— Nejvyšší správní soud

67 A 5/2025- 76 - text  6 67 A 5/2025 USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Filipa Skřivana a JUDr. Ing. Venduly Sochorové v právní věci navrhovatele: Volt Česko sídlem Na dlouhém lánu 343/34, Praha 6, zastoupen Mgr. Petrou Stupkovou, advokátkou sídlem Na Zderaze 1275/15, Praha 2 proti proti odpůrcům: 1. Krajský úřad Zlínského kraje sídlem třída Tomáše Bati 21, Zlín 2. Svoboda a přímá demokracie (SPD) sídlem Rytířská 410/6, Praha 1 zastoupen JUDr. Adamem Batunou, advokátem sídlem Václavské náměstí 846/1, Praha 1 o návrhu na zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 15. 8. 2025, č. j. KUZL 73415/2025, o registraci kandidátní listiny politického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 3. a 4. října 2025, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Návrh 1. Krajský úřad Zlínského kraje rozhodnutím ze dne 15. 8. 2025, č. j. KUZL 73415/2025, ve Zlínském volebním kraji zaregistroval kandidátní listinu politického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) [dále též jen „SPD“] pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 3. a 4. 10. 2025 (dále též jen „napadené rozhodnutí“). 2. Navrhovatel je politickou stranou, která podala kandidátní listinu ve Zlínském volebním kraji, a proti napadenému rozhodnutí brojí návrhem podle § 86 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů („volební zákon“). Domnívá se, že dochází k obcházení tzv. aditivní uzavírací klauzule pro koalice dle § 49 odst. 1 volebního zákona tím, že SPD vytvořilo s ostatními stranami nepřiznanou volební koalici. Na kandidátních listinách SPD totiž nejsou uvedeni jen členové této politické strany a nestraníci, ale také členové dalších subjektů, s nimiž se na úrovni nejvyšších orgánů daných stran v rámci memoranda o jejich spolupráci SPD na takovém postupu dohodla; jedná se o politické strany Trikolora, PRO Právo Respekt Odbornost a Svobodní (dále též „ostatní strany“). Strany společně vystupují v předvolební kampani a používají stejné marketingové materiály. Lídryní kandidátní listiny SPD ve Zlínském kraji je Zuzana Majerová, předsedkyně politické strany Trikolóra. 3. Pokud by rozhodnutí o kandidování ve formě koalice záviselo pouze a výhradně na vůli kandidujících politických subjektů (bez ohledu na materiální naplnění charakteristik koalice), znamenalo by to zjevnou protiústavní mezeru v zákoně. Dle navrhovatele není přípustné, aby uplatnění přísnější právní úpravy bylo v oblasti politické soutěže ponecháno výhradně na vůli subjektu účastnícího se politické soutěže. Smyslem zákona naopak je zabránit spojování stran výhradně za účelem snadnějšího překonání běžné pětiprocentní hranice pro vstup do prvního skrutinia a následné fragmentace sil v poslanecké sněmovně. Aditivní uzavírací klauzule by při opačném výkladu byly nadbytečné. II. Vyjádření odpůrců 4. Oba odpůrci považují návrh za nedůvodný a opírají se v zásadě o shodnou argumentaci. Zmiňují dosavadní judikaturu (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 11. 2017, č. j. Vol 57/2017-24, a nález Ústavního soudu ze dne 28. 5. 1996, sp. zn. I. ÚS 127/96) a uvádějí, že kandidátní listina byla do volebního kraje podána jako kandidátní listina SPD bez koaličního označení, vymezení členů koalice či názvu koalice. Krajský úřad přezkoumal kandidátní listinu dle § 31 a § 32 volebního zákona a zaregistroval ji, neboť pro to byly splněny veškeré podmínky. Zákon správnímu orgánu neumožňuje „překvalifikovat“ samostatnou kandidátní listinu na koaliční či odmítnout kandidátní listinu na základě politologických úvah či indicií. Přítomnost osob spjatých s jinými stranami (členství, dřívější kandidatury, politická podpora či programová spolupráce) je v rámci soutěže politických stran legitimní a nemá vliv na právní kvalifikaci kandidátní listiny. Výslovné znění § 31 volebního zákona představuje racionální, předvídatelné a administrativně zvládnutelné kritérium pro rozlišení koalic a samostatných kandidatur. Politická podpora či personální přesahy nejsou „obcházením“ zákona. Vedení volební kampaně a mediální prezentace nejsou pro proces registrace kandidátní listiny relevantní. III. Posouzení věci 5. Navrhovatel je podle § 89 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), a § 86 volebního zákona oprávněn domáhat se soudní ochrany proti registraci kandidátní listiny SPD pro volby, neboť je politickou stranou, která podala kandidátní listinu pro tyto volby. Návrh byl podán ve lhůtě dle § 86 volebního zákona, neboť rozhodnutí o registraci kandidátní listiny SPD bylo doručeno ve smyslu § 33 odst. 4 volebního zákona dne 18. 