3 As 57/2004 — Nejvyšší správní soud

33 A 5/2024- 91 - text pokračování 13 33 A 5/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D. v právní věci žalobce: O. V. bytem X zastoupen Mgr. Michaela Houdková, advokátka sídlem Lazecká 393/70a, 779 00 Olomouc proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc za účasti M. K. bytem X zastoupen JUDr. Pavel Kvíčala, advokát sídlem nám. T. G. Masaryka 195/18, 796 01 Prostějov v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 12. 2023, č. j. KUOK 137725/2023, sp. zn. KÚOK/115707/2023/OMPSČ-P/450, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Včasnou žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně (dále též „krajský soud“) brojil žalobce proti výše citovanému rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“). Tím žalovaný rozhodl o odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města Prostějova, odboru občanských záležitostí (dále jen „prvostupňový orgán“ či „správní orgán I. stupně“), ze dne 4. 9. 2023, č. j. PVMU 140117/2023 16a, sp. zn. OOZ2 3601/2022 Ba (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“ či „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“ či „rozhodnutí o přestupku“), tak, že: i. podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř.“), změnil rozhodnutí správního orgánu I. stupně ve výrokové části I., v popisu skutku ve výroku o vině, tak, že text „které zasadil majitel M. K. , nar. X, v X, čímž mu vznikla škoda ve výši 7 200 Kč“ nahradil textem „a způsobil tak škodu v blíže nezjištěné výši v rozmezí od 7 140 Kč do 7 800 Kč“; ii. podle § 90 odst. 1 písm. a) s. ř. rozhodnutí správního orgánu I. stupně ve výroku II. o nároku na náhradu škody zrušil a zastavil řízení o nároku M. K. na náhradu škody a; iii. podle § 90 odst. 5 s. ř. ve zbytku rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. 2. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku proti majetku ve smyslu § 8 odst. 1 písm. a) bodu 4 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o některých přestupcích“), jehož se měl dopustit tím, že dne 25. 12. 2021 v době od 9:48 do 9:51 hod. v katastru obce X, na pozemku p. č. X, úmyslně poškodil 12 kusů okrasných keřů prunuis laurocerasus (bobkovišeň), které zasadil majitel M. K. (dále jen „poškozený“ nebo „OZNŘ“) v březnu roku 2021, a tím způsobil škodu na cizím majetku ve výši 7 200 Kč. Za uvedený přestupek uložil prvostupňový orgán žalobci podle § 35 písm. b) a § 46 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), a § 8 odst. 4 zákona o některých přestupcích, pokutu ve výši 5 000 Kč a současně mu uložil povinnost k úhradě nákladů správního řízení v paušální částce 1 000 Kč. 3. Výrokem II. pak správní orgán I. stupně ve smyslu § 89 odst. 2 zákona o přestupcích nepřiznal poškozenému nárok na náhradu škody a odkázal jej s jeho nárokem na civilní soud. Výrokem III. prvostupňový orgán zastavil správní řízení vedené proti žalobci pro přestupek proti občanskému soužití ze dne 17. 12. 2022, neboť skutek, o kterém bylo řízení vedeno, není přestupkem. II. Napadené rozhodnutí 4. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí zrekapituloval průběh přestupkového řízení a vyjádřil se k jednotlivým odvolacím námitkám. 5. V první řadě se zabýval tím, zda odpovědnost žalobce za přestupek zanikla v důsledku uplynutí promlčecí (prekluzivní) doby. V této souvislosti žalovaný shrnul okamžiky podstatné z hlediska běhu promlčecí doby, přičemž shledal, že prvostupňový orgán rozhodl o odpovědnosti žalobce za přestupek včas. V řízení o přestupku opakovaně došlo k přerušení a stavení běhu promlčecí doby z důvodu vedení trestního řízení o témže skutku. Jelikož nová jednoletá promlčecí doba počala běžet (v důsledku přetržení) dne 5. 5. 2022 a v období od 27. 5. 2022 do 30. 9. 2022 se tato doba kvůli vedení trestního řízení stavěla, připadl konec promlčecí doby až na 9. 9. 2023. Správní orgán I. stupně přitom zahájil správní řízení dne 27. 6. 2023, tedy ještě před uplynutím doby vylučující odpovědnost žalobce za přestupek. 6. Žalovaný konstatoval, že si prvostupňový orgán opatřil veškeré dostupné podklady pro zjištění stavu věci bez důvodných pochybností. Z takto zjištěného skutkového stavu potom v souladu s právními předpisy vyvodil správné skutkové i právní závěry o odpovědnosti žalobce za daný přestupek. V řízení bylo prokázáno, že žalobce dne 25. 