22 A 1/2026 – Krajský soud v Brně

22 A 1/2026- 19 - text 7 22 A 1/2026 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Petrem Sedlákem ve věci žalobce: V. H., nar. X státní příslušnost: X t. č. bytem: X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra Tuřanka 1554/115b, 627 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného 19. 11. 2025, č. j. OAM-8607-6/ZR-2025, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne ze dne 19. 11. 2025, č. j. OAM-8607-6/ZR-2025, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalovaný napadeným rozhodnutím odejmul žalobci dočasnou ochranu dle § 5 odst. 7 zákona č. 65/2022 Sb. s § 10 odst. 3 zákona č. 221/2023 Sb. (dále jen „zákon o dočasné ochraně”). Důvodem pro její odejmutí bylo, že žalobce byl držitelem dočasné ochrany za účelem sloučení rodiny, přičemž manželce žalobce dočasná ochrana zanikla k 31. 3. 2025, která ji již neprodlužovala. Žalovaný v rozhodnutí došel k závěru, že odpadl důvod pro udělení dočasné ochrany žalobci, přičemž neshledal jiný důvod hodný zřetele po ponechání dočasné ochrany. II. Vyjádření účastníků 2. Žalobce s posouzením žalovaného stran důvodů hodných zřetele pro ponechání dočasné ochrany ve smyslu § 10 odst. 3 zákona o dočasné ochrany nesouhlasí, neboť žalovaný nedostatečně a nepřezkoumatelně posoudil důvody pro ponechání dočasné ochrany žalobci. Konkrétně namítl a v podrobnostech rozvedl, že se žalovaný nezabýval tím, zda má žalobce nárok na udělení dočasné ochrany jako samožadatel (tj. aniž by manželka dále byla držitelkou dočasné ochrany), a dále tím, zda existují jiné důvody hodné zřetele pro ponechání dočasné ochrany, jakožto rodinné a soukromé vazby žalobce (dosavadní integrace žalobce, pracovní život žalobce, dospělý syn – držitel víza strpění – sdílející domácnost s žalobcem, atp.). 3. K tvrzené nepřezkoumatelnosti namítl, že u pojmu „jiný důvod hodný zřetele" se jedná o neurčitý právní pojem a žalovaný nejprve musí objasnit jeho obsah a význam, teprve poté jej aplikovat. Pokud tak neučinil, není zřejmé, proč a jak došel správní orgán k závěru, že mu „z jeho úřední činnosti není znám žádný takový důvod“. Dále namítl, že se jedná pouze o důvody hodné zřetele, nikoliv zvláštního zřetele, jedná se tedy o nižší standard, přičemž u něj je takovým důvodem hodným zřetele samotná skutečnost, že žalobce je osobou dle § 3 Lex Ukrajina bez ohledu na ostatní skutečnosti (předchozí důvod dočasné ochrany, předchozí pobyt v Polsku). Za další důvod hodný zřetele označil to, že v ČR takřka 2 roky žije a vede zde soukromý a rodinný život, sdílí společnou domácnost se svým synem, A. H., nar. X, což žalovanému muselo být z úřední činnosti taktéž zřejmé (sdílí stejné jméno, bydlí na též adrese). 4. Žalovaný ve svém vyjádření nejprve shrnul důvody, pro které byla v minulosti žalobci udělena dočasná ochrana a následně uvedl, že ukončením dočasné ochrany manželky žalobce zanikl důvod, pro který byla dočasná ochrana žalobci udělena a rovněž došlo k naplnění důvodu pro odnětí dočasné ochrany žalobce dle § 10 odst. 3 zákona o dočasné ochraně. Odnětí dočasné ochrany je dle něj řádně zdůvodněno. Odkázal i na zdůvodnění, proč nebyla žalobci k jeho žádosti o poskytnutí dočasné ochrany ze dne 15. 3. 2024 udělena dočasná ochrana jako samožadateli. Pokud jde o ostatní skutečnosti, vycházel žalovaný z toho, co mu bylo ke dni vydání napadeného rozhodnutí (19. 11. 2025) s ohledem na procesní pasivitu žalobce známo. Žalobce ani v původní žádosti neuvedl svého syna, žalovaný neměl o existenci syna žalobce, H A., nar. X, st. přísl. Ukrajina, ponětí. Navíc syn žalobce disponuje platným pobytovým oprávněním až ode dne 1. 12. 2025, tedy až po vydání napadeného rozhodnutí (19. 11. 2025). Dále žalovaný poukazuje na to, že žalobce pobývá na území České republiky necelé dva roky, což je krátká doba na to, aby byl přerušeny jeho vazby na Ukrajině. Ostatně sám žalobce připouští, že manželka se vrací na Ukrajinu, tudíž zřejmě i zde má rodina žalobce vybudováno zázemí. 5. Tyto všechny výše uvedené skutečnosti ve svém souhrnu odůvodňují závěr, že v případě žalobce neexistovaly důvody zřetele hodné, proč by měl žalovaný dočasnou ochranu žalobci ponechat. III. Posouzení věci krajským soudem 6. Při splnění podmínek řízení soud přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, včetně řízení předcházejícího jeho vydání, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. K pojmu „jiný důvod hodný zřetele“ dle § 10 odst. 3 zákona o dočasné ochraně 7. Stěžejní otázkou v projednávané věci je, zda ve smyslu § 10 odst. 3 zákona o dočasné ochraně došlo k naplnění důvodu pro odnětí dočasné ochrany udělené žalobci za účelem sloučení rodiny. 