— Nejvyšší správní soud

29 Ad 29/2011- 26 - text  29Ad 29/2011-26 USNESENÍ Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kábrtovou ve věci žalobce F. O., proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze, Křížová 25, o starobní důchod, k blíže neurčenému rozhodnutí žalované t a k t o : I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Podáním ze dne 7. 8. 2011 a 21. 11. 2011 se žalobce domáhal přiznání starobního důchodu od 60 let věku s tím, že žádá, aby nedoložený výdělek byl stanoven dle umělců stejného zaměření, zde s odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu ve věci K. M. Ve svém podání uvedl, že žádá o projednání své žaloby jako obnovy soudního řízení, a to přiznání cit. starobního důchodu se zpětnou platností od 16. 9. 1989. Dle jeho přesvědčení bylo povinností soudů dříve rozhodnout o jeho dávce dle jeho obrazů a kreseb, přiznání poměrného důchodu považuje za nezákonné. Žalovaná soudu postoupila žalobu s písemným vyjádřením ze dne 16. 12. 2011, v němž uvádí, že starobní důchod byl žalobci přiznán od 16. 9. 1994 rozhodnutím ze dne 10. 1. 1995, rozhodnutím ze dne 28. 8. 2006 byl od 2. 1. 2006 přiznán zvláštní příplatek ku starobnímu důchodu dle § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 357/2005 Sb., jiné rozhodnutí ve věci starobního důchodu žalobci vydáno nebylo. Žalobce sám (po poučení soudu přípisem ze dne 18. 1. 2012) k žalobě žádné rozhodnutí správního orgánu nepřiložil. Za daného stavu věci tak, dle přesvědčení soudu, nastala situace, předvídaná ust. § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – s.ř.s. – „soud usnesením odmítne návrh, jestliže nejsou splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn a nelze proto v řízení pokračovat“ , a to ve spojení s ust. § 65 odst. 1 téhož zákona – „kdo tvrdí, Pokračování 29Ad 29/2011 -2- že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen rozhodnutí), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak“. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že není rozhodnutí, které by mohl soud řádně v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu přezkoumat a soudu proto nezbylo, než žalobu žalobce odmítnout. Soud dále nepřehlédl, že žalobce se svým podáním domáhal obnovy řízení, které proběhlo v r. 1996 (před krajským soudem a Vrchním soudem v Praze). K této skutečnosti soud konstatuje, že zákon č. 150/2002 Sb. – soudní řád správní – upravuje v Hlavě III. opravné prostředky, a to v dílu I. Kasační stížnost (tuto je nutno podat ve lhůtě dvou týdnů po doručení rozhodnutí - § 106 odst. 2 s.ř.s.; a dále v dílu II. Obnovu řízení, a to v ust. §§ 111 – 119. Přípustnost takového návrhu je upravena § 114 – obnova řízení je přípustná jen proti rozsudku vydanému v řízení o ochraně před zásahem správního orgánu a ve věcech politických stran a politických hnutí. Přitom dle § 115 lze návrh na obnovu řízení podat ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy ten, kdo obnovu řízení navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy, po třech letech od právní moci napadeného rozhodnutí však může být podán návrh jen tehdy, jestliže byl zrušen trestní rozsudek, jímž byl soud při svém rozhodování vázán. Soud, s poukazem na výše uvedené skutečnosti tedy nemohl v dané věci vyhovět návrhu žalobce a jednat formou obnovy řízení o důchodové dávce žalobce. Výrok o náhradě nákladů řízení soud zdůvodňuje ust. § 60 odst. 3 s.ř.s., když žaloba byla odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Pokračování 29Ad 29/2011 -3- V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Hradci Králové dne 16. února 2012 JUDr. Jana Kábrtová, v. r. samosoudkyně