1 Ao 1/2009 — Nejvyšší správní soud

66 A 2/2025- 528 - text  30 66 A 2/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Petra Pospíšila, soudkyně Lenky Bahýľové a soudce Martina Kopy ve věci navrhovatelů: a) KALINA industries s. r. o., IČO 27758991 sídlem U Tescomy 255, 760 01 Zlín b) ROVENIKA s. r. o., IČO 28261062 sídlem Merhautova 960/84, 613 00 Brno c) P. K. bytem X d) P. K. bytem X e) Ing. Zdeněk Krátký, IČO 63462583 sídlem Nábřeží 7037, 760 01 Zlín f) AGENTURA OSMA, a. s., IČO 40942171 sídlem Rybníky IV 7059, 760 01 Zlín g) ACE-TECH s. r. o., IČO 27419185 sídlem Rybníky V 5681, 760 01 Zlín h) authentic technology s. r. o., IČO 29268982 sídlem Nivy I 5272, 760 01 Zlín i) DAVEX – CZ, spol. s r. o., IČO 25506234 sídlem Rybníky VI 7061, 760 01 Zlín j) BMKco. s. r. o., IČO 26266920 sídlem Kvítkovická 1533, 763 61 Napajedla k) IMONT, s. r. o., IČO 46342681 sídlem Nábřeží 719, 760 01 Zlín l) PARTR reality s. r. o., IČO 05664144 sídlem Všemina 234, 763 15 Všemina m) SPO spol. s r. o., IČO 44005067 sídlem Nábřeží 674, 760 01 Zlín n) TAŠ-STAPPA beton, spol. s r. o., IČO 25593625 sídlem Zálešná III 2616, 760 01 Zlín o) D. T. bytem X p) D. M. bytem X q) ANC real, a. s., IČO 05593026 sídlem Nábřeží 737, 760 01 Zlín všichni zastoupeni advokátem Mgr. Martinem Kandelem sídlem Lešetín IV/777, 760 01 Zlín proti odpůrci: Statutární město Zlín sídlem náměstí Míru 12, 760 01 Zlín za účasti osob zúčastněných na řízení: 1. CREAM SICAV, a. s., IČO 28545320 sídlem Nuselská 262/34, 140 00 Praha 2. VIZIA a. s., IČO 27933408 sídlem Nuselská 262/34, 140 00 Praha obě zastoupeny advokátem Mgr. Pavlem Černým sídlem Údolní 567/33, 602 00 Brno o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Změny č. 4B územního plánu Zlína, které nabylo účinnosti dne 24. 2. 2024, v textové i grafické části změnové lokality U18 vymezené jako plocha přestavby č. 1184, P78 takto: I. Návrh navrhovatelů a), b), c), d), e), f), h), i), k), l), m), n), o), p), q) se zamítá. II. Návrh navrhovatelek g) a j) se odmítá. III. Navrhovatelé nemají právo na náhradu nákladů řízení. IV. Odpůrci se nepřiznává náhrada nákladů řízení vůči navrhovatelům a), b), c), d), e), f), h), i), k), l), m), n), o), p), q). V. Odpůrce nemá právo na náhradu nákladů řízení o návrzích navrhovatelek g) a j). VI. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. VII. Každé z navrhovatelek g) a j) se z účtu Krajského soudu v Brně vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich advokáta Mgr. Martina Kandela. Navrhovatelky g a j) se vyzývají, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto rozsudku sdělily soudu číslo bankovního účtu, na nějž mají být soudní poplatky vráceny. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Navrhovatelé požadují, aby soud zrušil opatření obecné povahy – Změnu č. 4B územního plánu Zlína, která nabyla účinnosti dne 24. 2. 2024. Zpochybňují jak textovou, tak grafickou část změny, konkrétně v části lokality U18, vymezené jako plocha přestavby č. 1184, P78 (dále též jen „napadené OOP“ nebo „změna územního plánu“). 2. Podstatou této změny je přeměna části lokality na území odpůrce označované jako „Rybníky“, v níž se dosud nacházely plochy smíšené výrobní („plochy SP“), plochy dopravní infrastruktury („plochy DS“) a plochy výroby a skladování („plochy V“), na lokalitu určenou mj. k bydlení. V této části jsou nově vymezeny plochy smíšené v centrální zóně – městské centrum („plochy SO.1“). [OBRÁZEK] 3. Navrhovatelé, kteří jsou vlastníky nebo uživateli pozemků ve fialové části vyseče územního plánu označené SP (směrem na západ od bíle označené plochy SO.1) s takovou změnou územního plánu nesouhlasí. Tvrdí, že došlo k nezákonnému zásahu do jejich vlastnického práva (čl. 11 Listiny základních práv a svobod) a práva na podnikání (čl. 26 Listiny). Odpůrce podle nich při pořízení změny nerespektoval původ, vývoj a současnou podobu areálu Rybníky, ani konstantní judikaturu správních soudů. Navíc podle nich nerealisticky posoudil své možnosti dosáhnout zamýšleného cíle. II. Podmínky řízení 4. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou všichni navrhovatelé legitimováni k podání návrhu. Tuto otázku je soud povinen posoudit z úřední povinnosti. Ve svém vyjádření k návrhu však existenci návrhové legitimace rozporoval i odpůrce. 5. Podle § 101a odst. 1 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s. ř. s.“), návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen. 6. Dle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu („NSS“) ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009-120, č. 1910/2009 Sb. NSS, Vysoká nad Labem, je legitimace k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy či jeho části ve smyslu § 101a odst. 1 s. ř. s. dána, tvrdí-li navrhovatel, že opatření obecné povahy či procedura vedoucí k jeho vydání jsou nezákonné, a bude-li současně logicky konsekventně a myslitelně tvrdit možnost dotčení své právní sféry příslušným opatřením obecné povahy. Dotčení práv musí být v kontextu konkrétního opatření logicky možné a rozumně představitelné. Záleží přitom na povaze, obsahu a způsobu regulace, kterou opatření provádí. 7. Rozšířený senát dále uvedl (bod 35): „(…) Územní plány regulují základní koncepci rozvoje a uspořádání, jakož i přípustné a zakázané způsoby využití určitého území. Území je prostor skládající se z pozemků a na nich umístěných věcí, především staveb. Předmětem regulace územního plánu je tedy území tvořené primárně sumou nemovitých věcí. Územním plánem mohou tedy ve své právní sféře být dotčeny ty osoby, které mají práva k nemovitostem nacházejícím se na území tímto plánem regulovaném. Právo nějak nakládat určitou věcí (a tedy i nebezpečí, že bude určitá osoba v tomto svém právu, zejména v jeho rozsahu, obsahu, kvalitě či různých modalitách či potenciálních možnostech jeho výkonu, územním plánem nějak omezena) je v posledku vždy odvozeno od vlastnického práva k této věci – buď právo nakládat věcí je přímo součástí vlastnického práva (pak jde o výkon vlastnického práva), nebo vyplývá z omezení vlastnického práva jiných osob k dotyčné věci (pak jde o věcné právo k věci cizí, které může mít soukromoprávní i veřejnoprávní povahu), anebo jde o právo relativní, poskytnuté tím, kdo je oprávněn přímo či zprostředkovaně věcí disponovat (typicky právo nájemní či podnájemní, ale i výpůjčka aj.). (…).“ 8. Navrhovatelem v řízení o návrhu na zrušení územního plánu nebo jeho části může být (bod 36) „zásadně jen taková osoba, která má přímý a nezprostředkovaný vztah k nějaké části území, které je územním plánem regulováno. Bude jím tedy vlastník (spoluvlastník) pozemku nebo jiné nemovité věci (nebo jiných majetkových hodnot majících povahu obdobnou nemovitým věcem…) a oprávněný z věcného práva k takovýmto věcem (majetkovým hodnotám). Nebude jím však osoba, jejíž právo k dispozici věcí nemá povahu práva absolutního, nýbrž toliko relativního (zejména jím tedy nebude nájemce, podnájemce, vypůjčitel apod.), neboť tato osoba má toliko právo požadovat na tom, kdo jí věc přenechal k užívání, aby jí zajistil nerušené užívání věci v souladu s uzavřenou smlouvou. Nájemce, podnájemce či vypůjčitel však nemohou být v případě územního plánu na svých právech dotčeni způsobem, jaký má mysli § 101a odst. 1 s. ř. s., neboť jejich práva se nevztahují k území (resp. jeho části), nýbrž k tomu, kdo jim užívání části území umožnil na základě příslušné smlouvy zakládající jejich relativní práva. Uvedené osoby tedy musí své ekonomické či jiné oprávněné zájmy prosazovat zprostředkovaně prostřednictvím těch, kdo jim užívání věcí dotčených územním plánem umožnili.“ 9. Dále je (bod 37) „výjimečně představitelné, aby aktivní procesní legitimace byla dána i tehdy, tvrdí-li navrhovatel, který sám není vlastníkem nemovitosti ani nemá právo k takové cizí věci na území regulovaném územním plánem, že jeho vlastnické právo nebo jiné absolutní právo k nemovitosti nacházející se mimo území regulované územním plánem by bylo přímo dotčeno určitou aktivitou, jejíž provozování na území regulovaném územním plánem tento plán (jeho změna) připouští. Typicky půjde o vlastníka pozemku sousedícího s územím regulovaným územní plánem, který by mohl být dotčen určitou aktivitou, jejíž vlivy se významně projeví i na jeho pozemku (např. exhalacemi, hlukem, zápachem apod.) nebo které povedou k významnému snížení hodnoty jeho majetku“. 10. Na citovaných závěrech rozšířeného senátu NSS, které jsou ustálenou judikaturou, navazují četná rozvíjející rozhodnutí téhož soudu (např. usnesení rozšířeného senátu ze dne 21. 10. 2008, č. j. 8 As 47/2005-86, č. 1764/2009 Sb. NSS, rozsudky ze dne 14. 2. 2006, č. j. 1 Afs 40/2005-62, č. 1477/2008 Sb. NSS, ze dne 31. 10. 2023 č. j. 4 As 182/2021-42, a další rozhodnutí, konkrétně k absenci procesní legitimace v případě uživatelů či nájemců nemovitostí viz usnesení ze dne 30. 11. 2006, č. j. 2 Ao 2/2006