8 As 4/2011 — Nejvyšší správní soud

29 A 70/2024- 110 - text 13 29 A 70/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Ľubomíra Majerčíka a Mariana Kokeše v právní věci žalobkyně: D. M. zastoupena Mgr. et Mgr. Zdeňkem Trávníčkem, Ph.D., advokátem sídlem Mezírka 775/1, 602 00 Brno proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně sídlem Moravské náměstí 1/1, 602 00 Brno za účasti osoby zúčastněné na řízení: P. S. o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ze dne 13. 5. 2024, č. j. ZKI BR-O-16/378/2024-6, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Osobě zúčastněné na řízení se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žaloba směřuje proti rozhodnutí katastrálního úřadu, kterým byla provedena oprava chyby v katastrálním operátu ve smyslu § 36 odst. 1 katastrálního zákona. Tímto postupem katastrální úřad upravil vyznačení hranice mezi pozemky p. č. XA (ve vlastnictví žalobkyně) a p. č. XB (ve vlastnictví osoby zúčastněné na řízení) v k. ú. Ž. Katastrální úřad nové vyznačení hranice provedl podle původního zákresu v podkladové listině z roku 1960, neboť zjistil, že dosavadní zákres v katastrální mapě mu neodpovídá a je výsledkem zřejmého omylu vzniklého při přepracování v rámci digitalizace analogové mapy. II. Shrnutí správního řízení 2. Katastrálnímu úřadu pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště Uherský Brod (dále „katastrální úřad“) doručil P. S. dne 10. 11. 2022 návrh na opravu chyby v katastrálním operátu, která měla spočívat v nesprávném zákresu hranice mezi pozemky p. č. XA a p. č. XB. Navrhovatel měl za to, že hranice byla dostatečně určena geometrickým (polohopisným) plánem ze dne 2. 12. 1960, č. j. 01460/61 (dále „geometrický plán 1960“), avšak do katastrální mapy nebyl správně promítnut. 3. V odpovědi na návrh vydal katastrální úřad dne 4. 1. 2023 oznámení o neprovedení opravy chyby v údajích v katastru nemovitostí, č. j. OR-1033/2022-742-19. Katastrální úřad zaujal stanovisko, že P. S. nabyl vlastnické právo ke svému pozemku p. č. XC, jehož součástí je rodinný dům s č. p. XD, a pozemku p. č. XB na základě kupní smlouvy ze dne 11. 11. 2021, z čehož dovodil, že pozemek p. č. XB nabyl v geometrickém určení, tak jak jej definoval geometrický plán z roku 2010, č. j. 247-48/2010. Proti tomuto oznámení podal dne 31. 1. 2023 P. S. stížnost, ve které uvedl, že pouze polohopisný plán z roku 1960 definuje hranice nově vzniklých pozemků p. č. XC a p. č. XA a pozemku p. č. XE, z nějž později vznikl pozemek ve vlastnictví P. S. (p. č. XB). 4. V návaznosti na to zahájil katastrální úřad dne 1. 2. 2023 správní řízení ve vztahu k opravě chyby v katastrálním operátu podle § 36 odst. 4 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). 5. Katastrální úřad rozhodnutím ze dne 14. 3. 2023, č. j. OR-1033/2022-742-40, nejprve zamítl opravu chybných údajů v katastru nemovitostí podle § 36 odst. 4 katastrálního zákona a vysvětlil, že opravu neprovede, neboť se nejedná o chybu v katastrálním operátu ve smyslu § 36 odst. 4 katastrálního zákona. Vycházel z toho, že geometrický plán 1960 zobrazuje rozdělení původního pozemku p. č. XF na dva samostatné pozemky. V roce 2010 nicméně byla provedena měřická dokumentace č. 247, která řešila rozdělení pozemků p. č. XE a p. č. XG ve vlastnictví obce Ž. a nově tímto vznikl pozemek p. č. XB. Důvodem pro neprovedení opravy byl tedy geometrický plán č. 247-48/2010, který průběh vlastnické hranice mezi pozemkem p. č. XA a pozemkem p. č. XB stanovil jako spojnici podrobných bodů č. 208-108 a č. 208-107 v souřadnicovém systému S-JTSK s kódem kvality 8. Katastrální úřad tedy opravu neprovedl, což zdůvodnil zejména tím, že digitalizovaná katastrální mapa platná od 31. 5. 2016 převzala geometrické určení p. č. XB a souřadnice podrobných lomových bodů z geometrického plánu z roku 2010. 6. Proti tomuto rozhodnutí podal P. S. odvolání, ve kterém vyjádřil nesouhlas s tím, aby byla oprava provedena podle geometrického plánu z roku 2010, neboť byl proveden pouze za účelem prodeje pozemku p. č. XB a byl zaměřen toliko na rozdělení pozemků p. č. XE a p. č. XG, naopak účelem tohoto geometrického plánu nebylo vytyčení hranice pozemků p. č. XA (ve vlastnictví žalobkyně) a p. č. XB (ve vlastnictví P. S.). 7. Žalovaný v rámci odvolacího řízení rozhodnutím ze dne 6. 6. 2023, č. j. ZKI BR-O-22/422/2023-6, výše uvedené rozhodnutí zrušil a vrátil věc k novému řízení s právním názorem, že původní geometrický plán 1960 měl být závazným podkladem pro vyznačení hranice do katastru nemovitostí. Nově katastrální úřad rozhodl dne 11. 