12. 2021 v době od 9:48 do 9:51 hod. v katastru obce X, na pozemku p. č. X, který nebyl v jeho vlastnictví, poničil celkem 12 kusů okrasných keřů (bobkovišní), čímž způsobil na cizím majetku škodu poškozením věci z takového majetku. Správní orgán I. stupně se správně vypořádal s otázkou zavinění a jednání žalobce kvalifikoval po právní stránce správně, jestliže v daném případě shledal naplnění všech znaků skutkové podstaty přestupku proti majetku ve smyslu § 8 odst. 1 písm. a) bodu 4 zákona o některých přestupcích. 7. Stran skutkových zjištění ohledně totožnosti pachatele přestupku a úvah při hodnocení důkazů žalovaný odkázal na odůvodnění rozhodnutí o přestupku, s jehož obsahem se v tomto rozsahu ztotožnil. Obdobně co se týče použitelnosti videozáznamů zachycujících předmětný skutek a okamžiky bezprostředně následující jeho spáchání jako důkazního prostředku v přestupkovém řízení, má žalovaný ve shodě s prvostupňovým orgánem za to, že videozáznamy nebyl pořízeny v rozporu se zákonem či principem proporcionality. 8. Zároveň se žalovaný se správním orgánem I. stupně ztotožnil i v otázce posouzení výše škody způsobené přestupkem. I bez zjištění skutečné výšky keřů lze spolehlivě konstatovat, že žalobce způsobil škodu v rozmezí od 7 140 Kč do 7 800 Kč. Jakkoli pak prvostupňový orgán nesprávně posoudil otázku vlastnictví poškozených keřů a v důsledku toho nesprávně určil osobu, již byla jednáním žalobce způsobená škoda, nemá tato vada vliv na naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Jelikož žalovaný neshledal odvolací námitky důvodnými, o odvolání žalobce rozhodl způsobem uvedeným výše, kdy reformoval skutkovou větu v otázce způsobené škody a výrok vztahující se k nároku poškozeného na náhradu škody. III. Žaloba 9. Žalobce vnímá napadené rozhodnutí za nezákonné, jelikož žalovaný nesprávně posoudil zánik odpovědnosti za přestupek. Žalobce upozornil, že po dobu vedení trestního řízení pro totožný skutek dochází dle § 32 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích ke stavění běhu promlčecí doby. Při zohlednění doby stavení a vzhledem k tomu, že správní orgán I. stupně zahájil přestupkové řízení až dne 7. 7. 2023, je zřejmé, že odpovědnost za přestupek již zanikla. 10. Žalobce též namítal, že v řízení nebyla prokázána totožnost osoby přestupce. Žalovaný v tomto ohledu vycházel především z tvrzení poškozeného, který měl žalobce poznat. Takovou formou učiněné ztotožnění pachatele přestupku však žalobce považuje za nepřípustné nejenom z hlediska procesního (ke ztotožnění nedošlo řádnou důkazní formou), nýbrž i z podstaty věci za situace, kdy je správním orgánům známo, že mezi poškozeným a žalobcem panují sousedské spory. Současně nelze souhlasit se závěrem žalovaného, že by žalobce jako pachatele přestupku identifikovala policie v trestním řízení. 11. Žalobce má rovněž za to, že přestupkové řízení bylo stiženo procesní vadou z důvodu absence ústního jednání. Správní orgány nenařídily ústní jednání, v němž by provedly důkaz příslušnými kamerovými záznamy a výpovědí poškozeného. Podle žalobce přitom byly kamerové záznamy pořízeny nezákonně z důvodu nepřiměřeného zásahu do jeho osobnostních práv, a ve správním řízení je tudíž nebylo možné použít. Správními orgány provedený test proporcionality považuje žalobce za nesprávný s ohledem na značný zásah do práva na soukromí. 12. Konečně žalobce rozporoval i právní hodnocení posuzovaného jednání. S ohledem na právní povahu keřů, jež jsou součástí pozemku, a současně byly zasazeny neoprávněně, vnímá žalobce správními orgány užitou právní kvalifikaci jako nesprávnou. 13. Pro uvedené důvody žalobce zdejšímu soudu navrhl, aby napadené rozhodnutí zrušil v plném rozsahu společně s výroky I. a II. rozhodnutí správního orgánu I. stupně a následně věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. IV. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení, žalovaného a replika žalobce 14. Osoba zúčastněná na řízení podala k věci samé vyjádření ze dne 29. 2. 2024, v němž uvedla, že byla jednáním žalobce poškozena. Z toho důvodu má zájem na výsledku nynějšího soudního řízení a současně hodlá uplatňovat svá práva jako osoba zúčastněná na řízení prostřednictvím svého zmocněnce. Pro tento účel předložila plnou moc ve věci. 15. Ve vyjádření ze dne 5. 4. 2024 žalovaný popřel důvodnost žalobních námitek