9 Afs 38/2013 — Nejvyšší správní soud

31 Af 4/2019- 111 - text  20 31 Af 4/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Jany Kábrtové a Mgr. Tomáše Blažka ve věci žalobce: Koenig & Bauer Grafitec s.r.o. Opočenská 83, 518 01 Dobruška, zastoupena Mgr. Pavlou Koukalovou, advokátkou Podskalská 1252/24, 128 00 Praha 2 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství Masarykova 427/31, 602 00 Brno v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. prosince 2018, č. j. 55135/18/5000-10480-712244, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 17. prosince 2018, č. j. 55135/18/5000-10480-712244, se zrušuje a věc se žalovanému vrací k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 15 342 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku do rukou jeho zástupce. Odůvodnění: 1. Včas podanou žalobou namítal žalobce nezákonnost shora identifikovaného rozhodnutí, jímž žalovaný změnil platební výměr na odvod za porušení rozpočtové kázně vydaný Finančním úřadem pro Královéhradecký kraj tak, že původně vyměřenou částku odvodu ve výši 33 623 Kč snížil na částku 20 174 Kč. I. Obsah žaloby 2. Žalobce tvrdil, že správce daně i žalovaný dospěli v důsledku nezákonného postupu při daňové kontrole, nezákonného výkladu Smlouvy o účelové podpoře a chybného vyhodnocení skutkových zjištění a předložených důkazů k nesprávnému závěru, že žalobce porušil podmínky stanovené v čl. VI odst. 3 ve spojení s čl. VII odst. 5 a dále v čl. VII odst. 11 Smlouvy o účelové podpoře, a dopustil se tak neoprávněného použití peněžních prostředků státního rozpočtu a porušení rozpočtové kázně dle zákona o rozpočtových pravidlech. Vzhledem k tomu považoval platební výměr a rozhodnutí o odvolání za nesprávná pro krácení práv žalobce. Žalobní body týkající se Zjištění 1 3. Žalobce uvedl, že správce daně na základě proběhlé daňové kontroly došel k závěru, že „Pozdním převodem části dotace spolupříjemci došlo k porušení podmínky uvedené v bodu 3 čl. VI Smlouvy v návaznosti na bod 5 čl. VII Smlouvy, a tím k porušení rozpočtové kázně dle ust. § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“), (viz str. 18 Dotační titul 5, bod 1 Zprávy o daňové kontrole). Tento závěr následně potvrdil i žalovaný v rozhodnutí o odvolání, kdy v bodu 19 předmětného rozhodnutí uvedl, že „…odvolací orgán shledává, že odvolatel nedostál svému závazku převést část dotace spolupříjemci do 30-ti dnů po jejím obdržení, čímž se jednoznačně dopustil porušení části VI bodu 3 v návaznosti na část VII bod 5 Smlouvy, neboť v souladu se Smlouvou o spolupráci předmětnou část dotace nepřevedl na bankovní účet spolupříjemce ve stanovené lhůtě. Nedodržení části VI bodu 3 a části VII bodu 5 Smlouvy je poté ve smyslu § 3 písm. e) zákona o rozpočtových pravidlech … považováno za neoprávněné použití poskytnutých peněžních prostředků, čímž došlo dle § 44 odst. 1 písm. b) téhož zákona ….. k porušení rozpočtové kázně.“ 4. Žalobce s uvedenými závěry správce daně a žalovaného vyslovil zásadní nesouhlas. 5. Konstatoval, že Smlouva o účelové podpoře jakožto Smlouva o poskytnutí dotace ze státních prostředků je svým charakterem subordinační veřejnoprávní smlouvou. Podle ustanovení § 17 zákona o rozpočtových pravidlech platí, že „dotace nebo návratné finanční výpomoci mohou být poskytovány na základě dohod uzavíraných mezi poskytovatelem a žadatelem (dále jen "dohoda"), stanoví-li tak zvláštní zákon. Zvláštní zákon vždy také stanoví náležitosti takových dohod.“ V případě Smlouvy o spolupráci byl takovým zvláštním zákonem zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, v rozhodném znění (tj. ve znění do 30. 6. 2009), dále jen „zákon o podpoře výzkumu a vývoje. Podle § 9 odst. 1 tohoto zákona v rozhodném znění, platilo, že „Poskytovatel uzavře s příjemcem účelové podpory písemnou smlouvu o poskytnutí dotace na podporu vybraného projektu zahrnující celou dobu řešení projektu a období do vyhodnocení výsledků řešení projektu včetně vypořádání poskytnuté dotace…. Mezi náležitosti smlouvy o poskytnutí podpory patří zejména ….. i) smluvní podmínky pro účast spolupříjemců, výše jejich podpory z veřejných prostředků a její rozdělení v jednotlivých letech včetně termínů a způsobu jejího poskytování a kontroly,….“ Podle § 9 odst. 2 zákona o podpoře výzkumu a vývoji, v rozhodném znění, platilo, že „Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se smlouva o poskytnutí podpory ustanoveními obchodního zákoníku.