2 Ads 168/2015 — Nejvyšší správní soud

33 Ad 16/2024- 35 - text pokračování 8 33 Ad 16/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D. v právní věci žalobce: Mgr. S. A. M. bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 5. 2024, č. j. MPSV-2024/107395-920, sp. zn. SZ/MPSV-2024/89090-920, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Včasně podanou žalobou ke Krajskému soudu v Brně (dále též „krajský soud“) napadl žalobce shora citované rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“). Tím žalovaný zamítl jeho odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Jihlavě (dále jen „správní orgán I. stupně“ či „prvostupňový orgán“) ze dne 2. 4. 2024, č. j. 50771/24/ZR, sp. zn. 23198-22-ZR (dále jen „rozhodnutí o odejmutí dávky“ či „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“ či „prvostupňové rozhodnutí“), a toto rozhodnutí potvrdil. 2. Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobci s účinností ode dne 1. 1. 2024 odejmuta dávka státní sociální podpory příspěvek na bydlení podle § 51 odst. 5 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o SSP“), protože nárok na dávku zanikl ke dni 31. 12. 2023. II. Napadené rozhodnutí 3. V odůvodnění rozhodnutí žalovaný rozsáhle zrekapituloval dosavadní průběh správního řízení a shrnul podstatné skutečnosti vyplývající z obsahu správního spisu. 4. K meritu věci žalovaný uvedl, že s účinností od 1. 10. 2022 se v zájmu snížení administrativního zatížení příjemců dokládají skutečnosti rozhodné pro nárok a výši příspěvku na bydlení povinně jen jednou za půl roku. Zákon o SSP nově předpokládá automatické „překlápění“ (prolongaci) příspěvku na bydlení z minulého období bez toho, aby bylo potřeba dokládat konkrétní příjmy a náklady na bydlení. Toto pravidlo platí pro nárok na příspěvek na bydlení v 1. a 3. čtvrtletí, a tudíž příjemce dávky nemá povinnost dokládat rozhodné příjmy a náklady na bydlení za 2. a 4. čtvrtletí. Pokud ovšem osoba, jíž vznikl nárok na příspěvek na bydlení za měsíc prosinec a tento nárok trvá i k 31. prosinci, nejpozději do 31. ledna bezprostředně následujícího roku prokáže výši rozhodných příjmů a náklady na bydlení za předcházející kalendářní čtvrtletí, postupuje se dle § 51a odst. 2 zákona o SSP a vychází se z rozhodných skutečností, jež tato osoba doložila. 5. Z obsahu správního spisu vyplývá, že žalobci vznikl nárok na příspěvek na bydlení za prosinec 2023 a tento nárok mu trval i k 31. 12. 2023. Vzhledem k tomu, že žalobce ve lhůtě stanovené v § 51a odst. 2 zákona o SSP (tj. do 31. ledna 2024) doložil výši svých příjmů za 4. čtvrtletí 2023 a současně s žádostí o změnu okruhu společně posuzovaných osob doložil i výši příjmu těchto osob, je nezbytné postupovat právě dle dikce § 51a odst. 2 zákona o SSP a při posouzení nároku na příspěvek na bydlení vycházet z nově doložených skutečností, tj. z reálných příjmů a nákladů na bydlení za 4. čtvrtletí 2023. 6. V návaznosti na to pak žalovaný dospěl ve shodě se správním orgánem I. stupně k závěru, že žalobci dle § 51 odst. 5 zákona o SSP zanikl nárok na příspěvek na bydlení ke dni 31. 12. 2023, jelikož do konce čtvrtletí, za které se měl daný příspěvek vyplácet (tj. do konce 1. čtvrtletí 2024), nedoložil skutečnou výši nákladů na bydlení za 4. čtvrtletí 2023. K doložení příslušných nákladů na bydlení byl přitom správním orgánem I. stupně opakovaně vyzýván. Za těchto okolností tak správní orgán I. stupně při odejmutí příspěvku postupoval plně v souladu s § 51 odst. 5 zákona o SSP. 7. K námitce žalobce, že dle ustanovení § 51a odst. 1 zákona o SSP neměl povinnost výši nákladů na bydlení za 4. čtvrtletí 2023 dokládat, pak žalovaný uvedl, že v daném případě nebylo možné citované ustanovení uplatnit a překlopit (prolongovat) příspěvek na bydlení z minulého období. Zdůraznil, že žalobce dne 31. 1. 2024 doložil výši svého příjmu i příjmů společně posuzovaných osob. Ustanovení § 51a odst. 1 zákona o SSP upravující automatickou prolongaci za této situace nelze použít. 8. Jelikož žalovaný neshledal, že by prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, odvolání žalobce v celém rozsahu zamítl a rozhodnutí o odejmutí dávky jako zákonné a správné potvrdil. III. Žaloba 9. Žalobce má napadené rozhodnutí za nezákonné. Žalovaný se dopustil omylu, pokud uvedl, že z důvodu doložení výše příjmů za 4. čtvrtletí 2023 je nezbytné postupovat podle § 51a odst. 2 zákona o SSP. Aby bylo možné dané ustanovení aplikovat, musel by žalobce doložit nejenom příjmy, ale i náklady na bydlení za předcházející období. Tyto náklady přitom žalobce nedoložil, pročež podmínka aplikace § 51a odst. 2 zákona o SSP nebyla splněna. 