6 Ads 17/2013 — Nejvyšší správní soud

29 Ad 15/2019- 50 - text  7 29 Ad 15/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kábrtovou ve věci žalobce: J. J. zastoupený Mgr. A. N. bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí se sídlem 128 01 Praha 2, Na Poříčním právu 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 4. 2019, čj. MPSV-2019/80184-918, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 4. 2019, čj. MPSV-2019/80184-918 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Rozhodnutím ze dne 24. 4. 2019 žalovaný rozhodl o odvolání žalobce tak, že toto zamítl a potvrdil rozhodnutí orgánu I. stupně – Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Hradci Králové ze dne 7. 5. 2018, čj. 39333/2018/HKR, kterým žalobci nebyl přiznán příspěvek na péči. Žalovaný odkázal na posouzení zdravotního stavu žalobce Posudkovou komisí MPSV v Hradci Králové (dále jen „PK“), která dne 1. 4. 2019 posoudila neschopnost žalobce samostatně zvládat základní životní potřeby osobních aktivit a péče o domácnost, což vzhledem ke znění § 8 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen „zákon č. 108/2006 Sb.“), nesplňuje podmínky ani pro možné přiznání I. stupně (lehké závislosti) na pomoci jiné fyzické osoby. II. Žalobní argumentace 2. V soudním řízení je žalobce zastoupen zaměstnankyní o.p.s. SKOK do života, která je profesionálním podpůrcem pro pomoc při zvládání některých aktivit žalobce. V žalobě poukazuje na to, že PK uznává ve svém posouzení jako nezvládané osobní aktivity péče o domácnost a osobní aktivity, ač dřívější posouzení posoudilo naopak jako nezvládané potřeby orientace a péče o zdraví. Odkazuje na záznam ze sociálního šetření ze dne 22. 12. 2017, k němuž nebylo dostatečně přihlédnuto ani v prvostupňovém, ani současném posuzování zdravotního stavu žalobce. 3. Žalobce nezvládá samostatně základní životní potřebu komunikace, orientace, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. V potřebě komunikace není schopen chápat obsah přijímaných a sdělovaných zpráv a mít přiměřené duševní kompetence, u potřeby orientace mít přiměřené duševní kompetence a orientovat se místem a časem. Pokud se jedná o potřebu péče o zdraví, není schopen dodržovat stanovený léčebný režim a provádět stanovené preventivní, léčebné a léčebně-rehabilitační a ošetřovatelské postupy a opatření a používat k tomu potřebné léky nebo pomůcky. U základní životní potřeby osobních aktivit pak není samostatně schopen tyto plánovat a uspořádat, stanovit si a dodržet denní program, či vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí, např. vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity a vyřizování svých záležitostí. K životní potřebě péče o domácnost žaloba poukazuje na nezvládnuté nakládání s penězi, kde existuje smlouva o nápomoci, či udržování pořádku. 4. Na všechny důležité skutečnosti poukazuje výše cit. sociální šetření, žalobce pak považuje posouzení svého zdravotního stavu a schopností za nepřesvědčivé, zdůrazňuje zejména, že obě posouzení posudková dospěla k naprosto odlišným závěrům a lékařské zprávy nevzalo v potaz vyčerpávajícím způsobem ani jedno z nich. 5. Žalobce se ztotožňuje s uznáním nezvládání základní životní potřeby osobních aktivit a péče o domácnost, pokud však PK neuznala jako nezvládanou základní životní potřebu orientace s tím, že tíže postižení rozumových schopností neodůvodňuje neschopnost zvládat potřebu v rozsahu daném posudkovými kritérii, takový závěr považuje za nesprávný. Sociální šetření jasně poukázalo na skutečnost, že má potíže s orientací v čase a místě a v neobvyklých situacích. Žalobce nepovažuje za možné, aby zvládání základní životní potřeby bylo posuzováno plošně dle příslušné diagnozy, ale nutné je přihlédnout k tomu, jak konkrétní člověk zvládá příslušné aktivity ve své jedinečné životní situaci. Poukazuje dále na skutečnost, že nezvládání jediné aktivity znamená nezvládání celé základní životní potřeby. 