3 Ads 121/2009 — Nejvyšší správní soud

32 Ad 8/2013- 27 - text  32Ad 8/2013-27 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobkyně: J. K.,proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, orgán sociálního zabezpečení, se sídlem nám. Hrdinů 3, Praha 4, PO BOX 122, 140 21 Praha 4, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného o námitkách ze dne 20.3.2013, č.j. OSZ-63727-25/M-Kř-2013, o vdovský důchod, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Rozhodnutím žalovaného ze dne 16.1.2013, č.j. OSZ-63727-24/D-PI-2013 byl žalobkyni přiznán podle § 49 odst. 1 písm. a), § 50 a § 51 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zdp) od 12. listopadu 2012 vdovský důchod v základní výměře 2.270,-Kč a procentní výměře 4.904,-Kč měsíčně, tj. celkem 7.174,- Kč měsíčně. Podle ustanovení § 115 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů byla výplata vdovského důchodu předána ke sloučení důchodů České správě sociálního zabezpečení. pokračování 32Ad 8/2013 -2- Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně námitky, ve kterých nesouhlasila s výší přiznané procentní výměry vdovského důchodu. Požadovala, aby procentní výměra důchodu byla vypočítána i z výsluhového příspěvku manžela. Rozhodnutím ze dne 20.3.2013, č.j. OSZ-63727-25/M-Kř-2013 žalovaný zamítl námitky žalobkyně a potvrdil rozhodnutí žalovaného ze dne 16.1.2013. V odůvodnění žalovaný uvedl, že podle ust. § 51 odst. 2 zdp výše procentní výměry vdovského důchodu činí 50% procentní výměry starobního důchodu, na který měl nárok manžel v době smrti. Celková výše starobního důchodu manžela žalobkyně ke dni 12.11.2012 činila 12.078,-Kč měsíčně, z toho základní výměra činila 2.270,-kč a procentní výměra důchodu činila 9.808,-Kč. Procentní výměra vdovského důchodu činila 4.904,-Kč, tj. 50% z částky 9.808,-Kč a základní výměra vdovského důchodu činila 2.270,-Kč. Ke dni 12.11.2012 tak celková výše vdovského důchodu činila 7.174,-Kč měsíčně. Dále uvedla, že podle § 115 věty druhé zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, jsou-li splněny podmínky pro nárok na výplatu důchodu starobního a důchodu vdovského, vyplácí oba důchody orgán, který vyplácí důchod starobní. Vzhledem k tomu, že žalobkyni starobní důchod vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení, byl vdovský důchod přiznaný orgánem sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra (dále také jen „orgán sociálního zabezpečení MV“) předán České správě sociálního zabezpečení, která po sloučení výplat důchodů bude oba důchody vyplácet. Dále uvedl, že výsluhový příspěvek, který byl manželu žalobkyně přiznán od 1.4.2007 podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, je dávkou související se skončením služebního poměru, přičemž není dávkou důchodového pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., ze které by se také vyměřoval vdovský důchod. Včas podanou žalobou se žalobkyně domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného o námitkách a stejně jako v námitkách brojila proti výši jí přiznané procentní výměry vdovského důchodu, nesouhlasí s tím, že jí vdovský důchod nebyl vypočítán i z výsluhového příspěvku. Uvedla, že tentýž žalovaný vyplácel jejímu manželovi na jeho bankovní účet i důchod z důchodového pojištění příslušníků ozbrojených sil – výsluhový příspěvek jako jednu částku. Výsluhový příspěvek byl od 1.1.2012 zvýšen na 7.304,-Kč měsíčně (doložila rozhodnutím ze dne 28.11.2011). Je přesvědčena, že i z procentní výměry výsluhového příspěvku jí měl být vypočten vdovský důchod. Proto považuje výpočet vdovského důchodu v napadeném rozhodnutí za nezákonný. Dále namítala, že postup žalovaného je v rozporu s poučením v rozhodnutí o přiznání vdovského důchodu. Je v něm uvedeno, že o námitkách rozhoduje ředitel odboru sociálního zabezpečení MV. Ve skutečnosti ale rozhodoval ředitel orgánu sociálního zabezpečení MV JUDr. V. B., který dle jejího názoru rozhodovat neměl, neboť již rozhodoval o zvýšení výsluhového příspěvku jejího manžela – rozhodnutí ze dne 28.11.2011. Žádá, aby soud tento postup JUDr. V. B., ředitele odboru i orgánu sociálního zabezpečení přezkoumal. Žalobkyně trvá na tom, že výsluhový