— Nejvyšší správní soud

52 Ad 5/2017- 36 - text pokračování -7- 52 Ad 5/2017 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Aleše Korejtka a Mgr. et Mgr. Jaroslava Vávry ve věci žalobkyně L.S. zast. JUDr. Milošem Jirmanem, advokátem se sídlem Nádražní 21, Žďár nad Sázavou proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 17. 2. 2017, č.j. MPSV-201//35069-919 t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Žaloba a její okolnosti Žalobou podanou soudu dne 20. 4. 2017 žalobkyně postupem dle § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.) napadla rozhodnutí žalovaného označené v záhlaví tohoto rozsudku. Napadeným rozhodnutím, ve věci průkazu osoby se zdravotním postižením, žalovaný rozhodl tak, že zamítl odvolání a potvrdil zamítavé rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Pardubicích č. j. 11179/17/SY ze dne 11. 1. 2017. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že splňuje podmínky pro vydání průkazu. Z posudku vyplývá, že má zdravotní postižení. Pokud žalovaný jejímu nároku nevyhověl s odkazem na nenaplnění podmínky bydliště na území ČR, tak s tím nelze souhlasit. Je občankou ČR, má v ČR trvalé bydliště a rovněž pobírá starobní důchod. Na území ČR vlastní rodinný dům. Část svého produktivního věku pobývala v USA, po roce 1989 se rozhodla vrátit do České republiky. II. Napadené rozhodnutí Rozhodnutím ze dne ze dne 17. 2. 2017, č.j. MPSV-201//35069-919 žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí úřadu práce č. j. 11179/17/SY ze dne 11. 1. 2017, jímž byla zamítnuta žádost o průkaz osoby se zdravotním postižením s nárokem na vydání ode dne 1. 1. 2016. Rozhodnutí bylo opřeno o ust. § 3 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů. Ke zdravotnímu stavu žalobkyně byl zpracován posudek o zdravotním stavu, jež by mohl být podkladem pro přiznání průkazu TP. Žalobkyně však v řízení před příslušnými správními orgány ani po opakovaných výzvách neprokázala splnění podmínky bydliště na území ČR, jak vyžaduje § 3 citovaného zákona ve spojení s ust. § 5 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. III. Argumentace žalobce – žalobní body Jak uvedeno shora, žalobkyně v žalobě tvrdí, že splňuje podmínky pro vydání průkazu. Z posudku o jejím zdravotním stavu vyplývá, že má zdravotní postižení v důsledku pracovního úrazu a závažného poranění při autonehodě, trpí zrakovým postižením. Pokud žalovaný jejímu nároku nevyhověl s odkazem na nenaplnění podmínky bydliště na území ČR, tak s tím nelze souhlasit. Žalobkyně je občankou České republiky, má v ČR trvalé bydliště a rovněž pobírá starobní důchod. Na území ČR vlastní rodinný dům. Část svého produktivního věku pobývala v USA, po roce 1989 se rozhodla vrátit do České republiky, rovněž se do ČR vrátila její sestra, syn zůstal v USA. Žalobkyně svůj pobyt střídá s pobytem u syna v USA. Nesouhlasí s interpretací a (ne)naplnění pojmu bydliště na území ČR, jak provedly správní orgány. IV. Vyjádření žalovaného Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Podal rekapitulaci průběhu správního řízení o žádosti. Konstatoval, že žalobkyně jako žadatelka měla povinnost prokázat rozhodné skutečnosti pro nárok na dávku. Ač k tomu byla správním orgánem opakovaně vyzývána, tuto povinnost nesplnila, byť tak měla více příležitostí. Nedostatek při posouzení žádosti byl právě v otázce prokázání bydliště žalobkyně na území ČR. Žalovaný fakticky odkázal na obsah žalobou napadeného rozhodnutí. V. Posouzení věci krajským soudem Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a podle skutkového a právního stavu v době rozhodování správního orgánu v souladu s ust. § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s. S ohledem na specifikaci žalobního žádání a tvrzení žalobkyně se soud zabýval splněním podmínky bydliště žalobkyně na území ČR ve smyslu zákonných předpisů, které jsou rozhodné pro přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením. Soud dospěl k závěru, že žaloba důvodná není. K postupu žalovaného a jeho rozhodnutí nemá soud zásadních výhrad a lze s ním souhlasit. Z podané žaloby vyplývá, že mezi účastníky není sporu o důvodu a průběhu podané žádosti žalobkyně. Zřejmé je to, jak již výše uvedeno, že důvodem nevyhovění žádosti o průkaz je závěr správního orgánu I. stupně (úřadu práce), jenž byl potvrzen žalovaným, spočívající v tom, že žadatelka neprokázala splnění podmínky bydliště v ČR. Ze správních spisů orgánů obou stupňů soud zjistil následující skutečnosti. Dne 6. 