7 Afs 40/2011 — Nejvyšší správní soud

31 Af 29/2010- 89 - text  31Af 29/2010-89 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Marie Kocourkové a soudkyň JUDr. Magdaleny Ježkové a Mgr. Heleny Konečné ve věci žalobkyně obchodní společnosti LURA-K, s. r. o., se sídlem Praha 3 – Žižkov, Zelenky – Hajského 1163/15, zast. Mgr. Blankou Duškovou, advokátkou se sídlem v Žamberku, nám. gen. Knopa 837, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Hradci Králové, se sídlem v Hradci Králové 2, Horova 17, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 12. 2009, čj. 7764/09-1200-601251, t a k t o : I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 12. 2009, čj. 7764/09-1200-601251, se z r u š u j e a věc se mu v r a c í k dalšímu řízení. II. Žalovaný je p o v i n e n zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 15.892,- Kč, a to do osmi dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Napadeným rozhodnutím žalovaný změnil k odvolání žalobkyně rozhodnutí Finančního úřadu v Rychnově nad Kněžnou (dále také jen „správce daně“) ze dne 22. 12. 2008, čj. 66516/08/253922608123, tak, že dodatečně vyměřenou daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2006 snížil z částky 95.040,- Kč na částku 67.440,- Kč a penále z částky 19.008,- Kč na částku 13.488,- Kč. V jeho odůvodnění uvedl, že správce daně provedl u žalobkyně daňovou kontrolu, při které zjistil nedostatky popsané ve zprávě o kontrole č.j. 64554/08/253932/1552 týkající se pokračování 31Af 29/2010 -2- cestovních náhrad ve výši 47.781,- Kč, výnosů z nájemného ve výši 98.838,- Kč a nákladů na opravu ve výši 250.000,- Kč. Správce daně zvýšil základ daně z příjmů právnických osob celkem o částku 396.619,- Kč a vyměřil penále ve výši 19.008,- Kč. Žalovaný jako odvolací orgán vyhověl odvolacím námitkám týkajícím se cestovních náhrad za cesty, které směřovaly do jiného místa než bylo pravidelné pracoviště zaměstnankyně žalobkyně a námitkám týkajícím se výnosů z nájemného. Pokud šlo o náklady na opravy v částce 250.000,- Kč žalovaný dále uvedl, že žalobkyně zaúčtovala na základě účetního dokladu – přijaté faktury ze dne 22. 12. 2006 na účet 511 2 – opravy a udržování staveb částku ve výši 250.000,- Kč. Faktura byla vystavena společností Reming, s. r. o. (dále jen společnost "Reming"), s textem „oprava teras po povodni čp. 19 Černíkovice – cena doh“. Opravy byly dle předávacího protokolu č. 19/2006 ze dne 14. 12. 2006 zahájeny dne 24. 4. 2006 a dokončeny dne 8. 12. 2006 a dle žalobkyně se týkaly dokončení opěrné zdi v Černíkovicích. Z údajů uvedených v příloze k daňovému přiznání (rozvaha k 31. 12. 2006) správce daně zjistil, že v tomto roce žádný dlouhodobý hmotný majetek nevlastnila. V průběhu daňového řízení předložila žalobkyně nájemní smlouvu ze dne 20. 12. 2005, která se týkala pronájmu domu čp. 19 s přilehlými budovami a parcel č. 19 a 12 v kat. území obce Černíkovice. Jako pronajímatel je zde uveden X a jako nájemce žalobkyně zastoupená X a paní X. Uvedené nemovitosti a pozemky byly pronajaty za účelem zřízení skladů a jednací místnosti. Nájemce se ve smlouvě zavázal udržovat pronajaté nemovitosti v provozuschopném stavu na vlastní náklady. Žalovaný dále uvedl, že správce daně vyzval dne 20. 2. 2008 žalobkyni k prokázání oprávněnosti zaúčtování nákladů na opravu do nákladů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Ta ve své odpovědi uvedla, že při zanedbání zábran povodním by byly ohroženy pozemky sousedů, zdroj vody a časem i statika domů a došlo by i k porušení smluvních podmínek s následnými sankcemi. Žádné další důkazní prostředky týkající se uvedené opravy nepředložila ani nenavrhla. Správce daně následně provedl šetření u Městského úřadu v Rychnově nad Kněžnou, odboru životního prostředí. Při něm zjistil, že oprava (stavba opěrné zdi) na parcele č. 12 byla zahájena v roce 2004, dne 7. 5. 2004 byl státním podnikem Povodí Labe udělen souhlas s opravou zárubní zdi toku Bělá. Povolení ke stavbě vodního díla (čj. ŽP 474/04 – No) bylo vydáno dne 27. 7. 2004 Městským úřadem v Rychnově nad Kněžnou, odborem životního prostředí X, přičemž z průvodní zprávy vypracované projektantem vyplývá, že se jednalo o stavbu nové zdi, neboť původní kamenná zeď byla při povodni zcela zničena. Práce byly dokončeny dne 29. 10. 2004 a stavba byla dne 30. 10. 2004 předána investorovi X (předávací protokol č. 13/2004 ze dne 30. 10. 