2 Ao 2/2007 — Nejvyšší správní soud

65 A 10/2024- 170 - text  10 65 A 10/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců JUDr. Václava Štencla, MA a Mgr. Jana Jiráska, Ph.D. ve věci navrhovatelů: a) Ing. J. B. bytem X b) Bc. T. B. bytem X c) Mgr. L. B. bytem X všichni zastoupeni advokátem Mgr. Bc. Davidem Dvořákem sídlem Nerudova 714/8, 691 45 Podivín proti odpůrci: obec Rakvice, IČO 00283568 sídlem Náměstí 22, 691 03 Rakvice zastoupen advokátem Mgr. Davidem Zahumenským sídlem třída Kpt. Jaroše 1922/3, 602 00 Brno o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Změny č. 1 územního plánu Rakvice, vydané zastupitelstvem obce Rakvice dne 31. 8. 2023, v části, kterou došlo ke změně výškové hladiny zástavby vztahující se k pozemkům p.č. st. X, p.č. XA a p.č. XB v k. ú. X, takto: I. Řízení o návrhu navrhovatelky c) se zastavuje. II. Návrh navrhovatelů a) a b) se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o návrhu navrhovatelky c). IV. Navrhovatel a) je povinen zaplatit odpůrci na náhradě nákladů řízení částku 4 114 Kč, a to k rukám Mgr. Davida Zahumenského, advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. V. Navrhovatelka b) je povinna zaplatit odpůrci na náhradě nákladů řízení částku 4 114 Kč, a to k rukám Mgr. Davida Zahumenského, advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Zastupitelstvo odpůrce vydalo dne 31. 8. 2023 opatření obecné povahy – Změnu č. 1 Územního plán Rakvice (dále „změna územního plánu“), která nabyla účinnosti dne 23. 11. 2023. Navrhovatelé se domáhají zrušení změny územního plánu v části týkající se změny výškové hladiny zástavby na pozemcích uvedených v záhlaví, které jsou v jejich vlastnictví (dále „dotčené pozemky“), konkrétně z původních 10 m na 4,5 m. II. Stanoviska účastníků řízení 2. Navrhovatelé předně namítají narušení jejich právní jistoty a legitimního očekávání. Pokud existovala dlouhodobě neměnná úprava výškové hladiny zástavby, nemohli očekávat její změnu. Plachtová hala na dotčených pozemcích byla postavena v roce 2022. Navrhovatelé proto odmítají, že by nekonali a nesnažili se využít zastavitelného pozemku. Uskutečnění dalšího kroku vyžaduje dlouhodobější proces a je nutno zajistit souhlasné stanovisko spoluvlastníků a uživatelů a financování. Z případné nečinnosti tak nelze dovozovat závěry o nevyužití zastavitelnosti pozemků. Došlo k limitaci a maření dlouhodobých záměrů navrhovatelů, neboť širší využití pozemků a rozšíření podnikatelské činnosti je vázáno na rozšíření stávající plachtové haly. Došlo také k omezení využitelnosti pozemků a snížení jejich hodnoty. Ty byly odkoupeny od odpůrce, který sám počítal s výškovým limitem 10 m a s tímto vědomím pozemky odprodal. Navrhovatelé dále namítají nedostatečné odůvodnění negativního vlivu na panorama obce. Není uvedeno, na základě jakých podkladů byl výškový limit 10 m považován za natolik nežádoucí, že muselo dojít k jeho snížení o více než polovinu. Chybí tak objektivní analýza vlivu zástavby na panorama. Nebyl zpracován urbanistický, krajinářský či podobný posudek. Výšková zástavba může být nezbytná pro rozvoj oblasti a posílení její využitelnosti a konkurenceschopnosti. Panoramata nejsou tvořena pouze výškou zástavby, ale i dalšími faktory, jako je použití materiálů, urbanistická struktura a celková vizuální integrita oblasti. Navrhovatelé také nesouhlasí se závěrem, že veřejný zájem na ochraně krajiny převáží nad jejich soukromým zájmem. Nejde o obytnou část obce a nenachází se zde významná pamětihodnost či jiné krajinné uspořádání, vytvářející zásadní a významné panorama obce. Již existující plachtová hala přesahuje nyní stanovený výškový limit 4,5 m, neboť výška po pomyslnou římsu je 4,542 m. Halu by tak nebylo možné byť jen rozšířit, čímž dochází k zásahu do legitimního očekávání navrhovatelů. 3. Odpůrce navrhuje zamítnutí návrhu. Odkazuje na odůvodnění rozhodnutí o námitkách a shrnuje, že důvodem nové regulace je ochrana krajinného rázu a panoramatu obce. Význam této ochrany podporuje odkazem na Strategii rozvoje na roky 2023-2027, Schéma urbanistické kompozice a územně analytické podklady ORP Břeclavsko. Odkazuje také na odůvodnění změny územního plánu, opakuje důvody uvedené v rozhodnutí o námitkách a cituje mimo jiné publikaci Ministerstva pro místní rozvoj Charakter a struktura zástavby venkovských sídel v územních plánech, informace z webu Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky či pasáže Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje. Zastupitelstvo odpůrce dne 13. 