— Nejvyšší správní soud

65 A 8/2025- 170 - text  15 č. j. 65 A 8/2025 USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Terezy Matuškové ve věci navrhovatele: politické hnutí Česká republika na 1. místě! sídlem Jankovcova 1535/2a, 170 00 Praha 7 – Holešovice, zastoupený advokátem JUDr. Miroslavem Pindešem, Ph.D., sídlem Zámecká 550, 685 01 Bučovice za účasti: 1. Krajský úřad Zlínského kraje sídlem třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín 2. politické hnutí Stačilo! sídlem Václavov 741/12, 671 72 Miroslav jednající volební zmocněnkyní Ing. D. B. bytem X o návrhu na zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 15. 8. 2025, č. j. KUZL 72362/2025, o registraci kandidátní listiny politického hnutí Stačilo! pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 3. a 4. října 2025, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V této věci se soud zabýval výkladem § 31 až § 33 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů („volební zákon“). Posuzoval, zda politické hnutí Stačilo! („Stačilo!“) kandiduje ve Zlínském kraji ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 3. a 4. října 2025 („volby 2025“) jako tzv. „skrytá koalice“. II. Návrh 2. Návrhem doručeným soudu dne 20. 8. 2025 se navrhovatel domáhá zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje („krajský úřad“) ze dne 15. 8. 2025, č. j. KUZL 72362/2025, o registraci kandidátní listiny politického hnutí Stačilo! pro volby 2025 (dále též „rozhodnutí o registraci“). Uvedl, že Stačilo! kandiduje ve volbách 2025 společně s dalšími politickými stranami [Komunistická strana Čech a Moravy („KSČM“), Sociální demokracie („SOCDEM“), Česká strana národně sociální („ČSNS“) a Spojení demokraté – Sdružení nezávislých („SD-SN“)] na základě memoranda, které fakticky supluje koaliční smlouvu. Spojení Stačilo! a těchto stran je dle navrhovatele koalicí, neboť splňuje všechny její znaky. V rámci kandidatury nerozhodují orgány hnutí Stačilo!, ale zástupci jednotlivých stran. Strany mají dále právo veta v otázce přistoupení dalšího člena na kandidátní listinu, strany pak v mediích opakovaně deklarovaly spolupráci, mají společný volební program a dohodly se na ustavení společného poslaneckého klubu. Stačilo! tímto jednáním zneužívá registrační proces a obchází aditivní uzavírací klauzuli pro koalice obsaženou v § 49 volebního zákona, čímž porušuje rovnost podmínek politické soutěže. 3. Registrace kandidátní listiny Stačilo! je v rozporu s § 31 odst. 1 a § 32 odst. 1 písm. b), f) a h) volebního zákona, neboť subjekty kandidující společně měly podat kandidátní listinu v režimu koalice. Nález Ústavního soudu ze dne 3. 2. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 44/17, nelze na věc použít, neboť se týkal nepřiměřeně vysoké uzavírací klauzule pro koalice. Pro nyní posuzovanou věc je závazná nová právní úprava, která byla přijata na základě uvedeného nálezu. III. Vyjádření účastníků 4. Krajský úřad ve svém vyjádření k návrhu popsal průběh registračního řízení. Při posouzení kandidátní listiny krajský úřad vycházel z textu volebního zákona, z usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 11. 2017, č. j. Vol 57/2017-24, a z nálezu Ústavního soudu ze dne 28. 5. 1996, sp. zn. I. ÚS 127/96. Při nedostatku právní regulace je dle krajského úřadu relevantní pouze rozhodnutí samotného politického subjektu, zda se chce voleb účastnit samostatně nebo jako koalice. V rámci formálního registračního řízení nemá krajský úřad povinnost odhalovat a posuzovat míru spolupráce subjektů zastoupených na kandidátní listině. Krajský úřad proto navrhl, aby soud návrh zamítl. 5. Stačilo! ve svém vyjádření k návrhu namítlo, že návrh byl podán osobou zjevně neoprávněnou, neboť advokát navrhovatelky byl k podání návrhu zmocněn statutárním orgánem navrhovatelky, a nikoliv volebním zmocněncem navrhovatelky. Pokud by byl podán nový návrh na základě plné moci udělené zmocněncem navrhovatelky, jednalo by se o návrh opožděný. Dále uvedlo, že není skrytou koalicí, ale registrovaným politickým hnutím. Nejedná se o prázdnou entitu, neboť má ustavené orgány a členskou strukturu. Krajský úřad postupoval v souladu se zákonem, povahou registračního řízení a zavedenou praxí spočívající v tom, že na kandidátkách politických stran kandidují členové různých stran nebo dochází k uzavírání dohod s podporujícími subjekty. Pojetí koalice v právním řádu a v