ 12. Dle § 44 odst. 3 katastrální vyhlášky platí, že „[ch]ybné geometrické a polohové určení, které vzniklo nepřesností při podrobném měření a zobrazení předmětu měření v katastrální mapě, nejde-li o případy podle odstavce 2, opraví katastrální úřad na základě a) výsledku zeměměřických činností, který je využíván pro vyznačení příslušného předmětu polohopisu do katastrální mapy, a b) písemného prohlášení vlastníků pozemků, že hranice pozemků nebyla jimi měněna, není sporná ani nebyla zpochybněna.“ 13. Soud předně považuje za důležité uvést, že žalobní námitky se v mnohém neliší od námitek uplatněných žalobcem v odvolání. Jak Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“) setrvale judikuje, v žalobě je třeba odlišovat uplatněné žalobní námitky a jednotlivé dílčí argumenty na jejich podporu. Správní soud má povinnost vypořádat se přezkoumatelným způsobem se všemi uplatněnými žalobními námitkami, což ale neznamená, že musí nutně reagovat na každý dílčí argument či tvrzení žalobce (viz rozsudek ze dne 14. 2. 2013, č. j. 7 As 79/2012-54). Odkáže-li soud v případě shody mezi svým názorem a odůvodněním žalobou napadeného rozhodnutí na toto odůvodnění, jde o běžnou a možnou praxi, neboť není smyslem soudního přezkumu opakovat již dříve vyřčené (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2007, č. j. 8 Afs 75/2005130, č. 1350/2007 Sb. NSS). 14. Ze spisového materiálu vyplývá, že žalobce podal dne 3. 2. 2023 „Opakovaný návrh na opravu chyby v katastrálním operátu“ týkající se úbytku v součtu výměr pozemků p. č. XA, XB a XC – 164 m2 (souhrnně též „skupina parcel 1“) a dále požadovaný zápis vlastnictví k pozemkům p. č. XG, XF, XD a XE (souhrnně též „skupina parcel 2“), současně ve vlastnictví Města Moravské Budějovice. Katastrální úřad nesouhlasu žalobce s neprovedením