9 Afs 70/2008 — Nejvyšší správní soud

52 Af 62/2020- 96 - text  10 52 Af 62/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci v Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Aleše Korejtka a Mgr. et Mgr. Jaroslava Vávry, v právní věci žalobce: Tereos TTD, a.s., IČ 16193741 sídlem Palackého náměstí 1, 294 41 Dobrovice zastoupen advokátkou Mgr. Ilonou Kindlovou sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4 proti žalovanému: Generální ředitelství cel, IČ 71214011 sídlem Budějovická 1387/7, 140 96 Praha 4, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 7. 2020, č. j. 21195-2/2020-900000-317 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Celního úřadu pro Pardubický kraj (dále jen „správní orgán I. stupně“) č.j. 20977-2/2020-590000-11 ze dne 13. 3. 2020, přičemž toto souviselo s návrhem na změnu povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně. Návrh na změnu se týkal změn plynoměrů a upřesnění typu přepočítávačů u odběrných míst zemního plynu. Podstatným pro žalobu je, že návrh žadatele (žalobce) na vyjmutí plynoměrů jako jím označených podružných měřidel v odběrných místech P1 a P2 byl celním úřadem zamítnut. II. Podstata věci 2. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 26. 1. 2018 bylo žalobci vydáno povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně podle § 9 odst. 1 zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, část čtyřicátá pátá, daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDZP“ či „zákon o dani z plynu“). 3. Žalobce podal dne 14. 2. 2020 prvostupňovému orgánu žádost o změnu povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně z důvodu nesouladu v označení plynoměrů a přepočítávačů s označením měřidel v systému distributora plynu. Žalobce tuto žádost doplnil dne 21. 2. 2020 o servisní protokoly o výměně přístrojů a rovněž požádal o „zvážení, zda je nutné, abychom podružná měřidla v povolení uváděli.“ Podružnými měřidly mínil plynoměry v odběrných místech P1 a P2. Rovněž požádal o úplné vyjmutí odběrného místa P3. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 13. 3. 2020 byla žádost žalobce v části, v níž se domáhal vyjmutí plynoměrů jako podružných měřidel v odběrných místech P1 a P2, zamítnuta. Podle správního orgánu nelze považovat přepočítávače za měřicí zařízení ve smyslu § 9 odst. 2 písm. c) ZDZP. 4. Proti tomuto rozhodnutí, v části, v níž nebylo vyhověno návrhu žalobce na vyjmutí plynoměrů v odběrných místech P1 a P2, podal žalobce odvolání. V něm namítal, že ZDZP neobsahuje jakoukoli definici pojmu měřidlo či měřicí zařízení. Ustanovení § 9 odst. 2 písm. c) ZDZP definující náležitosti návrhu na vydání povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně pracuje s pojmem měřicí zařízení, rovněž tak § 11 odst. 2 téhož zákona obsahuje pojem měřicí zařízení. Definici tohoto pojmu stanoví § 2 odst. 2 písm. b) bod 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“). ZDZP však na ustanovení energetického zákona neodkazuje. Podle žalobce je třeba při technické specifikaci vycházet z nařízení vlády č. 120/2016 Sb., o posuzování shody měřidel při jejich dodávání na trh, ve znění nařízení vlády č. 96/2017 Sb., kde je obsažena definice měřidla. Podle uvedeného nařízení vlády jsou na přepočítávač kladeny vyšší nároky než na plynoměr. Funkcí přepočítávače je pouze přepočet množství plynu. Přepočet na MWh spalného tepla je až následnou matematickou operací. Pro kontrolu množství plynu nabytého v osvobozeném režimu je rozhodující množství plynu v MWh spalného tepla, tedy stav evidovaný přepočítávačem. Na trhu se navíc objevují i přepočítávače bez plynoměru. Podle žalobce tedy nelze požadovat, aby výrobní číslo plynoměru bylo jako jedinečný a rozhodující identifikátor uváděno v povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně. 5. Odvolání žalobce bylo již shora uvedeným rozhodnutím žalovaného zamítnuto. Žalovaný v napadeném rozhodnutí vypořádal odvolací argumentaci žalobce. Především se neztotožnil s názorem žalobce v tom, že za primární měřidlo pro účely osvobození plynu od daně lze považovat přepočítávač a nikoli plynoměr. Samotný přepočítávač totiž podle žalovaného vychází z existence plynoměru, neboť je k němu i připojen a nemohl by bez něho plnit svoji funkci. Plynoměr je měřicím zařízením, kterým se měří množství plynu, a proto musí být jeho údaje podle