4 Ads 57/2009 — Nejvyšší správní soud

33 Ad 22/2024- 79 - text pokračování 11 33 Ad 22/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D. ve věci žalobce: nezl. P. M. bytem X zastoupen: J. M., zákonnou zástupkyní (matkou) bytem tamtéž proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 7. 2024, sp. zn. SZ/MPSV-2022/305-921, č. j. MPSV-2024/162112-921, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 7. 2024, sp. zn. SZ/MPSV-2022/305-921, č. j. MPSV-2024/162112-921, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně (dále též „krajský soud“) se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 7. 2024, sp. zn. SZ/MPSV-2022/305-921, č. j. MPSV-2024/162112-921 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Tímto rozhodnutím žalovaný posoudil jeho odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Brně (dále jen „prvostupňový orgán“ nebo „správní orgán I. stupně“) ze dne 15. 12. 2021, sp. zn. SZ/319168/2012/AIS-SSL, č. j. 13783/2021/HUS (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“ nebo „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“) tak, že odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 2. Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně rozhodl ve věci opětovného posouzení nároku a výše příspěvku na péči dle zákona č. 108/2006 Sb., zákon o sociálních službách, ve znění ke dni vydání prvostupňového rozhodnutí (dále jen „zákon o sociálních službách“) tak, že žalobci bude poskytován od měsíce října 2021 příspěvek na péči ve výši 13 900 Kč měsíčně. 3. Prvostupňové rozhodnutí vycházelo z posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Břeclav (dále jen „OSSZ“) ze dne 30. 11. 2021, podle něhož žalobce z důvodu svého dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc při zvládání celkem šesti základních životních potřeb, konkrétně žalobce sám bez pomoci jiné fyzické osoby nezvládá životní potřebu orientace, komunikace, oblékání a obouvání, tělesné hygieny, péče o zdraví a osobní aktivity. Tím se považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III (těžká závislost) ve smyslu § 8 odst. 1 písm. c) zákona o sociálních službách. 4. Napadené rozhodnutí bylo vydáno v dalším řízení o odvolání poté, co prvotní rozhodnutí žalovaného 25. 4. 2022, sp. zn. SZ/MPSV-2022/305-921, č. j. MPSV-2022/71155-921 bylo zrušeno rozsudkem krajského soudu ze dne 21. 11. 2023, č.j. 33 A 22/2022-34 (dále jen „zrušující rozsudek“) a věc byla vrácena žalovanému k novému rozhodnutí o odvolání žalobce. II. Napadené rozhodnutí 5. V odvolacím řízení nechal žalovaný zdravotní stav žalobce opětovně přezkoumat Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“ nebo „komise“). Žalobce se účastnil jednání PK MPSV a byl také vyšetření přítomným psychiatrem. Komise ve svém posudku ze dne 2. 3. 2022 (dále též „prvotní posudek“) dospěla k závěru, že v případě žalobce jde o osobu do 18 let věku, která se dle § 8 odst. 1 písm. c) zákona o sociálních službách považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III (těžká závislost), neboť samostatně bez pomoci jiné fyzické osoby nezvládá 6 základních životních potřeb: orientaci, komunikaci, oblékání a obouvání, tělesnou hygienu, péči o zdraví a osobní aktivity. Ostatní hodnocené základní životní potřeby umožňuje doložený zdravotní stav žalobce zvládat; podle PK MPSV nebyly zjištěny objektivní medicínské důvody pro jejich nezvládání. 6. Při svém hodnocení PK MPSV vycházela jak z podkladové dokumentace (tvořené spisovou dokumentací žalovaného, OSSZ Břeclav a lékařskými nálezy předloženými při jednání), tak i ze zdravotnické dokumentace sestávající z odborných lékařských nálezů. Doložené nálezy byly prostudovány a posudkově zhodnoceny. PK MPSV prostudovala a v kontextu se zdravotním stavem zhodnotila rovněž výsledky sociálního šetření. 7. Z posudkového zhodnocení vyplývá, že hlavní příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je snížená úroveň intelektu do pásma středně těžké mentální retardace. Podle praktického lékaře žalobce netrpí poruchami hybnosti horních či dolních končetin ani páteře. Stoj i chůze žalobce jsou samostatné. Podle závěrů psychologického vyšetření z května 2021 globální rozumové schopnosti žalobce odpovídají horní polovině pásma středně těžké mentální retardace. Výsledek je snižován malou spoluprací a soustředěním. Žalobce je též sledován na neurologii pro epilepsii. Dle posledního neurologického vyšetření z července 2021 je žalobce nadále bez záchvatů a topické neurologické symptomatologie. 