2 As 20/2008 — Nejvyšší správní soud

30 Ad 10/2022- 85 - text  14 30 Ad 10/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyň JUDr. Ivony Šubrtové a JUDr. Martiny Kűchlerové, Ph.D., v právní věci žalobce: J. K. zastoupen Mgr. Zdeňkem Stránským, advokátem se sídlem Náměstí Václava Hanky 828, 544 01 Dvůr Králové nad Labem proti žalovanému: Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky se sídlem Kloknerova 2295/26 148 00 Praha 4 za účasti: Město Dvůr Králové nad Labem se sídlem Náměstí t. G. Masaryka 38, 544 17 Dvůr Králové nad Labem v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 4. 2022, č. j. MV-35232-14/PO-OVL-2022, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce byl rozhodnutím Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje (dále jen „HZS KHK“) ze dne 15. 11. 2019, č.j. HSHK-1160-42/2020 (dále také jen „prvostupňové rozhodnutí“): výrokem I. uznán vinným z přestupku podle ustanovení § 76 odst. 1 písm. k) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“), kterého se měl dopustit tím, že dne 26. 11. 2019 v době od 08:00 hod do cca 09:40 hod při opravě střechy zadního traktu budovy čp. XA, náměstí T.G. Masaryka v obci Dvůr Králové nad Labem (dále jen „budova čp. XA“) porušil povinnost danou ustanovením § 6 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně, neboť nedodržel podmínky požární činnosti stanovené zvláštním předpisem, a to vyhláškou č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách (dále jen „vyhláška o svařování“). Při natavování pásu lepenky v levém dolním rohu střešní konstrukce zadního traktu budovy čp. XA v místě nekompatibilního spoje v oblasti zaplechování působil plamen hořáku intenzivně na výdřevu horní hrany zadní stěny hlavní budovy, což se následně stalo příčinou vzniku požáru; výrokem II. mu byl 1. uložen správní trest ve formě pokuty ve výši 10 000 Kč, 2. mu byla uložena povinnost nahradit náklady řízení částkou 1 000 Kč, 3. mu byla uložena povinnost podle § 89 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), uhradit náhradu majetkové škody ve výši 5 000 Kč poškozenému městu Dvůr Králové nad Labem, IČ 00277819, se sídlem náměstí T. G. Masaryka 38, 544 01 Dvůr Králové nad Labem; výrokem III. byly poškozené společnosti SEEL, spol. s r.o., IČO 15039579, se sídlem Revoluční 74, 544 01 Dvůr Králové nad Labem a Kooperativa pojišťovna, a.s., VIG, IČ 47116617, se sídlem Praha 8, Pobřežní 665/21 (č. j. 4208121140, pojistná událost 4194036827), podle § 89 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky odkázány se svým nárokem na náhradu škody na soud nebo jiný příslušný orgán, neboť škoda a její výše nebyla spolehlivě zjištěna. 2. V řízení o odvolání žalovaný rozhodnutím ze dne 4. 4. 2022, č. j. MV-35232-14/PO-OVL-2022 (dále jen „napadené rozhodnutí“), prvostupňové rozhodnutí potvrdil a odvolání žalobce zamítl. II. Obsah žaloby 3. Žalobce ve včas podané žalobě namítl existenci procesního pochybení ze strany správních orgánů, neúplně zjištěný skutkový stav a jeho nesprávnou právní kvalifikaci. Tyto žalobní body následně rozvedl a konkretizoval. 4. Uvedl, že z rozhodnutí správních orgánů není dostatečně zřejmé, co měl konkrétně porušit, neboť je mu kladeno za vinu, že porušil povinnost danou mu ustanovením § 6 odst. 1 písm. h) zákona o požární ochraně, když nedodržel podmínky požární činnosti stanovené právním předpisem, a to vyhlášku o svařování. V citovaném ustanovení se dle žalobce uvádí, že právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím jsou povinny stanovit organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární nebezpečí provozované činnosti. Ve vyhlášce o svařování jsou pak stanoveny podmínky pro zahájení a skončení svařování, přičemž je zde vymezeno několik hypotéz. Je toho názoru, že z prvostupňového rozhodnutí nevyplývá, co konkrétně měl porušit, resp. jakou činnost vykonával v rozporu s citovanými právními předpisy. Žalovaný pak tento zásadní nedostatek nijak nezkoumal a nevyvodil z něj patřičné důsledky. Z uvedeného důvodu má za to, že rozhodnutí správních orgánů obou stupňů jsou nepřezkoumatelná a nicotná. Namítl, že z odůvodnění napadených rozhodnutí je zjevné, že prvotních příčin vzniku požáru bylo několik, přičemž tyto měly být vyloučeny odborným vyjádřením č. j. 1160-13/202 ze dne 6. 