7 As 22/2012 — Nejvyšší správní soud

30 A 83/2023- 70 - text  13 30 A 83/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce: GEEN Sale a.s., IČ 04881036 sídlem Mariánské náměstí 617/1, 617 00 Brno proti žalovanému: Energetický regulační úřad sídlem Masarykovo nám. 5, 586 01 Jihlava o žalobě proti rozhodnutí Rady Energetického regulačního úřadu ze dne ze dne 15. 8. 2023, č. j. 11521-11/2022-ERU takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce podanou žalobou brojí proti rozhodnutí Rady Energetického regulačního úřadu (dále jen „Rada žalovaného“) ze dne 15. 8. 2023, č. j. 11521-11/2022-ERU (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým Rada žalovaného rozhodla o rozkladu žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 8. 2022, č. j. 11521-4/2022-ERU (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím žalovaný uznal žalobce ve výroku I. vinným ze spáchání přestupku podle § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“), kterého se dopustil tím, že jako prodávající 2 dílčími útoky v rozporu s § 4 odst. 4 zákona o ochraně spotřebitele ve spojení s § 4 odst. 1 věty první téhož zákona užil nekalou obchodní praktiku, když dvěma spotřebitelům (F. P. a A. K.) zaslal informaci, že od 1. 11. 2021 dojde ke změně způsobu stanovení ceny za dodávku plynu/elektřiny za podmínek produktové řady „ACTUAL+“, přestože daní spotřebitelé měli se žalobcem sjednanou fixní cenu za odebrané energie, čímž žalobce postupoval v rozporu s požadavky odborné péče a tímto svým jednáním mohl podstatně narušit ekonomické chování uvedených spotřebitelů, které vystavil zdánlivé volbě mezi odběrem plynu/elektřiny za vyšší cenu nebo ukončení smluvního závazku. Dále byl žalobce ve výroku II. uznán vinným ze spáchání pokračujícího přestupku podle § 31 odst. 1 písm. l) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“), kterého se dopustil tím, že jako držitel licence na obchod s plynem/elektřinou 2 dílčími útoky v rozporu s § 11a odst. 3 energetického zákona při uplatňování zálohových plateb nestanovil jejich výši nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby plynu/elektřiny v následujícím zúčtovacím období (zákazníkovi F. P. stanovil měsíční zálohovou platbu ve výši 5 700 Kč, přestože by měsíční zálohová platba činila zhruba 1 600 Kč, zákaznici A. K. stanovil měsíční zálohové platby 6 400 Kč, přestože by měsíční zálohová platba činila zhruba 3 100 Kč). Žalobci byla za spáchání těchto přestupků uložena pokuta ve výši 250 000 Kč (výrok III.) a dále povinnost nahradit náklady řízení ve výši paušální částky 1 000 Kč (výrok IV.). 3. K rozkladu žalobce Rada žalovaného prvostupňové rozhodnutí změnila. 4. Výrok I. prvostupňového rozhodnutí byl změněn tak, že žalobce se „uznává vinným ze spáchání pokračujícího přestupku podle § 24 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele, kterého se dopustil tím, že jakožto prodávající 2 dílčími útoky v rozporu s § 4 odst. 4 zákona o ochraně spotřebitele ve spojení s § 5a odst. 2 téhož zákona užil nekalou obchodní praktiku, když i. spotřebiteli F. P., odběrné místo EIC 27ZG600Z0698190H, dne 27. září 2021 prostřednictvím e-mailové zprávy zaslal informaci, že s účinností od 1. listopadu 2021 dojde ke změně způsobu stanovení ceny za dodávku plynu za podmínek produktové řady „ACTUAL+“ (cena zemního plynu bude účtována dle denních cen dosažených obchodováním na velkoobchodním trhu) a poučil jej o možnosti odstoupit od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ve smyslu § 11a odst. 5 energetického zákona i přesto, že daný spotřebitel měl s účastníkem řízení uzavřen Dodatek ke smlouvě č. 50000249 ze dne 15. srpna 2019, kterým měl sjednánu fixní cenu za odebraný plyn ve výši 735 Kč/MWh do 31. prosince 2022, ii. spotřebitelce Dr. A. K., odběrné místo EAN 859182400500252805, dne 27. září 2021 prostřednictvím dopisu zaslal informaci, že s účinností od 1. listopadu 2021 dojde ke změně způsobu stanovení ceny za dodávku elektřiny za podmínek produktové řady „ACTUAL+“ (cena silové elektřiny bude účtována dle hodinových cen dosažených obchodováním na denním velkoobchodním trhu) a poučil ji o možnosti odstoupit od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 11a odst. 5 energetického zákona i přesto, že daná spotřebitelka měla s účastníkem řízení uzavřenou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 