“ Podle § 10 odst. 5 zákona o podpoře výzkumu a vývoji, v rozhodném znění, platilo, že „pokud se na řešení projektu podílí spolupříjemce, poskytne mu stanovenou část účelové podpory příjemce, s výjimkou případů, kdy je spolupříjemce organizační složkou. Způsob a lhůtu pro poskytnutí účelové podpory příjemcem spolupříjemci stanoví poskytovatel podle § 9 odst. 1 písm. i). Příjemce poskytne stanovenou část účelové podpory spolupříjemci na základě smlouvy uzavřené mezi nimi.“ 6. Z výše citovaných ustanovení § 9 odst. 1 písm. i) ve spojení s § 10 odst. 5 zákona o podpoře výzkumu a vývoje, v rozhodném znění, dle žalobce vyplývá, že způsob a lhůtu pro poskytnutí účelové podpory žalobcem spolupříjemci byl dle předmětného zákona povinen stanovit poskytovatel přímo ve smlouvě o účelové podpoře, jakožto součást smluvních podmínek pro účast spolupříjemce na projektu. Smlouva o účelové podpoře upravuje smluvní podmínky pro účast spolupříjemců zejména v čl. VII odst. 5., který zní: „V případě, kdy se na řešení projektu budou podílet i spolupříjemci uvedení v čl. III. odst. 3 této smlouvy, je příjemce povinen uzavřít s každým z těchto spolupříjemců písemnou smlouvu o spolupráci na řešení projektu, o stanovení výše, způsobu, jednotlivých lhůt poskytnutí účelové podpory a kontroly příjemcem jejího čerpání a užití. Tato smlouva musí obsahovat další podmínky obdobné podmínkám uvedeným v této smlouvě, tedy i s povinností zřídit samostatný bankovní účet spolupříjemcem pro příjem a nakládání s převedenou částí účelové podpory. Pouze na základě podmínek stanovených v těchto uzavřených smlouvách je příjemce oprávněn poskytnout spolupříjemcům příslušnou část účelové podpory dle čl. VI. odst. 3 této smlouvy. V těchto smlouvách musí být uloženy spolupříjemcům zejména povinnosti shodné s odst. 2. tohoto článku a dále musí obsahovat stanovení poměru jejich účasti na řešení projektu, včetně jejich míry podpory. Účelovou podporu může obdržet pouze ten spolupříjemce, který vede účetnictví dle zák. č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ve znění pozdějších předpisů). Příjemce je povinen provádět pravidelnou kontrolu spolupříjemců ve věci čerpání, užití a evidence účelové podpory poskytnuté jim příjemcem v přímé souvislosti s řešením projektu. Smlouvy uzavřené příjemcem s jednotlivými spolupříjemci musí obsahovat ustanovení umožňující poskytovateli a současně příjemci provádět kontrolu nakládání s účelovou podporou poskytnutou jednotlivým spolupříjemcům, a to ve stejném rozsahu, jako má poskytovatel vůči příjemci na základě této smlouvy.“ 7. Tento článek tak dle názoru žalobce obsahuje mj. povinnost žalobce uzavřít se spolupříjemcem písemnou smlouvu o spolupráci na řešení projektu a stanoví, jaké náležitosti má taková smlouva obsahovat. Ohledně způsobu poskytnutí dotace čl. VII odst. 5 Smlouvy o účelové podpoře uvádí, že smlouva musí obsahovat povinnost spolupříjemce zřídit samostatný bankovní účet pro příjem a nakládání s převedenou částí účelové podpory. Článek VII odst. 5 Smlouvy o účelové podpoře však výslovně neuvádí žádnou konkrétní lhůtu pro poskytnutí účelové podpory žalobcem spolupříjemci. Lhůta pro poskytnutí účelové podpory žalobcem spolupříjemci je stanovena v čl. VII odst. 1 Smlouvy o účelové podpoře, podle kterého „Příjemce je povinen použít účelovou podporu …..vždy do konce příslušného kalendářního roku výhradně k úhradě prokazatelných, nezbytně nutných nákladů přímo souvisejících s plněním cílů a parametrů předmětného projektu, a to buď přímým převodem spolupříjemcům/přímou platbou dodavatelům z bankovního účtu zřízeného podle čl. III., odst. 1. této smlouvy nebo převodem na jiný vlastní bankovní účet …..“. 8. Žalobce k tomu konstatoval, že převedl podíl spolupříjemce za rok 2010 na účet spolupříjemce dne 13. 10. 2010, tedy v dostatečném časovém předstihu před 31. 12. 2010, což byl dle názoru žalobce jediný závazný termín ve vztahu k poskytovateli a kontrolním orgánům, včetně správce daně a žalovaného. Lhůta splatnosti sjednaná v čl. 3.1. Smlouvy o spolupráci představuje dle názoru žalobce pouze soukromoprávní závazek žalobce vůči spolupříjemci, jehož porušením se žalobce mohl dostat maximálně do prodlení vůči spolupříjemci s následky předvídanými zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v rozhodném znění (dále jen „Obchodní zákoník“), tj. zejména se vznikem práva spolupříjemce požadovat úrok z prodlení; v daném případě však postupem žalobce nedošlo ani k jeho prodlení