— Nejvyšší správní soud

67 A 6/2025- 207 - text  6 67 A 6/2025 USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Filipa Skřivana a JUDr. Ing. Venduly Sochorové v právní věci navrhovatele: Česká republika na 1. místě! sídlem Jankovcova 1535/2a, Praha 7, zastoupen JUDr. Miroslavem Pindešem, Ph.D., advokátem sídlem Zámecká 550, Bučovice proti proti odpůrcům: 1. Krajský úřad Zlínského kraje sídlem třída Tomáše Bati 21, Zlín 2. Svoboda a přímá demokracie (SPD) sídlem Rytířská 410/6, Praha 1 zastoupen JUDr. Adamem Batunou, advokátem sídlem Václavské náměstí 846/1, Praha 1 o návrhu na zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 15. 8. 2025, č. j. KUZL 73415/2025, o registraci kandidátní listiny politického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 3. a 4. října 2025, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Návrh 1. Krajský úřad Zlínského kraje rozhodnutím ze dne 15. 8. 2025, č. j. KUZL 73415/2025, ve Zlínském volebním kraji zaregistroval kandidátní listinu politického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) [dále též jen „SPD“] pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 3. a 4. 10. 2025 (dále též jen „napadené rozhodnutí“). 2. Navrhovatel je politickým hnutím, které podalo kandidátní listinu ve Zlínském volebním kraji, a proti napadenému rozhodnutí brojí návrhem podle § 86 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů („volební zákon“). Domnívá se, že napadené rozhodnutí je v rozporu s volebním zákonem, neboť kandidátní listina byla formálně podána a registrována jako kandidátní listina SPD s osobnostmi z jiných politických stran (Trikolora, Svobodní a PRO), avšak faktická povaha kandidatury odpovídá společné kandidatuře koalice čtyř politických subjektů vystupujících v předvolební kampani pod společným názvem a vizuální identitou „Spojeni. Pro vás!“, přičemž spojení těchto politických subjektů do voleb je jejich hlavním předvolebním marketingem. Místo toho, aby koalice čtyř politických subjektů usilovala o překonání 11% hranice, zvolila protiprávní strategii: formálně podala kandidátní listinu jako kandidaturu SPD, čímž si nárokuje pouze 5% hranici pro vstup do poslanecké sněmovny. Tímto postupem dle navrhovatele rovněž oklamala voliče. 3. Koalice „Spojeni. Pro vás!“ také opakovaně a vědomě užívala a užívá ve své předvolební kampani název navrhovatele, např. v podobě sloganů „SPOJILI JSME SE. PRO VÁS! SPD + Trikolora + Svobodní + PRO + VY ČESKÁ REPUBLIKA NA 1. MÍSTĚ!“. Toto užití názvu je způsobilé vyvolat u voličů mylný dojem, že navrhovatel je součástí této koalice, ačkoliv tomu tak není. II. Vyjádření odpůrců 4. Oba odpůrci považují návrh za nedůvodný a opírají se v zásadě o shodnou argumentaci. Zmiňují dosavadní judikaturu (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 11. 2017, č. j. Vol 57/2017-24, a nález Ústavního soudu ze dne 28. 5. 1996, sp. zn. I. ÚS 127/96) a uvádějí, že kandidátní listina byla do volebního kraje podána jako kandidátní listina SPD bez koaličního označení, vymezení členů koalice či názvu koalice. Krajský úřad přezkoumal kandidátní listinu dle § 31 a § 32 volebního zákona a zaregistroval ji, neboť pro to byly splněny veškeré podmínky. Zákon správnímu orgánu neumožňuje „překvalifikovat“ samostatnou kandidátní listinu na koaliční či odmítnout kandidátní listinu na základě politologických úvah či indicií. Přítomnost osob spjatých s jinými stranami (členství, dřívější kandidatury, politická podpora či programová spolupráce) je v rámci soutěže politických stran legitimní a nemá vliv na právní kvalifikaci kandidátní listiny. Výslovné znění § 31 volebního zákona představuje racionální, předvídatelné a administrativně zvládnutelné kritérium pro rozlišení koalic a samostatných kandidatur. Politická podpora či personální přesahy nejsou „obcházením“ zákona. Vedení volební kampaně a mediální prezentace nejsou pro proces registrace kandidátní listiny relevantní. SPD ve svém vyjádření také odmítá nařčení z neoprávněného užití názvu navrhovatele. Navrhovatel byl zaregistrován až dne 1. 11. 