10. Žalobce dále namítal, že ani změna v okruhu posuzovaných osob nevylučuje použití § 51a odst. 1 zákona o SSP. Jestliže žalovaný argumentoval, že v důsledku změny v okruhu posuzovaných osob nelze příspěvek na bydlení automaticky překlopit, toto tvrzení ničím nepodložil. Zákon o SSP v § 51a odst. 5 naopak možnost prolongace i při změně v okruhu společně posuzovaných osob připouští, jen je potřeba změnu v okruhu těchto osob hlásit. Kdyby bylo nutné při změně v okruhu společně posuzovaných osob náklady na bydlení dokládat, bylo by to v zákoně o SSP výslovně uvedeno. Pokud tomu tak není, nelze doložení nákladů vyžadovat. 11. Je rovněž logický nesmysl vycházet z toho, že pokud osoba prokáže výši rozhodných příjmů a náklady na bydlení za předcházející čtvrtletí, nelze příspěvek na bydlení prolongovat a současně odejmout příspěvek proto, že nebyla doložena výše nákladů na bydlení. Buďto osoba náklady na bydlení doloží a pak opravdu nelze příspěvek překlopit (pro výpočet výše příspěvku se užijí skutečné doložené náklady), anebo oprávněná osoba tyto náklady nedoloží, čímž však zase není splněná podmínka pro nepřeklopení a příspěvek se prolonguje. V žádném případě ovšem nelze dávku odejmout. 12. S ohledem na tyto skutečnosti žalobce zdejšímu soudu navrhl, aby napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. IV. Vyjádření žalovaného a replika žalobce 13. V rámci vyjádření ze dne 1. 11. 2024 žalovaný popřel důvodnost žalobních námitek a napadené rozhodnutí má za vydané v souladu se zákonem. Zároveň uvedl, že i podnět žalobce k zahájení přezkumného řízení byl shledán nedůvodným, o čemž byl žalobce řádně vyrozuměn. 14. Žalovaný připomněl, že žalobce byl ještě během 3. čtvrtletí 2023 pro účely příspěvku na bydlení posuzován samostatně a až od ledna 2024 došlo ke změně v okruhu posuzovaných osob, načež dne 31. 1. 2024 žalobce doložil výši příjmů těchto osob za 4. čtvrtletí 2023. Žalovaný trvá na tom, že v této situaci je nutné postupovat dle § 51a odst. 2 zákona o SSP a při posouzení nároku na příspěvek na bydlení vycházet z nově doložených skutečností (tj. příjmů a nákladů na bydlení za 4. čtvrtletí 2023). Tento postup pak vylučuje prolongaci příspěvku podle § 51a odst. 1 zákona o SSP. 15. Vzhledem k tomu, že žalobce doložil pouze rozhodné příjmy, byl správním orgánem I. stupně vyzván též k doložení nákladů na bydlení za 4. čtvrtletí 2023. Poněvadž tyto žalobce nedoložil, nárok na příspěvek na bydlení dle § 51 odst. 5 zákona o SSP dne 31. 12. 2023 zanikl. Žalovaný v postupu správních orgánů nespatřuje žádné vady, pročež krajskému soudu navrhl zamítnutí žaloby. 16. V replice ze dne 21. 3. 2025 žalobce uvedl, že žalovaná správně uvádí ve vyjádření, že „v obdobích, kdy se dávka vyplácí na základě překlopení, zůstává zachována povinnost … ohlásit změny v okruhu společně posuzovaných osob, spolu s údaji o výši jejich příjmů, a změny v užívání bytu, kterými se rozumí zánik nebo změna právního titulu k užívání bytu“. Žádná povinnost doložit náklady na bydlení při změně okruhu společně posuzovaných osob při prolongaci tedy neexistuje. Žalovaná ve vyjádření nově uvádí, že „pro účely příspěvku na bydlení od 1.1.2024 nelze vycházet z příjmů za 4. čtvrtletí 2023 a nákladů na bydlení za 3. čtvrtletí 2023“, což ve správním řízení nezaznělo. Vzhledem k blížícímu se konci platnosti tohoto by měl správní orgán toto již vyřešeno. Tato situace je navíc běžná, neboť vzniká z podmínek § 51a odst. 5 zákona (je třeba doložit pouze příjmy, nikoli náklady). Dle § 51a odst. 1 zákona se pro stanovení výše příspěvku vychází ze skutečností rozhodných pro nárok na příspěvek na bydlení, ze kterých byla určena výše příspěvku na bydlení za měsíc prosinec bezprostředně předcházejícího kalendářního roku, tj. ze skutečností za 3. čtvrtletí 2023. Žalobce byl tedy povinen doložit příjmy, ale je třeba vycházet z příjmů za 3. čtvrtletí 2023 a i ty měl správní orgán k dispozici. Pokud je třeba upřesnit příjmy dětí ohledně toho, co je výživné v rámci nového okruhu společně posuzovaných osob od 1. 1. 2024, žalobce uvedl, že z příjmů dětí bylo 6.300 Kč pro J. N., 6.000 Kč pro M. M. a 5.400 Kč