2004, cena dle smlouvy 264.950,- Kč, předáno bez závad, délka záruční doby 48 měsíců). Dále žalovaný uvedl, že v doplnění odvolání žalobkyně sdělila, že se jednalo o dokončení stavby opěrné zdi, jejímž byla vlastníkem. Předložila kopii dopisu od státního podniku Povodí Labe ze dne 10. 2. 2009, který se týkal opěrné zídky pokračování 31Af 29/2010 -3- vodního toku Bělá, a to podpisu smlouvy o zřízení věcného břemene ve prospěch žalobkyně. Současně předložila kopii nabídkového rozpočtu na dokončení terasy ze dne 17. 1. 2006 sestaveného společností Reming pro žalobkyni jako objednavatele a objednávku žalobkyně ze dne 15. 2. 2006 na dokončení teras adresovanou společnosti Reming. Správce daně následně provedl u zmíněné společnosti místní šetření, při kterém jednatel společnosti uvedl, že stavba opěrné zídky byla zahájena v dubnu 2004 a byla prováděna do roku 2006. Na konci roku 2004 byla zídka dle jeho sdělení vyzděna po celé délce, nebyla dokončena na výšku. V květnu 2006 byla zídka dokončena a v průběhu roku 2006 byly provedeny terénní úpravy a zaměření stavby. Nebyla předložena žádná další smlouva týkající se výstavby zídky, která by byla v roce 2006 uzavřena se žalobkyní. K prokázání nákladů na výstavbu předložil jednatel souhrnné faktury na nákup materiálu na kterých označil materiál použitý na výstavbu zídky. Žalovaný konstatoval, že z protokolu čj. 457/06 o kolaudační prohlídce vyplývá, že dne 6. 6. 2006 se za přítomnosti zástupce investora (pí X) uskutečnila prohlídka dokončené stavby vodního díla. Jako investor byl na protokolu uveden X a zhotovitel společnost Reming. Při kolaudační prohlídce bylo zjištěno pouze drobné porušení betonových spár zdiva na vrchní hraně zdi s termínem odstranění do 31. 7. 2006. Kolaudační rozhodnutí vydáno nebylo s tím, že bude vydáno až po předložení zaměření stavby, které bylo požadováno zástupcem státního podniku Povodí Labe. Žalobkyně se jako nájemce nemovitosti kolaudačního řízení nezúčastnila. Správce daně následně požádal odbor životního prostředí o doplnění informací týkajících se stavebního řízení stavby opěrné zdi v Černíkovicích. V odpovědi stavební odbor sdělil, že stavba „opěrná zídka vodního toku Bělá na pozemku parc. č. 12 kat. úz. Černíkovice“ je stavbou, která je svým základem pevně spojena se zemí. O povolení k užívání stavby (kolaudační řízení) požádal dne 3. 5. 2006 X. Pro neúplnost kolaudačních dokladů však bylo kolaudační řízení přerušeno usnesením ze dne 8. 6. 2006. Změna investora (vlastníka) stavby nebyla v roce 2006 úřadu oznámena. Vlastníkem byla po celý rok fyzická osoba, investor X. Změna vlastníka stavby opěrné zdi byla odboru životního prostředí sdělena v žádosti o kolaudační řízení a změnu stavby před jejím dokončením až dne 5. 3. 2009. Tuto žádost podala žalobkyně, přičemž vlastníkem najatých nemovitostí zůstala i nadále fyzická osoba X. V doplnění odvolání předložila žalobkyně dne 22. 7. 2009 dodatek č. 1 k nájemní smlouvě podepsaný dne 3. 1. 2006. Dle dodatku vzaly obě smluvní strany na vědomí, že z nájemní smlouvy ze dne 20. 12. 2005 vyplývá i povinnost nájemce dokončit opravy teras po povodni podle schválené stavební dokumentace. Následně doručila i znalecký posudek, který se týkal posouzení vlivu opěrné zdi vodního toku Bělá na budovu čp. 19. Z něj vyplývá, že vybudování nové nábřežní opěrné zdi mimo jiné zvyšuje stabilitu svahu zahrady směrem k zastavěné ploše a nádvoří a tím i stabilitu rodinného domu čp. 19. pokračování 31Af 29/2010 -4- Žalovaný dále poukázal na úpravu práv a povinností pronajímatele a nájemce upravených v § 664 a § 669 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Pokud byla oprava provedena se souhlasem pronajímatele, jak tomu je v daném případě, má pak nájemce nárok na náhradu vynaložených nákladů. Mezi žalobkyní jako nájemcem a pronajímatelem však k žádné dohodě o úhradě nákladů vynaložených na opravu cizího majetku nedošlo, naopak z listiny uzavřené mezi X jako pronajímatelem a pí X jako jednatelkou žalobkyně vyplývá, že opravy provede nájemce na svůj náklad. Žalovaný zdůraznil, že smluvní strany se mohou dohodnout na provedení oprav, daňová uznatelnost vynaložených nákladů je však stanovena zákonem. Dle ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), se za daňově uznatelné náklady považují takové, které jsou vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Náklady vynaložené na opravu na zákl