2 As 46/2005 — Nejvyšší správní soud

62 Af 7/2025- 131 - text pokračování 14 62 Af 7/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Filipa Skřivana a JUDr. Ing. Venduly Sochorové v právní věci žalobců: a) SLOT Group, a.s. sídlem Jáchymovská 142, Sedlec, Karlovy Vary zastoupen JUDr. Pavlem Hráškem, advokátem sídlem Týnská 1053/21, Praha 1 b) CEC Praha a.s. sídlem Tlumačovská 32, Praha 5 zastoupen Mgr. Miloslavem Petrů, LL.M., advokátem sídlem Jungmannova 24, Praha 1 proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 7, Praha 4 o žalobách proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 1. 2025, č. j. 2533-2/2025-900000-24110, sp. zn. 262351/2021-530000-12, takto: I. Žaloby se zamítají. II. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Celní úřad pro Jihomoravský kraj (dále jen „celní úřad“) rozhodnutím ze dne 6. 11. 2024, č. j. 19944-24/2023-530000-12 (dále jen „rozhodnutí o přestupcích“), uznal žalobce a) vinným ze spáchání přestupků dle § 123 odst. 1 písm. b) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách (dále jen „zákon o hazardních hrách“). Přestupků se žalobce a) dopustil tím, že minimálně ve dnech kontrol (11. 2., 13. 2. a 15. 2. 2020) ve 27 provozovnách provozoval na celkem 221 technických zařízeních hazardní hru ve smyslu § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách, ke které nebylo podle § 7 odst. 2 písm. b) zákona o hazardních hrách uděleno povolení. Za přestupky uložil celní úřad žalobci a) pokutu ve výši 3 445 000 Kč. Žalobci b) jako vlastníkovi všech technických zařízení uložil celní úřad ochranné opatření zabrání věcí užitých ke spáchání dotčených přestupků, a to všech technických zařízení a věcí zadržených společně s nimi a ochranné opatření zabrání věci – finanční hotovosti vybrané z bezpečnostních schránek technických zařízení v celkové výši 395 997 Kč a finanční hotovosti určené k vyplácení výher ze zadržených technických zařízení v celkové výši 923 997 Kč a 50 €. Odvolání žalobců žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl a rozhodnutí o přestupcích potvrdil. 2. Při kontrolách žalobce a) předložil čtyři rozhodnutí o povolení k provozování sázkové hry, která mají v čísle jednacím velké tiskací písmeno „A“ (povolení „A“) a která společnosti MASOX a. s. (dále jen „MASOX“) povolují provoz technických zařízení v kontrolovaných provozovnách, a dvě změnová rozhodnutí, kterými mělo dojít k přechodu těchto povolení ze společnosti MASOX na žalobce a) (změnová rozhodnutí „A“). Platnost změnových rozhodnutí „A“ popřely celní orgány s tím, že v informačním systému v oblasti hazardních her (dále též „SDSL“) a příslušném správním spise vedeném Ministerstvem financí (dále jen „ministerstvo“) se nachází jiné verze změnových rozhodnutí, které nezahrnují povolení „A“, a tedy k jejich přechodu na žalobce a) nedošlo. Tuto druhou verzi změnových rozhodnutí (nespornou) považují celní orgány za jedinou platnou a účinnou. II. Žaloba 3. Žalobci namítají, že jsou obě rozhodnutí celních orgánů nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů. Celní orgány totiž nedostatečně reagovaly na jejich námitky a citovanou judikaturu. Pracovník ministerstva dne 25. 9. 2015 osobně předal (doručil) změnová rozhodnutí „A“ zástupci žalobce a) a společnosti MASOX. Oba se vzdali práva na odvolání a změnová rozhodnutí „A“ tak nabyla téhož dne právní moci. Tuto verzi rozhodnutí žalobce a) předložil při kontrolách. 4. Klíčové podle žalobců je, která ze dvou verzí rozhodnutí je platná a účinná, přičemž důkazní břemeno v tomto ohledu nesou celní orgány. Žalovaný, Městský soud v Praze a Nejvyšší správní soud se ve svých předchozích rozhodnutích týkajících se těchto změnových rozhodnutí shodli, že je k vyřešení této otázky nutné zásadní a rozsáhlé doplnění dokazování, včetně zjištění a objasnění původu a existence dvou verzí změnových rozhodnutí, okolností jejich založení do správního spisu ministerstva, a okolností jejich doručení dne 25. 9. 2015. Ministerstvo v jiných soudních řízeních a žalovaný v předchozím zrušujícím rozhodnutí ze dne 5. 1. 2024 zastávali názor, že změnová rozhodnutí „A“ splňují veškeré formální náležitosti stanovené právním řádem, a proto na ně nahlíží jako na řádná a pravomocná rozhodnutí, dokud nebude prokázán opak. Celní orgány opak neprokázaly. Nechaly pouze vypracovat znalecký posudek a z něj, navzdory jeho zásadním nedostatkům, v podstatě výlučně vycházely. 