1 Afs 50/2009 — Nejvyšší správní soud

30 Af 2/2024- 227 - text  16 30 Af 2/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D. a Mgr. Jana Čížka ve věci žaloce: Asociace jazykových škol, z. s., IČO 04072600 sídlem Thámova 681/32, Praha 8 zastoupena advokátkou Mgr. Bc. Pavlínou Robotkovou sídlem Jugoslávská 620/29, Praha 2 žalovaný: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem tř. Kpt. Jaroše 7, Brno za účasti: Lingua Centrum, s.r.o. sídlem U stadionu 1205/10, Nová Ulice, Olomouc o žalobě proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 6. 11. 2023, č. j. ÚOHS-43029/2023/164 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků ani osoba zúčastněná na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalovaný vydal dne 6. 6. 2022 rozhodnutí č. j. ÚOHS-18622/2022/853 (dále jen „první prvostupňové rozhodnutí“). Výrokem I. prvního prvostupňového rozhodnutí žalovaný shledal, že se žalobce dopustil přestupku podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. (dále jen „zákon o ochraně hospodářské soutěže“), spočívajícího v porušení § 3 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže tím, že žalobce v období minimálně od 21. 4. 2017 do 16. 1. 2020 stanovil minimální cenu za jednu hodinu výuky cizích jazyků určenou pro výběrová řízení na poskytování služeb jazykového vzdělávání, tuto cenu uveřejňoval a uplatňoval vůči svým členům, čímž vydal zakázané a neplatné rozhodnutí sdružení soutěžitelů s cílem narušit hospodářskou soutěž v oblasti poskytování služeb jazykového vzdělávání. Výrokem II. prvního prvostupňového rozhodnutí žalovaný zakázal žalobci, aby své zakázané a neplatné rozhodnutí plnil. Výrokem III. prvního prvostupňového rozhodnutí uložil žalovaný žalobci dle § 22a odst. 3 zákona o ochraně hospodářské soutěže pokutu ve výši 9 120 000 Kč. Výrokem IV. prvního prvostupňového rozhodnutí žalovaný dle § 22a odst. 3 zákona o ochraně hospodářské soutěže stanovil, že členové sdružení ručí za uhrazení této pokuty do 10 % ze svého čistého obratu za poslední ukončené účetní období. Současně žalovaný vyjmul dva subjekty (Lingua Centrum, s.r.o. a PRESTO - PŘEKLADATELSKÉ CENTRUM, s. r. o.) z povinnosti ručení za uloženou pokutu. Výrokem V. prvního prvostupňového rozhodnutí žalovaný uložil žalobci opatření k nápravě, tj. ve stanovené lhůtě prokazatelně informovat své členy o prvním prvostupňovém rozhodnutí a informovat o splnění tohoto opatření žalovaného. Výrokem VI. prvního prvostupňového rozhodnutí žalovaný uložil žalobci uhradit náklady správního řízení paušální částkou 3 500 Kč. 2. Žalobce podal proti prvnímu prvostupňovému rozhodnutí rozklad, o kterém předseda žalovaného rozhodl rozhodnutím ze dne 10. 11. 2022, č. j. ÚOHS-39658/2022/164 (dále jen „první rozhodnutí o rozkladu“) tak, že zrušil výrok III. prvního prvostupňového rozhodnutí (uložení pokuty) a výrok IV. prvního prvostupňového rozhodnutí (o ručení za uloženou pokutu) a dále změnil výrok I prvního prvostupňového rozhodnutí. Touto změnou předseda žalovaného upravil délku trvání vytýkaného jednání žalobce od 13. 10. 2017 do 16. 1. 2020. Zbývající výroky předseda žalovaného potvrdil. 3. Žalovaný následně vydal v pořadí druhé rozhodnutí ze dne 16. 6. 2023, č. j. ÚOHS-22803/2023/853 (dále jen „druhé prvostupňové rozhodnutí“). Výrokem I. druhého prvostupňového rozhodnutí žalovaný dle § 22a odst. 3 zákona o ochraně hospodářské soutěže uložil žalobci pokutu ve výši 5 200 000 Kč. Výrokem II. druhého prvostupňového rozhodnutí žalovaný s odkazem na čl. 14 odst. 4 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1 ze dne 11. 12. 2018 o posílení postavení orgánů pro hospodářskou soutěž v členských státech tak, aby mohly účinněji prosazovat pravidla o zajištění řádného fungování vnitřního trhu (dále jen „Směrnice ECN+“) rozhodl, že obchodní společnosti Lingua Centrum, s.r.o. a PRESTO - PŘEKLADATELSKÉ CENTRUM, s. r. o. splnily podmínky pro vyjmutí z ručení za úhradu uložené pokuty. Uvedené společnosti doložily, že zakázané a neplatné jednání žalobce neprovedly a před zahájením správního řízení se od něj aktivně distancovaly. 4. Žalobce podal proti druhému prvostupňovému rozhodnutí rozklad, o kterém předseda žalovaného rozhodl žalobou napadeným rozhodnutím tak, že oba výroky druhého prvostupňového rozhodnutí potvrdil a rozklad zamítnul. 5. Pro úplnost krajský soud dodává, že proti prvnímu rozhodnutí o rozkladu brojil žalobce žalobou. Krajský soud rozsudkem ze dne 18. 