1. 2016 podala na úřadu práce na předepsaném tiskopise žádost o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením. Uvedla adresu svého trvalého pobytu v ČR a jméno svého ošetřujícího lékaře. Úřad práce řízení přerušil a požádal OSSZ Svitavy o posouzení zdravotního stavu. Po zpracování posudku o zdravotním stavu orgán I. stupně přiznal rozhodnutím ze dne 7. 3. 2016 žalobkyni průkaz TP trvale počínaje datem 1. 1. 2016. Proti vydanému rozhodnutí podala žalobkyně do protokolu dne 10. 3. 2016 odvolání, poukazovala přitom na zhoršený zdravotní stav. Má zrakové postižení, nemohla se blíže seznámit s dokumentací. Má průkaz invalidity a invalidní důchod přiznaný v USA. Dne 17. 3. 2016 žalobkyně ohlásila úřadu práce změnu doručovací adresy do USA. Žalovaný svým prvním rozhodnutím, v dané věci ze dne 5. 4. 2016 rozhodnutí úřadu práce zrušil a vrátil k novému projednání. Orgánu prvního stupně bylo uloženo, aby se blíže zabýval místem bydliště žadatelky, neboť bydliště na území ČR je základní podmínkou nároku žalobkyně. Dle § 3 správního řádu je třeba zjistit stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Orgán prvního stupně vyzval žalobkyni, aby doložila skutečnosti rozhodné ve své žádosti. Žalobkyně k potvrzení svého bydliště na území ČR odkázala na svůj občanský průkaz, který potvrzuje její bydliště na území ČR. Uvedla, že po omezenou dobu se může léčit mimo ČR na území USA. Žalobkyně byla e-mailem (komunikovala tak z USA) ze dne 24. 10. 2016 a ze dne 2. 11. 2016 za dané situace seznámena s tím, že je třeba, aby svoji vazbu na ČR doložila čestným prohlášením, ve kterém uvede vztah a vazbu na ČR (pobyt, rodina, zájmy). Dne 9. 11.2016 převzala na adrese trvalého pobytu v ČR výzvu úřadu práce, aby doručila zpět podepsané čestné prohlášení o vztahu k ČR. Žalobkyně na to reagovala opět poukazem na svůj vydaný OP a nutností spolupráce mezi ČR a USA. Byla upozorněna na nedostatečnost své reakce. Dne 16. 11. 2016 na výzvu úřadu práce reagoval syn žalobkyně X.Y. s tím, že odpověď byla zaslána poštou z USA, dojde ke zpoždění. Syn žije 180 km od bydliště matky v USA. Obsah písemné odpovědi se shodoval s dříve odeslanými e-maily. Dne 4. 1. 2017 žalobkyně uvedla na úřadu práce osobně do protokolu, že k prokázání skutečností předkládá svůj občanský průkaz a cestovní pas vydaný v ČR. Současně uvedla, že do ČR přicestovala dne 29. 12. 2016 a opět plánuje odjezd do USA. Termín odmítla sdělit. Dále uvedla, že v ČR nemá rodinu, pouze svoji sestru. Přednost má rodina syna s vnoučaty v USA. Poté již orgán I. stupně reagoval vydáním rozhodnutí ze dne 11. 1. 2017, kterým žádost o vydání průkazu zamítl. Proti rozhodnutí podala žadatelka odvolání do protokolu dne 18. 1. 2017, ve kterém odkázala na své přiložené písemné podání. V toto podání z téhož dne uvádí, že žádá o průkaz ZTP nebo ZTP/P. Napadané rozhodnutí považuje za neplatné pro nesrovnalosti, nečestnosti a nepravdivosti. Fakticky uvádí, že nemohla nahlížet do podkladů, její zdravotní stav je nevyhovující. Požadavek prokázání bydliště v ČR prokázala občanským průkazem, nabídkou svého cestovního pasu. Pobírá starobní důchod a vlastní dům v Rohozné u Poličky. Napadeným rozhodnutím žalovaný odvolání žalobkyně jako žadatelky zamítl. Dle § 3 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů platí, že nárok na příspěvek na mobilitu a na příspěvek na zvláštní pomůcku a na průkaz osoby se zdravotním postižením má při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně a) osoba, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu podle jiného právního předpisu nebo která má na území České republiky trvalý pobyt podle jiného právního předpisu, b) osoba, které byla udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany podle jiného právního předpisu, c) cizinec bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tento nárok zaručuje mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, d) občan členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle jiného právního předpisu po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské unie, e) rodinný příslušník občana členského s