příslušných ustanovení ZDZP uvedeny v povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně. Vyhověním návrhu žalobce na vynětí plynoměrů by došlo k nezákonnému rozhodnutí, neboť povolení by neobsahovalo podstatné údaje o typu a výrobním číslu měřicího zařízení. Pokud žalobce namítal, že na trhu existují přepočítávače bez plynoměru, pak žalovaný k tomu uvedl, že v takových případech je funkce plynoměru zahrnuta v takovém zařízení. I v těchto případech však platí, že přepočítávač jako samostatné zařízení svoji funkci plnit nemůže. Žalobce o výměně plynoměrů v předmětných případech navíc věděl, což plyne z protokolů o výměně podepsaných žalobcem. V rozhodnutí bylo dále konstatováno, že žalobce svojí žádostí fakticky plnil oznamovací povinnost dle § 11 odst. 1 ZDZP a zákon jiné změny povolení neumožňuje. Návrh žalobce na vyjmutí plynoměrů z povolení tak nemá ani právní oporu. III. Shrnutí žaloby 6. V podané žalobě žalobce v podstatě opakuje a z části rozvíjí argumentaci použitou již v odvolacím řízení. Všechny uvedené námitky směřující proti napadenému rozhodnutí jsou spojeny s nevyhověním požadavku vyjmutí plynoměrů z povolení. 7. Ad a) žalobce namítá nezákonnost rozhodnutí spočívající v tom, že předmětná rozhodnutí správních orgánů obsahují náležitosti nad rámec zákona. Těmito náležitostmi má žalobce na mysli údaje o plynoměru. V případě změny těchto údajů je na žalobce kladena nepřiměřená administrativní zátěž, neboť žalobce je povinen tyto změny včas oznamovat, ač se jedná o údaje nadbytečné, nemající oporu v zákoně. 8. Ad b) v souvislosti s obsahem předchozího bodu žaloby se správce daně i žalovaný dopustil překročení správního uvážení, neboť vykládal neurčitý právní pojem „měřidlo“ v rozporu s účelem zákona a k tíži žalobce. Pro stanovení naměřených hodnot jsou klíčové hodnoty přepočítávače, nikoli plynoměru. Data nashromážděná plynoměrem totiž nejsou konečnými daty určenými ke stanovení množství spotřebovaného plynu. Plynoměr není měřidlem ve smyslu ust. § 8 odst. 3 ZDZP. Ke způsobu přepočítávání plynu navrhl žalobce vyslechnout jako svědka Ing. G. a rovněž zadat vypracování znaleckého posudku, případně odborného vyjádření. 9. Ad c) žalobce rovněž namítá další vady řízení. Správce daně dle tvrzení žalobce nesprávně usuzuje, že neoznámením plynoměru zanikne vydané povolení, ačkoliv vůbec nedojde ke změně přepočítávače. Povolení bylo vydáno na dobu pěti let a případným neoznámením plynoměru by tak došlo k retroaktivnímu rušení již vydaného povolení. 10. S ohledem na takto vymezené žalobní body navrhl žalobce, aby soud zrušil napadené rozhodnutí, jakož i tu část prvostupňového rozhodnutí, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o vyjmutí plynoměrů jako podružných měřidel v odběrných místech P1 a P2. 11. Při jednání soudu dne 12. 5. 2021 žalobce zopakoval, že plynoměr není zařízením, které by zjistilo a shromáždilo všechna data potřebná k dostatečnému zjištění objemu spotřebovaného plynu. Tato data jsou dostupná skrze přepočítávač napojený na průtokoměr. Ke tvrzení předložil schéma měřicí soustavy, na jehož základě dovodil, že jejími podstatnými prvky jsou průtokoměr a přepočítávač. IV. Vyjádření žalovaného 12. Žalovaný ve vyjádření k žalobě především upozornil na to, že u žalobce nedošlo k zániku povolení podle § 11 odst. 3 ZDZP ani ke zrušení povolení dle § 11 odst. 4 ZDZP. Zákon výslovně stanoví podmínky, za nichž je plyn osvobozen od daně. Pokud u žalobce nenahlásil včas změnu měřidla, nevznikl mu nárok na osvobození od daně. Posouzení, zda má být daň vyměřena či nikoliv je však otázkou jiného daňového vyměřovacího řízení. Pokud jde o pojem „měřidlo“, žalovaný odkázal na vyhlášku Ministerstva průmyslu a obchodu č. 108/2011 Sb., jež je prováděcí vyhláškou k energetickému zákonu (dále jen „vyhláška o měření plynu“). Tyto předpisy jednoznačně považují za měřidlo plynu plynoměr. Není pravdou, že by ZDZP neodkazoval na jiné právní předpisy, například na energetický zákon. Nadto, i v obecném povědomí ve společnosti je plynoměr chápán jako měřidlo plynu. Z nařízení vlády č. 120/2016 Sb. plyne, že přepočítávač je zařízení připojené k plynoměru. Je tedy zřejmé, že přepočítávač by sám o sobě nemohl v odběrném místě jako měřidlo plynu existovat. Pokud by správce daně neuváděl do povolení k nabytí osvobozeného plynu údaje jen z důvodu, že tyto jsou určitým