12. 2024, č. j. 30 Af 2/2023-128, žalobu zamítl. Krajský soud konstatoval splnění všech definičních znaků zakázaného rozhodnutí sdružení soutěžitelů podle § 3 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže. Krajský soud v podrobnostech odkazuje na odůvodnění zmíněného rozsudku č. j. 30 Af 2/2023-128, který je žalobci a žalovanému znám (uvedený rozsudek i všechna zde zmiňovaná rozhodnutí správních soudů jsou dostupná na www.nssoud.cz). O kasační stížnosti žalobce proti rozsudku zdejšího soudu č. j. 30 Af 2/2023-128 dosud probíhá u Nejvyššího správního soudu řízení vedené pod sp. zn. 8 As 32/2025. 6. Soud již na tomto místě uvádí, že s ohledem na výše uvedené je pro posouzení dané věci relevantní ta část žalobní argumentace, která se týká v pořadí druhého prvostupňového rozhodnutí, resp. uložení pokuty a vyjmutí výše zmíněných obchodních společností z ručení za její úhradu. II. Obsah žaloby 7. Žalobce nesouhlasí s uloženou pokutou. Podle žalobce se žalovaný ve způsobu určení pokuty i v její konečné výši výrazně odchýlil od své praxe a legitimního očekávání žalobce. Žalobce namítá porušení § 2 odst. 4 správního řádu. 8. Namítá, že žalovaný při výpočtu výše pokuty vycházel z celkového čistého obratu všech členů sdružení žalobce, přestože měl zohlednit pouze čistý obrat členů (soutěžitelů) dosažený na relevantním trhu poskytování služeb jazykového vzdělávání na území České republiky. 9. Žalobce namítá, že žalovaný aplikoval neexistující právní normu, když z ručení za uhrazení pokuty vyjmul některé členy sdružení, a to na základě směrnice Evropské unie, která nebyla do českého právního řádu včas a řádně transponována, a v rozporu s podmínkami přímého účinku směrnice. 10. Namítá také nesoulad mezi závěry žalovaného v Protokolu o ústním jednání ze dne 11. 2. 2021, č. j. ÚOHS-05318/2021/853/NLe, který žalovaný vyhotovil v rámci procedury narovnání, a závěry ve Sdělení výhrad, v prvním prvostupňovém rozhodnutí a ve druhém prvostupňovém rozhodnutí. Žalobce namítá, že namísto dodržování základních zásad správního řízení a postupu správních orgánů žalovaný při stanovení pokuty postupoval zcela libovolně a hledal a nedůvodně měnil důvody pro uložení nepřiměřeně vysoké pokuty. 11. Žalobce namítá odklon od legitimního očekávání. Žalovaný na věc použil vůbec poprvé zcela odlišný způsob stanovení pokuty uložené za protiprávní jednání spočívající ve vyjádření zakázaného a neplatného rozhodnutí sdružení soutěžitelů, jehož výsledkem je několikanásobně vyšší pokuta než pokuty dosud ukládané sdružením soutěžitelů v obdobných případech, které se pohybovaly do 1 mil. Kč. Žalovaný nepostupoval podle pravidel Postupu při stanovení výše pokuty ukládaných za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže, ve znění účinném od 24. 4. 2018 (dále jen „Metodika 2018“). Důvody pro odklon žalovaného od zavedené správní praxe žalobce označuje za irelevantní. Požadavek na řádné odůvodnění odklonu od způsobu uložení pokut v obdobných případech vyplývá z prvního rozhodnutí o rozkladu a z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 4. 2006, č. j. 2 Afs 7/2005-86. Žalobce dále s odkazem na zmíněný rozsudek Nejvyššího správního soudu namítá, že se správní orgán může od své správní praxe odchýlit pouze pro futuro, a pro všechny případy, kterých se praxí zavedený postup správního orgánu týká. V této souvislosti poukazuje na tři rozhodnutí žalovaného vydaná v roce 2023 ve věcech následujících účastníků: Sanitace nápojových cest, spolek (rozhodnutí ze dne 26. 9. 2023, č. j. ÚOHS-36664/2023/853 – dále jen „rozhodnutí Sanitace nápojových cest“), Komora zubních techniků ČR (rozhodnutí ze dne 26. 6. 2023, č. j. ÚOHS-23890/2023/853 – dále jen „rozhodnutí KZT“) a Asociace velkodistributorů léčiv – AVEL, z.s. (rozhodnutí ze dne 12. 4. 2023, č. j. ÚOHS-13945/2023/851 – dále jen „rozhodnutí AVEL“). V těchto rozhodnutích žalovaný za zakázané a neplatné rozhodnutí sdružení soutěžitelů stanovil účastníkům řízení pokuty v částce do 1 mil. Kč, a to na základě způsobu výpočtu, který odpovídá zavedené praxi žalovaného z předchozích let. 12. Dále žalobce namítá, že žalovaný měl stanovit pokutu z obratů jeho členů dosažených na relevantním trhu jazykového vzdělávání. Členové žalobce kromě činnosti poskytování služeb jazykového vzdělávání vykonávají rovněž další činnosti, např. překladatelské služby, tlumočnictví, organizování a zprostředkování zahraničních