9. 2021 schválilo zprávu o uplatňování územního plánu, z níž plyne, že cílem změny územního plánu bylo od počátku nastavit vhodnou urbanistickou koncepci, která povede k ochraně hodnot v území, tedy i krajinného rázu. Odpůrce poukazuje také na specifika krajinného rázu vesnic v blízkosti krajinné památkové zóny Lednicko – Valtický areál. Navrhovatelům nic nebránilo, aby podle předchozího územního plánu realizovali své záměry. Své podnikatelské záměry ani nespecifikovali. V kupních smlouvách z let 2002 a 2004 nebyl žádný příslib zachování výškového limitu 10 m. 4. Navrhovatelé v replice nejprve poukazují na to, že argumentace odpůrce nadmořskou výškou je zkreslená, a doplňují, že pro zemědělskou prvovýrobu je zásadní, aby bylo možné v plánované hale vyklopit vlečku nebo přívěs za traktor, jehož maximální výška vyklápění je přes 8 m. Dále zpochybňují některé úvahy odpůrce týkající se krajinného rázu. Ten je již narušen vysokorychlostní železniční tratí, potažmo bude narušen jejím budoucím mimoúrovňovým křížením se stávajícím železničním koridorem. V blízkosti areálu, kde se konají místní folklórní akce, je tenisová hala, která nezapadá do folklórního prostředí. Z lokalit A, B a C nemůže být viditelná stavba na dotčených pozemcích, i kdyby měla výšku 10 m. Na hřebeni kopce již dnes stojí další stavby, jako například vinařský dům Dominant, jehož výška v hřebeni přesahuje 15 m. Navrhovatelé konstantně směřují k realizaci staveb na dotčených pozemcích, musí však zohledňovat finanční náročnost takového projektu. III. Posouzení věci krajským soudem 5. Krajský soud předně shledal, že v případě návrhu navrhovatelky c) nejsou splněny podmínky pro rozhodnutí ve věci samé. Při podání návrhu nebyl zaplacen soudní poplatek za návrh. Navrhovatelka c) byla proto usnesením krajského soudu ze dne 26. 11. 2024 vyzvána k zaplacení soudního poplatku za návrh ve výši 5 000 Kč podle položky č. 18 bodu 2 písm. b) sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen „zákon o soudních poplatcích“). Lhůta k zaplacení byla stanovena na 15 dnů. Navrhovatelka c) byla poučena o důsledcích marného uplynutí lhůty k zaplacení soudního poplatku. Usnesení bylo doručeno zástupci navrhovatelky c) dne 27. 11. 2024. Lhůta pro zaplacení soudního poplatku uplynula 12. 12. 2024. Navrhovatelka soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatila. 6. Podle § 4 odst. 1 písm. a) a § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je soudní poplatek za řízení splatný vznikem poplatkové povinnosti, tedy podáním návrhu na zahájení řízení. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí lhůty soud podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. 7. Podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále „s. ř. s.“) soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak s. ř. s. nebo zvláštní zákon, kterým je v tomto případě zákon o soudních poplatcích. Krajský soud tedy řízení o návrhu navrhovatelky c) výrokem I. tohoto rozsudku zastavil pro nezaplacení soudního poplatku. 8. Krajský soud dále uvádí, že navrhovatelé a) a b) osvědčili svou aktivní procesní legitimaci. Podle § 101a odst. 1 věty první s. ř. s., je návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části oprávněn podat ten, „kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen.“ Navrhovatelé jsou vlastníky pozemků dotčených regulací, proti které v návrhu brojí. V návrhu poukazují na důsledky změny územního plánu, přičemž krajský soud považuje tato tvrzení za dostatečná pro závěr o naplnění aktivní procesní legitimace. Odpůrce ostatně procesní legitimaci navrhovatelů nezpochybňuje. 9. Jelikož navrhovatelé a) a b) jsou osobami aktivně procesně legitimovanými a návrh byl podán včas (§ 101b odst. 1 s. ř. s.), přistoupil soud, vázán rozsahem a důvody návrhu (§ 101d odst. 1 s. ř. s.), k přezkoumání změny územního plánu. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době jeho vydání (§ 101b odst. 3 s. ř. s.). Podkladem rozhodnutí soudu byla spisová dokumentace odpůrce, z níž soud vychází, aniž by jí p