8 As 55/2012 — Nejvyšší správní soud

30 A 65/2014- 164 - text  14 30 A 65/2014 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Rutsche a soudců JUDr. Pavla Kumprechta a Mgr. Heleny Konečné ve věci žalobce: JUDr. V. M. proti žalovanému: Statutární město Hradec Králové Československé armády 408, Hradec Králové za účasti: 1) MgA. D. M. 2) Mgr. V. B. 3) D. B. 4) MgA. P. F. zastoupen JUDr. Ing. Tomášem Matouškem advokátem NNK a partneři s. r. o. advokátní kancelář se sídlem Dukelská 15, Hradec Králové 5) PhDr. J. S. 6) O. D. 7) Mgr. H. J. a 8) P. M., DiS. zastoupen JUDr. Ing. Tomášem Matouškem advokátem NNK a partneři s. r. o. advokátní kancelář se sídlem Dukelská 15, Hradec Králové v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. července 2014, sp. zn. SZ MMHK/114738/2014 KT1/Pla, č.j. MMHK/123452/2014 KT1/Pla, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce a žalovaný nemají právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobce je povinen nahradit P. M., DiS., náklady řízení o kasační stížnosti ve výši 13.228,- Kč k rukám JUDr. Ing. Tomáše Matouška, advokáta NNK a partneři s. r. o., advokátní kancelář se sídlem Dukelská 15, Hradec Králové, a to do deseti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce požádal podáním ze dne 2. 5. 2014, upřesněným podáním ze dne 22. 5. 2014, Základní uměleckou školu, Hradec Králové, Habrmanova 130 (dále také jen „povinný subjekt“ nebo „ZUŠ“), dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), o poskytnutí informace o výši platů každého z pedagogů této školy poskytnutých jim v roce 2013. 2. O této žádosti rozhodl povinný subjekt rozhodnutím ze dne 6. června 2014, č. j. 079/2014/ZUS. Ve výroku I. žádosti částečně vyhověl, když sdělil žalobci výši platu v roce 2013 u tří pedagogů, a to u těch, kteří se sdělením tohoto údaje žalobci souhlasili. Výrokem II. žádost o poskytnutí informace odmítl, neboť dle jeho názoru je informace o platu osobním údajem zaměstnanců školy, údajem, který spadá do sféry soukromí zaměstnanců a informací, která se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu. 3. K odvolání žalobce žalovaný rozhodnutí povinného subjektu změnil, ale jednalo se pouze o změny formální. Podstata věci se nezměnila, žalobci byla sdělena výše platu v roce 2013 pouze u zmíněných tří pedagogů, jinak byla žádost odmítnuta. II. Obsah žaloby 4. Žalobce v úvodu žaloby popsal shora uvedený skutkový stav věci. Skutečnost, že mu byly poskytnuty údaje o výši platů pouze u těch pedagogů, kteří s tím projevili souhlas, považoval za nelogickou. Podání informace o platech zaměstnanců ve veřejné správě nemůže být dle něho závislé na jejich vůli. Podrobení se veřejné kontrole je u nich totiž dáno svobodnou volbou povolání každého jednotlivce a je vyváženo většími sociálními jistotami státních zaměstnanců oproti jiným osobám. 5. Žalobce dále odkázal na znění § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím. Dle jeho názoru jsou v něm obsažené podmínky pro poskytnutí informací v daném případě naplněny a opačné výklady jsou v rozporu s textem i jakýmkoliv korektním výkladem tohoto ustanovení. Zmínky žalovaného obsažené v odůvodnění napadeného rozhodnutí o průběhu legislativního procesu v roce 2002 považoval za ryze účelové. To se týká i vývodů žalovaného o postavení zaměstnanců ve veřejné správě, jakož i o veřejném zájmu dle zákona č. 159/2006 Sb. Stanovisko žalovaného dle žalobce svědčí o nepochopení zásadního rozdílu mezi zaměstnanci ve veřejné správě a ostatními osobami a je v nesouladu s principem jednoty a bezrozpornosti právního řádu, ze kterého plyne požadavek přikládat týmž pojmům, obsaženým v různých právních předpisech, zásadně stejný význam a obsah. Pokud jde o test proporcionality, tak žabce se klonil k tomu právnímu názoru, že jej provedl již zákonodárce při formulaci § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím. 6. Navrhl proto, aby krajský soud zrušil rozhodnutí žalovaného a věc mu vrátil k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že povinný subjekt postupoval ve věci zcela logicky, v souladu se závěry Nejvyššího správního soudu obsaženými v jeho rozsudku ze dne 11. 11. 2011, č. j. 4 As 40/2010-60. Tedy že v případě žádostí o poskytování informací o odměně za práci u zaměstnanců placených z veřejných rozpočtů dochází ke střetu ústavně zaručených práv na svobodný přístup k informacím a na ochranu osobních údajů a je tak třeba na základě testu proporcionality posoudit, které z těchto ústavních práv má s ohledem na skutkový stav věci přednost. 