příspěvek je důchodem z důchodového pojištění, ze kterého se vyměřuje i vdovský důchod. Navrhla, aby soud pokračování 32Ad 8/2013 -3- žalobou napadené rozhodnutí i rozhodnutí prvoinstančního orgánu ze dne 16.1.2013 zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že manžel žalobkyně M. K., byl k datu úmrtí, tj. k 12.11.2012, poživatelem starobního důchodu od orgánu sociálního zabezpečení MV v základní výměře 2.270,-Kč a procentní výměře 9.808,-Kč měsíčně, tj. celkem 12.078,-Kč měsíčně. Současně byl odborem MV M. K. vyplácen podle ustanovení § 160 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, výsluhový příspěvek ve výši rozdílu mezi přiznaným výsluhovým příspěvkem a starobním důchodem v částce 7.304,-Kč měsíčně. Zrekapituloval shodně jako v napadeném rozhodnutí výpočet vdovského důchodu žalobkyně, který činí 7.174,-Kč měsíčně. V této výši byl předán ke sloučení s vypláceným starobním důchodem České správě sociálního zabezpečení. Žalovaný dále ocitoval ustanovení § 51 odst. 2 zdp a uvedl, že výsluhový příspěvek je dávkou přiznávanou bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů v souvislosti se skončením jejich služebního poměru, v žádném případě není dávkou důchodového pojištění, což dokládá i speciální úprava v zákoně č. 361/2003 Sb. K námitkám žalobkyně ohledně procesních pochybení orgánu sociálního zabezpečení MV sdělil, že ve věcech důchodového pojištění rozhoduje v I. stupni vedoucí dávkového oddělení a v námitkovém řízení pak ředitel odboru sociálního zabezpečení MV. O výsluhovém příspěvku rozhoduje v I. stupni ředitel odboru sociálního zabezpečení MV a v odvolacím řízení ministr vnitra, jedná se o řízení ve věcech služebního poměru dle zákona č. 361/2003 Sb., nikoliv ve věcech důchodového pojištění. Žalovaný rozhodoval v souladu s platnými právními předpisy. Navrhl zamítnutí žaloby, náklady řízení nežádal. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). O žalobě rozhodl bez jednání za souhlasu obou účastníků řízení v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s. Po provedeném přezkumu soud dospěl k závěru, že žaloba n e n í d ů v o d n á. Z dávkového spisu soud zjistil, že žalobkyně uplatnila dne 12.12.2012 prostřednictvím Okresní správy sociálního zabezpečení v Rychnově nad Kněžnou žádost o vdovský důchod po manželovi, který pobíral starobní důchod, a to od 12.11.2012. V dávkovém spise jsou dále údaje o výši starobního důchodu manžela žalobkyně a výši jím pobíraného výsluhového příspěvku. Tyto skutečnosti jsou mezi účastníky nesporné. Podle § 49 odst. 1 písm. a) zdp 1) má vdova nárok na vdovský důchod po manželovi, který byl poživatelem starobního důchodu. Ustanovení § 50 zdp upravuje dobu pobírání vdovského důchodu a ustanovení § 51 odst. 2 upravuje výpočet výše pokračování 32Ad 8/2013 -4- procentní výměry vdovského důchodu, která činí 50% procentní výměry starobního důchodu, na který měl nárok manžel v době smrti. Sporným mezi účastníky je posouzení, zda výsluhový příspěvek, přiznaný manželu žalobkyně podle zákona č. č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, je či není dávkou důchodového pojištění, ze kterého se vyměřuje procentní výměra vdovského důchodu podle ustanovení § 51 odst. 2 zdp. Soud konstatuje, že tato problematika byla již opakovaně předmětem zkoumání a posouzení před Nejvyšším správním soudem (dále také jen „NSS“). Lze tak odkázat na jeho rozsudek č. j. 3 Ads 121/2009 ze dne 29.4.2010, dostupný na www.nssoud.cz, v němž NSS uvádí, že je třeba vycházet z charakteru výsluhového příspěvku. „Jedná se o zvláštní dávku, poskytovanou jako určitou kompenzaci náročnosti výkonu služby po uplynutí stanoveného počtu let ve služebním poměru. Proto je také tato dávka upravena přímo zákonem o služebním poměru, nikoliv zákonem o důchodovém pojištění. Svou povahou se jedná o výsluhový nárok závislý pouze na odsloužených letech bývalého příslušníka u ozbrojených sborů, nikoliv o dávku určenou k finančnímu pokrytí některé ze sociálních situací (rizik), k němuž jsou určeny dávky důchodového pojištění (stáří, invalidita, ztráta živitele apod.). Jak uvedl Ústavní soud v nálezu Pl. ÚS 17/96, přístupný na http:\\nalus.usoud.cz, (který se ovšem