8. 2023, č. j. OR-1033/2022-742/II-57, ve výroku 1 tak, že „[n]esouhlasu s neprovedením opravy se vyhovuje, neboť se jedná o chybu v katastrálním operátu podle ustanovení § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona“ (důraz proveden soudem) a ve výroku 2 tak, že „[p]o nabytí právní moci rozhodnutí budou údaje katastru nemovitostí v obci a katastrálním území Ž. vedeny v souladu s neměměřičským záznamem č. 417, který je nedílnou součástí rozhodnutí.“ Proti tomuto rozhodnutí opět podal P. S. odvolání. 8. Výše uvedené rozhodnutí katastrálního úřadu, již druhé v pořadí, žalovaný zrušil a vrátil věc k novému řízení s tím, že stále nebyl odstraněn rozpor mezi zobrazením v katastrální mapě a zobrazením v geometrickém plánu 1960 (rozhodnutím ze dne 10. 1. 2024, č. j. ZKI BR-O-43/773/2023-8). Uložil katastrálnímu úřadu vypracovat nový neměřický záznam podle návodného popisu s tím, aby stav zaznamenaný v katastru nemovitostí plně odpovídal vymezení hranice podle geometrického plánu 1960. 9. V návaznosti na toto rozhodnutí vyhověl katastrální úřad nesouhlasu s neprovedením opravy, protože se jedná o chybu v katastrálním operátu podle § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona (výrokem 1 rozhodnutí ze dne 22. 2. 2024, č. j. OR-1033/2022-742/III-71, dále „prvostupňové rozhodnutí“). Současně zpracoval neměřický záznam č. 434, který vychází z původního geometrického plánu 1960. Výrokem 2 konstatoval, že po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí budou údaje katastru nemovitostí v obci a katastrálním území Ž. vedeny v souladu s neměřickým záznamem č. 434, který je nedílnou součástí rozhodnutí. 10. V napadeném rozhodnutí žalovaný tento postup aproboval a shrnul podstatu chyby tak, že katastrální úřad v rámci digitalizace analogové mapy v roce 2016 nepoužil měřickou dokumentaci z roku 1960, a převzal souřadnice podrobného bodu č. 208-108 a 208-107 v souřadnicovém systému S-JTSK, které byly určeny záznamem podrobného měření změn (ZPMZ) č. 208 v roce 2009, na jehož podkladě byl vyhotoven geometrický plán pro vymezení rozsahu věcných břemen. Souřadnice těchto bodů byly určeny transformací, tj. pouze kartometricky (odsunutím) na podkladě analogové mapy v souřadnicovém systému svatoštěpánském, aniž by bylo přihlédnuto k podkladové listině z roku 1960. III. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 11. V prvním okruhu námitek žalobkyně poukazuje na to, že se v dané věci nejednalo o chybu v katastrálním operátu, která by splňovala podmínky podle § 36 odst. 1 písm. a) nebo b) katastrálního zákona. Došlo tak k nesprávnému právnímu posouzení věci, čímž fakticky ve výsledku došlo ke změně hranice mezi pozemky p. č. XA (ve vlastnictví žalobkyně) a p. č. XB (ve vlastnictví P. S.). Žalobkyně odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 As 46/2008-134, v němž soud stanovil, že aby bylo možné opravit chybu, musí být a) hranice zakreslena v důsledku zřejmého omylu katastrálního pracovníka v rozporu s podkladovou listinou a současně b) vlastníci pozemků průběh hranice nezpochybňují a neměnili jej. Žalobkyně též odkázala na komentářovou literaturu, ze které dovodila, že sporný stav nelze řešit opravou katastrálního operátu. Žalobkyně se neztotožňuje s tím, že hranice není pouhá „čára v katastru“, ale existuje přímá souvislosti mezi mapovými hranicemi a rozsahem vlastnického práva. 12. V průběhu řízení žalobkyně tvrdila, že je zde přítomen spor o průběh hranice, jakož i o vlastnické právo. Žalobkyně tvrdí, že řízení o opravě hranice bylo ze strany P. S. vyvoláno s úmyslem fakticky sporovat vlastnické právo. Vůle P. S. odpovídala snaze domoci se vlastnického práva k území, a zprostředkovaně také legalizace dosud neoprávněně umístěných dveří ve stěně nemovitosti č. p. XD, které ústí do místa, v němž došlo ke změně hranice. V podání ze dne 27. 5. 2025 žalobkyně soudu v této souvislosti zaslala vyjádření, v němž navrhla k důkazu doplnit podnět P. S., který učinil v rámci jiného řízení a který potvrzuje, že P. S. vnímal věc jako spor o průběh hranice a vlastnické právo ještě před zahájením správního řízení o opravě chyby v katastrálním operátu. 13. Napadené rozhodnutí činí správné skutkové závěry o tom, že „spor o fyzický průběh hranice v terénu lze dovodit“, nicméně na druhou stranu nesprávně uvádí, že jde o chybu v ka