3. 2020, na které je odkazováno a jehož autor ani zadavatel není v rozhodnutí správních orgánů uveden. Dále namítl, že odborné vyjádření bylo zpracováno až poté, co bylo zjištěno, že se v době před požárem pohyboval v blízkosti místa vzniku požáru a správní orgány od počátku pracují s tím, že příčinou vzniku požáru je činnost žalobce bez ohledu na to, co uvedl. Ohradil se i proti tomu, že odborné vyjádření vychází ze sdělení oznamovatele požáru Mgr. J. N., který označil ohnisko požáru bez odborného vzdělání, což je dle žalobce nepřípustné. 5. Žalobce rozporoval i místo vzniku požáru, které dle něj bylo v jedné třetině až polovině domu č.p. XA (jak vypověděl i svědek K.), nikoli na okraji střechy, kde jsou okapy. 6. Další pochybení spatřuje v tom, že správní orgány při hodnocení důkazů nedostatečně pracovaly s výpověďmi svědků M. a E., výpověď svědka K. označily za irelevantní, výpověď žalobce za nevěrohodnou, a to bez dostatečných důvodů vedoucích k tomuto závěru. Správní orgány nevyužily další důkazní možnosti, jako např. místní šetření, kterým by bylo možno ověřit tvrzení žalobce, že neprováděl a nemohl provádět činnost v místě, které uvádějí správní orgány, a dále, že mezi místem, kde prováděl sváření a místem vzniku požáru je betonová atika, která tvoří významnou překážku. Rozhodnutí správních orgánů tak stojí pouze na jediném důkazu, jímž je blíže nekonkretizované odborné vyjádření. 7. Z napadených rozhodnutí dle jeho názoru není rovněž zřejmé, z jakých důvodů byly vyloučeny jiné možné příčiny vzniku požáru. Možnost úmyslného založení požáru byla vyloučena jen proto, že svědek K. sdělil, že střešní konstrukce nebyla běžně přístupná. Naproti tomu je v rozhodnutí správních orgánů konstatováno, že žalobce se sám bez pomoci jiné osoby dostal na předmětnou střechu, včetně toho, jakým způsobem. K případnému ohňostroji správní orgány uvedly, že v prostorách zadního traktu budovy se nacházelo větší množství pyrotechnického odpadu, přičemž nelze přesně určit, zda se jednalo o starší odpad. Žalobce namítá, že příčinou vzniku požáru tedy mohl být i pyrotechnický odpad. Jsou-li dány pochybnosti o příčině, pak by měly svědčit žalobci. 8. Žalobce uvedl, že na základě jím vystavených faktur (z roku 2018 a 2019) lze dovodit, že v inkriminovanou dobu neprováděl žádné práce v místě, které je označeno v napadených správních rozhodnutích (prováděl je rok předtím), nýbrž na jiném místě. 9. Dále žalobce namítl, že z napadeného rozhodnutí vyplývá, že proběhlo ohledání, k němuž byl přizván znalec Ing. B., přičemž v prvostupňovém rozhodnutí o tom není uvedeno vůbec nic. 10. K důkazu navrhl výslech svůj, svědka Z. K. a vypracování znaleckého posudku. 11. Ze všech uvedených důvodů má žalobce za to, že žalobou napadená rozhodnutí jsou vadná a nezákonná. Ve správním řízení, které předcházelo jejich vydání, nebyla řádně a bez jakýchkoli pochybností zjištěna subjektivní stránka přestupku ani příčinná souvislost mezi činností žalobce a vznikem požáru. Navrhl proto, aby soud obě napadená rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a zavázal žalovaného k úhradě nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 12. Žalovaný ve svém stanovisku k žalobě ze dne 8. 9. 2022 vyjádřil přesvědčení, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s právními předpisy. Zrekapituloval průběh správního řízení a vyjádřil se k jednotlivým žalobním bodům. 13. K první žalobní námitce uvedl, že právní zástupce žalobce uvedl nesprávný odkaz na písmeno z příslušného paragrafu podle kterého se žalobce měl dopustit předmětného přestupkového jednání. Správně se jedná o ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně [nikoli písm. h) jak je uvedeno v žalobě], podle kterého platí, že „Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím jsou dále povinny b) prokazatelným způsobem stanovit a dodržovat podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností, případně technologických postupů a zařízení, nejsou-li podmínky provozování činností a zabezpečování údržby a oprav zařízení stanoveny zvláštním právním předpisem.“ Dále uvedl, že podle § 4 odst. 2 písm. f) zákona o požární ochraně platí, že „Za provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se pov