8. 2025 (bylo zveřejněno na úřední desce odpůrce 1 dne 15. 8. 2025) a návrh byl u soudu podán dne 19. 8. 2025. Soud o návrhu rozhodl bez nařízení jednání (§ 89 odst. 5 poslední věta s. ř. s.). 6. Podle § 31 odst. 1 volebního zákona platí, že za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje ta, kterou všechny společně kandidující politické strany a politická hnutí jednoznačně na kandidátní listině jako koaliční označí, uvedou, kdo je členem koalice, a stanoví její název. 7. Výše citovaná úprava byla zakotvena do § 31 odst. 1 volebního zákona zákonem č. 204/2000 Sb. s cílem jednoznačně přímo v zákoně vymezit, co se rozumí pojmem „koalice“ (viz důvodová zpráva k bodu 45 zákona č. 204/2000 Sb.). Byť řada ustanovení změněných tímto zákonem byla zrušena nálezem Ústavního soudu ze dne 24. 1. 2001, sp. zn. Pl. ÚS 42/2000, vymezení pojmu koaliční kandidátní listiny zůstalo zachováno. 8. Zákonné vymezení koaliční kandidátní listiny navazuje na závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 28. 5. 1996, sp. zn. I. ÚS 127/96. Ten v situaci, kdy volební zákon neupravoval veřejnoprávní podmínky pro vznik a činnost koalice a nezakotvoval pravomoc žádného orgánu rozhodovat o tom, že určitý politický subjekt účastnící se voleb (např. jako strana) je nutno chápat jako koalici, konstatoval: „Je zřejmé, že zákonodárce neměl v úmyslu do vytváření koalic (veřejnoprávně) zasahovat. Pokud by takové otázky ovlivňovat chtěl, musel by volební koalici přesně definovat a také reglementovat mechanismus přezkoumávání (zřejmě soudního), zda politický subjekt je stranou či koalicí. Z toho lze dovodit, v souladu s ustanovením čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod, respektive čl. 2 odst. 3 a 4 Ústavy ČR (zejména arg. „každý občan může činit, co není zákonem zakázáno“), že za daného právního stavu jen sám politický subjekt dobrovolně rozhoduje, zda se chce voleb účastnit jako (volební) subjekt samostatný nebo jako (volební) koalice. Při nedostatku právní regulace vytváření koalic tedy může být relevantní jedině to, jakým způsobem subjekt své kandidátní listiny zaregistroval. Jistou podporu takovému závěru poskytuje sám zákon č. 247/1995 Sb. v ustanovení § 31 odst. 1, když ve výčtu subjektů oprávněných podávat kandidátní listiny pro volby se vedle politických stran uvádí i (bez dalšího) koalice. Utváření (volebních) koalic tak podléhá dohodě stran, která není nijak veřejnoprávně regulována, resp. zakázána. Zákon č. 247/1995 Sb. s takovým jednáním nespojuje žádné právní důsledky pro kandidující stranu. Není ani předepsáno, že na kandidátní listiny se zapisují pouze členové kandidující strany, je možné zapsat každou fyzickou osobu, která má pasivní volební právo (srov. zejména § 25 zákona č. 247/1995 Sb.). Vytvoření koalice je – za současné právní úpravy – volní akt, tj. projev vůle dvou či více politických stran či hnutí vytvořit (volební) koalici, jenž nepodléhá žádnému dalšímu schvalovacímu aktu či přezkumu státních orgánů.“ I v době přijetí citovaného nálezu přitom § 49 volebního zákona upravoval vyšší procentní hranice pro postup koalic do prvního skrutinia. Ústavní soud současně vyložil, že otázka, zda jde o politickou stranu či koalici, souvisí časově především s podáváním a projednáváním kandidátních listin. 9. Zákonodárce při vědomí výše citovaných závěrů Ústavního soudu nepřistoupil k tomu, aby koalici definoval materiálními znaky, jejichž naplnění by bylo následně předmětem přezkumu v procesu registrace příslušným registračním úřadem a poté případně příslušným soudem. Naopak v souladu s tím, jak vyložil pojem koalice Ústavní soud, zákonodárce v § 31 odst. 1 volebního zákona prostřednictvím definice koaliční kandidátní listiny výslovně stanovil, že se za koalici považuje uskupení politických stran či hnutí společně kandidujících ve volbách, které se na kandidátní listině jako koaliční jednoznačně označí s uvedením členů a názvu koalice. 10. Také komentářová literatura na základě shora citované právní úpravy a nálezu Ústavního soudu popisuje koalice v českém právním řádu jako úče