8. Podle čl. 2 odst. 1 rozhodnutí Rady EU č. 2022/382, platí, že toto rozhodnutí vztahuje na následující kategorie osob vysídlených z Ukrajiny dne 24. 2. 2022 nebo po tomto datu v důsledku vojenské invaze ruských ozbrojených sil, jenž v uvedený den začala: a) ukrajinští státní příslušníci pobývající na Ukrajině před 24. 2. 2022, b) osoby bez státní příslušnosti a státní příslušníci třetích zemí jiných než Ukrajiny, kterým byla před 24. 2. 2022 poskytnuta mezinárodní ochrana nebo odpovídající vnitrostátní ochrana na Ukrajině, a c) rodinní příslušníci osob uvedených v písmenech a) a b). 9. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 65/2022 Sb. platí, že ministerstvo vnitra nebo Policie ČR uděluje dočasnou ochranu cizincům, na které se povinně vztahuje rozhodnutí Rady. Ve smyslu § 1 odst. 1 písm. a) citovaného zákona se „rozhodnutím Rady“ rozumí prováděcí rozhodnutí Rady (EU) č. 2022/382 ze dne 4. 3. 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu čl. 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana. 10. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 65/2022 Sb. platí, že ministerstvo vnitra nebo Policie ČR dále uděluje dočasnou ochranu cizinci, který doloží, že a) byl ke dni 24. 2. 2022 držitelem platného povolení k trvalému pobytu na území Ukrajiny a b) jeho vycestování do státu, jehož je státním občanem, nebo části jeho území, a nebo v případě osoby, bez státního občanství do státu nebo části jeho území jeho posledního trvalého bydliště před vstupem na území Ukrajiny, není možné z důvodu skutečného nebezpečí podle § 179 odst. 2 zákona o pobytu cizinců na území České republiky. 11. Podle § 4 odst. 3 zákona č. 65/2022 Sb. platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, použije se na udělování dočasné ochrany podle tohoto zákona zákon o dočasné ochraně cizinců. Ve věcech, které zákon o dočasné ochraně cizinců neupravuje, se použije zákon o pobytu cizinců. 12. Podle § 5 odst. 7 zákona č. 65/2022 Sb. platí, že ve věci neudělení nebo odnětí dočasné ochrany se použije zákon o dočasné ochraně cizinců. 13. Podle § 10 odst. 3 zákona o dočasné ochraně platí, že zanikne-li důvod, pro který bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany z důvodu sloučení rodiny, a nebude-li shledán jiný důvod hodný zřetele pro jeho ponechání, toto oprávnění se odejme. 14. Podle § 51 odst. 1 zákona o dočasné ochraně platí, že rodinnému příslušníku cizince požívajícího dočasné ochrany podle tohoto zákona se udělí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany na základě jím podané žádosti. Podle odst. 2 písm. c) téhož ustanovení platí, že rodinným příslušníkem cizince požívajícího dočasné ochrany se pro účely sloučení rodiny a poskytování finančního příspěvku rozumí rodič cizince požívajícího dočasné ochrany mladšího 18 let. 15. Pokud jde o důvod odejmutí dočasné ochrany udělené původně za účelem sloučení rodiny, tak ustanovení § 10 odst. 3 zákona o dočasné ochraně nedává prostor pro správní uvážení žalovaného stran toho, zda cizinci dočasnou ochranu odejme. Byla-li cizinci dočasná ochrana udělena pouze z důvodu, že je rodinným příslušníkem jiného (nezletilého) cizince, který je poživatelem dočasné ochrany, a tento již dočasnou ochranou nedisponuje, musí žalovaný dočasnou ochranu rodinnému příslušníku odejmout vždy, pokud není shledán důvod hodný zřetele. 16. V napadeném rozhodnutí žalovaný konstatoval, že ke dni 31. 3. 2023 platnost dočasné ochrany manželky žalobce uplynula, aniž by si požádala o její prodloužení. Tuto skutečnost žalobce v žalobě žádným způsobem nerozporoval. Žalovanému je tedy nutno přisvědčit, že uplynula-li platnost dočasné ochrany udělené manželce žalobce, aniž by požádala o její prodloužení, je tato skutečnost sama o sobě důvodem k odnětí dočasné ochrany udělené žalobci, nejsou-li na straně žalobce důvody hodné zřetele pro její ponechání. 17. To, že s žalobcem jeho manželka nadále udržuje blízký vztah a navštěvuje jej, není pro posouzení důvodu odnětí dočasné ochrany relevantní. Důvodem udělení dočasné ochrany žalobci bylo, že při splnění podmínek dle