2023, SPD však slogan „Česká republika na 1. místě“ prokazatelně užívá od roku 2019. Jedná se o natolik zaužívaný a popisný slogan, že je vyloučeno přiznat navrhovateli v tomto směru soudní ochranu. III. Posouzení věci 5. Navrhovatel je podle § 89 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), a § 86 volebního zákona oprávněn domáhat se soudní ochrany proti registraci kandidátní listiny SPD pro volby, neboť je politickou stranou, která podala kandidátní listinu pro tyto volby. Návrh byl podán ve lhůtě dle § 86 ve spojení s § 97a volebního zákona, neboť rozhodnutí o registraci kandidátní listiny SPD bylo doručeno ve smyslu § 33 odst. 4 volebního zákona dne 18. 8. 2025 (bylo zveřejněno na úřední desce odpůrce 1 dne 15. 8. 2025) a návrh byl u soudu podán dne 20. 8. 2025 ve 14.26 hod. Soud o návrhu rozhodl bez nařízení jednání (§ 89 odst. 5 poslední věta s. ř. s.). 6. Podle § 31 odst. 1 volebního zákona platí, že za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje ta, kterou všechny společně kandidující politické strany a politická hnutí jednoznačně na kandidátní listině jako koaliční označí, uvedou, kdo je členem koalice, a stanoví její název. 7. Výše citovaná úprava byla zakotvena do § 31 odst. 1 volebního zákona zákonem č. 204/2000 Sb. s cílem jednoznačně přímo v zákoně vymezit, co se rozumí pojmem „koalice“ (viz důvodová zpráva k bodu 45 zákona č. 204/2000 Sb.). Byť řada ustanovení změněných tímto zákonem byla zrušena nálezem Ústavního soudu ze dne 24. 1. 2001, sp. zn. Pl. ÚS 42/2000, vymezení pojmu koaliční kandidátní listiny zůstalo zachováno. 8. Zákonné vymezení koaliční kandidátní listiny navazuje na závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 28. 5. 1996, sp. zn. I. ÚS 127/96. Ten v situaci, kdy volební zákon neupravoval veřejnoprávní podmínky pro vznik a činnost koalice a nezakotvoval pravomoc žádného orgánu rozhodovat o tom, že určitý politický subjekt účastnící se voleb (např. jako strana) je nutno chápat jako koalici, konstatoval: „Je zřejmé, že zákonodárce neměl v úmyslu do vytváření koalic (veřejnoprávně) zasahovat. Pokud by takové otázky ovlivňovat chtěl, musel by volební koalici přesně definovat a také reglementovat mechanismus přezkoumávání (zřejmě soudního), zda politický subjekt je stranou či koalicí. Z toho lze dovodit, v souladu s ustanovením čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod, respektive čl. 2 odst. 3 a 4 Ústavy ČR (zejména arg. „každý občan může činit, co není zákonem zakázáno“), že za daného právního stavu jen sám politický subjekt dobrovolně rozhoduje, zda se chce voleb účastnit jako (volební) subjekt samostatný nebo jako (volební) koalice. Při nedostatku právní regulace vytváření koalic tedy může být relevantní jedině to, jakým způsobem subjekt své kandidátní listiny zaregistroval. Jistou podporu takovému závěru poskytuje sám zákon č. 247/1995 Sb. v ustanovení § 31 odst. 1, když ve výčtu subjektů oprávněných podávat kandidátní listiny pro volby se vedle politických stran uvádí i (bez dalšího) koalice. Utváření (volebních) koalic tak podléhá dohodě stran, která není nijak veřejnoprávně regulována, resp. zakázána. Zákon č. 247/1995 Sb. s takovým jednáním nespojuje žádné právní důsledky pro kandidující stranu. Není ani předepsáno, že na kandidátní listiny se zapisují pouze členové kandidující strany, je možné zapsat každou fyzickou osobu, která má pasivní volební právo (srov. zejména § 25 zákona č. 247/1995 Sb.). Vytvoření koalice je – za současné právní úpravy – volní akt, tj. projev vůle dvou či více politických stran či hnutí vytvořit (volební) koalici, jenž nepodléhá žádnému dalšímu schvalovacímu aktu či přezkumu státních orgánů.“ I v době přijetí citovaného nálezu přitom § 49 volebního zákona upravoval vyšší procentní hranice pro postup koalic do prvního skrutinia. Ústavní soud současně vyložil, že otázka, zda jde o politickou stranu či koalici, souvisí časově především s podáváním a projednáváním kandidátních listin. 9. Zákonodárce při vědomí výše citovaných závěrů Ústavního soudu nepřistoupil k tomu, aby koalici definoval materiálními znaky, jejichž naplnění by bylo následně předmětem přezkumu v procesu registrace příslušným registračním úřadem a poté případně příslušným soudem. Naopak v souladu s tím, jak vyložil pojem koalice Ústavní soud, zákonodárce v § 31 odst. 1 volebního zákona prostřednictvím definice koaliční kandidátní listiny výslovně stanovil, že se za koalici považuje uskupení politických stran či hnutí společně kandidujících ve volbách, které se na kandidátní listině jako koaliční jednoznačně označí s uvedením členů a názvu koalice. 10. Také komentář