8. Podle PK MPSV z doložené zdravotnické dokumentace není prokázáno posudkově významné postižení smyslových funkcí, pohybové omezení ani inkontinence. Současně není prokázána trvalá kardiální či dechová nedostatečnost. Postižení žalobce je intelektové a směřuje do pásma horní poloviny středně těžké mentální retardace. K jednání komise žalobce doložil vyšetření ze speciálního pedagogického centra ze dne 1. 9. 2020 a psychologické vyšetření SPC ze dne 23. 9. 2020; vzhledem k přetrvávající neochotě žalobce ke kvalitní spolupráci nelze intelekt stanovit lege artis. Aktuální výkony v testu odpovídají intelektovým schopnostem v horní polovině pásma STMR, ojedinělé schopnosti žalobce odpovídají intelektovým schopnostem v pásmu LMR (krátkodobá auditivní paměť). PK MPSV konstatovala, že žalobce potřebuje celodenní dohled, vedení a pomoc pečující osoby. 9. Ve vztahu k základní životní potřebě mobility PK MPSV uvedla, že u žalobce není prokázáno těžké omezení hybnosti dolních končetin. Právě tak u něj nejsou prokázány parézy končetin, které by byly objektivním podkladem k nezvládnutí chůze po rovině a po schodech s využitím facilitátorů a odpočinku. Neschopnost využívat dopravní prostředky z mentálních důvodů PK MPSV posudkově zohlednila jak v základních životních potřebách orientace, tak v osobních aktivitách. 10. Základní životní potřebu stravování pak komise neuznala proto, že u žalobce nebylo prokázáno postižení hybnosti horních končetin. Nejsou u něj přítomny parézy a porucha úchopu, které by byly objektivním důvodem k nezvládání této životní potřeby. Žalobce nemá nařízený dietní režim, při jehož nedodržení by byl ohrožen na životě. PK MPSV nezpochybňuje dohled či lehkou dopomoc nad stravováním, nejedná se však o mimořádnou péči. Psychické postižení v horním pásmu středně těžké mentální retardace dovoluje žalobci nacvičit zvládání základních stravovacích návyků. Dle závěrů sociálního šetření je žalobce schopen jíst příborem. 11. K namítanému nezvládání výkonu fyziologické potřeby PK MPSV sdělila, že u žalobce nebyla prokázána plná inkontinence. Úroveň mentálního deficitu žalobci dovoluje nácvik základních hygienických návyků. 12. Zákonná zástupkyně žalobce se závěry posudku PK MPSV ze dne 2. 3. 2022 nesouhlasila a podala vůči nim námitky. V reakci na její vyjádření a nově doložené lékařské zprávy žalovaný požádal komisi, aby zdravotní stav žalobce ve světle vznesených námitek opětovně posoudila. V doplňujícím posudku ze dne 4. 4. 2022 pak dospěla komise k témuž závěru jako v prvotním posudku. PK MPSV uvedla, že doložené zprávy byly k dispozici již při prvotním posouzení. Zprávy jsou doplněny o výčet základních životních potřeb, jež žalobce samostatně nezvládne a nepřinášejí žádné nové skutečnosti ve vývoji či změně zdravotního stavu. Co se týče zpochybňovaných základních životních potřeb mobility, stravování a výkonu fyziologické potřeby, PK MPSV uzavřela, že se k nim již dostatečně vyjádřila ve svém předchozím posudku. Ke zvládání životní potřeby mobility pak PK MPSV pouze doplnila, že schopnost používat dopravní prostředky se hodnotí ve vztahu pohybových schopností. Nelze promítat duplicitně životní potřebu orientace do mobility. Komise nezpochybňuje v případě neuznaných životních potřeb potřebu dohledu či dopomoci jiné osoby, avšak z hlediska prokázaného zdravotního stavu ovšem není tato pomoc hodnocena jako mimořádná péče. Po vyhodnocení skutečností, které k doplnění posudku vedly, neshledala PK MPSV důvody pro změnu již přijatého posudkového závěru. 13. V dalším řízení po zrušení původního rozhodnutí o odvolání žalovaný požádal o vypracování srovnávacího posudku PK MPSV v Ostravě ze dne 4. 4. 2024. Podle závěrů tohoto posudku žalobce nezvládá sedm základních životních potřeb: orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, péče o zdraví a osobní aktivity. PK MPSV v Ostravě hodnotila částečně odlišně od předcházejících posudků základní životní potřebu stravování, neboť žalobce není schopen stravu vybrat, neservírovat a naporcovat. Ke sporné základní životní potřebě (výkonu fyziologické potřeby). PK MPSV v