soudní praxi je formální – koalicí je pouze takové uskupení dvou a více politických subjektů, jež se takto samy označí a postupují ve volbách společně. Stačilo! nenaplňuje pojmové znaky koalice, ani jiné prvky či standardy koaliční spolupráce, proto navrhuje, aby soud návrh odmítl, nebo zamítl. IV. Podmínky řízení 6. Podle § 32 odst. 5 volebního zákona činí politická strana, politické hnutí nebo koalice úkony ve volebních věcech prostřednictvím svého zmocněnce. Zmocněncem nebo jeho náhradníkem je fyzická osoba, která je takto označena na kandidátní listině; nemůže jím být osoba mladší 18 let, osoba s omezenou svéprávností nebo kandidát. Úkony svého zmocněnce ve volebních věcech je politická strana, politické hnutí nebo koalice vázána. Svého zmocněnce a jeho náhradníka může politická strana, politické hnutí nebo koalice písemně odvolat; zmocnění zaniká okamžikem doručení tohoto odvolání krajskému úřadu. 7. Podle § 3 odst. 1 věta první zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, jsou strany a hnutí právnickými osobami, které dle § 6 odst. 2 písm. b) bod 6 a 7 téhož zákona musí ve svých stanovách definovat statutární orgány a způsob, jakým tyto statutární orgány za stranu či hnutí jednají navenek. 8. Podle § 86 volebního zákona se může mimo jiné politická strana, politické hnutí nebo koalice, která podala kandidátní listinu domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu proti provedení registrace kandidátní listiny do 2 dnů od doručení rozhodnutí. 9. Podle § 97a odst. 3 volebního zákona je lhůta určená podle dnů zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin. 10. Stačilo! namítlo, že návrh byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou, neboť plná moc byla zástupci navrhovatelky udělena přímo navrhovatelkou (jejím statutárním orgánem), a nikoliv volebním zmocněncem. Z výše citovaného § 32 odst. 5 volebního zákona skutečně vyplývá, že za politickou stranu jedná ve volebních věcech (kam nepochybně patří i volební soudnictví) její zmocněnec. Volební zákon současně ale na některých místech výslovně uvádí, kdy je ten který úkon oprávněn provést výlučně zmocněnec (např. podání kandidátní listiny dle § 31 odst. 3). A contrario tedy volební zákon nevylučuje, aby v jiných případech jednal za politickou stranu i jiný subjekt. Typicky se bude jednat právě o statutární orgán politické strany, který je oprávněn jednat za politickou stranu navenek bez omezení (viz výše citovaná úprava zákona č. 424/1991 Sb.). Jestliže tedy v nyní projednávané věci byla plná moc k podání návrhu udělena statutárním orgánem navrhovatelky, byl návrh podán osobou k tomu oprávněnou. 11. Nad rámec uvedeného soud poukazuje na skutečnost, že nedostatek plné moci je nedostatkem podmínky řízení, který lze odstranit (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2017, č. j. Vol 65/2017-24). Navrhovatelka dne 24. 8. 2025 předložila soudu plnou moc k podání návrhu podepsanou za navrhovatelku jejím volebním zmocněncem. Eventuální vada tak byla odstraněna. 12. Ve vztahu ke včasnosti návrhu soud pouze konstatuje, že lhůta k jeho podání uplynula ve středu 20. 8. 2025 v 16:00 hodin (§ 86 ve spojení s § 97a odst. 3 volebního zákona). Návrh byl soudu doručen do datové schránky dne 20. 8. 2025 v 14:34 hodin, tedy včas. 13. Vzhledem k tomu, že byly splněny i další podmínky řízení, soud přistoupil k meritornímu posouzení návrhu. 14. Závěrem této části soud považoval za vhodné vyjádřit se k otázce, zda je povolán v této fázi volebního procesu (registrační řízení) navrhovatelkou vznesenou otázku řešit, nebo zda se jedná až o problém případné neplatnosti voleb, hlasování či volby kandidáta, k níž je příslušný Nejvyšší správní soud po skončení voleb. Podle názoru soudu jde o materii, která musí být řešena a s konečnou platností vyřešena již v registračním řízení (resp. v soudním přezkumu registračního řízení). To, zda určitý subjekt kandiduje ve volbách jako politická strana (hnutí) nebo koalice, má dopad jak na průběh volební kampaně, tak i na výsledek voleb v podobě vyšší aditivní klauzule pro koalice. Jednotliví aktéři voleb – politické strany (hnutí), koalice, voliči, ale též volební orgány – proto musí již v okamžiku ukončení registračního řízení a jeho soudního přezkumu vědět, s kým a jak mají počítat. Za zdrženlivější (resp. v souladu s principem zdrženlivosti soudu při přezkumu voleb a předvídatelnosti volebního