8. Povinný subjekt test proporcionality provedl a dospěl k závěru, že v daném případě má ústavně zaručené právo pedagogů, kteří s poskytnutím požadovaných informací nesouhlasili, na ochranu osobních údajů a na ochranu soukromí přednost před právem žalobce na informace. Proto povinný subjekt dle § 8a zákona o svobodném přístupu k informacím a dle příslušných ustanovení zákona č. 101/2000 Sb. a dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. požadované informace poskytnout odmítl, vyjma pedagogů, kteří s tím souhlasili. Odmítnutí informací opřel rovněž o ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím, dle něhož může povinný subjekt omezit poskytnutí informace, pokud se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu. 9. Závěrem žalovaný odkázal na odůvodnění rozhodnutí povinného subjektu i odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí a navrhl, aby krajský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. IV. Vyjádření osob zúčastněných na řízení k žalobě 10. Pedagogové Základní umělecké školy, Hradec Králové, Habrmanova 130, kteří využili svého oprávnění, a přihlásili se do řízení coby osoby na řízení zúčastněné, podali k žalobě následující vyjádření: 11. MgA. D. M. uvedl, že s poskytnutím informace o svém platu nesouhlasí, neboť ji považuje za citlivý a ryze osobní údaj, protože se nijak nepodílí na rozhodování o finančních prostředcích školy. Jeho finanční ohodnocení je zcela v rukou ředitele školy. Pokud by někdo výši jeho platu znal, může odvozovat jeho finanční možnosti a upravit konkrétně částku, kterou je mu schopen za určité služby nabídnout. Znalost platu pro nejbližší okolí by tak jednoznačně určovala jeho sociální status. 12. Mgr. V. B. považoval poskytnutí informace o svém platu za intimní údaj spadající do sféry soukromí. Již jednou byl poškozen poté, co se stal terčem anonymních oznámení, které měly za cíl jej poškodit v zaměstnání a mělo to souvislosti s platy ve škole. Dožadoval se tedy u soudu ochrany svého práva na soukromí. 13. D. B. vyslovila stejný názor. Uvedla, že již jednou byla poškozena poté, co kdosi zveřejnil její plat, a byla terčem anonymních oznámení, které měly za cíl ji poškodit v zaměstnání. Tento pokus byl činěn i přes média, konkrétně deník Blesk, jak ji o tom informoval ředitel školy. Policie údajně případ vyšetřila, ředitel školy jí ale závěry vyšetřování nesdělil. Taktéž se tedy u soudu dožadovala ochrany svého práva na soukromí. 14. MgA. P. F., ředitel povinného subjektu, uvedl, že hospodaření ZUŠ je pravidelně kontrolováno zřizovatelem, Českou školní inspekcí a Krajským úřadem Královéhradeckého kraje. Pracovníci těchto kontrolních orgánů mají přístup k veškerým informacím, na jejichž základě mohou objektivně vyhodnotit efektivitu a správnost čerpání financí ze státního rozpočtu. Pouhá informace o hrubé výši platů zaměstnanců bez znalosti jejich tabulkového zařazení, velikosti úvazku, nemocnosti, čerpání dovolené, suplování za ostatní kolegy, stupně vedení, příplatků vyplývajících z konkrétních předpisů a hodnocení pracovního výkonu o ničem nevypovídá a nelze podle ní jakoukoliv kontrolu provést. Poskytnutí informace o platu považuje za omezení práva na ochranu osobnosti a soukromého života. Kritéria testu proporcionality jej utvrzují v tom, že zveřejnění platu jeho kolegů není vhodné ani potřebné a že převažuje v jejich případě právo na ochranu soukromí před právem na svobodný přístup k informacím. On sám jako ředitel nemá obecně s poskytnutím údaje o svém platu problém, v tomto konkrétním případě s ním však nesouhlasí. Hlavním důvodem je skutečnost, že to považuje za zlomyslný zásah do svého soukromí. Již několik let čelí anonymním dopisům, které mají za cíl jej jako ředitele školy šikanovat a některé kolegy poškodit v zaměstnání. Dále vyslovil podezření, že o požadované informace nemá ve skutečnosti zájem žalobce, který je advokátem, ale jeho klientka Mgr. N. T.. Na důkaz připojil písemnou plnou moc ze dne 15. 2. 2015, na základě které byl žalobce jmenovanou zmocněn k jejímu zastupování při jednání se ZUŠ ve věci údajného porušení povinností vyplývajících z pracovního poměru. Požádal soud, aby do správního spisu zařadil protokol Policie České republiky, Krajského