3 As 35/2015 — Nejvyšší správní soud

30 A 34/2024- 36 - text  9 30 A 34/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobkyně: M. M. zastoupené advokátkou Mgr. Ing. Lindou Švancarovou sídlem Kobližná 47/19, 602 00 Brno proti žalovanému: Magistrát města Brna sídlem Dominikánské nám. 196/1, 601 67 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 2. 2024, č. j. MMB/0097558/2024 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobkyně proti předchozímu prvostupňovému rozhodnutí Úřadu městské části města Brna, Brno-Královo Pole, odbor územního a stavebního řízení (dále jen „stavební úřad“) ze dne 8. 11. 2023, č. j. BKPO/028578/2023/2300/OVEK, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně ze dne 23. 11. 2022 o dodatečné povolení změny stavby pro rodinnou rekreaci č. ev. X na pozemku p. č. XA v k. ú. X, stavebníkem nazvaná: “Přístavba umístěna na pozemku parc. č. XB k. ú. X k objektu pro rodinnou rekreaci č. ev. X na pozemku parc. č. XA, zastavěná plocha a nádvoří k. ú. X, obec X” a novostavby dřevěného parkovacího stání na pozemku parc. č. XB k. ú. X, neboť v dané věci bylo vydáno závazné stanovisko, které znemožňuje žádosti vyhovět. Žalovaný zároveň citované rozhodnutí Stavebního úřadu potvrdil. Důvodem pro zamítnutí žádosti byla skutečnost, že žalobkyně doložila v rámci předmětného řízení závazné stanovisko Magistrátu města Brna, Odboru územního plánování a rozvoje č. j. MMB/0357851/2023/Gom ze dne 3. 8. 2023 (dále také jen „závazné stanovisko“), v němž orgán územního plánování shledal záměr přístavby objektu chaty a novostavby parkovacího stání z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování nepřípustným pro rozpor s Územním plánem města Brna ze dne 3. 11. 1994 a úplné znění ke dni 3. 4. 2023 (dále také jen “územní plán 1994”). II. Obsah žaloby 2. Žalobkyně s napadeným rozhodnutím nesouhlasí a považuje je za nezákonné. Žalovaný měl podle jejího názoru vyhovět žádosti o přerušení řízení do doby schválení nového územního plánu města Brna. Žalobkyně totiž předpokládala, že bude územní plán schválen, a že pak následně v souladu s ním upraví projektovou dokumentaci. Jedná se o celoměstský problém, neboť desítkám až stovkám osob z důvodu nutnosti odstranění stavby těsně před schválením nového územního plánu vznikne značná a nenávratná újma. 3. Stávající územní plán měl pozbýt platnosti ke dni 31. 12. 2022, následně byla tato lhůta zákonodárcem prodloužena do 31. 12. 2028. Nový územní plán měl původně vstoupit v platnost a účinnost k 1. 1. 2023, zastupitelstvo města však s návrhem územního plánu vyslovilo nesouhlas a začalo projednávat dílčí změny dosavadního územního plánu. Jednou z žalobkyní očekávaných změn, kterou nový územní plán nebo změna stávajícího územního plánu přinese, je také úprava podmínek pro umisťování objektů pro individuální rekreaci, a to připuštěním staveb se zastavěnou plochou do 40 m2 a jejich adekvátního příslušenství, což se týká také pozemků parc. č. XB a XA v k. ú. X ve vlastnictví žalobce. 4. Přerušení řízení má sloužit k tomu, aby byl účastníku řízení poskytnut časový prostor k odstranění nedostatků jeho žádosti či odstranění jiných překážek. V kontextu projednávané věci je takovou překážkou nesoulad stavebního záměru se stávajícím územním plánem. Přerušení řízení do doby vydání nového územního plánu nebo změny stávajícího územního plánu by zákonitě vedlo k jejímu odstranění, tj. k dodatečnému povolení stavby. Nelze přičítat k tíži žalobkyně, že návrh územního plánu byl vrácen k úpravě. Žalobkyně očekává, že změna bude schválena a předmětný záměr se tak stane přípustným. Změna územního plánu je proto v této věci předběžnou otázkou. Zamítnutí žádosti žalobkyně nemá z hlediska veřejného zájmu žádný racionální důvod, naopak dojde ke zcela zbytečné likvidaci majetkových hodnot. Zamítnutí žádosti o přerušení řízení výrazně zasahuje do legitimního očekávání žalobkyně, které je svým způsobem nadřazeno i jednotlivým zásadám správního řízení. 5. Napadené rozhodnutí se odchyluje od správní praxe stavebních úřadů jiných městských částí města Brna. Ty naopak racionálním způsobem reflektují aktuální stav a typově shodná řízení o dodatečném povolení stavby přerušily až do účinnosti nového územního plánu. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný ve svém vyjádření plně odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhnul, aby byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. IV. Obsah jednání před krajským soudem 7. V rámci jednání nařízeného na 20. 