§ 51 trestní řád – Práva a oprávnění zmocněnce zúčastněné osoby
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · účinné od 1. 7. 2021 · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 51 TŘ vymezuje práva a oprávnění zmocněnce zúčastněné osoby a poškozeného v trestním řízení, zejména pokud jde o podávání návrhů, žádostí, opravných prostředků a účast na úkonech. Zmocněnec může aktivně zastupovat zúčastněnou osobu nebo poškozeného, podávat za ně návrhy, žádosti a opravné prostředky. (§ 51 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, znění účinné od 1. 7. 2021)
Klíčová fakta
- Týká se: policejní orgán, poškozený, soud, obviněný
- Odkazuje na: § 55
- Judikatura: na § 51 odkazuje 12 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 141/1961 Sb.
(1) Zmocněnec zúčastněné osoby a poškozeného je oprávněn činit za zúčastněnou osobu nebo poškozeného návrhy a podávat za ně žádosti a opravné prostředky; je též oprávněn zúčastnit se všech úkonů, kterých se může zúčastnit zúčastněná osoba nebo poškozený.
(2) Zmocněnec poškozeného a zúčastněné osoby je již od zahájení trestního stíhání oprávněn být přítomen při vyšetřovacích úkonech, jimiž se mají objasnit skutečnosti důležité pro uplatnění práv osob, které zastupuje, a jejich výsledek může být použit jako důkaz v řízení před soudem, ledaže by přítomností zmocněnce mohl být zmařen účel trestního řízení nebo nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění o něm zajistit. Může obviněnému i jiným vyslýchaným osobám klást otázky, avšak teprve tehdy, až policejní orgán výslech skončí a udělí mu k tomu slovo. Námitky proti způsobu provádění úkonu může vznášet kdykoli v jeho průběhu.
(3) Oznámí-li zmocněnec policejnímu orgánu, že se chce účastnit vyšetřovacího úkonu podle odstavce 2, je policejní orgán povinen včas zmocněnci sdělit, o jaký druh úkonu se jedná, dobu a místo jeho konání, ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění zmocněnce nelze zajistit. Spočívá-li úkon ve výslechu osoby, policejní orgán zmocněnci sdělí i údaje, podle nichž lze takovou osobu ztotožnit. Nelze-li tyto údaje předem určit, musí být ze sdělení zřejmé, k čemu má tato osoba vypovídat.
(4) Má-li se zmocněnec poškozeného nebo zúčastněné osoby zúčastnit výslechu svědka, jehož totožnost má být z důvodů uvedených v § 55 odst. 2 utajena, je policejní orgán povinen přijmout opatření, která znemožňují zmocněnci zjistit skutečnou totožnost svědka, a proto sdělení o výslechu svědka, jehož totožnost má být z důvodů uvedených v § 55 odst. 2 utajena, nesmí obsahovat údaje, podle nichž by bylo možné zjistit skutečnou totožnost svědka.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zmocněnec může aktivně zastupovat zúčastněnou osobu nebo poškozeného, podávat za ně návrhy, žádosti a opravné prostředky.
- Zmocněnec se může účastnit všech úkonů, kterých se může účastnit zúčastněná osoba nebo poškozený.
- Zmocněnec poškozeného a zúčastněné osoby má právo být přítomen při vyšetřovacích úkonech od zahájení trestního stíhání, pokud se jimi objasňují důležité skutečnosti pro práva zastupovaných osob a jejich výsledek může být použit jako důkaz.
- Zmocněnec může klást otázky obviněnému a dalším vyslýchaným osobám, ale až poté, co policejní orgán výslech skončí a udělí mu k tomu slovo; námitky proti způsobu provádění úkonu může vznášet kdykoli.
Na co si dát pozor
- Policejní orgán je povinen včas informovat zmocněnce o druhu, době a místě konání vyšetřovacího úkonu, ledaže nelze úkon odložit a vyrozumění zajistit.
- Při účasti zmocněnce na výslechu svědka s utajenou totožností musí policejní orgán přijmout opatření, která znemožní zmocněnci zjistit skutečnou totožnost svědka.
- Přítomnost zmocněnce při vyšetřovacích úkonech může být omezena, pokud by mohla zmařit účel trestního řízení nebo nelze úkon odložit a vyrozumění zajistit.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 51
Jak soudy aplikují § 51
Ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. 1. 2025, č. j. 2 To 106/2024-631, byl porušen zákon ve prospěch obviněného J. (chybně uvedeno J.) K. v ustanoveních § 2 odst. 5 tr. ř., § 2 odst. 6 tr. ř., § 51 odst. 1 tr. ř., § 125 odst. 1 tr. ř., § 254 odst. 2 tr. ř., § 258 odst. 1 písm. e) tr. ř., § 259 odst. 3 písm. a), písm. b) tr. ř., § 263 odst. 7 tr. ř., § 2 odst. 1 tr. zákoníku, § 39 odst. 1, odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku a v § 84 tr. zákoníku.
Z ustanovení § 51a odst. 6 tr. ř. nepochybně vyplývá, že proti usnesení, jímž byl poškozenému ustanoven zmocněnec podle § 51 odst. 4 tr. ř., je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
Kromě uvedených pochybení směřujících k výši uloženého trestu ministr spravedlnosti shledal nedostatky i v nedodržení postupů při zajištění práv poškozené a jejího zmocněnce, kteří nebyli ve smyslu § 43 odst. 1 tr. ř. a § 51 odst. 1 tr. ř. vyrozuměni odvolacím soudem o konání veřejného zasedání o odvolání obviněného, čímž bylo poškozené upřeno právo vyjádřit se ke skutečnostem relevantním pro rozhodnutí ve věci.
Právní otázky
Související
§ 3 Návrh na zápis nebo zápis změny zapsaných úda (Vyhláška o závazných formulářích na podá)§ 6 Jednoduché úkony konané soudními tajemníky a (Vyhláška ministerstva spravedlnosti Česk)§ 26 Členství v honebním společenstvu (Nález Ústavního soudu ze dne 6. března 2)§ 42 Podmínky aktivní legitimace navrhovatele (Nález Ústavního soudu ze dne 28. ledna 2)