5. V prvé řadě znalecký posudek odpovídá pouze na to, zda se v případě obou verzí dotčených změnových rozhodnutí jedná o originály či nikoli. Nejde tedy o zásadní a rozsáhlé doplnění dokazování a neobjasňuje všechny výše vymezené sporné okolnosti. Žalobci dále zpochybňují přesvědčivost znaleckého posudku. Celní úřad totiž poskytl znalkyni podklady včetně obou verzí změnových rozhodnutí ještě před jejím ustanovením znalkyní, což budí pochybnosti o její nestrannosti. 6. Nejvyšší správní soud navíc uvedl, že došlo k manipulaci se správním spisem v době mezi tím, kdy mu byl doručen, a tím, kdy byl předložen Městskému soudu v Praze. Ministerstvo verze „A“ změnových rozhodnutí ještě před jejich předáním znalkyni rozešilo a následně opětovně sešilo z důvodu jejich „skenování“, ačkoli byly dle Městského soudu v Praze v rámci jím provedeného dokazování opatřeny přelepkou a razítkem ministerstva za účelem ochrany proti jejich rozešití/rozpojení. Znalkyně dospěla k závěru, že jsou změnová rozhodnutí „A“ barevné kopie, nikoliv originály. To je však jen logický důsledek toho, že jí byly celním úřadem předloženy barevné kopie, nikoliv originály. 7. Žalovaný se pasoval do role znalce, pokud poukazoval na vzájemné odlišnosti obou verzí změnových rozhodnutí. Pro závěry, které učinil, ale nemá dostatečnou odbornost. Notářský zápis, který pravost rozhodnutí předložených žalobcem a) potvrzuje, žalovaný odmítá. Jde přitom o listinu o ověření, která je podle § 6 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), veřejnou listinou (presumpce správnosti) a potvrzuje i autenticitu předloženého originálu. Úředně ověřená kopie veřejné listiny (změnového rozhodnutí) je také veřejnou listinou s presumpcí správnosti a má stejnou důkazní hodnotu jako originál. Dokud nebude pravost veřejných listin vyvrácena, musí žalovaný vycházet z jejich správnosti a nemůže je hodnotit (§ 50 odst. 4 a § 53 odst. 3 správního řádu). Vzhledem k tomu, že nebyla vyvrácena platnost změnových rozhodnutí „A“, nebyla zjištěna ani protiprávnost provozování hazardních her žalobcem a). Celní orgány se odvolávaly také na údaje v interní evidenci ministerstva v oblasti hazardních her (zejména v informačním systému SDSL), a to přesto, že v ní Nejvyšší kontrolní úřad shledal hrubý a dlouhodobý nepořádek. 8. Jelikož celní orgány v rozporu se zásadou materiální pravdy neobjasnily skutkový stav tak, jak je zavázaly v jiných řízeních správní soudy a žalovaný ve svém předchozím zrušujícím rozhodnutí, nemohly ani posoudit, zda žalobce a) spáchal přestupky a zda mohla být žalobci b) uložena ochranná opatření v podobě zabrání věcí užitých k údajnému spáchání přestupků. Žalobci proto navrhují, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný se žalobou nesouhlasí. Žalobní námitky nereflektují vypořádání odvolacích (obsahově podobných) námitek v napadeném rozhodnutí, resp. závěry celních orgánů účelově zkreslují. Obsah správního spisu existenci originálu změnových rozhodnutí „A“ vyvrací. Nemůže proto obstát argumentace úředně ověřenou kopií údajně existujícího originálu. Závěrem správního řízení bylo, že změnová rozhodnutí „A“ jsou padělky, které byly vyhotoveny až po převzetí nesporné verze změnových rozhodnutí. 10. Především totožnost umístění razítka a tvar podpisu na padělcích nalezených ve spisu a na všech vyhotoveních změnových rozhodnutí „A“ a jejich ověřených kopiích dokládá, že jak padělky s označením „SPIS“ nalezené v originálu spisu ministerstva, tak ověřené kopie změnových rozhodnutí „A“ předkládané žalobci, byly vyhotoveny z jednoho stejnopisu. Z logiky věci je totiž vyloučeno, aby na originálu rozhodnutí založeném ve spise a na stejnopisu, který převzal účastník, bylo umístění razítka a tvar podpisu totožné. Již z této skutečnosti lze dovodit, že originál změnových rozhodnutí „A“ neexistuje, ale jedná se toliko o vícero vyhotovení padělků, k jejichž vytvoření byla použita zadní strana nesporného změnového rozhodnutí, jíž zástupce žalobce a) osobně převzal na ministerstvu. Současně je tím vyloučena následná manipulace s rozhodnutím ze strany ministerstva, neboť s verzí stejnopisu, která byla podkladem předkládaných ověřených kopií, disponuje výhradně žalobce a). Na toto posouzení není třeba být znalcem. Jde o skutečnosti viditelné pouhým okem a jejich uvedení do logických souvislostí. 11. Žalobce a) ani na vý