17. června 2021, kterou měla v rámci produktové řady „ACFIX_2003“ sjednánu fixní cenu za odebranou elektřinu ve výši 1 491 Kč/MWh do 31. prosince 2023, čímž účastník řízení, byť si musel být vědom, že k takové jednostranné změně obsahu závazku není oprávněn, mohl u dotčených spotřebitelů vyvolat mylnou představu, že tito musí akceptovat jím jednostranně změněnou cenu na cenu odvozenou od cen na velkoobchodních energetických trzích, anebo v opačném případě musí závazkový vztah s účastníkem řízení ukončit a změnit dodavatele, přičemž tato zdánlivá volba vyvolaná neuvedením podstatné informace o absenci oprávnění účastníka řízení k uvedené jednostranné změně smlouvy a o tom, že dodatek/smlouva s fixovanými cenami jsou pro obě smluvní strany závazné, spolu se zatajením povahy takto jednostranně určených cen jako cen dynamicky určených a nepředvídatelných, navíc učiněná takovým způsobem a v takový čas, kdy mohla vyvolat klamný dojem o tom, že tímto způsobem postupují všichni dodavatelé na trhu standardně, mohla vést spotřebitele k faktické akceptaci jednostranné změny závazku a v důsledku k hrazení plateb za dodávku plynu nebo elektřiny ve výši, na které by jinak účastník řízení neměl nárok.“ Dále Rada žalovaného prvostupňové rozhodnutí ve výroku III. změnila tak, že uloženou pokutu v původní výši 250 000 Kč snížila na 130 000 Kč. 5. Ve zbylé části Rada žalovaného rozklad žalobce zamítla a napadené rozhodnutí potvrdila. II. Obsah žaloby 6. Žalobce namítá, že napadené rozhodnutí je nesprávné, protože žalovaný nesprávně interpretoval skutkový stav, nesprávně posoudil právní stav a dopustil se nesprávného procesního postupu. 7. Žalobce dále namítá, že nespáchal pokračující přestupek podle § 24 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele tím, že postupoval v rozporu s § 4 odst. 4 ve spojení s § 5a odst. 2 zákona o ochraně spotřebitele. Svým konáním žalobce nenaplnil znaky § 24 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele, protože neporušil zákaz používání nekalých praktik, neboť žádnou nekalou obchodní praktiku neužil. 8. Žalobce svým jednáním nenaplnil znaky ani jedné z taxativně určených klamavých obchodních praktik v Příloze č. 1 zákona o ochraně spotřebitele, a proto nemohl ani spáchat pokračující přestupek podle § 24 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele tím, že postupoval v rozporu s § 4 odst. 4 ve spojení s § 5a odst. 2 tohoto zákona, protože ke vzniku odpovědnosti za přestupek musí dojít k naplnění všech jeho znaků kumulativně. K tomu žalobce odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) ze dne 19. 9. 2013, C-435/11, CHS Tour Services. 9. Žalobce tvrdí, že nenaplnil znaky klamavého opomenutí podle § 5a odst. 2 zákona o ochraně spotřebitele, protože neuvedl spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě a neuvedl spotřebitele v omyl. 10. Žalobce namítá, že jak v případě paní K., tak v případě pana P. nebyla cena sjednána jako neměnná. Naopak možnost změny ceny jasně vyplývala ze smlouvy i VOP a byla pro klienty identifikovatelná a rozpoznatelná. Žalobce odkazuje na jednotlivá ustanovení smluv uzavřených s klienty a VOP. 11. Žalobce uvádí, že na základě příslušných ustanovení smlouvy a VOP v dobré víře předpokládal, že má právo na změnu ceny nebo jiných podmínek. 12. Dále namítá, že byl oprávněn jednostranně změnit cenu v souladu s § 1752 občanského zákoníku. Smluvní ujednání o stanovení ceny a ujednání o možnosti její změny jsou podle žalobce dvě nezávislá a svou podstatou, charakterem a funkcí odlišná smluvní ujednání. V daném případě neexistuje rozpor mezi ujednáními smluv a VOP. Podle žalobce vyvstala rozumná potřeba změny ceny, a to v bezprostřední návaznosti na nepředvídatelnou objektivní skutečnost, kterou je zásadní změna situace na trhu s komoditami. 13. Žalobce namítá, že ujednání stanovující možnost jednostranné změny ceny není nepřiměřeným ve smyslu rozsudku SDEU ze dne 26. 4. 2012, ve věci C-472/10, N.F.H. proti Invitel Távközlési Zrt. Žalobce popsal způsob změny ceny a upřesnil důvody této změny v oznamovacích dopisech adresovaných klientům. 14. Žalobce cituje § 1814 písm. h) občanského zákoníku týkající se zákazu zneužívajících ustanovení umožňujících podstatné zvýšení ceny v případě, že spotřebitel nebude mít možnost odstoupit od smlouvy. Ta