11. 2025 setrvali zástupci účastníků řízení na svých dosavadních procesních stanoviscích. Zástupkyně žalobkyně navrhla k důkazu e-mailovou korespondenci z 9., 14. a 15. 8. 2023 a z 9., 24., 26. 10 a z 3. 11. 2023, týkající se podnětu na pořízení územní studie Zaječí hora. Touto korespondencí soud dokazování neprováděl (viz odst. 14, 15 a níže citovaný odst. 24 rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 6. 2025, č. j. 31 A 23/2024 - 58). V. Posouzení věci 8. Z obsahu připojené správní spisové dokumentace vyplývá, že na základě kontrolní prohlídky předmětné stavby konané dne 5. 10. 2022 (původně prohlídka měla být provedena již dne 5. 10. 2021, k žádosti žalobkyně provedena nebyla, další pokus o prohlídku byl učiněn k datu 6. 9. 2022, k opětovné žádosti žalobkyně prohlídka provedena nebyla) bylo zjištěno, že na pozemku p. č. XB a XA v k. ú. X se nachází stavba pro rekreaci o půdorysných rozměrech 10 x 8 m, s tím, že rekreační objekt byl zvětšen jednak obezděním původní povolené terasy 5 x 2 m, ale i jednopodlažní přístavbou o rozměrech 8 x 5 m s pultovou střechou. Dále byl nově realizován přístřešek pro parkování, zděný se sedlovou střechou. Jelikož změna stavby objektu pro rekreaci a dřevěné stání pro parkování byly realizovány bez opatření stavebního úřadu, vydal tento dne 13. 10. 2022 oznámení o zahájení řízení o odstranění předmětné stavby. Následně dne 6. 12. 2022 bylo stavebním úřadem vydáno usnesení, kterým bylo řízení o odstranění staveb přerušeno do doby vydání pravomocného rozhodnutí o podané žádosti o dodatečné povolení staveb. Tuto podala žalobkyně dne 23. 11. 2022. 9. Další skutečnosti se již týkají řízení o dodatečné povolení stavby a změny stavby a novostavby dřevěného a parkovacího stání. Výzvou ze dne 6. 12. 2022 stavební úřad vyzval žalobkyni, aby ve lhůtě do 30. 4. 2023 doplnila shora citovanou žádost doručenou 23. 11. 2022 o ve výzvě uvedené podklady stanovené v § 110 zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění (dále jen “stavební zákon”). Usnesením z téhož dne byla žalobkyni určena lhůta k doplnění žádosti do 30. 4. 2023. Zároveň bylo rozhodnuto postupem podle ust. § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu o přerušení řízení do 30. 4. 2023. Žádostí ze dne 26. 4. 2023 (čtyři dny před uplynutím určené lhůty) požádala žalobkyně o prodloužení lhůty z důvodu pracovního vytížení projektantů. Stavební úřad usnesením ze dne 23. 5. 2023 termín žalobkyni prodloužil do 31. 8. 2023 a zároveň řízení postupem podle ust. § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu do téže doby přerušil. Podáním ze dne 28. 8. 2023 doručeným stavebnímu úřadu jeden den před uplynutím lhůty k doplnění žádosti žalobkyně opětovně požádala o prodloužení lhůty s tím, že v současnosti není schválen nový územní plán města Brna. Nejsou známa kritéria pro výstavbu v této oblasti. Není tedy zřejmé, jaké podmínky pro výstavbu bude umožňovat nový územní plán. Také uvedla, že byl podán návrh na pořízení změny územního plánu 2014 a bylo zažádáno o zpracování územní studie pro tuto oblast, která nebyla doposud vyhotovena. Žalobkyni se stále nepodařilo získat veškerá potřebná stanoviska; posečkání v obdobných řízeních má povolovat více stavebních úřadů. Stavební úřad sdělením k žádosti o prodloužení lhůty ze dne 4. 10. 2023 žádosti žalobkyně nevyhověl, přičemž mimo jiné uvedl, že žalobkyně měla v daném případě nikoliv pouhých 30 dnů k doplnění žádosti, jak předpokládá stavební zákon, ale v podstatě desetkrát delší lhůtu, přičemž za přiměřenou lhůtu považuje i veřejný ochránce práv lhůtu v délce 3–4 měsíce v případě doplnění žádosti o dodatečné povolení stavby. Stavební úřad dále uvedl, že je povinen stanovit takovou lhůtu, která umožní všem účastníkům, aby uplatnili svá procesní práva s tím, že pokud by stavební úřad bezdůvodně prodlužoval lhůtu stavebníkovi, došlo by k porušení práv ostatních účastníků řízení a k udržování protiprávního stavu. Lhůta pro doplnění žádosti byla dostatečná a její další prodlužování není účelné, žalobkyně od podání žádosti dne 23. 11. 2022 doposud nedoložila ani jeden z výzvou požadovaných dokladů. Stavba je postavena bez stavebního povolení a má být odstraněna, což stavební úřad nenařídí za situace, kdy stavebník prokáže splnění všech zákonných podmínek požadovaných v rámci řízení o povolení stavby. Důkazní břemeno tíží stavebníka, aniž by mu mělo být po