6. K životní potřebě péče o zdraví žalobce uvedl, že potřebuje každodenní dohled nad užíváním léků, kdy ho podporuje jak pracovník terénní služby, tak manželka, i toto vyplývá ze sociálního šetření. Potřebuje doprovod k lékaři, aby došlo k porozumění předávaných informací, k dodržení léčebného režimu, v případě nemoci potřebuje další podporu. Ačkoliv je fyzicky schopen provádět stanovené postupy v uvedeném smyslu, nezvládá tuto aktivitu vzhledem k svému mentálnímu postižení – zejména špatná orientace v čase, neschopnost dodržení režimu, plánovat, nepochopení důsledků nedodržování léčby… 7. Není zřejmé, proč PK rozhodovala v nepřítomnosti žalobce, nemohla tedy provést vlastní vyšetření, jeho závažný handicap spočívá v nedostatečném abstraktním myšlení a výše uvedených obtížích. Nastavení pravidel pro posuzování nároku na příspěvek na péči přitom musí zohlednit konkrétní schopnosti jedince zvládat jednotlivé aktivity. Žaloba z výše uvedených důvodů navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 8. Z vyjádření žalovaného ze dne 27. 8. 2019 plyne, že v odvolacím řízení hodnotila zdravotní stav žalobce posudková komise, tento hodnotila jako dlouhodobě nepříznivý v důsledku lehké mentální retardace. S odkazem na podkladovou dokumentaci pak PK uzavřela, že žalobce je orientován místem, časem, osobou, je zvýšeně sugestibilní, ovlivnitelný a zneužitelný, má zpomalené psychomotorické tempo. Je schopen číst, psát a zvládat velmi jednoduché početní úkony. Dle psychiatrického nálezu je schopen udržet nezávislost v osobní péči a v praktických a jednoduchých domácích dovednostech. PK měla rovněž k dispozici znalecký posudek, vypracovaný v řízení o omezení svéprávnosti žalobce, vedeného před Okresním soudem v Hradci Králové, z něhož vyplynulo, že duševní porucha ho částečně omezuje ve schopnostech adekvátně právně jednat tak, aby nedoznal v běžném životě újmy, za podpory asistenta či podpůrce je schopen samostatně jednat v běžných záležitostech každodenního života, uzavírat smlouvy, pečovat o svou osobu. Znalec uzavřel, že u žalobce došlo k výraznému zlepšení psychického stavu, zejména ohledně vyzrání osobnosti a schopnosti samostatně jednat. PK dospěla ke svému závěru na základě zdravotní dokumentace a znaleckého zkoumání zdravotního stavu žalobce, když uzavřela, že nezvládá samostatně základní životní potřebu osobní aktivity a péče o domácnost. Potřebu orientace neuznala, neboť žalobce je v přirozeném prostředí orientován, orientace v neznámém prostředí není rozhodující. Neuznána byla i potřeba péče o zdraví, neboť tíže postižení žalobce neodůvodňuje neschopnost pravidelného užívání medikace, žalobce nemá funkčně závažné zdravotní postižení, které by vyžadovalo náročnou zdravotní péči, kterou by nebyl schopen zvládat. Doprovod k lékaři či asistentce není každodenní či častou pomocí. K potřebě komunikace, která je namítána až v žalobě, uvedl žalovaný, že nebyla u žalobce objektivizována taková tíže duševních schopností, která by mu znemožňovala zvládat komunikaci v jeho přirozeném prostředí. Žalovaný z uvedených důvodů navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné. IV. Posouzení věci krajským soudem 9. Soud obdržel repliku žalobce k vyjádření žalovaného, v níž uvádí, že citovaný znalecký posudek, na který se odvolává PK, byl vytvořen pro účely řízení o omezení svéprávnosti žalobce, a ten ho předložil proto, že byla v prvním stupni zcela chybně posouzena základní životní potřeba péče o domácnost. Pro tuto životní potřebu se posuzuje i aktivita hospodaření s penězi, což žalobce nezvládá, toto doložil jak posudkem, tak smlouvou o nápomoci jako podpůrného opatření. Takováto smlouva může být schválena soudem dle ustanovení § 45 a násl. Občanského zákoníku tomu, kdo trpí trvalou duševní poruchou způsobující potíže v rozhodování. V případě žalobce se jedná o trvalou duševní poruchu lehké mentální retardace. To, že byla nakonec svéprávnost žalobci navrácena, nemůže ale nijak ovlivnit rozhodování o udělení příspěvku na péči, neboť kritéria pro jeho přiznání jsou jasně uvedena v příslušném zákonu, vyhlášce a její příloze. Pokud posudek hovoří o zlepšení duševního stavu žalobce, jedná se o kvalitní sociální práci a přiměřenou podporu poté, co žalobce opustil a přestěhoval se do chráněného bydlení komunitního typu v Hradci Králové. Jeho omezení schopností, způsobeného jeho duševní poruchou, však nezmizelo, v minulosti příspěvek pobíral, a to v I. stupni, což nikdo neřešil, ani veřejný opatrovník, jmenovaný soudem. Po přestěhování do Hradce Králové do chráněného bydlení a poté do nájmu s podporou terénní služby bylo požádáno o zvýšení příspěvku, tento byl však naopak odebrán. Žalobce na sobě 5 let pracuje, naučil se spoustu dovedností, začal pracovat na částečný pracovní úvazek. Potřebuje však podporu terénní sociální služby, aby si se samostatným životem poradil. Podpora stojí 100,- Kč za hodinu, žalobce běžně platí 2.000,- Kč za měsíc, když byl nemocný